Pod maskou...6.část

„Náš cíl se jmenuje… Kabuto Yakushi!“
Sasuke mírně polkl. Poprvé za dobu pobytu v anbu byl rád že má masku a Akane mu nevidí do obličeje.
„A…aha…“ řekl po chvilce netrpělivého ticha. Akane ještě chvilku těkala očima po jeho masce pak se ale otočila a vzala do ruky batoh. Z něj vyndala ručník, mýdlo a ještě hřeben a obrátila se na Sasukeho.
„Jdu se vykoupat….. nesnáším věci jako že se na mě budeš tajně dívat nebo mi sebereš oblečení… jestli to uděláš garantuju ti že to bude bolet!!“ řekla chladně a otočila se. Nežli Sasuke stačil zaprotestovat že je to pod jeho úroveň zmizela za těžkými dveřmi koupelny. Na chvilku ho sice přepadla touha se mrknout…. čistě z provokace ale pak se rozhodl že nebude riskovat. Přece jen… Akanin hlas zněl velmi vážně a on měl nutkání myslet si že to taky vážně myslela. Rozhodl se tedy věnovat volný čas odpočinku a relaxaci.
***
Akane si rozpustila dlouhé, hnědé vlasy z culíku a nechala si je volně spadnout přes hubená, nahá ramena. Pak jemně zatáhla za červenou šňůrku a odložila si masku na okraj umyvadla. Otevřela bledá víčka a pohlédla do zrcadla. Odraz hubené, přesto krásné dívky s brčálově zelenýma očima a obličej jemných, plynulých rysů ji nijak nenadchl. Znovu na sebe pohlédla. Nejdříve si přejela prsty po rtech a pak jimi sjela na klíční kost. Znovu se prohlédla. Nutkání vyjít bez masky bylo tak silné… chtěla někomu ukázat kdo vlastně je… už.. už sahala po klice.
„Nech toho Akane!“ okřikla se a opět ruku svěsila. Rychle se oblékla a úhledně si zavázala masku. Pomalu vyšla ven ze dveří a zamířila ke svému batohu.
„Jdu se koupat!“ ozval se Sasuke a vlezl dovnitř. Akane na nic nečekala a přehodila si přes ramena dlouhý temně černý plášť. Kolem pasu si zapla pouzdro s katanou a neslyšně vyskočila z okna ven. Sasuke byl ještě dlouho v koupelně // zkoušel sexi-cool pohledy!! xD// až nakonec vyšel ven. Jeho pohled padl na místnost zející prázdnotou. Naštvaně se zamračil a prohlédl celí pokoj. Akane nikde.
Když se oblékl rozhodl se že jí půjde hledat. Otevřel dveře. To co viděl mu vyrazilo dech a div mu nevypadli oči.
Postava v dlouhém plášti přidržovala u zdi jakéhosi muže. Byla o dost menší přesto vypadala že má vše pod kontrolou. Cosi mu tichým, klidným hlasem řekla. Muž zavrtěl hlavou. Postava se napřáhla a ladným pohybem přejela stříbrolesklou katanou po mužově hrdle. Krev se rozstříkala po zdi a několik cákanců se začalo vsakovat do pláště. Muž nestihl ani vykřiknout a skácel se k zemi. Postava se ani neobtěžovala něco říct či udělat a tiše se otočila. Sasuke stál tváří v tvář anbu masce rámované hedvábnými, tmavými vlasy.
„A…Akane??“ pípl až neobvykle poděšeně Sasuke. Akane nic neřekla a jen prošla kolem něj do pokoje. Stáhla si plášť a hodila ho na postel.
„Co to bylo??“ ozval se Sasuke a netrpělivě na ní zíral. Akane se otočila a odhalila tak hrudník posetý rudými kapičkami.
„Hledala jsem informace!“ odpověděla chladně a cípem pláště setřela krev z katany.
„A nechtěla bys mi třeba příště říct až půjdeš dělat něco takovýho??“ vybuchl Sasuke a divoce gestikuloval rukama.
„Proto chci dělat sama… nikomu se nemusim zpovídat jak malá holka co dělám!“ odpověděla Akane klidně. Sasuke začínal šílet. Nesnášel když ho někdo takhle ignoroval.
„Máš pravdu… dělat s někým jako ty byla chyba.. hodně velká chyba!!“ zařval a vyskočil z okna.
„Nori počkej!“ řekla za ním přesto že moc dobře věděla že už jí neslyší. Dál se tím ale nezabývala. Věděla že příjde zpět. A opravdu… za necelou půl hodinku se ozval tichým pokojem jeden… pak druhý krok… zaskřípání dvířek a zařinčení tabulek skla.
„Tak už jsi zpět??“ poznamenala Akane rozvalená na posteli.
„Jo… dobře uznávám.. trochu mi to ulítlo ale…. Ty mě hrozně vytáčíš!!“ vysypal ze sebe proslov který vymýšlel celou cestu zpět.
„Hm…“ celá odpověď.
„Už zase mě…“ začal zase vyšilovat Sasuke ale Akane vyskočila a položila mu prst na masku.
„Tiše!!“ šeptla a popošla ke dveřím.
„Někdo tam je!“ dodala a přiložila ucho ke dveřím. Sasuke na ní jen tiše zíral. Akane si vytáhla katanu stejně jako Sasuke a rychlím pohybem otevřela dveře. Akane ani Sasuke nevěděli co se stalo ale najednou byli oba v bezvědomí.
***
„Stávej maličká!!“ Akane pootevřela oči. Malátně chtěla zvednout ruku ale její ruka se o cosi zarazila. Hned byla dokonale probuzená.
„Tak co?? Jak ti je??“ Na její masku koukal nějaký kluk a celkem mile se usmíval.
„Bolí mě hlava!!... Co jste zač a co po mě chcete?“ vyhrkla.
„Prej nám to neřeknou!!“ ozval se Sasuke. Akane sebou zavrtěla ale nemohla nic dělat.
„Neskoušej to!! Jste svázaný!!!“ usmál se onen kluk.
„Tak sakra co???“ zařval Sasuke.
„Za chvilku se to dozvíte!!“ odpověděl kluk.
„Stejně nás najdou anbu..“ prohodil ještě Sasuke. Akane zavrtěla hlavou.
„Tak to těžko… tys nečet ty pravidla… první a nejdůležitější pravidlo je… že když tě někdo napadne.. jsi v tom sám!!“