Humor
O půl hodiny na stejném místě
„Ty jo, to byla pecka, myslíš, že mi ta krev někdy přestane téct?“ zavrávorala Hiroki. Jen těžce se držela, aby neomdlela kvůli ztrátě krve. Saburou neodpovídal. Díval se někam do dálky. Po dlouhé době si vzpomněl na zvučnou. Na svou rodinu, kterou dlouho neviděl, na všechny své kamarády, které měl… Chtěl by se tam vrátit.
„Vstávej!“ poručil šeptem Saburou Hiroki.
„Co se děje?“ zeptala se Hiroki, ale dál seděla na zemi.
Tak jsem se dneska nudila u počítače a napadlo mě - co by se stalo, kdyby se nudil Hokage? A z toho vznikla tahle povídka. Doufám, že se vám bude líbit. Komentářům se nebráním, naopak budu ráda. 
Bylo 15. dubna, venku mrholilo a Sandaime Hokage právě porušil další ze svých novoročních předsevzetí tím, že se nechutně dloubal v pravé nosní dírce.
Po třech letech si Orochimaru Sabura a Hiroki zavolal.
„Budem mít naší první společnou misi.Půjdem do Francie, přesnějc do Paříže. Vyrážíme zejtra ráno. V osum sraz tady. Cíl mise vám řeknu po cestě.“ Po těchto slovech jeOrochimaru poslal zase pryč.
„Když jsem přišla, tak jsem myslela, že tam stojí nějaká ženská! Jak se teď tři roky o nás nezajímal, tak jsem zapomněla na ten růžovej pásek s kytkama, kterej mu dal před třema rokama Yatako. Nečekala jsem, že si ho na sebe někdy vezme….“ řekla Hiroki.
„To je sranda poslouchat rozhovor dvou tupců. Já bych si na sebe nikdy nevzal růžovej pásek s kytkama.“ zasmál se Saburou
„Ne tak nahlas. Když mi můžeme slyšet je, tak oni můžou slyšet nás.“ šeptla Hiroki.
„Mně přijde docela hluchej, ale i kdyby nás slyšel, tak by si myslel, že je to jeho svědomí a ne že jsme to my.“ řekl Saburou, ale stejně trochu ztišil svůj hlas.
„Docela by mě zajímalo, co je to tady za smrad.“ ozvala se po chvíli Hiroki.
„To mě teda taky. Ale podívej, co mám.“ řekl Saburou a vytáhl z kapsy nějaký sprej.
,,Jau! Hej buď jemnější Itachi!“
,,Nevrť sebou jinak ho nevytáhnu!“
,,Tobě se to řekne! To já to mám zaražené v zadku!“
,,Už bych to vytáhl kdyby ses tolik nevrtil!“
,,Když to bolí! Jau! Kruci opatrně!“
,,Už to skoro je! Drž a nevrť se!“
,,Pospěš si, protože to fakt začíná bolet!“
,,TAK SE SAKRA NEVRŤ NARUTO!!“
,,Jahauuuu! Něžněji! Dělej jako bych byl tvoje holka!“
,,Já žádnou holku nemám zatraceně! No vidíš! Už je to venku, tak se přestaň svíjet!“
Naruto a Sakura sedí v Ichiraku rámen. Naruto snědl asi tak pět misek rámenu a pak se ptá Sakury jestli to jí právě řekne nikomu nepoví. Sakura se něj kouká ale pak řekne ,že ať je to cokoli nikomu to neřekne.
,,Sakuro pomůžeš mi s tréninkem chci se totiž naučit ovládat Kyubiho čakru vlastní silou abych nepotřeboval pomoc kapitána Yamata."
Sakura na něj nevěřícně zírala ale pak řekla: ,,A co chceš po mně abych udělala?"
,,Chci abys mně vyléčila kdybych byl v bezvědomí."
,,A kdy chceš začít?"
,,Třeba teď hned."
„TOBI!!!“ bolo počuť celým sídlom Akatsuki. Čo to spôsobilo? To sa dozviete za chvíľu.
„Čo hľadajú moje boxerky na tvojej hlave!“ zúril Pein pripravený Tobiho kedykoľvek zabiť.
„Tobi sa hral na superhrdinu so sempaiom!“ odvetil Tobi.
„Čo to táraš za blbosti?“ oboril sa na neho Pein.
„Hovorí pravdu.“ Dodal znechutene Deidara.
„Vám to načisto preskočilo? Čo hľadajú Kristepane Konanine tanga na tvojej hlave!“ zhrozene pozeral Pein na Deidaru, ktorý sa do superhrdinstva zažral, ale priznať si to nechcel.
"Neji?!"
"Potřebuješ něco Tenten?"
"Víš Neji, mám menší problém."odpověděla s klesnoucím tónem a už už chtěla raději odejít směrem pryč.
"Počkej, řekni mi co se stalo. "
V tom se mezi ně přiřítil Lee:"Jo, Tenten, řekni co se stalo?"
To už Tenten neváhala ,vzala nohy na ramena a utíkala pryč. Ani se za sebou neohlídla. Zašla za roh a oddechla si. V tom se za ní někdo objevil.
"Tenten."
Lekla se a pomalu se otočila o sto osmdesát stupňů.
"Lee."vyjekla.
"No tak, sme přece kámoši,né, tak mi všechno řekni."
„Co po mně chcete?“ zeptala se trochu vystrašeně, ale i naštvaně Hiroki.
„Celkem nic. Jenom budu potřebovat pomoct s některejma mýma plánama, taky bys mohla pomáhat v kuchyni, od tý doby, co nám zabili kuchaře to jídlo není poživatelný, potom budeš mým špehem,“ Orochimaru se zarazil. Uslyšel vedle sebe chrápání. Shodil Hiroki ze židle a ta se rázem probudila. Než stačil Orochimaru něco říct, někdo zaklepal na dveře. Když se dveře rozlítli, vstoupili dovnitř Daisuke s Isamem a vlekli mezi sebou Sabura.
Saburou zrovna procházel terén, když si všiml ležícího dítěte u stromu. Když zjistil, že jen spí, rozhodl se jít dál prozkoumávat terén.
„Ahoj, kdo jsi?“ ozvalo se za jeho zády. Saburou se otočil: „Já jsem Saburou, jsem ze zvučné a ty?“
„Já jsem Hiroki a jsem z listové. Co tady děláš tak daleko od zvučné?“
„Já tu jsem na misi. Mým úkolem je prozkoumat terén. Chci se totiž stát ninjou. A co tu děláš ty?“
*****************************************************************************
Orochimaru zrovna přemýšlel nad tím, jak získat Sasukeho na svou stranu a pak se do něj nějak převtělit. Přitom se procházel po lese s Daisukem a s pár svýma dalšíma lidma.
Najednou se z ničeho nic zastavil.
„Mám to!“ zařval na celý les až všichni nadskočili leknutím.Až na Daisukeho.
„Brzy budou chuuninské zkoušky. Mohli bychom ho napadnout při nich a potom zároveň Konohu. To bychom zabili dvě mouchy jednou ranou….“
„Před 32. let se v Uchiha klanu narodila dívka jménem Kiyoko, která by buď byla hrozbou pro celou vesnici nebo její největší zbraň. Měla být velmi silná a nikdo v tu dobu nevěděl, na jakou stranu se přidá. Vesnice nechtěla nic riskovat a tak se jí snažili zbavit. Nejdřív si chtěla vzít vesnice Kiyoko po dobrém, ale když to její rodiče odmítli, tak udělala vesnice útok. Rodiče Kiyoko bránili, ale po chvíli se vesnici povedlo je zabít.
Je tu 3. díl. Opět není moc dlouhej, ale nemám moc času to sem dávat, tak jsem to rozdělila na víc dílů. Snad se bude líbit. Kakashi možná bude v téhle povídce pro někoho vypadat jako úchyl, ale vůbec tomu tak není, v dalších dílech se ukáže, že je romanticky založený člověk, který hledá lásku a porozumění. 
Naruto se vydal do vesnice......
Tak je tady 2. díl. Původně jsem ho sem dávat nechtěla, ale tak přecejen je tady. vím že moje psaní není nic moc. Taky to píšu tím stylem, že vůbec nic nevím dopředu a co mě zrovna napadne to napíšu. Takže doufám, že to alespoň stojí za to abyste obětovali trochu svého času a přečetli si to Je to krátký...ale brzo tu bude další díl. Já sem do povídky přidala novou postavu, která se tam objeví víckrát, a nab´konec bude jednou z hlavních postav!
Takže tenhle příběh tu bude mít možná bude mít pokračování, uvidim, podle toho jak ho ohodnotíte, mě se teda líbí, ale vy můžete mít jinej názor. takže prosím pište do kokmentářů, co si myslíte atd. Beru kritiku, protože i sama vím že ten příběh není dokonalej, a má samosebou nějaký chyby, ale snažila jsem se 
