Typ

Omlovám se, že je to tak pozdě, ale za to je to o stránku a půl delší dílek. Tak doufám, že se vám bude líbit.

11.Kapitola
„Můžeme vyrazit,“ a všichni naráz vyrazila za Kakashim.
„Utvořte formaci,“ zavolal Kakashi na ostatní shinobi. Po chvíli už tvořili přesnou formaci jak jim to určil Kakashi. Najednou se Pakuun zastavil a všichni za ním.
„Co se děje?,“ zeptal se ho Kakashi.
„Ten pach z té látky končí tady. Dávejte si pozor jsou někde poblíž. Cítím je,“

Slzy…
Velké, studené, hořké slzy….
Stékají po mích rozpálených lících a zanechávají sotva znatelné, přesto však viditelné cestičky. Slzy… hořce odplouvající mou bolest, strach, zoufalství a beznaděj. Beznaděj a prázdnotu v mém srdci. Prázdnotu… kde jsi dříve býval Ty ! Vždycky jsi říkal že mě ochráníš,… že mě miluješ a nikdy neodejdeš ! Že tu budeš vždycky… se mnou a pro mě ! Říkal jsi že odmítáš zemřít než se staneš hokage. A teď ?

Nemohla som tomu uveriť. Naruto sa mi prihovoril! Mne, Hinate, dievčaťu, ktoré zamdlievalo len pri spomienke naňho. A dokonca mi vyznal lásku. Už dlho ju v sebe dusím a konečne nastal čas, keď som mu mohla ukázať svoje city. Tá osoba ma dokázala urobiť šťastnou, ale čo ak sa v ňom sklamem? Nie, on taký nieje. Ale predsa...

Moje šťastie trvalo len dokedy som sa nestala svedkom nepríjemného rozhovoru. Rozhovoru, ktorý mi zachránil život. Odpočúvala som to, čo si vraveli iní a dozvedela sa veci, ktoré som ani vedieť nechcela.

Sasuke to bude mít těžké - 5 – The Sasuke victory!
„Tos neměl dělat!“ Zařval Ridojimo a provedl pár pečetí. Poté spojil ruce a všude kolem se začala vířit elektřina. Junga a Suigetsa to dostalo na kolena.
„Malý děcka!“ Pousmál se Ridojimo a přešel k Suigetsovi. „Teď zemřeš!“
Ridojimo napřáhl rukou a zaútočil. Suigetsu se náhle vzbudil a chytil jeho ruku.
Útočník chtěl uskočit ale to se mu nepodařilo.
„Juugo teď!“ Zavelil Sui a Juugo se objevil před Ridojimem.

Vím, jsi teď strážným andělem,
při každém mém kroku.
Byl bych mnohem raději,
bys byl živ po mém boku.

Nedá se vyjádřit slovy,
ani ničím jiným.
Ztratit tě to nepřebolí,
ale kdo je viným?

Monstrum ve mně, vzalo mi tě,
za to ho teď proklínám.
Byl jsem sice malé dítě,
však stále na tě vzpomínám.

Teď už vím, že není hlavní,
mít přehršle síly.
Stačí hodně dřiny, potu,
to dovede tě k cíli.

Chci být ze všech nejlepší,
teď nejlepší je Pátá.
To mi ale nevadí,
chci být jako táta.

HIDAN
Já jsem Hidan a moje kosa,
hubená je jako vosa.
Těžko půjde popsat slovy,
jak jsem věrnej Jashinovi!
Nechtějte mě oddělat,
mohli byste prodělat!

KAKUZU
Jsem Kakuzu s pěti srdci,
budu mluvit rovnou k věci.
Nesahej mi na mý prachy,
bo tu budeš brečet strachy.
A nechtěj od mě dostat pěstí,
tady teď a hned,
nemusel bys při tvym štěstí
přežít, na to vem jed!

DEIDARA
Mé jméno je Deidara,
hrozně mě štvě Madara.
Jako Tobi šíří klepy,
že prej má jedno oko slepý.
A nechtějte mě dopálit,

info Naruto a Sasuke jsou za trest zavření v tělocvičně. Vyhecují se do té míry, že uzavřou sázku - budou mluvit třináct dní ve verších. Jak to dopadne? To nikdo neví

Tuto povídku pro vás píšou T.a.r.a.n.e.e, Leonyda Styron a Johnny Wolf

Vzkazuje Johnny Wolf:

Upozornění

Pro všechny, co tuhle povídku čtou,
ať si do paměti zapíšou:
Pokud při čtení došlo k šoku typu psychického,
nebo k poškození svalu mimického.
My jsme to nechtěli, my vás varovali,
a proto nechceme, abyste nás za to žalovali.

Povídka

Lin zděšeně poslouchala vyprávění své matky. Jak....jak je tohle možné? Zachvátila ji vlna smutku. Nechápala to. Vždyť tu ženu neznala, nepamatuje si na ni! Proč za ní teď musí truchlit?
„Takže ona zemřela?“ Uslyšela zdrcený Gaarův hlas.
Ona... ani nevyslovil její jméno! Náhle ji hlavou prolétla vzpomínka.
Aneki. Co to znamená? Tak ji nazývala Hanabi, že?
Záblesk.

Sen či skutočnosť?

„Kakashi-sensei...“ Hlavou mu preletelo niekoľko ich spoločných okamžikov...
Telom mu prebehla vlna energie. Vstal a nenávistne sa pozeral na krčiace sa monštrum. Zaťal päste.
„Áno... Kyuubi je tu!“
****

„Ak po mne už nič nehodíš, tak ti aj večeru donesiem,“ ozvalo sa spoza dverí.
Dievča za nimi sa len zamračilo a najedovane odvrklo: „A čo by som takého po tebe ešte mohla hodiť? Už mi to nič neostalo okrem postele a tú si zničiť nechcem. Taká hlúpa som neni.“

Vypadalo to, že bitva brzy skončí. Ale štěstí bylo na straně nepřátel. Ani s pomocí z Listové se nedařilo porazit Kamenou. Na nejvyšší budově stál chlapec a rozhlížel se, jak to vypadá s boji v okolí. Jestli to takhle půjde dál, tak prohrají. Měl jedinou možnost. Nevěděl, jestli to bude fungovat tak, jak by mělo, ale nebyla jiná možnost. Musí zachránit svoji vesnici. I přesto, že ho to bude stát život. Musí to udělat. Je přece Kazekage. Nemůže dovolit, aby jeho vesnice padla. Musí to udělat, prostě musí.

Temnota moja...

To, z čoho som zúfalý
je osud môj neblahý.
Padám do duše svojej
bez útechy tvojej.
Hľadím na tie prázdne oči
s pocitom, že všetko končí.
Koniec, to je to, čo chceš?
Alebo sa tomu zasmeješ?
Moja bolesť, to je tvoje šťastie,
pocit zúfalstva vo mne rastie.
Nedokážem takto ďalej žiť,
chceš to Ty však pochopiť?
Cesta moja, tá je plná bolesti,
je to horšie, akoby mi lámali kosti.
Kosť, tá sa časom zhojí,
to, čo je však v srdci, neprebolí.
To, z čoho mi srdce puká,
je ľahostajnosť tvoja krutá.

Řekl jsem úterý! A v úterý jsem to ještě stihl poslat vím že to asi vydají až zítra ale s tím nic nenadělám přes den nebyl čas nevadí tak si to užijte

Niki několik minut hleděla na spícího chlapce, naproti její posteli. Byl to příjemný pohled, který jí naplňoval optimizmem. Ten prcek byl strašně roztomilej. Sametové hnědé krátké vlásky zdobili jeho palici. Z toho tichého blahého pohledu jí ale vytrhl Mikonin hlas.

Představte si, že žijete svůj život plnej prázdnejch dnů. A ty dny plynou a plynou … Ale vy si stejně přejete, aby nikdy neuplynuly. Protože nechcete zemřít.
Ne, nechcete… Protože smrt je něco … Odpudivýho. Nikdy nechci zemřít, nikdy … Ale, jde to? Asi ne, přiznávám …

Vítr zafoukal kolem ženiných vlasů a rozvázal je do prostoru. Bylo zamračeno, šedivo. Temné šero se vznášelo všude kolem, ale nejvíc v její mysli.

Je zima …

Maskovaný ninja stále ještě přemýšlel o nevyzpytatelnosti ženského myšlení, když ho srazil Zetsu. „Ty mi ani nevynadáš?“ podivil se kanibal.
„To bude tou mou dnešní zmateností, ty zelená příšero!“ Kakuzu se hned pustil do vysvětlování. „Včera na sebe Konan se Shenai štěkaly a dneska společně vaří. V tom aby se čert vyznal!“
„To je pouhý zdání. Naše modrovláska si drží odstup, ale stejně ji nepřestala nesnášet.“
„Jak to můžeš vědět?“

AUTORSKÁ POZNÁMKA: děj - Naruto - díl - 88 - 97

Sasuke střídavě upadal do stavu vědomí a bezvědomí. Byl natolik zesláblý, že se nemohl ani pohnout. Vypadalo to, jako když celou dobu spí, ale občas zaslechl drby ošetřovatelek. Ale dnes to bylo jiné.
„Myslím, že se vrátíme zas do práce. Bylo to snazší, když tu byla legendární léčitelka Tsunade nebo ten nadaný chlapec Kabuto. Jejich léčivé techniky tolik ušetřily práci.“
„Nechápu. Říkala, že ji hrozně těší nám tu pomáhat. Proč už tedy tak dlouho nepřišla?“

TAK A UŽ JE TU TŘETÍ DÍL NO MUSÍM UPOZORNIT, ŽE JE TENTO DÍL ZAMĚŘENÝ HLAVNĚ NA KONAN A ITACHIHO SE SIRIOU a snad tu budu mít zas o něco méně chybek než posledně No a kdyby ne, tak se prosím nezlobte a skuste to nějak oželit. Třeba to příště bude ještě lepší

3. díl "Poslední sbohem, Lásko"

„Tak to vypadá, že Sensei už zase přijde pozdě. Proč mě to už vůbec nepřekvapuje.“ zakroutí Sakura hlavou.
Nechápavě se na ni podívám, ale než mi stačí cokoli k tomu říci, promluví pěkně nahlas Naruto: „No, víš on sensei Kakashi vždycky chodí pozdě. Pokaždé dorazí klidně i s několika hodinovým zpožděním a vymýšlí si ty nepitomější výmluvy o tom, co jej protentokrát zdrželo. Vždycky je to něco jako: „Ahoj mládeži, omlouvám se, že jdu pozdě, ale ztratil jsem se na cestě životem.“ A tak všelijak podobně.“

Přivřu oči před světlem, Deidara mě vzal pevně za ruku a dovedl mě na nedaleký travnatý plácek. Louka, vysoká tráva, okolo stromy a nějaké šutry.
Šéf tam už stál a s ním i dalšími podivíni v černých kabátech s červenými mráčky.
Jeden se zvláštní oranžovou maskou na hlavě a druhý, vzhledem ještě zvláštnějším, černobílá kůže, žluté oči, zelené vlasy a z ramen mu vyrůstala jakási masožravka či co a pořád si pro sebe něco mumlal, zaslechla jsem něco jako svačina a ztráta času.
Vážně zvláštní společnost.

[color=black]Jednoho krásného letního dne, kdy lilo jako z konve, fučelo jak na Severním pólu, blesk stíhal blesk a sem tam padaly kroupy, se neohrožený genin Uchiha Sasuke vydal trénovat do lesa. Bičován deštěm a větrem, prodíral se neohroženě rozvlněnými keři, větve po něm natahovaly ostré pařáty, rozdrásané, zkrvavené ruce nemohly ochránit křídově bílý obličej. Černé oči vyděšeně hleděly před sebe, kolena se třásla...

Mooooooc se omlouvám že mi to tak trvalo a že je to tak krátký PROMIŇTE!!!!

U Naruta doma:

Naruto si zrovna četl nějaké dopisy. Crrr Crrr . ozvalo se.
„Moment!" zařval Naruto. Došel ke dveřím otevřel dveře a ………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………...

………………………………………………………… „PŘEKVAPENÍ!! GRATULUJI!" ozývalo se a všichni vtrhli do Narutova domu.