Typ
Název 01
Byl zamračený den a skoro celý den pršelo. Naruto ráno šel na ramen a déšť ho uvěznil v Ichiraku Ramen.
Házel do sebe už osmý ramen a stále neměl dost.
„Ten první ramen byl dobrý, ale ten druhý byl lepší. Ten třetí nic moc, možná to bylo tím, že jsem si spálil pusu. Ale ten čtvrtý, ten byl. Zase ten pátý, to bylo lahodné a ty nudle.“
A takhle stále přemýšlel a uvažoval, který ramen byl úplně nejlepší.
Když v tom vpadla nějaká osoba na Ichiraku.
Naruto se otočil. Osoba měla na sobě plášť a byla menšího vzrůstu.
Místnost, v níž bzučí Aleyino PC
Velice milá dívenka, která už stihla během dne splnit všechny své povinnosti, usedla k večeru ke své oblíbené zábavě… internetu. Už naskakuje první okénko. Zběžně prohlédla pár stránek a pak zamířila na místo, které jí vždy dokáže zvednout náladu – na Konohu.cz. Po prohlédnutí oblíbených odkazů se její pohled zastavil na obrovském tlačítku, velice příhodně černě orámovaném a zářícím slovy: Zde neklikejte!
Stanovačka alebo Tobiho nočná mora
Túto ff-ku som napísala pár dní pred Zrazom Otakov, som ju tam chcela vziať, ehm, ale zabudla som ju doma, takže si ju, no užite, ak môžete...
[i]Ráno bolo krásne počasie, slniečko svietilo, vtáčiky spievali a tak sme si povedali, že by sme si mohli ísť niekde stanovať.
Takže zase něco z mé praštěné fantazie. Za chyby se omlouvám ;-)
Příběh, který vyprávěti budu,
Pro někoho lživý a fiktivní
Pro mne však krásný a pravdivý…
Byl krásný červencový den. Malý Shisui si hrál s Itachim na zahradě. Jejich matky si povídali jak jim dítka rostou a otcové něco řešili.
,,Máš jí!“ vykřikl Shisui. Itachi tuhle hru miloval. Byla to jejich nejoblíbenější.
Pak si celý udýchaní sedli k malému jezírku.
,,Hej, Itachi, už jsem ti řekl, že budu mít sestru nebo bratra?“ zeptal se ho Shisui.
Ninjove slzy
Vietor sa krajinou preháňa,
jeden z príbehov bolesti rozpráva.
Tam v diali pod tým veľkým košatým stromom sa čosi stalo.
Chlapec chlapcovi v náručí leží,
v očiach jeho životná iskra chýba,
niekde sa stala chyba.
Druhý chlapec ticho plače.
V korune stromu veverička skáče,
malé čierne očičká na chlapca hladia,
jeho slzy veveričku rania.
Pomaly, opatrne k chlapcovi zliezla
a vtedy si to všimla,
na veste ležiaceho chlapca rozkvitá kvet červený,
druhý chlapec je žiaľom zronený.
„Znáš to, Iruko.“ Sedl si Hatake za stůl a nechal si nalít další skleničku.
SEN
Sakura šla za Narutem domů, ale když chtěla zaklepat, neměla na co. Dveře byli vylomené a leželi na zemi. Vešla dovnitř. Všude byl hrozně velký nepořádek, ale ne ten klasický Narutův, vypadalo to jako kdyby to tu někdo pěkně zřídil.
„Naruto kde jsi?“ volala Sakura a v ruce pevně svírala kunai.
Když se rozhlídla, všude po stěnách viděla hluboké škrábance. Jakoby od velkých drápů a v tom jí to došlo.
„Naruto!“ vykřikla a vyběhla ze dveří, ale hned se zastavila.
Po dosť dlhej prestávke, za ktorú sa ospravedlňujem, vám prinášam posledný diel Cigaretky. Tak si ju užite 
9. kapitola: Súboj majstrov taijutsu. Misia začína
„Ahoj, volám sa Rock Lee.“ pozdravil Lee podávajúc ruku.
„Moje meno je Azazel Tsui. Počul som, že si dobrý v taijutsu, nechceš si dať menší zápas?“ opýtal sa Azazel stískajúc ruku.
„No môžeme, ale len taijutsu. Najlepší tréning je zápas hovoril Gai-sensei.“ vykríkol Lee.
„No jasné.“ povedal znudene Naruto a išiel si sadnúť na lavičku s rukami za hlavou.
„Tak teda môžeme začať.“ povedal Azazel a odložil si ruksak.
Pri TV sedím, len tak si šťukám,
na anime Naruto z ničoho nič kukám.
Zaujímavo to vyzerá,
héj, ten Gatou je ale mizera!
Časť za častou rýchlo beží,
kde nájsť o tom viac, len na tom mi záleží!
A zrazu, na Konohu som zavítala,
a do pokecu sa veselo pridala!
Zraz chcú robiť, znie to pekne,
„Prečo nie?“, poviem si, tak to skúsme!
A už na stanici v Brne čakám,
keď Sakuru s Hinatou zrazu zbadám :“).
Teraz sa do kempu valím,
tak čo, na akých ľudí tu asi natrafím???
Ayashiky žiaria očká,
Ták další dílek rozhodla sem se, že budu psát dál, ale ještě pořád jsem se do toho nevžila .... psaní mě baví, a chtěla bych se jednou psát spisovatelko nač mohu zapomenout .... 
ale psaní je skvělá věc a pak když si čtete krásné komentáře, těší to ještě víc ....
Cesta do Písečné s pár malými přestávkami uběhla rychle a ke všemu štěstí nenarazili na žádného nepřítele. Zanedlouho už procházeli ulicemi z písku. Zastavili před budovou, která výrazně převyšovala ty ostatní.
Rouška noci přikrývala tichou Ohnivou zemi a nechala její obyvatele v klidu spát, zatímco pro ně chystala začátek všeho. Začátek všeho zlého.
„Hokage-sama!!“ Hlasy dvou mužů a zběsilé klepání na dveře, vzbudilo Naruta a Hinatu s jejich spánku. Naruto si rychle promnul oči a nechal je aspoň trochu přivyknout tmě.
Štvrtá časť: Prebudenie
Kakashi spal dlho, predlho, aspoň jemu sa to tak zdalo, keď ho slnko zobudilo z náručia spánku. Chvíľu musel žmúriť, až dokiaľ si oči pozerajúce tak dlho do tmy neprivykli na svetlo. O chvíľu sa už rozhliadal po veľkej miestnosti, ktorá bola zároveň obývačkou, kuchyňou i spálňou. Všetko bolo z dreva: steny, strop, zariadenie i náradie. Pripomínalo mu to jeden z domčekov, na odpočívadlách, aké sa využívajú pri dlhších cestách.
Tretia časť: Návrat
Kakashi uvidel starca tak starého, že jeho vráskavá tvár mu pripomínala kôru storočného stromu, na ktorý v detstve rád liezol. Starec bol oblečený rovnako ako hokage. Farba starcových šiat bola šedá, rovnako ako jeho brada a vlasy. Jeho koža mala tiež šedastý nádych. Vyvolával dojem ducha, ktorý si na chvíľu odskočil z jedného z príbehov, ktoré Kakashimu rozprávala matka v mladosti. Miloval jej príbehy. Dokázala ich rozprávať tak nádherne, až veril, že sa skutočne stali.
Jako první věc k téhle první jednorázovce, kterou jsem splácala je, že jsem ji sem vůbec nechtěla dávat, z důvodu, že mi připadá taková nezáživná a hlavně divná .... nelíbí se mi .... ale když už jsem se odhodlala ji sem dát, tak si jí teda přečtěte, ale jáká byla nálada, tak to taky vypadá, tákže se prosím vážení čtenáři nezlobte ....
malé upozornění: nečtěte, pokud nejste příznivci SasuHina
kurzíva: vzpomínky
tučná kurzíva: řádky v dopískách
Ask Anyone!
aneb Zeptejte se koho chcete...
„LANTIA-SAMA!!!“ ozývalo se chodbami redakce už dobrou hodinku a půl. Dotyčná osoba však byla bezpečně zalezlá v archivu, kde stohy starých novin poskytují skvělý úkryt. Nedělala nic jiného, než sledovala na přenosné mini televizi další díl svého oblíbeného seriálu. To je konec konců v pracovní době její oblíbená činnost.
„LANTIA-SAMA!!!“
Nejsem doma.
Pri bráne Konohy uvideli Kakashiho , začítaného do čítania Icha Ich Paradisu.
„Kakashi?“ čudoval sa Naruto.
„Aaa! Tak tu ste. Už som sa bál že neprídete.....Meškáte!“ povedal pohodovo Kakashi a otočil stranu knihy.
„My?“ vyskočila naňho Sakura, pripravená zabíjať, lenže Sasuke ju zadržal.
Odstrčil ju do zadu a povedal: „Kakashi-sensei? Kde ste bol?“
Tým 7 a tým 8 kráčeli pouští a rozhlíželi se. Nikde nic? Možná.
„Nejdeme už nějak dlouho?“
Broukl Naruto a unuděně si natáhl ruce za hlavu.
„Co bys čekal od toho,když půjdeme pouští? Tady máš jen písek,písek,kaktusy,písek…“
Ušklíbla se Sakura a sesadila tak naštvaného Naruta.
„Fajn,ale nemohlo by se něco stát? Třeba nějaká akce? Tohle je hrozná nuda!“
Vzdychl opět Naruto.
„Ale no tak,Naruto-san! Něco se určitě stane!“
Řekl Lee a udělal své typické gesto.
„Nevšimla sis něčeho?“
"Pamätám si ešte na ten deň, keď som prišiel do Konohy. Na ten deň, keď sme sa prvý raz uvideli. Vyzerala si, ako každé iné dievča, no predsa si bola iná, nenapodobiteľná. Nikto sa ti nikdy nemohol rovnať, nikto koho som dovtedy poznal a koho aj dnes poznám. Niečo z teba vyžarovalo a vyžaruje to z teba i dnes. Niečo, iné.... Sila to nie je, je to niečo jemné. Niečo ako jemnosť, múdrosť a krása o ktorej nikto nikdy nemal poňatia.
Najednou se z chodby ozvalo.
,,Hokage-sama, hokage-sama můžu vstoupit? Je to velmi důležité,"řval přes celou nemocnici Minatův asistent.
,,Ano vstup."
,,Hokage-sama, dostali jsme naléhavou zprávu ze Země ohně, na chrám prý zaútočilo strašlivé monstrum a blíží se k naší vesnici"
,,Jaké monstrum?" zeptal se vylekaně Minato.
,,Kyuubi."
,,Cože Kyuubi? Rychle jdeme",řekl Minato a zvedl se z postele.
,,Já jdu taky", ozvala se Kushina.
,,Ne ty zůstaneš tady miláčku, s Narutem, nechci vás dva ztratit", oboum dal pusu a šel se připravit k boji.
