manga_preview
Tlumočení B. 28

Drama

Hiashi svou hru rozehrál dříve, než Kakashi tušil, ale kvůli tomu, aby nepojal podezření se musel chovat opatrně. Bylo mu jasné, že musí opustit vesnici, i přestože požádal Kakashiho o zamlčení dopisu, on sám by se zajímat mohl, proč ještě nevyrazil. Jak by mu to asi vysvětlil, že už poslal vrahy zabít pisatele, respektive její dceru... Ale přece bylo dobré, že o tom dopisu věděl, kdyby se cokoliv stalo, kdykoliv mohli dorazit posily. Kdyby ho někdo sledoval, věděl by o něm. Byl čas se připravit, aby mohl ráno na své pouti předstihnout slunce.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Kategorie:
bgkdt2.jpg


Kapitola 1

5
Průměr: 5 (8 hlasů)
Akame3.png

Poslední dny měla náladu pod psa. Kakashi pořád ležel v nemocnici, a přestože pořád vypadal, že spí, nereagoval na žádné podněty. Znovu se jí vybavovala matka ležící bezmocně v posteli. Pokoušela se ty myšlenky zahnat. Snažila se ho probudit všemi možnými prostředky. Mluvila na něho, předčítala mu, nachystala mu jídlo a doufala, že ho probudí vůně. Prošla všechny knihy, ale nenašla nic, co by mohlo pomoci a jak se zdálo, rady si nevěděl ani nikdo jiný. Musela se často přemlouvat, aby vůbec odešla a začala dělat něco užitečného.

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

Kategorie:
bgkrdt.jpg

Příběh, který Vám teď budu vyprávět není příběh kluka, který se chtěl stát Hokagem. To byl příběh jiného - mého otce. Tohle je příběh chlapce, který odhodil svou budoucnost, odstřihl minulost a ponořen do tmy čelí přítomnosti bez jediné myšlenky na to, že by jej čekal šťastný konec. Sám, bojující v nejtemnější straně světa ninjů se snaží dosáhnout svého cíle, na úkor mnoha nic netušících obětí a zcela dobrovolně odmítající pomocné ruce zářící světlem.
Tohle je můj příběh, Uzumaki Boruta, přízraku ninjovského podsvětí a samotným Feudálním pánem země Ohně jmenován jeho věrným hlídačem, jenž má za povinnost za jakoukoliv cenu udržovat pořádek a bez milosti likvidovat všechny, kteří se odváží porušit nastolené zákony a řád.

5
Průměr: 5 (10 hlasů)

„Áno, dávať po pozor na miestnu šľachtu, ktorá celé dni nič normálne nerobí, je nesporne nudné, ale možno si tu ulovíš nejakého bohatého chlapa z vyššej spoločnosti a staneš sa šľachtičnou,“ žmurkol Omoi na Karui a frajersky si prehodil si lízatko z jedného kúta úst do druhého.
„Čo ťa to napáda, nie sme tu predsa kvôli tomu,“ oborila sa naňho, ale následne prebehla pohľadom po sále a omnoho tichšie sa Omoiho opýtala: „Vážne myslíš, že by som mohla ...“

5
Průměr: 5 (8 hlasů)
nadoba by noleda.jpg

„Tlak klesá, strácame ju!“
„Vidím!“ začula rázny ženský hlas „Máme ešte krvnú pilulku?“
„Poslednú som jej ....“
Pilulka? To je to, čo má v ústach? Čo to ... Cítila, ako jej niekto hmatol do úst, posunul pilulku medzi zuby a nešetrne stlačil čeľuste. Zaklipkala očami. Nejaká žena sa nad ňou ...
„Prehltni!“ ozval sa ten rázny hlas a ona, hoci dezorientovaná, s námahou poslúchla.
„Podaj mi striekačky...“ „...klanu Uchiha?“ dokázala zaregistrovať útržky rozhovoru.

4.6
Průměr: 4.6 (5 hlasů)

Kategorie:

Poznámka autora: pokud je Hinata vaše nejoblíbenější postava z Naruta, pokračujte pouze na vlastní nebezpečí.

O

„Myslíš, že by tohle ocenil? To, že furt jen fňukáš?“ zeptala se jí Hanabi hned po tom, co rozrazila dveře do jejího pokoje. Hinata si nikdy nemyslela, že je její setra krutá. Dnes, když se na ni Hanabi dívala rozhněvanýma očima, by klidně mohla.
Hinata ležela na zemi, dlouhé vlasy rozprostřené kolem hlavy, ani se nepohnula, Hanabi si mohla říkat, co se jí zachtělo. Hinata byla na její poznámky zvyklá.

5
Průměr: 5 (10 hlasů)

Kategorie:

Políbil ji u Ichiraku. Euforie a stud. Ti všichni okolo!
Zabořila tvář do jeho mikiny.
„Pojďme někam…“ špitla.
„Musíme nás oslavit!“ přerušil ji.

„Sasuke přijel!“ řekl rozzářeně a ona rezignovaně přikývla. Večeři ve dvou mohli odložit… znovu.
(Včera to byla Sakura. Pozítří Inuzukovi a... chápala to! Byl to Naruto...)
„Buďme zítra sami,“ navrhla.
„Nesnáším samotu!“ řekl vesele.
Ne, hůř: nezvládáš ji, neřekla.
(Copak se nepočítám, neřekla.)

5
Průměr: 5 (10 hlasů)
Sakumo.jpg

Vzduch chladného podzimního rána byl nasycený vůní vlhké půdy a kouře. Syté sluneční světlo zaplnilo ulice, ve kterých se pomalu shromažďovali lidé.
Seděl sám v jejich domě a v rukou držel kus na první pohled obyčejné tkaniny. Při bližším pohledu bylo patrné, že se jedná o šálu.

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

Pořád si na ten pocit nemohl zvyknout: bylo ráno, ležel v posteli a jakmile nabral plné vědomí, otevřel oči - a nemusel kontrolovat své okolí a přestože to dělal, věděl, že zbytečně.
Války skončily. Nebezpečí pominulo a jemu ve spánku nic nehrozilo.
Dva nejmocnější klany se spojily: Senju a Uchiha. Dva odvěcí rivalové. Dva věční ničitelé se nyní stali společnými budovateli. Jejich odkaz se ponese na věky věků. Vesnice, kterou založily, byla tak silná, že neexistovalo nic, co by ji mohlo ohrozit.

5
Průměr: 5 (7 hlasů)

nebe je nemocné a padá nám do očí tam
v lese hlubokém postavy
stojí, jen stojí
nekráčí k nám
když padá nebe a oči slepnou

4.923075
Průměr: 4.9 (13 hlasů)

Kategorie:

Chladné krvavé oči študovali každučký pohyb svojho protivníka. Nepriateľ svojimi nepredvídateľnými pohybmi miatol najsilnejšie oči na planéte. Okolostojaci len sledovali priebeh boja. Jediní, ktorí bojovali, boli Suigetsu a Karin, pretože sa pokúšali upokojiť šialenú osobnosť Juuga. Mizukage ležala na zemi s vykĺbeným ramenom a sledovala, ako sa jej milovaná vesnička mení na trosky.

5
Průměr: 5 (7 hlasů)

Kategorie:
konoha_by_hirotonokat.jpg

Čupela som na konári košatého stromu uprostred Konohy a pozorovala okolie. Husté lístie ma bezpečne chránilo pred pohľadmi, ale kto by sa už pozeral tak vysoko? V hlave som si opakovala plán. Počkať do súmraku. Musím vydržať už len pár hodín a veci sa začnú dávať do poriadku. So vzdychnutím som sa posadila. No, tých pár hodín musím pretrpieť v nedočkavosti.

---

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

Mám pokácet strom
co zpupně do výše se tyčí
k ničemu není
- jen všechno ničí -

Vždyť lidem se to příčí!

tvrdí, jak na mě zlobně křičí
a sekeru do ruky tisknou
člověku neumícímu nic
člověku, co jen ničí
a jeho práce se mu příčí.

/

Mám pokácet strom
vonící po slunci, naději a vodě,
po statečnosti

5
Průměr: 5 (9 hlasů)

Kategorie:

[i]Stál v obrovské chodbě ponořené do tmy. Jen za zády měl východ, kterým pronikal chladný vzduch z venčí a zárověň do chodby propouštěl záři noční oblohy. Zafoukal vítr a on se otřásl zimou. I odtamtud šlo vidět, že nebe bylo tu noc krásné a on měl nutkání se jít podívat. Pokochat se tím pohledem. Ale vzpomněl si, co přišel vykonat. Srdce se mu rozbušilo. Nesměl ztrácet čas, mohl by ho někdo chytit a takový risk si dovolit nemohl. Zhluboka se nadechl a při výdechu se snažil zapomenout na všechno. Vyprázdnit si hlavu.

4.666665
Průměr: 4.7 (3 hlasů)
Akame3.png

 Zůstaly v pokoji samy dvě, den za oknem ubíhal, aniž by si toho všimly nebo spíš tomu nevěnovaly pozornost. Touazuki si lehla vedle matky. Po tom, co Kakashi odešel, u nich několikrát byl někdo z personálu. Vyměňovali kapačky. Donesli jídlo i když Anda už jíst nemohla a Touazuki neměla na nic chuť. Přála si nevědět. Myslela si, že by bylo lepší, kdyby jí otec nikdy nic nenaučil. Matčin dech se stával tišším a mělčím.

5
Průměr: 5 (6 hlasů)

Kategorie:

Na druhý den vstal velmi brzy. Venku vycházelo slunce, ptáci začínali zpívat. Výhled ze střechy domu ho velmi uklidňoval, potřeboval ze sebe vyhnat stres z dnešního souboje. Ani on sám nevěděl, proč z toho byl tak vynervovaný. Bylo to tím, že naposledy, co spolu bojovali to bylo na život a na smrt? Nebo snad tím, že se bál, že jeho protivník až příliš zesílil a on nebude schopný mu čelit? Všechny tyhle otázky chtěl zahnat, a proto se uvolnil, zavřel oči a nechal se ovívat jemným letním vánkem.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)
Akame3.png

V jeskyni plápolal oheň a vykresloval na stěny pokroucené siluety postav. Na zemi seděla žena a držela v náručí malou holčičku. Křečovitě ji svírala, jako by ji chtěla chránit vlastním tělem a snažila se nedat najevo strach, pokoušela se utěšit chvějící se dítě jen svým objetím. Panika hrozila ji každým momentem zaplavit. Pohladila dcerku po hlavě a zabořila jí obličej do jemných vlasů, nasála trpkou vůni bylin. Pevně zavřela oči. Snažila se představit si jiné místo a jiný čas. Přála si být se všemi daleko odsud.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Dlouhá noc. Mrazivá a děsivá zároveň. Proč by noc měla děsit? Možná by to mohlo být tím, že na míle daleko nebylo bezpečno. Možná z toho důvodu se ve sněhu neúnavně objevovaly šlápoty. Jedna za druhou zanechávaly jasnou stopu, že tudy prošel poutník. Zdálo se však, že mezera mezi nimi se zmenšuje, až ustaly docela. Velké oblaky páry se valily z pootevřených úst a černé oko těkalo po okolí. Otázka zněla: Přežije dnešní noc?

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

„Hoj, Kakashi!“ zvolal chlapec hlasitě a pozdrav doprovodil svižným mávnutím pravé ruky. „Kakashi! Hej!“ snažil se opakovaně upoutat pozornost kamaráda, kterého zahlédl na opačné straně louky, ale nedařilo se. Byl zvyklý, že Hatake jeho entuziasmus nikdy neopětoval, ale vždycky se alespoň ohlédl a znuděně kývl. Byla to jeho drsňácká image a Gai to respektoval. Jenomže dnes se nevzmohl ani na to. Když vykřikl potřetí a opět se nic nestalo, rozhodl se přeběhnout louku a vyříkat si to s tím nadutcem tváří v tvář.

5
Průměr: 5 (8 hlasů)

Kategorie: