Typ

Mraky neústupně blokovaly slunci , aby prozářilo již tak zatemnělou vesnici, která spočívala na malém ostrůvku uprostřed jakéhosi moře.Všude bylo slyšet jen šplíchání vln, když se snažili probourat se přes písčitý okraj ostrova.Celé to budilo tajemný dojem.
Vesnička jakoby poklidně dřímala.Sem tam přešel po úzkých cestičkách nějaký člověk, který se zase ztratil v nějakém z domů.

Ráno se probudila velmi brzo. Nechtělo se jí vylézat z postele, ale protože se jí už nepovedlo usnout, vylezla. Rozhodla se jít do kuchyně. Šla bosá po studené zemi, už byla skoro tam, ale zamotala se jí hlava a spadla na zem. Při pádu se narazila o roh dveří, které vedly do koupelny. Upadla do bezvědomí. Nehybně ležela na studené podlaze, dokud jí tam nenašla Konan.
„Reino?“ vyděsila se. „Peine!“ vypískla. První, kdo tam přiběhl byl Hidan, hned po něm Sasori.

Bylo znát, že Tenshi umí ovládat chakru lépe než její mladší sestra. Ale stále to byl teprve začátek všeho vědění, a i když se její schopnosti rychle rozvíjely, nemohla se zatím měřit ani se studentem akademie v prvním ročníku.

„Dneska jdeš ven s Itachim,“ oznámil jí Deidara. „Máme se Sasorim misi, a protože odcházíme ze sídla jako první, měli jsme ti vyřídit, že na tebe čeká na louce.“

Slunečný den pro celou Konohou. Po nádherném nebi prolétával pták a na všechny strany vykrákával své typické: "Pako.Pako".
Pro mnoho dětí Konohy tak moc očekávaný den, jmenování Studentů Akademie na hodnost Genin. Přesně takto se tento den už odehrává od založení Konohy Prvním Hokagem.
"Hej, hej všichni. Pořádně poslouchejte. Dnes je závěrečná zkouška, kdy se ukáže, jak každý z vás poctivě trénoval celé tři roky strávené na Akademii." oznámil na úvod dne Iruka-sensei třídě.

Sasuke stal na kopci a pozeral na Konohu keď k nemu dobehol mladí shinobi z bielymi vlasmi a udýchane mu hovoril.
,,Sasuke-kun, všetko je pripravené, čakáme len na váš príkaz.´´
Saske sa pozrel na mladého shinobiho.
,,Keď dám rozkaz, tak sa to dozviete, nebuďte netrpezlivý, všetko je pripravené, Uchiha klan je obnovený, dobrý Shinobi z konohy sú mŕtvy ale sú tam nový dobrý Shinobi ako je Naruto, Sakura a aj Hyuuga Neji, ktorý je teraz vodca Hyuuga klanu a čakáme iba na jeho odpoveď.´´

Vysokou rychlostí - část čtvrtá - Přepadení nebo jen klam?

[color=blue]Sotva se vůz dokodrcal na trochu volnější prostředí, zachytil jsem na levé straně pohyb. Zvedla jsem varovně ruku.
„Kde?“ objevil se vedle mě Kakashi. Sakura, Sasuke a Naruto obklopili vůz a členy skupiny.

Silný vítr ji cuchal vlasy a bílý sníh,který se do vlasů bořil s nimi silně kontrastoval.
„Maminko,tatínku...“ viděla před sebou malou dívku, která dřepěla nad těly svých rodičů. Kolem nich byl sníh zbarven do ruda jejich krví. Dívka se rozplakala.
„Mami!Tati!“
Zezadu se k ní blížil ninja.
„Ty půjdeš semnou!“
„Ne!To nepůjde!“
ozval ještě něčí hlas.
„Uteč!“
„Bráško, ale..“
„Utíkej! Nesmějí tě chytit!“ dívka se rozběhla a ve chvíli, kdy se otočila viděla, jak ninja probodnul jejího bratra katanou.

Sakura a Akatsuki 9

„Z toho, že mně podrazila nohy, když jsem, sní, chodil tak jsem ji vždycky kryl. Ona říkala, že mi to vrátí, ale zjistil jsem, že je to hlářka,“řekl Itachi.
„Itachi vždyť z toho se svět nezboří, neboli jak by určitě řekl Hidan z toho se svět nezboří Jashin to tak chtěl,“ odpověděla Sakura a oba se začali smát.

U Orochimara
Orochimaru se procházel po svém doupěti a prohlížel si, jak je úžasně uklizeno.

„ÁÁÁ“
Sasuke nakoukl do chodby, odkaď vyšel výkřik.

„...prečo si mi nič nepovedal?“
Tiché myšlienky plynuli práve do jeho mysle. Snažil sa mu to nejako povedať. Nejakým spôsobom mu vysvetliť jeho zmenu, jeho trápenie. Snažil sa, ale všetko sa zdalo byť také pokrútené, tak nevysvetliteľné. Sám mal v tom neporiadok, a vôbec, ani nevie, či mu to skutočne chcel povedať. Možno si prial, túžil po tom, aby na to prišiel sám. Nikdy nemal problémy s tým aby mu niečo povedal. Lenže od toho osudného dňa, čo sa znova vrátili do organizácie...všetko sa zmenilo! Úplne všetko.

Zelená
To jo síla mládí
Zelená
Ta mě pohání.

Zelená
Ta mi proudí v žilách
Zelená
Je v mladých silách.

Zelená
Hubu mi spálí
Wasabi
Pr**l mi podpálí

Pálí to, ach pálí,
pálí
Vášeň - to je wasabi
A oheň ze zadnice se valí.

Wasabi
Sílu mládí mi darovalo
Wasabi
Nepřátele odrovnalo.

Já věrný mu zůstanu
a kdo nevěří
jednou přes hubu dostanu
všichni sprotě láteří.

Wasabi
Jen ono mě rádo má
Wasabi
Za nic nikdy nemůžu já.

Za to může wasabi…*pohled plný nevinného uražení*

[center]I napořád.
se nebojí být spolu.
A ať pořád se smějí

[font=Comic Sans MS],,No to si snad dělá srandu!“ vyprskl Naruto.

39. kapitola: Problém

Naruto si procházel svůj úkol ještě jednou a zopakoval: ,,To nemyslí vážně.“
Sasuke si pomyslel, že jestli má to stejné, jako on, tak asi bude muset na psychickou terapii, a nahlédl Narutovi přes rameno.
,,Bože, ta si snad dělá srandu,“ vydechl překvapeně. Na svitku totiž bylo:

Na podlahu dopadl batoh. Chlapec zavřel dveře.
„Jsem doma!“ Oznámil nahlas celému domu. Přezul se a odešel do kuchyně. Z mycí linky si vzal chleba. Posadil se ke stolu, začal jíst.
„Co to, že jdeš tak pozdě?“ Ozvalo se z druhé strany stolu za novinami. Muž je složil a usmál se.
„Pokoušel ses trénovat přes hodinu nebo sis našel kamarády?“ Jeho otázka byla plná očekávání.
Kabuto zavrtěl hlavou: „Ne, vysypal jsem si omylem věci z tašky. Musel jsem je posbírat.“

„Slyšíš?“ křičela na něj. Neotočil se. Prostě šel dál. „Slyšíš mě?!“ její hlas zněl hystericky. Po tvářích jí tekly potůčky slz. Bolestně sevřela víčka a padla na kolena. V hlavě se jí míhaly různé vzpomínky.

„Zůstaneme spolu?“ zeptala se ho. Objal ji kolem pasu.
„Vždycky.“ Zašeptal jí. Ona se šťastně usmála a schoulila se mu do náruče.
„Vždycky.“ Špitla.

HihiXDD. ÁÁno, poo veeelice dlouhé době je tu další dílek. Doufám, že se bude líbit !!

Konoha

„Hokage-sama! Do kage kanclu vletěl shinobi s inkoustovým orlem na rameni. Do místnosti vběhl tak rychle, že se zastavil až o Jiraiyův stůl.

Erro-sennin se tak s trhnutím probudil a praštil onoho ninju do hlavy. Ten se jenom zapotácel a seknul s sebou o zem.

„Hmm…dobře ti tak, nemáš mě budit, zrovna sem měl úúžasnej o třech doost nažhavenejch dívkách“ a přitom se úchylně zasmál.

„Buď pozdraven, vyvolený,“ řekla jedna z nich, aniž by zvedla hlavu. Naruto nedokázal rozeznat, která to byla.
„Kde… Kde to jsem?“ zeptal se nejistě. Tohle musí být halucinace, pomyslel si, aby se mi lépe umíralo.
„Neumíráš“ pravila řena.
"Každopádně ne teď,“ dodala druhá.
Naruto se díval z jedné na druhou, ale nedokázal určit, která pohybuje ústy. „Kde je ta pláž, od které jsem sem přišel?“ zeptal se o něco klidněji.
„Daleko odsud.“
„Nebo také ne.“

Byl to pro něj vzrušující pocit znovu stát na vodě. Udělal prvních pět kroků, při tom poslednim zavrávoral a upadl. Nebylo to nedostatkem chakry v jeho chodidlech, nýbrž vlnami. Tato voda nebyla stála jako třeba jezero nebo rybník. Vlny a vlnky způsobovali pohyb, takže bylo jasné, že musí šlapat do míst, kde jsou vlnky minimální a pohybovat se rychle.

Druhý den častně ráno měli vyrazit na misi. Nebyla to tak úplně mise, jen měli Naruto a Sakura zkontrolovat a poohlídnout se mimo vesnici. Tak si připravovali výbavu na cestu. Naruto si s sebou zbalil ještě malý batůžek. Dal si tam svačinu výbavu a mnoho dalších věcí, ale jediné, co ho doopravdy zajímalo bylo album, které mu odkázala Bábi-Tsunade. Včera večer neměl čas si ho prohlídnout, tak doufal, že se do něj koukne během výpravy po okolí.