Šampioni těžké váhy

Tonton sebevědomě kráčela Konohou.
Vzhledem k tomu, že byla nejvíc chic a cool prasátko, jaké kdy poctilo svojí přítomností zaprášené ulice téhle vesnice (a nebylo to tím, že se jí na krku jako jediné houpaly mořské perly), nahodila ještě samolibější výraz a nenápadně pokukovala, jestli někdo registruje dokonalý klap-klap-klapot jejích kopýtek, za které včera na manikúře a pedikúře vyplázla patnáct tisíc.
Ten ignorant Teuchi ani neotočil hlavu.
Nevadí! Však si na ten jeho teroristický byznys brzo posvítí, chrochtala spokojeně.
Teuchi je v pořadí. Dneska má Dcera nebes a Vůdkyně svobodných prasat na programu jiného neznaboha.

Z černých myšlenek ji vytrhl poděšený výkřik asi pětiletého děcka, které Vůdkyni zkřížilo cestu a sprintem, za který by se nemusel stydět ani Jiraiya prchající z dámských umýváren, zaběhlo do prvních otevřených dveří. Čísi ruka dveře okamžitě přirazila a Tontonina přilepená podobizna velikosti dvacet na dvacet se povážlivě zachvěla.
Tonton se na svůj propagační portrét pobouřeně zamračila.
Což nerozdala kilometry růžové izolepy, která jí ladí s podtónem pleti?
Což tisíckrát neopakovala, aby ji nepřilepovaly oboustrannou kobercovkou?
Copak ty přilepené mouchy lemující její dokonalou tvář vypadají důstojně?!
Tak na tenhle bordel si taky posvítí, zapsala si poznámku do svého imaginárního notesu.
Nikdo nebude znevažovat nadvládu prasat.
Umění paměťové knihovny zdokonalené v otroctví u Tsunade, která si nebyla schopná ani zapamatovat, kam schovává saké, se teď Tonton náramně hodilo při vedení vesnice. Mohla by se snad spolehnout na Shizune, která se snažila nebohou Vůdkyni vehnat do spárů podřadnější (a mnohem levnější) kosmetičky?! Svatá prostoto!
Co si prase samo neudělá, to nemá, chrochtala Tonton nespokojeně pod pysky a znovu vykročila.

Záblesk jejího nového kabátku ve vyleštěné výloze květinářství jí vrátil náladu.
Takhle se jí to líbí! Takhle to má být! Takhle se udržují vztahy s vrchností!
Yamanaka Ino hned pochopila záměr nového zákona o snížení dveřních prahů, zeštíhlení spodních rámů oken a povinném prodloužení skleněných tabulí do výše pěti centimetrů nad zemí.
Tonton se na svůj odraz samolibě uculila.
Který diktátor má na každém baráku zrcadlo?
Hm, hmmm?
Pche, a to si Manda myslel, jak se před ním všichni třesou strachy. To by viděl to zemětřesení, když si Tonton bere na procházku pravítko!
Yamanakové zaslouží pochvalu, poznamenala si Tonton nový bod do svého imaginárního notýsku. Zítra sepíše objednávku na květinovou výzdobu místního kulturáku (samozřejmě z rozpočtu vesnice). Aspoň to bude vypadat hezky, až začnou promítat všemi očekávaný velkofilm Tontonina cesta za štěstím: Vzestup říše 2. U všech svatých prasat, však tahle díra potřebuje nějaké oživení jako sůl, přežehnala se.

U další výlohy Tonton naopak vycítila příležitost. Svatý Pašku, dej na sukni..., pomyslela si a vytáhla svůj cestovní bílý kapesníček. A svatý Pašek vystřihl šedou šmouhu prachu jak vyšitou. Výborně! Tonton na místě vypsala pokutu, potvrdila ji nožkou a šoupla pod dveře.
Poté její temný zrak padl na protější krám – cíl dnešní vycházky.

Tonton se zachvěl rypáček při pohledu na jednu z posledních bašt vzdoru. Přes ulici cítila pronikavý pach svých padlých druhů.
Její úhlavní nepřítel, nežádoucí číslo dvě.
Řezník Kuchida!
Tonton se rozhodně postavila před umaštěný vchod a pomstychtivě se zašklebila na svůj propagační portrét přilepený na čestném místě. Průhledná izolepa tě nespasí, Kuchido!
Stačilo nespokojeně vykvíknout. Do řeznictví vrazili ANBU a srazili výtržníka Kuchidu na kolena. Tonton nahodila ještě odměřenější výraz a stylově vyskočila na vyleštěný pultík.
„Milost, milost!“ svíjel se otylý padesátník na podlaze. „Všechno vepřový jsem pohřbil na hřbitově přesně tak, jak mi Tonton-sama přikázala. I ty smuteční věnce jsem zařídil, Yamanaka Ino vám to dosvědčí! A na ústředí jsem poslal všechny seznamy pravidelných odběratelů, máte tam důkazy o Teuchim a tom jeho spolku! Tři krabice toho byly! Ale s tím pitomým Sanytolem to tady prostě nedokážeme vycídit tak jako se Savem! Však víte, jak je teď Savo nedostatkový zboží!“ plakal muž. „Prosím, Tonton-sama, dejte mi ještě týden a já to Savo seženu, přísahám, že ho seženu a všechny pachy po vepřovým zmizí!“
Tonton zhnuseně shlížela na plešatého staříka a nesouhlasně klepala kopýtky o sebe. Nejradši by nařídila, aby zdejší semeniště hříchu strhli a vybudovali tu vzpomínkový pomník všem hrdinně zesnulým pašíkům, ale horoskop ji varoval, ať nepřesouvá kameny – ať už to mělo znamenat cokoliv. Kromě toho -
„Milost, velká Vůdkyně!“ přidala se řezníkova rodina. „Ten metrák hadího masa a dva metráky žabích stehýnek jsou už na cestě, přesně jak jste přikázala, Tonton-sama! Určitě brzo dorazí!“
Tontonino nesouhlasné poklepávání ustalo.
Kromě toho Konoha musí něco žrát.
Mandovi a Gamabuntovi už zatrhla tipec a Choujiho a Naruta zlomí taky. Dokud to ti dva vlastizrádci nepochopí, zůstanou dřepět ve vězení o housenkách a vodě.
Tonton kvíkla a ANBU zmizeli. Jeden vyrazil pouštět hrůzu do domu s plakátem oblepeným kobercovkou.

Tonton opět sebevědomě kráčela Konohou.

Zítra udělá zátah v Ichiraku Ramen.