FanFiction Naruto 1 - Děsný probuzení

Takže tenhle příběh tu bude mít možná bude mít pokračování, uvidim, podle toho jak ho ohodnotíte, mě se teda líbí, ale vy můžete mít jinej názor. takže prosím pište do kokmentářů, co si myslíte atd. Beru kritiku, protože i sama vím že ten příběh není dokonalej, a má samosebou nějaký chyby, ale snažila jsem se

„Áúú“ zaúpěl Naruto. „To je bolest, takhle mě hlava nebolela za celej můj život! Hmm ale to je špatný, neměl sem to tolik přehánět s tím pitím včera a měl sem poslechnout Hinatu. Musim si dávat pozor, nebo brzo ze mě bude alkoholik a budu jako bábi Tsunade!“ Při té myšlence se Narutovi v obličeji objevil zhnusený výraz. „Kristova noho! A kde to vůbec jsem?“ Naruto se s obtížemi otočil a opodál spatřil střechu nad hlavní vstupní bránou do Konohy. „Fakt sem to neměl přehánět, to je snad zlej sen, nebo sem totálně na dně!“ Naruto se sesunul podél na zam podél rozložitého knemu starého dubu.
„Narutóóó!!!!“ ozval se lesem něčí hlas.
„Cože?? To je zlý, to zní jako Sakuřin hlas, tenkrát, když přelámala Izumovi všechny žebra, ještě dodneška mu pořádně nesrostly. Ale co, dobře mu tak, neměl se snažit s ní flirtovat, a co ještě ten blázen se jí snažil sáhnout na zadek! Kotetsu mu to rozmlouval, a říkal že Sakura, patří jen Sasukemu, ať na ni radši zapomene, ale on si nedal říct, a dobře mu tak! Já mu to přál, neměl se mi pořít smát, že mi trčej vlasy, a že ani dvě krabičky gelu na vlasy TITAN STRONG by mi nepomohly, abych mohl zapůsobit na nějakou holku! Patří mu to!! Ale to teď není důležitý, proč je Sakura tady. A co je ještě horší, proč křití tím zlověstným hlasem moje jmého?“ Naruta se zmocnil strach. „Musím se sebrat! dělej vymysli něco, jinak to asi nepřežiješ!!“
„Narutóóó! Ha! Tady jsi!!“ Sakura va skoku napřahovala pěst a v očích jí zlověstně jiskřilo. „Áááááá!!! Naruto! ty nevděčnej blbče! Klony ti teď nepomůžou!! Vylez a postav se mi jako chlap! Jestli teda chlap jsi!“
Narutův klon zavyl bolestí a a vypařil se potom co dostal ránu od Sakury.
„Dobře, tak mi řekni proč seš tak naštvaná! zakřičel další Narutův klon a vylezl z křoví. Sakura se po něm hned ohnala opěstí a klon zmizel.
„Tak vidíš, řekl s klidem Naruto. Kvůli tomu nevylezu.„
„Proč sem tak naštvaná? Ty se ještě ptáš? Buďto seš tak blbej, nebo seš včera opravdu drasticky opil!“
„Aha, tak pro to tolik vyvádí, to bude zlý.“ povzdychl si Naruto.
„Sem tady, protože chudák Hinata celej včerejší večer probrečela u mě doma! Jasně že Sasuke si ten večer představoval jinak, Sasuke se zrovna vrátil s týdenní mise, a tak jsme chtěli být spolu sami, ale nemohla sem Hinatu vyhodit! Takže si pokazil můj večer se Sasukem, a Hinata je s tebe zoufalá. Prej si včera večer byl v baru a oslavovali jste s Kibou, že on a Akamaru vyhráli první místo v závodech psích spřežení, ale Hinata už odcházela, a ty místo aby si šel s ní tak jsi tam zůstal a flirtoval s Ino!! Já vím že jí zrovna opustil Kotetsu, a tak si hledá útěchu jinde, ale ty by ses měl snažit aby sis Hinatu udržel! Ale ty si místo toho Hinatu předevšema ztrapnil!“ dokončila rozčileně Sakura svůj projev.
Narutose odvážil vylíst ven a vduchu se rozvzpomínával na včerejší večer, ale o flirtování s Ino neměl ani potuchy, myslel že to jen přehnali s Kibou s oslavováním, ale asi se mílil. „Hele Sakuro, já Hinatu miluju, a ona to ví, takže se prosím mezi nás nepleť, já jí to vysvěltlím, sice ještě nevím jak ale něco cestou domů vymslím.“ řekl zaraženě Naruto, a sám sebe se tím snažil uklidnit.
„No ty si možná myslíš, že bude všechno v pohodě, ale Hinata se odstěhovala zpátky ke svému otci, už u tebe nebydlí. Ona, i když nerada pochybuje o tvých citech k ní. Divím se že s tebou měla doposud takovou trpělivost, koukni se na sebe! Jsi úplnej idiot! Ty si takovej blbec, a klidně ji necháš odejít, jen kvůli Ino? to vážně chceš? Kdyby se Sasuke choval jako ty, tak bych ho asi...“
„Zabila..“ dokončil za ní větu Naruto „Já vím, a proto chodím s Hinatou a ne s tebou“ poznamenal ještě. „Hele díky že si měla o mě a o můj vztah s Hinatou takovej strach a řekla mi to, slibuju že to napravím. Hinata o mě nesmí pochybovat!“
„Ty blbe! Já neměla strach o tebe ale o Hinatu, protože vim že tě má fakt ráda!“
„To je od tebe krutý! Ale každopádně díky, už si nemusíš dělat starosti.“
„No tim si nejsem tak jistá, ale už se s tebou nemůžu zdržovat, doma mě čeká Sasuke, za chvíli má zase misi, takže nemáme moc času, chápeš..“ začala se rozplývat Sakura a trochu se začervenala. „Tak zatim Naruto!“ křikla a běžela zpět do vesnice.

Naruto tam zůstal sám, ty slova že by Hinata pochybovala o jeho citech k ní, mu pořád zněla v hlavě. To přece nemohla být pravda. Hinata ví že ji miluje, vždycky pro ní udělal všechno, zapomněl snad někdy na ni? Vždyť dokonce i jako jeden z mála mužů ví kdy má narozeniny! Počkat, kdy že je vlastně má? To je jedno, ale hlavní je že to určitě ví, jen si nemůže momentálně vzpomenout.
A taky jí byl vždy věrný, a na to včerejší flirtování s Ino si nevzpomíná...
„Už sem na to přišl, koupím jí kytku, a půjdu do domu jejího otce, a omluvím se jí! Jo určitě neodolá a vrátí se ke mně!“ Naruto si svýma slovama nebyl dost jistý, ale jinak to neviděl. Oprášil ze sebe poslední zbytky jehličí a trávy a vyskočil, plný obav a špatných pocitů směrem k vesnici. jenže mu nebylo dopřáno, aby se jeho tak neklidné a neobvyklé ráno, jen tak uklidnilo.
Někdo do něj totiž narazil.
„Hééj!!“

A jak to bude dál? Jestli bude zájem, tak zveřejním další díl!