Plandavé k(d)oule

Písčitou cestičkou směrem k odpočinku si to štráduje nadupaný rapper v širokém okolí známý jako legendární a nezapomenutelný Killer Bee.
„Hele Bee, co na to řekne Raikage, až zjistí, že ses zdejchnul a dáváš si voraz? Víš, jak se chová, když ho neposloucháš.“
♪ „Hele tohle vůbec neřeš, Osmo, teď dáme si lázeň zkusmo. Dřív než se brácha něco doví, budeme už dávno vycachtaní. Ou jee!“ ♫
„No, jak myslíš, Bee, ale nemám z toho dobrý pocit. Sice jsme zvládli kombinovanou přeměnu i Bijuu Damu a odpočinek si určitě zasloužíme, ale aby to nebylo přes čáru.“
♪ „V klídku, Osmo, zbytečně se bojíš, za těžkou prací pořád se jen honíš. Na chvilku vypneme, zrelaxujem těla, tahle nabídka odmítnout se nedá!“ ♫
Ocasatý démon moc dobře věděl, že když si Bee postaví hlavu, nic mu nevymluví, proto jen tiše přitakal a dál už nekladl odpor, přeci jen, co by se tak mohlo zvrtnout? Dají si horkou koupel, odpočinou si a za den, možná dva, budou zase zpátky v jednom kole. Alespoň takhle si to Hachibi představoval.

„Pánské šatny neminete, jděte rovně a zahněte vpravo, opakuji vpravo. Vše, co budete potřebovat, máte zde,“ přivítala Beeho milá slečna recepční a na pultík přinesla několik ručníků, maličké mýdlo a další drobnosti, bez kterých se žádný návštěvník horkých pramenů neobejde. Bee si vše přeměřil pohledem a kývl.
„Potřebujete ještě něco, pane?“ optala se nejistě, když Bee několik vteřin jen nehnutě stál. Pravděpodobně ji znervóznil.
Bee nelenil a vytasil z náprsní kapsy bloček, do kterého začal zběsile něco zapisovat. Po několika sepsaných řádcích bloček i tužku opět schoval a rozzářil se.
♪ „Tyhle prameny jsou fakt peckovní, jak mě inspirovat i recepční tu ví. Jsi fakt kráska, škoda mluvit, na rande mohli bychom se pak domluvit? Ou jee!“ ♫
Recepční jen nechápavě nadzdvihla obočí a po pár vteřinách, které potřebovala, aby zpracovala prvotní šok, jen zakroutila hlavou.
„Nehrozí, takových nabídek tady mám plno dnes a denně. Prosím pokračujte do šaten, krásný zbytek dne!“ odpálkovala Beeho mladičká recepční.
„A máš to, Bee, nemáš si pouštět pusu na špacír. Čapni ty ručníky a marš do vody, nejlépe ledové, potřebuješ zchladit,“ zalamentoval Hachibi.
♪ „Ostrá jak břitva dívčina být umí, že se jí líbím, to mi nevymluví.“ ♫
I přes velkou sebedůvěru však Bee udělal, co mu recepční a vlastně i Hachibi nařídili. Popadl ručníky a zamířil do šaten.
Během pár desítek minut už vystavoval své snědé tělo, s nejdůležitějšími částmi samozřejmě zahalenými osuškou, na obdiv celému světu. Bohužel pro něj, i když byly tyto prameny přírodní a rozděleny do několika nádrží v různých výškových patrech, byly striktně rozděleny na pánské a dámské.
Nezahálel a rozešel se přímo do nejvýše posazené nádrže, kde nebyl skoro žádný návštěvník. Porozhlédl se kolem, nakonec zamířil do vody.
♪ „Ajajaj, sakra, ta je horká. Z toho snad úpal na mě tady kouká.“ ♫
„Bee, vzpamatuj se, jsi ve vodě, tady úpal fakt nedostaneš. Ale dávej si majzla, abys v té horké vodě nebyl moc dlouho, mohl bys omdlít.“
♪ „Vidíš to?! Říkám ti, voda je tu zrádná! Odpočinout si tady není záležitost snadná!“ ♫
„Zapluj do vody, uvolni se a nech na sebe působit zdejší léčivé účinky vřídel. A hlavně už nerapuj, chjo, Bee, někdy je to s tebou fakt k nevydržení.“ Na to už Bee nic neřekl a pohodlně se opřel o jednu ze stěn přírodní nádrže. Kupodivu byl i zticha a v klidu relaxoval. Dokud neuslyšel prapodivný chichot.
♪ „Slyšíš to, Osmo, co to tady zní? Že by legrace z nádrže sousední?“ ♫
Než stačil Hachibi cokoliv podotknou, všiml si Bee, že kousek od nádrže, ve které relaxoval, se na zemi krčí bělovlasý muž. Nedalo mu to, pomalu vylezl z vody a doťapkal až k chlapíkovi. Z dálky vypadal chlapík na namakaného svalovce v nejlepších letech, z blízka už tomu tak nebylo. Přidřepl si a poťukal muži na rameno.
♪ „Hele dědo, jste v pohodě? Nepřišel jsem snad po nějaké nehodě? Ležíte tady jak širokej, tak dlouhej, neudělal jste si nějaké to ouvej?“ ♫
Muž sebou trhl a pozvedl hlavu.
„Buď zticha, mladej, copak nevidíš. Dělám tady výzkum, hledám inspiraci, tak padej, nebo mi je vyplašíš!“ Bee nechápavě koukal a poté spatřil malý otvor, skrze který bylo vidět do dámské části.
♪ „No to si ze mě děláš čurinu, hni se, ukaž! Chci taky vidět nějakou tu micinu!“ ♫
„Zatraceně, Bee! Přišli jsme sem odpočívat, ne tady šmírovat nahé ženské!“
Bylo už pozdě, Bee začal do bělovlasého chlapíka šťouchat, aby se posunul.
„Zatraceně, chlape! Tak jenom na chvíli a kušuj! Nebo nás proflákneš, a to bude teprve katastrofa!“ zalamentoval starší muž a posunul se tak, aby skrze otvor mohli oba pokukovat.
„Vidíš to? To jsou tvary, všechny ty melounky a… a všechno ostatní! To je materiál pro inspiraci! Koukni na tu malou brunetku, ta, co sedí v rohu. To je materiál, panečku.“
♪ „Koukám se, koukám, vidím tu vnady, kdybych je prosil, nemám dost snahy. Melounky, broskvičky jsou tu výstavní, v mé hlavě teď jenom píseň vášně zní. Ou jee!“ ♫
„Proboha, Bee, tohohle se odmítám účastnit! Až opustíš horké prameny, tak mě probuď, na tohle se dívat nehodlám!“ naštvaně odsekl Hachibi, přestal vnímat.
„Koukni na tu blondýnku, to je ale zadeček! Och jej jej, jak já bych si s ní zašpásoval! Hihihihihi,“ rudnul bělovlasý muž v obličeji.
♪ „Rozumím, koukám, to je ale pr*elka. Kdybych mohl, říkám jí Adélka! Nebýt tu zeď, pořádně si dupnu, na její pr*elce hezky si slupnu.“ ♫
„Hele, kdybys chtěl, támhle nahoře je taky jedná díra, uvidíš tam více. A mně nechej tady tohle kukátko, mně se lépe pozoruje v leže,“ pobídl Beeho, aby se přesunul, jelikož chtěl ten nejlepší výhled pro sebe.
♪ „Jasnačka, dědulo, vyskočím nahoru. Vychutnám si tu ženskou nádheru.“ ♫
Jen co se Bee postavil, všiml si, že jisté jeho partie jsou rovněž velmi rozjařené. Okamžitě se přitiskl k dřevěné zdi, aby si toho nikdo nevšiml a pomalu se sunul k výhledu na ženské panorama.
♪ „Koukám, že Lil Bee má z toho čurinu, taky chce pomazlit pořádnou prc*nu! Jen se neboj, kouknem na ně shora, dnes už nám žádná míca neodolá!“ ♫
Čeho si ale Bee nevšiml, bylo to, že prkno, na kterém byl onen průzor do dámské sekce, bylo jaksi chatrné a tudíž, když na něj lepil svůj zvědavý obličej, se prkno vzepřelo, a místo aby prasklo, se protočilo na své ose. Bee začal vrávorat a vší silou zabral do zbytku dřevěné stěny. Chtě nechtě zabral tak silně, že během pár vteřin se celá stěna zhroutila do dámské sekce a všechny slečny tak mohly spatřit dva nevítané návštěvníky.
Začal se ozývat neskonalý jekot a nadávky. „Vy šmíráci! Úchylná prasata, pomóóc! Áááá!“
Zděšený Bee i bělovlasý chlapík rychle vyskočili na nohy a pelášili zpátky do šaten. „Zatracený chlape! Teď abych já, legendární žabí mudrc, zase něco jednou vysvětloval! Vždyť jsem umělec a spisovatel!“
♪ „Kdybys dědku pořád jen nepindal, své mužské zbraně na ně už sis vyndal. Nedělej hloupého, to nejsou kastaněty, místo toho plandaj tu pořádný kulomety!“ ♫
Šokovaný stařík si až teprve teď všiml, že při zbrklém úprku nechal osušku na zemi. Okamžitě si zakryl své přednosti a druhou rukou začal máchat pěstí. „Idiote, co očumuješ mě! Na ně ses měl dívat, ne na mě! Jestli se tohle Tsunade někdy dozví, jsem mrtvý!“
Ani jeden s ničím neotálel a s větrem o závod doběhli až do šaten, zastavili se až o protilehlou zeď a okamžitě se začali oblékat. Nepodařilo se jim však odejít bez postihu. Všechny ženy, které pádily z lázní pryč, je u recepce poznaly a udělaly pořádnou scénu. Oba pozorovatelé si tak vysloužili pořádnou dávku nadávek a ani o facky nebyla nouze. S rudými tvářemi vyšli z vchodových dveří, a než se každý vydal svou cestou, ještě jednou se na sebe zadívali.
„Až budeš příště hledat inspiraci, tak buď méně nápadný. A neočumuj chlapy, ty rýmovací troubo!“ zakroutil hlavou bělovlasý muž.
♪ „Pche! Žabí mudrc, velký to vzor, dřív než se nadáš, hlásíš svůj skon. Tvého žáka vidět bych chtěl, rapovat by určitě neuměl. Nevadí, zaučím, předám mu víc, nebude to žádnej ninja z Nemanic! Ou jeee!“ ♫
Bělovlasý muž jen zakroutil hlavou a se spoustou nadávek, které už se k Beemu nedostaly, se rozešel opačným směrem.
♪ „You, Osmo, jsi tam, můj parde? Vypadá to, že zas děláš mi garde.“ ♫
„Tak jak to dopadlo? Byl to velký průser?“
♪ „Nebyl, neřeknu, nepovím nic, pořád je mi tak trochu hic! Chtěl jsem zkouknout pořádný kdoule, místo toho plandaly jen koule. Ou no…“ ♫