Čekej do tmy
„Chchchhcrrrrrrrrrr – mňňňňňňňňňňáááÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁuuuuúúúúúúúúúúúúúúúú!“
Cink. Třísk!
„Vrrrrrrrr.... mmmmmmňňňňňňňňňňňňňňňňáááÁÁÁÁÁÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ!!!“
„Do haj- Já už tě fakt -!“
PRÁSK!
„Sakra, ne, Akamaru!“
PRÁSK, PRÁSK!
„ZAVOLEJTE SI TOHO PSA!“
„DRŽTE SI TOHO PSA DOMA, NEBO HO UŽ FAKT STŘELIM!“
„JÁ ZA TO ASI TAK MŮŽU! KOČKY PITOMÝ!“ zařval Kiba v pyžamu z okna. „Akamaru, domů!“
„Mňňňáááuuuu!“ Třísk.
„Akamaru, sakra!“
ŽBLUŇK. CÁK. A tiché dvojité pf, pf, pf, pf, když se plave noční vodou ke břehu.
„Můj bože, Akamaru...“ To další dvojité oklepání slyšel taky.
A pak ticho. Pro tuto noc nastal mír mezi dvěma mokrými a pěkně naštvanými bojovníky. Třetí se prozíravě vytratil hned na začátku.
„No pěkný.“ Kiba z onoho okna nakonec vyskočil, přesně tak, jak to už dělal posledních pět nocí, aby došel na okraj malé nádrže s kapry, kam opět tuto památnou noc zahučely obě strany. Až dojde domů, musí si ji zas odškrtnout v kalendáři.
Ovšem nejdřív musel vyzvednout umolousaného, vodou a špínou zbroceného psa, který se jinak odmítal potupně vrátit až do rána zpátky.
„Sakra, Akamaru. To si nikdy nepamatuješ, že tady ten blbej rybník je?!“ rozhodil naštvaně rukama.
„Chmfff...,“ povzdechl pes. Znamenalo to všechno od Ale ta kočka... po Musel jsem hájit čest rodiny do Však víš...
„Jasně!“ naštval se Kiba. „To teda nevim! Sakra, Akamaru, tohle už je popátý, popátý lezeš z tý hnusný vody, popátý na mě sousedi řvou a popátý řvu já na tebe! Myslíš, že mě to baví?“
Pes s sebou zkroušeně šlehl na stranu.
Kibovi zacukalo v oku. Už se chystal znovu vybouchnout, když si vzpomněl na sousedku a radši vydechnul.
„Pojď. Nebo s sebou už taky takhle třísknu.“
/
„Chchchhcrrrrrrrrrr – mňňňňňňňňňňáááÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁuuuuúúúúúúúúúúúúúúúú!“
Cink. Třísk!
„Vrrrrrrrr.... mmmmmmňňňňňňňňňňňňňňňňáááÁÁÁÁÁÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ!!!“
„DRŽTE SI TOHO PSA, NEBO HO UŽ FAKT STŘELIM!“
„ALE VON JE DOMA, JEN TY BLBÝ KOČKY SE ZAS PEROU!“
/
Když to viděl poprvé, nevěřil.
Když podruhé, smál se.
Potřetí mu došel humor.
Po týdnu už mu to ani nepřišlo. Rezignoval.
Tak se radši jen opíral o parapet a sledoval ji.
Nehybnost obou Akamara fascinovala. Ovšem do zahrady se neopovážil (na radu sousedky) vejít.
„Vždyť ty ryby plavou furt stejně.“
„Haf.“
„Doleva, doprava, dokola...“
„Haf.“
„Maj to jak televizi. Včera tam ta zrzavá zas spadla,“ konstatoval suše.
„Hááf.“
„Zvláštní jak kočky plavou, když musej.“
„Hááf.“
„Nikdy jich tu tolik nebylo.“
Na to by Akamaru musel zavýt, tak byl radši zticha.
„Asi nějaká podělaná migrace.“
„Chmf.“
„No a zas.“ Ani ho nenapadlo se pohnout nebo na tu pitomou kočku zavolat. Jen znuděně pozoroval, jak tentokrát černá, hezky chlupatá a s bílou náprsenkou zvedla zadek z okraje nádrže a přiblížila čumák k hladině vody.
Tak vo co...
Kmitla pravou packou a vyhodila na břeh rybku.
To snad -
A pak to nevybalancovala, podjely jí zadní a zahučela do vody. Žbluňk.
Kdyby mohl, Akamaru by se při poslouchání šplouchavého pf, pf, pf, pf spokojeně zašklebil.
Jenže Kiba humorem neoplýval. „Ta mrcha!“ Nacvičeně vyskočil z okna – panebože, ty kočky mě nutí lízt z vlastního baráku jak nějakýho zloděje! - a běžel k rybníčku.
Mokrá kočka se mezitím už vyškrábala na břeh a střelhbitě utíkala pryč. Kapřík se bezmocně tloukl o zem a snažil se nadechnout.
„Klid, klid, malej,“ chytil ho do ruky a pustil zpátky do vody. „Mrcha,“ ulevil si znovu. Dívat se po nočních koncertech za denního světla na plavající kočky byla lahoda, zvlášť když do jeho rybníčku padaly jak šišky ze stromu, ale že se neumí jen dívat na plavající ryby, nýbrž je i schopně lovit, to viděl až dneska. No, schopně... Skepticky se podíval na zválenou mokrou trávu, na kterou se kočka předtím vyškrábala. Neschopně, ale to se taky bohužel počítá. Kapr byl venku.
Možná by mohl někde najít ten prak, co s ním střílel jako malej.
/
Kiba měl dovolenou. Krásnou, dvoudenní dovolenou, během které nemusel do vedlejší vesničky jít kontrolovat výcvik štěňat, nemusel pomáhat nic stavět ani nemusel konzultovat věci s Narutem, který vždycky někam, jen tak, aby se neřeklo, do řeči vpasoval i pár zamilovanejch keců o Ino. Stejně jako to dělala Hinata o Shikamarovi. Všichni se nějak podivně popárovali a on jediný zbyl. I ten broučí pitomec Shino si nějakou našel. Ne. Jednoduše; Kiba měl dovolenou a hodlal si ji užít. Hodlal si ji velice užít, jak si sliboval, když otevíral dveře na zahradu a na oči si nasazoval sluneční brýle.
Hodlal si užít slunce, ticha, čerstvého vzduchu a neposkvrněné krajiny. Hodlal -
Šláp.
Došlap na rohožku byl měkký a... Uf...
Zařvat. Brečet. Nebo se smát. Chvíli se nemohl rozhodnout.
Potom zvedl inkriminovanou nohu, stejně tak pozvedl ruce do výšky a zaječel. Nelidsky. Šíleně. Zoufale.
„DRŽTE SI TOHO ČOKLA, NEBO HO UŽ FAKT STŘELIM!“
„TY STARÁ ČARODĚJNICE, TO NEŘVE MŮJ PES, ALE JÁ!“
/
Kiba měl dovolenou. A svoji dovolenou trávil tím, že drhl doslova ve všech směrech podělanou rohožku.
Nakonec ji v záchvatu amoku stejně rituálně spálil uprostřed zahrady.
Kočky si pak zvykly se ve spáleništi radostně válet.
/
Když si prohlížel své černé lesklé svěřence, napadl ho plán. Spásný plán. Úžasný plán. Za týden měl skončit výcvik štěňat ve vedlejší vesnici, na nějž Kiba osobně dohlížel.
Ovšem roztomilí – a krvežízniví, tiší a veskrze lovečtí, konstatoval zálibně - dobrmani se přece jen potřebovali ještě utužit v praxi.
Brilantní to plán! Plán odvety a okamžitého vyčištění terénu.
/
„Chchchhcrrrrrrrrrr – mňňňňňňňňňňáááÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁuuuuúúúúúúúúúúúúúúúú!“
Cink. Třísk!
„Vrrrrrrrr.... mmmmmmňňňňňňňňňňňňňňňňáááÁÁÁÁÁÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ!!!“
„Ne...,“ zasténal a přiklopil si na hlavu polštář.
„MňňňňňňňňňňáááÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁuuuuúúúúúú!“
Akamaru mu olízl konejšivě ruku, ale vůbec ho to neuklidnilo. „Ty. Bys. Je. Měl. Chytat. Pořádně,“ cupoval naštvaně mezi zuby větu na kusy a nakonec si na posteli sedl. K dobrmanům ještě pět dní, chjo.
„Čičí!“
Zbystřil. Tohle nedělaly kočky ani zběsilá sousedka.
„Čičik.“ A znovu.
Otevřel okno a zaposlouchal se.
„No tak, nemůžete se prát... Koukni na ten kožíšek... Chudák... A nesmíte sem lézt... No tak...“
Bylo to jasné. Konečně se někdo k těm potvorám hlásí! Vyskočil z okna – opět a opět jen v pyžamových kalhotech - a prodíral se mezi keři k rybníčku. Teď to skončí. Útrum všem kočkám v jeho zahradě. Psi už nebudou zatlačovaní do kouta. Spravedlnost zví-
„Hej, to jsou vaše kočky?!“
Něco tam s sebou před ním ve tmě trhlo. „Uhm... ano?“ ozvalo se nejistě.
Ženská, pronesl by Kiba nejradši kysele, ale udržel. Jasně že ženská, ženská a kočky.
„Každou noc tu dělaj bordel.“
„Uhm... pardon,“ hlas se jí znovu zachvěl. „To je vaše zahrada?“
„Jo.“
„Pardon...,“ hlesla. Nebylo mu jí líto. Co jeho důstojnost a spánek? „Před dvěma týdny jsme se přistěhovaly a ony si nějak zvykly pořád utíkat. Sem...“
„No, to je problém.“ Jen žádný soucit. Žádný kolísavý hlas plný omluv a dojetí na něho neplatí. Co jeho rohožka? „Za pár dní tu budu mít spoustu loveckých psů, kteří si nebudou dělat nějaký extra servítky, natož s kočkou.“
„To snad ne!“ vypískla.
„Přesně,“ pronesl spokojeně.
„Když já nevím, jak je sem odnaučit chodit, nedají si najednou vůbec říct...“
„To už je vaše starost,“ pokrčil rameny.
„Nemáte rád zvířata?“
„Mňňauu,“ uslyšel lísavě od svých kotníků.
Můj bože.
„Ale mám, jen se přece každou noc nedá poslouchat ten jejich šílenej kon- Co chceš, Akamaru,“ zarazilo ho bouchání něčeho studeného do ruky. „Jo, aha.“
Lampa! Posvítí si na tu proradnou potvoru, šéfku všech hnusně uječených, nevěrných zvířa-
Ale když uviděl její tvář, všechno se mu vykouřilo z hlavy. Krčila se tam u břehu žena, spíš ještě dívka s něžnými rysy a hnědými hustými vlasy, které jí splývaly po zádech i rukou, jemnýma rukama hladila olizující se klubíčko rezavých chlupů před sebou a dívala se na něj samotného s bázlivým pohledem v medových očí.
Můj bože.
Světlo odhalilo i jeho, což změnilo její prvotní výraz na nervózní; všiml si, že jí zrudly tváře a chvíli se z toho nemohl vzpamatovat. Pak si uvědomil, že se tak červená z jeho absence trička. Sakra.
„Uhm...“ Částečně od sebe lampu odklonil, ale samozřejmě to vůbec nepomohlo, spíš hůř.
„Promiňte...“
„Ne, to...,“ rozčileně si vjel rukou do vlasů a pak se na ni po očku zase podíval. „Já mám zvířata rád, uhm... jen že mi sem ty kočky chodějí koukat na ryby a někdy je loví.“
„Cože?!“ zhrozila se.
„Ne, ne... dobrý,“ vyhrkl rychle na uklidněnou, „já je zas dal zpátky a všechny jsou v pohodě, uhm... Kolik jich máte?“
„Asi deset. Ale doma poslouchaly,“ vzdechla. „Tady jen pořád utíkají sem.“
V tu chvíli mu to i udělalo radost. Cože?!
„Tak... tak mě to nakonec tolik nevadí...,“ usmál se na ni. „Stejně musí někam chodit.“ Cože?! strčil do něj Akamaru. Ignoroval ho.
„Ale vy -“
„Stačilo by, kdyby se třeba přestali prát... ten zrzavej útočí,“ ukázal na hýčkané klubko. „Pak by to už šlo.“
„A co ti lovečtí psi?“
Mávl rukou. „Poslouchaj na slovo. A nakonec je sem ani nemusím brát.“
„Ale...“ Bylo vidět, že nechápe jeho náhlý obrat v chování. Aby se přiznal, taky příliš nechápal. Jen najednou nechtěl, aby šla pryč. I s těma zatracenejma kočkama. Ať sem klidně lezou. A chodí i s ní.
Přistoupil k ní a natáhl ruku. Čert vem, že nemá triko. Však je silnej shinobi, tak co, může se podívat na všechny ty svaly a sílu, co -
Přijala podávanou ruku a jemu se znovu všechno vykouřilo z hlavy. Její dlaň byla měkká, teplá a jemná, velmi jemná v kontrastu s jeho mozolovitou. Jen nacvičeně se donutil s ní potřást.
„J-jsem Kiba,“ zachraptěl.
Usmála se a jemu to připomnělo východ slunce nad Listovou, co tak rád chodil pozorovat.
„Tamaki.“
Ucítil, jak mu úsměv roztahuje tvář, vždyť už se ani nepamatoval, kdy se doopravdy, od srdce a rád usmál. Potřásl s jejich spojenýma rukama ještě jednou, spontánně a nadšeně sledoval, jak jí znovu růžoví líce. „Ahoj, Tamaki.“
„Ahoj... Kibo.“
Je teď kolem mě příliš vážných, temně černých témat, tak jen pro vydechnutí rychlé hloupé splácnutí/odreagování bez přemýšlení. Podle mangy to bylo jinak, ale... Mám Tamaki s Kibou moc ráda ^^ A taky máme hodně koček. Inspirováno skutečnými událostmi i kočičími aktéry, proto věnováno tomu černému lovci s bílou náprsenkou ^^
Jednou se tak člověk začte, do toho co tu přibylo a najde skvělou odpočinkovou romantickou komedii, nebo jak to nazvat.
A Kiba je supr.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Talle, ty jsi tu! Ani nevíš, jak ráda tě vidím Děkuju, už je starší, ffky o nich jsou jedny z mých nejoblíbenějších, co jsem kdy napsala. Tak těší, že se líbila i tobě. Kiba se napsal sám
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Ale nejako si s ďalším písaním o Inuzukoch sekla, hoci si sa pripravovala písať ďalej.
Nové FF: Ďalšie dieťa, Klietka, CSI KONOHA: Sobášny podvod?, Fajka ; aktuálna séria: Krvavá hmla 01 - 03,
ostatné nájdete aj s popismi na - Poviedky značky PALANTIR Fan-mangy: To nestihnem; Dnes neumieraj!; Vlasy...
Byly starosti. Ale mám je rozepsané
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Ty si ich teda v tomto svojom slice of life popárila. Úplný protiklad Kishimu, kde páry vznikajú podľa toho, ako si dievčatá zmyslia a vyjdu naprázdno iba ak ich vyšachuje dominantnejšie dievča. U teba to dáva zmysel maximálne tak z pohľadu chlapcov - Ino iste pestuje nejakú suprovú zeleninu do ramenu a Hinata dá pokoj.
Inak, Kiba mi nepríde ako typ, ktorý by mal čo i len pyžamové nohavice.
Nové FF: Ďalšie dieťa, Klietka, CSI KONOHA: Sobášny podvod?, Fajka ; aktuálna séria: Krvavá hmla 01 - 03,
ostatné nájdete aj s popismi na - Poviedky značky PALANTIR Fan-mangy: To nestihnem; Dnes neumieraj!; Vlasy...
Mise zakazovala obvyklé páry, tak jsem je musela trochu rozhodit, dlooouho jsem přemýšlela, koho chudákovi Narutovi hodit na krk Ale třeba mu ten rámen alespoň pěkně nazdobí.
Tipuju ho na trenky i míň, ale to už jsem Tamaki udělat nemohla, červenalo by se nás vícero Díky za přečtení
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Kibu jsem vždycky zbožňovala v jeho natvrdlé roztomilé nechápavnosti. A takhle povídka mě jen utvrdila v tom, proč ho mám tak ráda. Je totiž jako nutellová sušenka - na povrchu suchá, ale uvnitř plná úžasné, hříšně dobré jemné čokolády.
Klobouk dolů.
Ach ten sentiment...
Camelia: To je ale přirovnání! xD On je zlatý, souhlasím, těší mě, že to vidí i ostatní. Děkuji, velmi potěšilo
Sayoko: A tvůj úsměv vykouzlil i můj, díky moc za zastavení
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Tak jo, přiznávám, že od první věty až po tu poslední jsem měla úsměv od ucha k uchu. Kibův charakter nezklamal! Úžasná odlehčovačka. ^^
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Kaze: Výborně, pak povídka splnila účel ^^ Zjišťuju, jak je úžasné slyšet, že tvá práce někoho nutila do úsměvu, děkuju
Avárt, jen nepřeháněj, určitě se našlo i něco jiného - ale moc děkuju, tvůj komentář mi onen den neuvěřitelně zvedl náladu! Vlastně ji stále zvedá.
Když oni jsou spolu tak... jééj, že xD
Ivanitko: Nespletla, mně i cuká v oku, když kroužím nad Humorem, věřím, že to pro mě není příliš vhodná kolonka. Ono to s kočkami asi jinak ani řešit nejde xD Jejich soužití by bylo asi nádherné; Kiba Tamaki vše promine, ta ho hýčká a on sem tam vyjede na kočku, když to T. nevidí. A psi jsou (musí být) gentlemani xD Děkuju za přečtení
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
FF
MISE V2: Kiba je fajn charakter a tady prostě nezklamal. Lítá si z okna, řve na sousedku a všechno řeší po hlavě. Rozhodně zajímavá zápletka, to se musí nechat. Jsem si prvně říkala, jestli ses v označením romantika nespletla, ale všechno to byla příprava na další děj. Tamaki vypadá opravdu mile a rozmile. Nedivím se, že Kibovi změkla kolena a div ne ohořel hlas. Zřejmě potkal tu nejúžasnější bytost na světě, ale chtěla bych vidět to soužití. Kočičí máma a milovník psů.
Novinky v mojí tvorbě
Deviantart
Pletení šňůr tradiční japonskou technikou
Gorin - samurajská show
Takhle povídka je úžasná po všech stránkách - použití citoslovců a tak dále (on už to tu určitě někdo zmínil), zkrátka jsem se kagovsky bavila. Kibu obvykle páruji jedině s Akamaruem, ale teď ho a Tamaki snad budu i převážet přes řeku Styx.
Jinými slovy, je asi to nejlepší, co jsem tu za dva roky četla a jde do oblíbených
FF
Tak u téhle povídky jsem se nehorázně smála, culila a tlemila. xD Znám jak trable s kočkami tak se psy, takže to byla lahůdka číst, když podobný kousky dělaly taky. Rozhodně palce hore. Suprový!!!
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
2. Yuki Kaze-san (ta, která jí s tím pomáhá)
3. Shaman-werewolf-sama
4. ivy
5. Neal-X
6. Eros 3in1
7. Kairi.Ratten
8. Shadow-dono
9. Elys
10. M-san
11. MadYoko
12. Buuublinka
13. akai
14. Liss Ryuzaki
15. Enkidu
16. Barbara_Uchiha
17. Sayge
18. June
19. Vurhor
20. uchiha777
21. limetka
22. adabo
23. Nikirin-chan
24. Otaku-chan
25. SuZuKi_ShiHouiN™
26. lacca
27. luccca
28. Ookami-Kyuu
29. Alexx-sama
30. Neko_Hachi
31. Aryen-nyan
32. SASUKE5478
33. cibo91
34. Ayame-Senpai
35. Blue-misty
pro vlastní bezpečnost uvádíme pouze přezdívky a místo fotografií různé obrázky, ovšem ani ty nevedou k naší identitě…
…pokud patříte k nám žákům a následovníkům a odmítáte vše Kirovské můžete se přihlásit, jistě, že pod svou přezdívkou, aby vás Kira nemohl zabít, u mě, nebo TsuchiKim
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva, kterou vyhrajeme.
Když se Kiba umí, tak je to nehorázně zábavná postava. Jeho vztekání mě vždy bavilo a ty jsi ho popsala náležitě barvitě. Úplně jsem viděla jeho štěkání po sousedce a tyhle hádky mi při pátku vyloženě bodly
A setkání s Tamaki... no, co ti budu povídat, od toho culení už mě chytají křeče, ale pak si ho vybavím s tím přiblblým koktáním, jak myslí na to, ať si holka prohlídne svaly a křeč je zpět
Perfektní povídka, rozhodně se k ní ještě vrátím. Mise samozřejmě splněna – napiš si čárku
Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF
Ano, mně v pátek náležitě pomohl svojí neurvalostí se vypsat z nálady a ještě mi ji zvedl, tak mě těší, že to podobně fungovalo i u tebe a snad i teda pobavil ^^ (Vím, jak jsem na tom s "humorem" xD)
Holt Kiba, pragmatik, proč svalů nevyužít, když jich má a tak těžce na nich pracoval. A přestože se Tamaki červenala, myslím, že se ráda koukla... taky bych se koukla xD Tvoří velmi roztomilý pár, jen škoda že toho o nich není víc. Děkuju moc, Kakari
(Píšu si xD)
. • Seznam FF, Poslední FF: Šampioni těžké váhy | Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
. .Aku začíná chápat a dřímat...
...„Ale proč chtějí všechny OC pomáhat s výběrem šatů zrovna Hinatě?“ (Kakari)
. .„Žádný Hatake není veselý...“ (Sayoko)
.
. .Hrdá členka a se Sayoko spoluzakladatelka Spolku Žroutů knih! Naši závislost na knihách nelze ovládnout. Založeno 12. 3. 2009; Kdo fandí knihám, ať se přidá. Žrouti všech žroutů, spojte se! A hlavně rádi čtěte ^^
Členové: Sayoko, Akumakirei, K.Iwi, Leiko, Dantuška, nettiex, sajo-nara, Minata, Memphisto, hAnko, Ayame-sama, kushina-hime, Mirek93, Rein, Yamata no Orochi, Adam Švorc z Nemanic, TsuchiKim, ni.kola, Kameko-sama, výtlems.kissa, -_-Aya-_-, Kitsumo, elficek, himiTsume, Buuublinka, DeiDei girl-uchiha, lacca, nellynuska, Yuki Kaze-san, Kaia-chan, Faith, zrůda-SaNaSu, Namika, l.i.ch., Oneran, Juubi, Conner Uzumaki, Anegiri, Joanne, Miky-chan, sannin Naruto, Otaku-chan, narutorolo321, Killer_Bee, Hinata-Hyuuga-chibi, Adel-san, Gloria Uzumaki, Nightmare moon, Yamako, Hyuuga_Shikamaru
Pro přihlášené: Nemusíte si kopírovat seznam členů, mění se, a proto aktuální najdete vždycky u mě. A do podpisu si nic dávat nemusíte, nebo si můžete vymyslet jinou (originálnější) poznámku než tu nahoře, je to jen na vás :)
_____________...
Členka Klubu gazdovské parenice: Klub je hrdým podporovatelem a spřízněncem Kultu pána Pomela, aneb NAJLEPŠÍ PRODUKT A NAJLEPŠIE OVOCIE SA OFICIÁLNE UZNALI A SPRIAZNILI! NECH ŽIJE PARENICA A POMELO! Klub gazdovské parenice je hrdým podporovatelem a spřízněncem klubu gangsterů. Zaplétáme se do nelegálních obchodů, aneb postupně ovládáme podsvětí..., rovněž je podporovatelem a spřízněncem klubu za ovce (aneb bez nich bychom neměli co opěvovat); a KPP (kultu pracího prášku), bez nich by naše "uniformy" nebyly tak zářivě bíle.