Domov je tam, kde máš kunai - 7

7.

Stála opřená o zábradlí a koukala na, teď už prázdnou, halu, kde se konala druhá část druhého úkolu. Ten její trouba to kupodivu všechno přežil, ale ten druhý trouba jí dělal trochu starosti. Skoro celou tuhle show prošvihla, protože se probrala teprve před pár hodinami. Poslední dobou je v bezvědomí nějak často. Ironicky se uchechtla a promnula si bolavý krk. Celá tahle situace jí byla nepříjemná, protože slíbila Anko, že bude mlčet. Prý je situace pod kontrolou a ona to zvládne. Nesmí způsobit paniku. Celé to smrdělo, ale mlčela.
Sešla se tu většina chuuninů a jouninů a diskutovali o průběhu zkoušky a upřímně, Mazuki je moc neposlouchala. Její favoriti prošli a zbytek ji moc nezajímal. Ze zamyšlení ji probralo, až když zaslechla svoje jméno. Zvedla hlavu a nechápavě se rozhlédla. Pak si ho všimla, jak k ní míří přes bojovou arénu.
„Yoshi?“ podívala se na něj a chtěla se usmát, ale zamrzl jí výraz, když spatřila jeho vzteklý obličej. Už nějakou dobu se jí vyhýbal a nemluvil s ní. Pokaždé, když se potkali, tak z ničeho nic změnil směr nebo se tvářil, jakoby mu nakopla psa.
„Vyzívám tě, Mazuki!“ zakřičel směrem k ní a ukázal na ni prstem. „Stala ses jouninem a já chci zjistit, jestli na to opravdu máš.“ Mazuki se nadechla, ale její slova jí sebral někdo jiný.
„Nebuď směšný,“ houkl Kakashi a postavil se vedle ní.
„O co ti jde?“ zeptala se Mazuki a zmateně svraštila obočí.
„Chci souboj. Jen ty a já. Myslím si a nejsem jediný, že sis svoje postavení nezasloužila.“
„Nech toho, Yoshi,“ naklonil se přes zábradlí Gai. Mazuki svěsila hlavu a pevně tiskla okraj zábradlí. Jen okrajově vnímala, jak se její přátelé dohadují.
„Dobře,“ vysypala ze sebe nakonec.
„Co?“ zeptal se Yoshi, jakoby špatně slyšel.
„Říkám, dobře.“
„Mazuki, nemusíš to dělat. Tohle je od něj zbabělost, nejsi pro něj hrozba,“ podíval se na ni Kakashi, ale ignorovala ho. Přehoupla se přes zábradlí a seskočila před Yoshiho.
„Je to tvoje chyba,“ ozval se Gai, když se postavil vedle Kakashiho.
„Co?“ podíval se na svého přítele.
„Yoshi je naštvaný. Vyčítal ti smrt Mazuki.“
„Vždyť je to už několik let,“ zakroutil Kakashi hlavou.
„Měl ti za zlé, že se Mazuki změnila. To kvůli tobě zapracovala na svém jutsu a změnila ho. Kvůli tobě se z té sobecké holky, která vždycky chránila jen svůj krk, stal někdo, kdo se nakonec obětoval, pro ochranu přátel,“ pokračoval Gai.
„Ale ona přece žije,“ mávl směrem k nim.
„Jo a ty jsi byl ten, který ji přivedl. Přišla s tebou a pak se tě držela na každém kroku, protože jsi pro ni byl nejznámější člověk,“ provrtával ho pohledem. „A proto ji teď zmlátí jako psa, protože jsi mu to udělal zase.“
„To je, ale přece jeho problém, já za to nemůžu,“ vyhrkl Kakashi a v tu chvíli se Gai uvolnil a usmál se.
„Výborně, jsem rád, že to víš,“ poplácal ho po rameni a zamířil na druhou stranu bojiště. Kakashi se za ním chvíli zmateně díval, ale pak se usmál.
Gai se opřel o zábradlí a bedlivě sledoval svou parťačku. Věděl, že by Kakashi za chvíli došel k přesvědčení, že je celá tahle situace jeho chyba a tak ho musel donutit, aby si sám uvědomil, že nemůže za to, že je Yoshi pitomec.
Mazuki nervózně přešlápla a i Kakashiho překvapilo, že se ani nesnaží maskovat svůj strach. Nakonec se k němu otočila a Yoshimu zbělely klouby.
„Kdyby se to vymklo kontrole…“
„Jasně, jednu ti vrazím,“ kývl na ni a Mazuki se na tváři vyloupl drobný úsměv.
„Jsi fakt kámoš,“ zahučela a otočila se zpátky k nepříteli.
„Nedělej to, Yoshi,“ zahuhlala po chvíli a tiskla k sobě pěsti. Nakonec se odhodlala k němu zvednout pohled, ale hned zase ucukla, protože jí jeho výraz bodnul v hrudi. Nechápala, co má za problém a co provedla, že tu teď před ním stojí. Zhluboka se nadechla, aby se připravila, ale musela okamžitě uskočit, když ji kolem pravé paže proletěla senbonová špejle a o sekundu později ji následovala druhá. Na tu další už musela vytáhnout kunai, aby ji srazila stranou, přesto ji řízla do tváře.
„Nech toho! Nechci s tebou bojovat,“ zakřičela, ale postavila se do bojového postavení. Yoshi nereagoval a znovu zaútočil. Mazuki před ním ustupovala a jen se pokoušela držet si ho dál od těla. Nakonec se Yoshi ušklíbl a trhnul rukama a Mazuki ucítila, jak se kolem ní něco stáhlo a o vteřinu později ji to přišpendlilo ke stěně. Senbony s vlákny ji spoutaly tak, že se nemohla pohnut.
„Mám tě,“ ušklíbl se.
„O co ti jde?“ zeptala se a potlačovala slzy. Podívala se na něj s prosbou v očích.
„Je to tak, jak jsem řekl. Nemyslím si, že máš schopnosti na to, být jouninem.“
„Aspoň mi nelži, Yoshi,“ zašeptala s povzdechem. „To jsi takový slaboch, že se musíš schovávat za takovou lež?“
„Udělala jsi to zase,“ zavrčel a zamračil se. Mazuki se zatvářila nechápavě. „Vždycky jsem kolem tebe běhal, dělal pro tebe první poslední. Chránil tě, když tě ostatní otravovali, ale ty sis nikdy nevšimla.“
„Byl jsi můj přítel,“ vyhrkla nechápavě.
„Jo, vždycky jen to. Nechápala jsi to a pořád jsi mluvila o tom, že na muže nemáš čas a pak sis vybrala jeho,“ poslední slovo rozčileně zakřičel a máchl rukou tak, že se vlákna kolem jejího těla ještě víc stáhla.
„Co? O čem to mluvíš?“
„Nedělej hloupou,“ okřikl ji. „Vybrala sis toho arogantního pitomce, který si tě nikdy nevšímal a na koho sis pořád jen stěžovala. Byl to on, komu ses svěřila a koho sis pustila k tělu.“
„Yoshi, já,…“ začala zmateně, ale přerušil ji a zněl pořád rozčileněji.
„Umřela jsi a byla to jeho vina. Kvůli němu jsem o tebe přišel jednou a pak i podruhé a nadobro. A to všechno kvůli němu! A víš, co je na tom nejvtipnější? Že ses po sedmi letech vrátila a hádej s kým? Dostal tě na starost a tys byla opět s ním, celá jsi zářila, když si ho viděla. Není tohle ironie?“ křičel jí do obličeje a ignoroval Mazukin vyděšený obličej. Střelila pohledem do vyššího patra a na chvíli se na něj zadívala. V tu chvíli, jí došel význam jejich vzpomínek. Vzpomněla si na to, jak se spolu zašili do skladu v sídle Hokageho, jak zničili stůl u něj v kuchyni, jak je skoro nachytali v řece za Konohou. Nevěděla, jestli se má zasmát nebo červenat, ale ať udělala cokoliv, Yoshiho to ještě víc rozčílilo.
„Zase sis vybrala jeho!“
„Takže tohle je jen proto, že chceš Kakashiho naštvat,“ pronesla a znovu se na chvíli podívala nahoru, kde stál a uviděla jeho rozčilený výraz.
„Ano,“ řekl samolibě. „Chci, aby tam stál a díval se, jak tě tu ponížím a zmlátím a on s tím nebude moci nic udělat.“ V tu chvíli se jí na tváři opět vyloupl její standardní výraz.
„Díky, to jsem potřebovala vědět. Je v tom jenom tvoje ego,“ odpověděla mu klidně a po jejím ustrašeném obličeji nebylo ani stopy. Zapřela se, švihla rukou a vzápětí se ozval zvuk praskání lanek. Mazuki se zapřela o stěnu a Yoshiho nakopla plnou silou do hrudníku. Zavrávoral, sáhl za pas a hodil jejím směrem další senbony, ale Mazuki se ušklíbla a složila prsty ve známém gestu. Yoshi se zatvářil nechápavě a o chvíli později se jeho výraz změnil do vyděšeného. Z jejího těla vyšla namodralá záře v jediném pulzu. Srazila senbony stranou a pak narazila do Yoshiho, který odletěl několik metrů.
„Tys to hrála,“ vykřikl vyčítavě.
„Jistě. A kdyby ses nestaral jen o svoje ego, tak bys mě znal a věděl, že ustrašenou holku nemám v repertoáru.“
„Tohle nebyla obrana,“ zakroutil hlavou a zvedl se na nohy. Mazuki si naštvaně odfrkla, sáhla za pas a vytáhla bič. Dvakrát s ním švihla a pak ho protáhla rukou. Udělala to tak, jak byla zvyklá. Jen jednou nabít. Bič se omotal kolem jeho kotníku, trhla rukou a srazila ho k zemi, v další sekundě dostal ránu elektrickým proudem.
Yoshi se otočil a Mazuki uhnula doprava a hned doleva před letící špejlí.
„Je to sakra tvůj problém, že jsi neměl dost odvahy, abys mi to řekl.“
Yoshi vyskočil na nohy a vrhl se k ní, následovala výměna ran. Zaútočil kunaiem po jejím obličeji. Jeho ruku srazila stranou a dalším úderem ho donutila kunai pustit. Zachytila ho v letu a sekla ho po stehně. Yoshi syknul bolestí a odskočil. Postavil se vzpřímeně a sepjal ruce. Uviděla obličej svého bratra, jak mu hrudníkem projíždí obrovský dráp. Hekla a znovu použila elektrický štít, který vycházel přím z jejího těla. Bylo to jen zablesknutí, ale donutilo Yoshiho mrknout a on už nemohl dokončit svůj pokus o genjutsu. Rozběhla se proti němu a vyměnili si několik ran. Nakonec skončili v těsném sevření, kdy jeden držel uvězněného druhého.
„Proč sis nevybrala mě?“ zeptal se jí vztekle.
„Protože jsi byl pro mě jako bratr, nikdy mě nenapadlo brát tě jinak,“ zamračila se na něj a zakroutila hlavou. „Neměla jsem tušení, že ty to myslíš jinak.“ Rychle sebou škubla, když ucítila, jak ji senbon projel bokem. Bolestivě sykla a pohlédla na svou zakrvácenou ruku. Hodila kunai, aby ho dostala dál od sebe. Zvedla pohled a vyhledala Asumu, který se na ni zazubil a ukázal ji zdvižený palec.
„Vyzval jsi mě, protože sis myslel, že jsem schopná se jen bránit, co?“ zeptala se ho opovržlivě a pak se ušklíbla. „Teď ti ukážu, že si svůj post zasloužím. Nejsem ta neschopná holka jako, když jsem před několika měsíci přišla a už vůbec nepotřebuju tvoji ochranu, jako když jsem byla malá.“ Začala skládat pečetě a hromadit chakru, nesměla to přehnat, aby se nedostavil její nestabilní výbuch. Pobaveně se ušklíbla, když Yoshimu došlo, co bude následovat.
„Ne,“ vyhrkl.
„Tengoku no fukushū,“ zakřičela se zadostiučiněním. Místnost ozářily tři blesky a o vteřinu později se k zemi snesla obří pěst, která srazila Yoshiho k zemi. Mazuki vydechla námahou. Trochu to přehnala a teď cítila, jak ji začínají bolet svaly a klepou se jí kolena. Prach se pomalu usazoval a Mazuki slyšela jeho kašel. Pak se z ničeho nic opět objevily jeho senbony spojené vlákny. Musela ustoupit několik kroků, než se jí podařilo vlákna přeseknout a opět se tak uvolnit. Prach se usadil a Yoshi se přetočil na bok.
„Měla jsi zůstat mrtvá,“ vyplivl krev Yoshi a Mazuki zalapala po dechu. Její prsty začaly samovolně kmitat a skládat pečetě. Cítila se, jakoby dostala pěstí do břicha a před očima se jí zatemnilo.
Kakashi celou scénu sledoval. Když se Mazuki konečně dostala z těch pout, uvolni se. Byla zpátky a naštvaná, hodně naštvaná. Nikdo neslyšel, o čem ti dva mluvili, ale on věděl, že si na ní Yoshi vylévá mindráky. Kakashi sebou trhnul a podíval se na Asumu, když Mazuki použila ninjutsu. Poprvé za dobu, kdy se tu objevila, ho dokázala vědomě použít a Asuma v tom měl očividně prsty. Asuma jen pokrčil rameny, když si všiml, že ho pozoruje a pak se na něj zazubil.
Když použila Pomstu nebes, musel se pro sebe zasmát a přiznat, že cítí jakési zadostiučinění. Mazuki je nebezpečná a když je naštvaná, je to ještě horší.
Kakashi fascinovaně sledoval jejich souboj, který byl nejspíš u konce, když si všiml Gaie, jak se zamračil a předklonil se přes zábradlí. Svraštil obočí a zadíval se tam kam on, ale Mazuki k němu stála zády, takže neviděl, co bude následovat.
„Kakashi, použije Trhače,“ zakřičel Gai přes celou arénu.
„Co?“ trhnul sebou a seskočil dolů ve stejnou chvíli, jako jeho rival. Třemi rychlými kroky se dostal před Mazuki a zabránil ji tak v tom, dostat se k Yoshimu.
„Mazuki, to nesmíš,“ křikl a chytil ji za zápěstí tak, aby se nedotkl její pravé ruky, ze které teď vycházela temná aura. „Ať řekl cokoliv, nezaslouží si pocítit tvůj kekkei genkai.“ Trhla sebou a podívala se mu do očí. V tu chvíli se jí opět vybavilo několik chvil s ním, zrudla a rychle se mu vyškubla. Proč jí to neřekl? Tohle bylo důležité, neměl si to nechávat pro sebe, pitomec jeden.
Kvůli prudkému pohybu ji bodlo v boku. Rychle se za něj chytila a začala se pajdat pryč z arény.
„Příště si je laskavě přeměřte sami a mě z toho vynechte,“ houkla rozčileně přes rameno a vydala se vyhledat ošetřovnu.