Nový začátek 8 - Malá přestávka

HihiXDD. ÁÁno, poo veeelice dlouhé době je tu další dílek. Doufám, že se bude líbit !!

Konoha

„Hokage-sama! Do kage kanclu vletěl shinobi s inkoustovým orlem na rameni. Do místnosti vběhl tak rychle, že se zastavil až o Jiraiyův stůl.

Erro-sennin se tak s trhnutím probudil a praštil onoho ninju do hlavy. Ten se jenom zapotácel a seknul s sebou o zem.

„Hmm…dobře ti tak, nemáš mě budit, zrovna sem měl úúžasnej o třech doost nažhavenejch dívkách“ a přitom se úchylně zasmál.

Pak si, ale všiml jakéhosi zbytku inkoustu pod poslíčkem, vypadajícího, jako křídlo. Chuunina nadzvedl a odšoupl kousek stranou. Když si všiml, že orel už není orlem, ale jakousi připláclou plackou, povzdychl si a vzal ruli papíru vedle něho do ruky.

Pozorně si jí přečetl a pak se usmál.

„Tak přeci jenom si našel nějakou holku, no to mu to trvalo“řekl si pro sebe, vystrčil, ještě stále neprobuzeného shinobiho ven a šel si zase lehnout.

Někde, neznámo kde, v lese

„Naruto, zpomal“ Sakura ani Kakashi mu nestíhali, netušili, že se za ty čtyři roky tak zlepšil.

„Hmm…“ mladé růžovlasé kunoichi na chvilku připomněl Sasukeho, toho nevšímajícího, necitlivého, který se stará jenom o sebe. Rychle zatřepala hlavou, aby přišla na jiné myšlenky.

„Naruto a že je jako Sasuke? Co to se mnou je?“ říkala si pro sebe Haruno a to se jí spalo osudným.

„Auuu!“ Naru se otočil po zdroji hluku. Ano, Sakura se o jeden strom málem přizabila. Zakroutil jenom hlavou a věnoval se svým myšlenkám.

„Sakra, sakra, sakra!“ Co teď? Shia je pryč a já musím zachránit Hinatu. Pro koho mám jít dřív? Je jasný, že jsou obě dost velkym maléru, ale koho bych měl zachránit dřív? Nechávat Hin s Orochimarem je šílenství, ale Shia se dostala k Akatsuki. Ale na druhou stranu, třeba se jí to povede. Třeba vážně Peina dostane. Ale i kdyby. Pořád mají mnohem větší přesilu. Sakra! Co mám teď udělat? ……………Nedá se nic dělat. Hin, promiň mi to, stejně pro tebe nejsem dost dobrej. Ale neboj. Hned jak vyřídím Akatsuki konečně tě vysvobodím!“ Naruto byl tak zabrán do svých myšlenek, že si ani nevšiml, kde skončil les a kde začala malá mýtinka. Zastavil se.

Jednak, protože věděl, že už jsou unavení a začíná se smrákat a jednak proto, že tu bylo místo srazu. Tenkrát, když se šel projít, poslal vzkaz. Doufal, že mu došel, a že se co nevidět objeví.

„Děje se něco, Naruto?“ zaptal se Kakashi. Byl ještě celkem zaražený nad změnou v Narutově chování. Předtím pospíchal, že se mu za patama prášilo a teď….

„Ne, jenom, že za chvíli bude tma. A cestovat za noci je nebezpečné. Zvlášť pro někoho, kdo se dokáže zabít i za světla“ a s tím se podíval na Sakuru. Ta zpozorněla, a jakmile to dořekl, zatvářila se jako Gai, když mu seberou zubra. Ten se na ní jenom usmál a dál si jí nevšímal.

Rozdělali stany a spacáky a než se nadáli, byla tma. Ani si neuvědomili svojí vlastní únavu, a když zalezli do spacáků, téměř okamžitě usnuli.

Naruto se vzbudil kolem půlnoci. Měl nejvyšší čas. Opatrně vylezl ze stanu, aby je nevzbudil a šel asi 50 metrů za mýtinku. Byla tam akorát obrovská skála a kolem hluboký černý les. Měl ještě pět minut. Doufal, že přijde, byla to jeho poslední naděje.

Jak minuty přibývaly, ubývala Narutova naděje. Když už chtěl odejít, zaslechl v mezi stromy zašustění. Otočil se tam a pro jistotu vtáhl kunai. Ten, kdo se objevil mezi stromy Naruta příjemně překvapil.

„Dlouho sme se neviděli a ty musíš zase přijít pozdě. Ale teď k věci.“