manga_preview
Boruto TBV 15

La chanson de la rue - 2/ Bang, bang!

„Neber si pistole do města, synku.“
Smál se, políbil svou matku.
A řekl: „Tvůj Billy Joe je muž.
Umím střílet rychle a zpříma jako kdokoliv jiný.
Ale nestřílel bych bez důvodu,
nikoho bych neodprásknul.“
Jenže ona křičela, když odjížděl.
- Johnny Cash (Don´t take your guns to town)

„Říkám ti to jasně, ještě jednou a končíš,“ křičel zanedbaný starý muž na sotva osmnáctiletého kluka.
„Ano, pane,“ špitl mladík a poníženě vpadl zpět do ošuntělé hospody. Pajzlu. Putyky.
Byl na ni hrozný pohled. Špinavá, často vytřískaná skla oken, v kterých se houpaly potrhané záclony. Omítka se odlupovala od zdi, na mnoha místě prosvítaly červené cihly. Ze střechy spadlo několik tašek (zřejmě už před několika lety) a pokojně se válely nedaleko hlavního vchodu. Nakřivo pověšená cedule se jménem.
„Přání, chlape?“
U divoké růže.
Potěš koště.
„Prosím?“
Kakashi se zarazil, nebyl si jistý, zda byla otázka směřována na něj. Muž otočil oči v sloup a špinavými, zažloutlými nehty si vjel do rozčepýřeného vousu.
„Chceš se tu ubytovat? Najíst? Cokoliv? Sakra, u nás se nepostává před dveřmi! Buď padej dovnitř, nebo mazej jinam,“ rozhodil ten muž rukama.
Vadnej...
„Asi ano -“
„Asi ano? Odkud seš, chlape, že mluvíš jak slovník?“
Ze země, o který nebudeš chtít už nikdy slyšet, jestli mě ještě víc namíchneš.
„Na to tady u nás nejsme totiž zvědaví, víš. Normální člověk jde dovnitř, nelelkuje takhle na ráně a -“
„Kiyoshi! Už nám zase péruješ zákazníky, co?!“ ozval se strašlivý řev z domu. „Nepřej si mě!“ Z hospody vylezla malá, zavalitá žena s blonďatým drdůlkem na hlavě a mastnou tváří. „Tak pojďte přece dál,“ usmála se na Kakashiho, který přitom zjistil, že jí chybí přední řezák. „Nevšímejte si toho starýho blázna, už ho dávno měli odvíst do blázince, ale nějak se mu to opozdilo!“ zdůraznila posledních pár slov. „A já si toho ničemu ještě vzala! Ó jé, kdybych tenkrát věděla...“
Připomínala mu postavičku z nějakého laciného komiksu, který jako malý viděl u ostatních dětí. Lamentovala, pokřikovala po manželovi, na kterého platila asi jenom ona a přitahovala tak pozornost celého okolí. Což byla věc, o kterou vůbec nestál.
„Kdybys tenkrát věděla, stejně bys -“
„Mlč! Furt nám jenom votravuješ hosty. Mladej pane, pojďte, pojďte, nevšímejte si ho. Pobudy jednoho!“
„Jen se nedej, mladej! Ona taky není svatoušek...“ Další slova zarazil manželčin nesmlouvavý pohled.
„Tak šel, šel dál,“ pobízela Kakashiho, který si začínal připadat jako na kolotoči. Jen čekal, kdy se mu z něho udělá špatně.
„Budete chtít něco k pití? Jídlo? Nocleh? Cokoliv budete chtít,“ švitořila a nadšeně kolem běhala jako páv načechrávající si své honosné peří.
„Eh... Chtěl bych tu na pár dní zůstat -“
„Výborně!“ Toari vám udělá něco k zakousnutí,“ pleskl ho laškovně do tváře, pak se otočila a na celou hospodu zavřískla to jediné jméno: „Toari!“
Takovej ječák... Stěhuju se. Okamžitě. Zpěvy divoké růže oželím.
„Cože?!“ Odpověď v podobě dalšího řevu se ozvala kdesi za stěnou na druhé straně pokoje. „Přezdíváme jí Madam Cože. To vona totiž říká skoro pořád,“ přivalil se do lokálu Kiyoshi.
„Ale kušuj s tím!“ okřikla ho jeho žena. „Toari jen špatně slyší...“
Jako potvrzení přišlo další: „Cože?!“
„Máme hosta!“ zakřičela hospodská.
„Cože? Že je tady přednosta? Čeho?“ ozvalo se na druhé straně.
„Ne, přišel zákazník!“
„Ne, vážně jsem ten dotazník ještě neposílala.“
„Toari! Práci tady máme!“
„Ptáci? No tak je vyhoďte, ne? Kurňa, teď jsem si tu pánvičku pustila na nohu!“
„Pánvičku... už je zase sama sobě nebezpečná...“
„Ty´s ztrhla poličku?“
„Toari!“
Barman za pultem pobaveně sledoval ženský dialog, ruku s utěrkou si zapomněl ve sklenici a hlava se mu otáčela ze strany na stranu jako při tenisovém utkání. Manžel hospodské to vzdal a zase se z místnosti rychle vykolébal.
„No co se děje?“ K baru přišla žena, ještě drobnější než sama hospodská, tmavé vlasy stažené do krátkého culíčku, který jí na hlavě trčel jako rádiová anténa, na sobě ušpiněnou bílou zástěru a v ruce porcovací nůž.
Přijel k nám cirkus...
„Jen abys čekala objednávku, máme tady hosta,“ vyslovila těžce hospodská a sedla si na nejbližší židli. Mastné tváře se jí leskly potem.
„Hosta... Hosta máme!“ zvolala Madam Cože nadšeně, sebevědomě zabodla nůž do dřeva, čímž donutila barmana nadskočit, protože pět centimetrů od onoho místa měl položenou druhou ruku, a rychlostí, které Kakashi při její tělesné konstrukci nemohl uvěřit, se přištrachala až k nim.
„Vítám vás,“ usmála se na něho dobromyslně a trochu se uklonila.
„Eh... potěšení je na mé straně,“ vzpamatoval se Kakashi a snažil se alespoň trochu zapůsobit svým pečlivě nacvičeným hlasem. Zjevně se povedlo, protože kuchařka zrudla a teď připomínala rajské jablíčko.
„Tak, co si budete přát?“ ztrhla na sebe hospodská jeho pozornost. „Volný pokoj je vám k dispozici v prvním patře, Toari vám mezitím něco připraví k jídlu. Je to tak v pořádku?“ usmála se na něho.
Přikývl, ale hlavně už si zoufale přál být v jiném pokoji než oni.
„Tak se posaďte, třeba sem, mladej pane, hned vám něco donesu,“ rozzářila se Toari a odplula zpět do kuchyně. Hospodská mezitím vyštrachala kdesi v záhybech své sukně klíče a jeden mu podala.
„Na jméno?“
„Yukitoshi Nibori,“ nezaváhal. Cestou sem si to jméno opakoval snad tisíckrát, aby ho nepopletl.
Seš novej člověk s čistým štítem. Co s tím provedeš?
Je zvláštní, že stačí jedno jméno, aby se na chvíli cítil líp. Ale ani nové jméno nedokáže smazat vzpomínky.
„Číslo tři v první patře, pane Nibori,“ usmála se na něho a odešla, nejspíš šla znovu peskovat svého manžela.
Kakashi se uvolněně nadechl.
„Jsou to slepice, co? Ale nemůžu si stěžovat, dobře platí,“ ozvalo se od baru. Barman se pomalu odlepoval od pultíku a začínal si všímat své práce.
„Jen bacha na hospodskou,“ kývl na Kakashiho. „Madam Cože sice skoro vůbec neslyší, ale naše šéfice má sluch snad i za ni.“
„Už se to nese, mladej pane,“ postavila Toari před Kakashiho talíř, ze kterého se ještě kouřilo. „Ať vám chutná.“
Nevypadalo to přímo špatně. Jen se mu na tom od začátku něco nezdálo. Sundal si částečně masku, zabořil do toho čehosi hůlky, odtrhl kousek a vložil ho do úst.
Polk.
„Je to výtečné, Madam,“ usmál se na kuchařku, která znovu chytila svoji červenou barvu a vrátila se do kuchyně.
V životě by mě nenapadlo, že se dá účinně vraždit i špatným jídlem, myslel si a honem dal ruku před pusu, aby se mu ten kousek spolu ze zbytky snídaně, kterou si dal ve vedlejší vesnici, nevrátil zpět.
„Není vám zle?“ prohodil barman a kdákavě se rozesmál.
„Nic mi není. Jen si to vezmu nahoru, jsem unavený,“ odpověděl Kakashi, popadl talíř a co nejrychleji se přesouval k postranním schodům.
Skříp!
No bezva.

Vytasil klíče od pokoje, vpadl dovnitř a talíř položil na nízký dřevěný stolek u okna. Měl jasno; radši zůstane hlady, než jíst tohle.
Teprve teď si všímal svého nového příbytku. Velká postel vévodila, naproti ní bylo velké okno s závěsy, které ukazovalo obraz rušné ulice. Mezi těmihle dvěmi dominantami, protože stoleček, skříňku a plno okolního harampádí nemohl brát za větší mezníky, se povaloval kruhový, tmavě zelený, prožraný koberec. Kdysi na něm zřejmě byly i nějaké žluté ornamenty, ale ty se postupem času zanesly.
Kakashi padl na postel a přikryl si hlavu polštářem. Přece musí existovat lepší místo na pobyt, než je tohle. Nebo se mu Třetí mstí, když mu Hospodu U divoké růže tak doporučoval?

Odpoledne se poflakoval po městě. Našel si jinou hospodu, pochutnal si na Teriyaki, a přísahal, že se k Slepému pardálovi hned přestěhuje. Divoká růže byla možná nenápadnější a setkávalo se tam víc podivných lidí, ale téhle misi neobětuje svůj žaludek.
Cestou si zkontroloval svůj cíl, nenápadně se poptal několika lidí a prozatím byl s informacemi spokojený. Nemusí tak spěchat. Saburo alias Hříšný Baron mu neuteče. A času dost.
Hříšný Baron...
Kakashi se pokaždé uchechtl, když si vzpomněl na jeho přezdívku. S plným žaludkem se mu to smálo o moc lépe.

***

Sešel dolů, rukou si ledabyle prohraboval vlasy a zamířil si to rovnou k baru.
„Saké,“ zamrmlal a usadil se na židličce zády k ostatním stolům.
„Jste dneska nějakej vyřízenej,“ podotkl barman a postavil před něho sklenku s menší lahví.
„Prohlížel jsem si město,“ odpověděl Kakashi nepřítomně, sáhl po lahvi a nalil si.
„To bych na to tipoval, ale podle toho, kde jste byl,“ popadl muž špinavou utěrku a stíral dřevěný pult.
Ti to teda říkat nebudu.
„No jo no,“ povzdechl si Kakashi.
„Třeba by vám spravilo náladu tohle,“ ukázal barman kamsi do prostoru hospody. Kakashi protočil oči.
A pak ztuhl, když se otočil na barové židličce a uviděl padlého anděla.

Poznámky: 

Pardon, tak jsem se sekla... Tohle je nudný díl, ale říkala jsem si, že se budu učit psát delší začátky. Navíc, ON je hlavní postava, ne - to se dozvíte Eye-wink Takže vůbec nevadí, že jsme se v hospodském pekle Divoké růže pozastavili Smiling Já si totiž charaktery osob v hospodě moc oblíbila, nahluchlá Madam Cože, hlasitá hospodská, všeználek barman (který se ještě objeví a vůbec mi tam pořád nějak neplánovaně vpadá) a bručoun ze staré školy Kiyoshi, tak jsem jim věnovala celý díl. Však ten příští bude až moc o Kakashim a jeho padlém andělovi.

5
Průměr: 5 (24 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Palantir
Vložil Palantir, Po, 2022-01-31 09:47 | Ninja už: 5418 dní, Příspěvků: 6255 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Uchazeč o ruku Mizukage

Misia 2022: Nudne to určite nie je, však si si dala celkom záležať s parodickými situáciami. Až by jeden neveril, že môže byť na jednom mieste sústredených toľko svojráznych figuriek (a pritom o tom podniku navzdory sputlosti vie aj samotný Hokage). Skôr mi to prišlo trocha krátke - taký ten pocit, keď už je tanier prázdny, no v žalúdku stále nemáš pocit sýtosti.

Nové FF: Ďalšie dieťa, Klietka, CSI KONOHA: Sobášny podvod?, Fajka ; aktuálna séria: Krvavá hmla 01 - 03,
ostatné nájdete aj s popismi na - Poviedky značky PALANTIR Smiling Fan-mangy:
To nestihnem; Dnes neumieraj!; Vlasy...

Obrázek uživatele himiTsu
Vložil himiTsu, St, 2016-02-24 17:49 | Ninja už: 5755 dní, Příspěvků: 921 | Autor je: Propadlý student Akademie

Mise V
Jak uz bylo zmineno nize, nepouzila bych zrovna slovo "nudne" ale spise "uvodni". A vis co je na tomhle dile zajimave? Ze se cte v podstate sam a pritom se v nem nic tak zavratneho neudalo (konec nepocitam). Mozna je to zabavnymi charaktery neco jednoduchymi popisy ktere ale vykresluji presne to co by mely (s tim ja mam treba problem, ja musim slozite popsat i spinu v rohu Laughing out loud ). Obvykle oteviraci kapitoly moc nemusim a jen jimi tak prosvistim ale tady jsem dosla na konec ani nevim jak. No a uz se tesim na nasi kocicku. Smiling

Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Čt, 2010-08-12 13:26 | Ninja už: 5875 dní, Příspěvků: 2349 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

.Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights...

Obrázek uživatele Tall
Vložil Tall, Út, 2010-08-10 17:46 | Ninja už: 6132 dní, Příspěvků: 2469 | Autor je: Tsunadin poskok

Kdyby to bylo nudné tak to nečtu.
Ono zatím jsme furt v úvodu, takže to vypadá jako úvod. Co víc by jsme měli chtít?
Prostě je to popis živého pajzlu (chtěl jsem tomu říct hostinec, ale to bych urazil všechny ty svoje a víš jak se špatně píše když je tvoje postava nebo místo uražené?).
Myslím, že na konci dostaneš srovnání s jednou povídkou. Zkus hádat s jakou?

"Naděje je ječmen!"

Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.

Obrázek uživatele Yamata no Orochi
Vložil Yamata no Orochi, Út, 2010-08-10 17:20 | Ninja už: 6144 dní, Příspěvků: 3064 | Autor je: Prostý občan

Tahle část je to, co dělá povídku povídkou, knížku knížkou... pospis situace, prostředí, postav... to se fantazie může vyřádit.
A jak podotkla jedna z komentátorek, a já to tvrdím pořád, nikdo nemusí vykřikovat názvy jutsu, nemusí cinkat meče, bzučet letící shurikeny a kunaie, křupat kosti a téct potoky krve - přesto je to dokonalé čtení.

FFkaři, prosím, čtěte Pravidla FF sekce!!! Evil

Kdo umí číst a psát, je gramotný. Kdo umí pouze psát, stává se spamerem!

Obrázek uživatele mollyhana
Vložil mollyhana, Út, 2010-08-10 10:15 | Ninja už: 6123 dní, Příspěvků: 548 | Autor je: Prostý občan

Krásné, Aku, krásné. Plné života. Smiling

Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, Út, 2010-08-10 00:50 | Ninja už: 6086 dní, Příspěvků: 2208 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Naháněč jelenů

Nudné, nudné, nudné, nudné... Přestaň to pořád opakovat, do háje!! >.<
Naštvalas mě, víš o tom? Můj ty vlku, určitě jsi viděla nějaký ten film. A i když by to byl akčňák, tak je kouskama klidný. A určitě ty kousky nejsou nudné. Tak kušuj! Opět u mě máš pět star. ^^

Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Po, 2010-08-09 23:26 | Ninja už: 5875 dní, Příspěvků: 2349 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

.Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights...

Obrázek uživatele Kamie
Vložil Kamie, Po, 2010-08-09 20:16 | Ninja už: 5955 dní, Příspěvků: 761 | Autor je: Prostý občan

Tak. Moje drahá Akumakirei.
Dlouho jsem ti nenapsala jediný komentář. A víš ty proč?
Byla jsem příliš líná, sednout si a něco zplodit, ale každou tvou povídku jsem četla. Vážně poctivě! ^^
Kameko se tu příliš neobjevuje, nu...
A jestli byla tahle kapitolka nudná... chci vidět tvoje nenudné. Jelikož tohle já za NUDNÉ nepovažuju.
Miluju popisy "hospodského typu". Čekala jsem, kdy někdo něco takového napíše. A tys mi zase zvedla náladu! **
Strašně moc se těším na další část, jelikož tvůj Kakashi je převelice fajn.
A vím, že moje očekávání nezklameš ^^ (Delší komentář si schovávám na poslední část Eye-wink, jelikož ji určitě budu číst)
Děkuju za další krásný zážitek. A příspěvek do kolekce mých oblíbených konožských FF. Jen tak dál Aku, ty na to máš. Jsi talent.
Vážně děkuju.

Protože mi většinou zabijí postavy, které si oblíbím, tak už to nedělám. Ale Utakata byl prostě fešák!Laughing out loud

Obrázek uživatele Sakurka-san
Vložil Sakurka-san, Po, 2010-08-09 19:56 | Ninja už: 5524 dní, Příspěvků: 115 | Autor je: Prostý občan

Nudné? Nemyslela jsi pravý opak tohohle slova? Protože já tam nic nudného nevidím Laughing out loud. Vážně, začíná to úžasně.. Ale nejvíc mě dostává Kakashiho přístup Laughing out loud, ten je dokonalý.

Obrázek uživatele Kimm-chan
Vložil Kimm-chan, Po, 2010-08-09 19:01 | Ninja už: 6184 dní, Příspěvků: 759 | Autor je: Obsluha v Ichiraku

Cože, Aku? Cože? Žádná nuda! Smiling. Kurník neznamená, že když v díle není boj nebo nějaká menší šarvátka, tak je to nuda (to už mi kdysi taky někdo řekl xD).
Ale teď k samotné povídce.


• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda

Obrázek uživatele nettiex
Vložil nettiex, Po, 2010-08-09 18:15 | Ninja už: 6132 dní, Příspěvků: 3653 | Autor je: Editor všeho, Kankurova kosmetička

Nudné? Kde? Každý příběh nějak začíná... A tady začíná ta nejlepší...

Obrázek uživatele Fňu
Vložil Fňu, Po, 2010-08-09 18:08 | Ninja už: 6263 dní, Příspěvků: 6029 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Johnnyho mám rada Smiling
Aaale k..veci.
Nudný ako pre koho, Aku.
Ja som sa pri ňom bavila a to dosť XD
Som zvedavá na padlého anjela a na nový diel teda naozaj veľmi ^^


Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!! Smiling
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.

----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.