Nara Kameko 001: Zrádce a nátlak...

„Slyšíš?“ křičela na něj. Neotočil se. Prostě šel dál. „Slyšíš mě?!“ její hlas zněl hystericky. Po tvářích jí tekly potůčky slz. Bolestně sevřela víčka a padla na kolena. V hlavě se jí míhaly různé vzpomínky.

„Zůstaneme spolu?“ zeptala se ho. Objal ji kolem pasu.
„Vždycky.“ Zašeptal jí. Ona se šťastně usmála a schoulila se mu do náruče.
„Vždycky.“ Špitla.

Bylo to krásné období, ale měli i hádky…Skryté hádky, o kterých nikdo nic nevěděl. O jejich vztahu nikdo nic nevěděl. Všichni by to zavrhli…Jeho rodiče mu zakazovali chodit s dívkami, které si vybere a to on nechtěl. Nechtěl žít s nějakou dívkou, kterou ani nezná, tak jako jí.
Nechápala proč, ale na mysli jí vytanula jedna hádka..Hádka jako každá jiná.

„Potkal jsem tvého otce..“ zamumlal jen tak. Dívka se na něj zastřeně podívala.
„Uhm..no a?“ Chlapec se na ní podíval. „Promiň..matka a otec na mě tlačí kvůli jouninským zkouškám.“
„Ty si vlastně ještě chuunin, že?“ zeptal se. Dívka se na něj rozčíleně podívala. „Uhm..promiň já to zapomněl…“ omlouval se.
„Jak jsi to mohl zapomenout?!“ vyštěkla na něj. On se na ní udiveně podíval. Proč se rozčiluje? Pomyslel si. Chtěl jí políbit, ale ona se mu vysmekla..
„Nech mě…“ oblékla si bundu a vypadla ven.

Nevěděla proč na něj byla hnusná, ale druhý den se usmířili. Stejně jako vždycky. Začalo pršet a ona tam seděla a nechtěla se ani pohnout.
„Kameko?“ ozval se za ní hlas jejího bratra. Otočila k němu uslzenou tvář a mírně se usmála.
„Nemáš být doma když prší.“ Shikamaru zaváhal..
„No..uhm..já byl na cestě domů..jen jsem tě tu viděl a tak jsem za tebou přišel.“ Pokrčil rameny.
„Tak pojď, ať nemá mamka starost.“ Zvedla se Kameko ze země a vykročila k domovu. Shikamaru okamžitě za ní.
„Co jsi tady vlastně dělala?“ zeptal se jí s neskrývaným zájmem.
„To tě nemusí zatím zajímat..“ usmála se na něj. Shikamaru nikdy nebyl zvídavý typ člověka a tak se spokojil s touto odpovědí. „Byl jsi dneska venku Choujim?“ zeptala se. Shikamaru přikývl.
„Potkali jsme Ino..“ zašklebil se. „ Už zase měla kecy.“
„Je to dcera kamaráda táty..Chovejte se k ní slušně.“ Napomenula ho.. Ani ona neměla Ino moc ráda. Byla taková až moc nafrněná.
„Už mluvíš jako máma.“ Zasmál se Shikamaru. „Tohle by mi přesně řekla.“ Dívka se naoko urazila, ale hned se zase začala smát. S bráškou zapomene, co se stalo před chvílí.

Vešli do rozlehlého domu, hned ve dveřích je uvítala jejich matka.
„Kde jsi se courala Kameko?! Musíš se připravit na zkoušky.“ Vyjela na ní matka.
„Jasně mami..“ zamumlala a odešla do pokoje.

Po nějaké době:
„VEČEŘE!“ ozýval se domem matčin hlas. Kameko se nepřítomně zvedla se a sešla za ostatními do kuchyně. Všichni seděli u stolu. Jen několik mužů z rodiny chybělo.
„Mami?Kde je táta?“ zeptal se Shikamaru.
„Jak víš je jounin a tak musel jít kvůli něčemu za Hokage-sama.“ Při slovu jounin se podívala na Kameko. Ta jen sklopila hlavu dolů aby nemusela snášet pohledy ostatních.Věděla proč jsou pryč. Po chvíly se otevřeli dveře a v nich i mužští členové domácnosti.
„Co se stalo?“ dožadovala se odpovědi matka Kameko.
„Uchiha klan byl vyvražděn.“ Všichni na něj užasle hleděli.
„Kdo by to mohl udělat?“ ptala se ho její babička.
„Celý klan vyvraždil..Uchiha Itachi.“ Když Kameko uslyšela jeho jméno bodlo jí u srdce.
„Jak by mohl..celý klan? I svého bratra?“ zeptali se všichni naráz.
„Úplně celý klan ne..nechal žít svého mladšího bratra.“ Kameko se na něj udiveně podívala, tohle netušila. Sasuke? To je to co myslel.

„Postaráš se o něj, že?“ zeptal se. Kameko se na něj udiveně podívala.
„O koho?“ zeptala se.
„O něj.“ Usmál se.

Ten den se zdál být nekonečný, ale jen do doby dokud Kameko neusnula.