Hrací skříňka 2/3

"Hai dattebayo!" Pronesl veselým hlasem blonďatý ninja a usmál se na právě příchozí tým. Hinatě se při pohledu na něj zatajil dech a automaticky zrudla takže radši uhnula pohledem směrem k Sakuře, která se na ni mile usmívala. Hinata jí úsměv váhavě oplatila než ze sebe vypravila:
"Dobré ráno." Špitla Hinata skoro neslyšitelně. "Dobré Hinato." Usmál se na ni Naruto a po chvíli se ozvalo sborové:
"Dobré ráno." I od ostatních.
"Dobrá, tak když už jsme tu všichni, můžeme probrat přesný cíl mise." Začal Yamato a pohledem přelétl všechny přítomné jestli mu věnují pozornost. Všichni až na Naruta, který nervózně podupával, protože už chtěl vyrazit, visely pohledy na Yamatovi.
"No tak, Naruto, dávej pozor." Ozvala se Sakura, kterou už to Narutovo podupání začalo štvát a Naruto od ní schytal pohlavek.
"Auu" Zaúpěl Naruto a položil si ruku na místo, kam dopada Sakuřina pěst. Hinata otevřela pusu, aby se Naruta zeptala jestli je v pořádku, ale její ostýchavost jí to nedovolila, a tak radši stočila pohled zpět k Yamatovi, aby se dozvěděla jaký úkol jim vlastně Tsunade přidělila.
"Tým našich Anbu dostal informaci o přibližné poloze jednoho z Orochimarových úkrytů a my jsme dostali za úkol to zkontrolovat. To je také důvod proč Tsunade-sama nechtěla, aby jste šli pouze vy." Řekl Yamato a podíval se směrem k Hinatě, Kibovi a Shinovi. "Takže náš úkol zní," začal Yamato a na chvíli se odmlčel, chtěl všechny napínat, ale i tak už většina věděla o co vlastně půjde. "Najít Orochimarův úkryt a zjistit co nejvíce informací to půjde," dořekl Yamato.
"A přivést zpět Sasukeho." Doplnil ho Naruto. Všichni se po něm ohlédli. Narutův výraz ve tváři byl neobvykle smutný, ale v jeho očích byly plamínky naděje. Hinata moc dobře rozumněla tomu, jak se právě teď cítil. Tohle mohla být jeho šance k tomu, aby našel nebo alespoň zjistil něco málo o tom, kde se teď jeho přítel nachází.
"Není zaručeno, že tam bude." Schladil ho Kakashi a Yamato na to souhlasně přikývnul.
"Senpai má pravdu, Naruto, je možné, že o Sasukem nic nezjistíme." Řekl Yamato klidným hlasem. Narutovi se na obličeji objevil úsměv a zvednul hlavu.
"Ale zaručené to není, ne?" řekl optimisticky, "tak už pojďme dattebayo! Zbytečně ztrácíme čas," řekl Naruto a proběhl Hlavní bránou ven.
"Naruto počkej!" Zakřičela za ním jeho růžovlasá parťačka, ale mladý ninja, ani nezpomalil.
"Jdeme!" Zavelel Kakashi a i ostatní vyběhli ven a po chvíli srovnali tempo s Narutem.
Hinata jako vždycky obdivovala Narutův optimismus. Už tolikrát se spálil, vrátil se už z mnoha misí, které mu měli pomoct najít Sasukeho, ale zatím na žádné se mu to nepodařilo, ale on se ani tak nevzdal. Skupinka shinobi po chvíli z prašné cesty odskočila do lesa, který se rozléhal po obou krajích cesty a začali skákat z jedné větve na druhou blízko u sebe.
"Kakashi sensei," začal Kiba a přiskočil blíže k maskovanému ninjovi, aby se lépe slyšeli. "Nebude lepší když se rozdělíme? Pokryjeme tak větší území," řekl Kiba a Kakashi na jeho návrh přikývnul.
"Ano, ale ještě ne. Jsme ještě dost daleko a bylo by to prozatím zbytečné, " Odpověděl muž s maskou přes dolní půlku obličeje. Kiba zase odskočil zpátky na své místo a podíval se na svoji týmovou partnerku, která se snažila držet tempo s blonďatým chlapcem, který byl úplně vepředu spolu se Sakurou a Saiem.

***

Skupina osmi shinobi a jednoho ninja psa postupovala lesem stále kupředu až dokud se po několika minutách jeden z jouninů nezastavil a tím nedal signál ostatním, aby udělali to samé. Seskočili dolů na menší mítinku v lese a počkali než se tam dostaví všichni.
"Dobrá, " začal Kakashi a podíval se na všechny členy. "Jak už před chvílí říkal Kiba, měli bychom se rozdělit, abychom pokryli větší území. Máme tady tři lidi, kteří mají vyjímečné pátrací schopnosti, " řekl a pohledem zabloudil k týmu osm. "A taky Sai může pátrat ze vzduchu. To máme čtyři lidi... je nás celkem devět, když počítám i Akamara, což znamená, že uděláme, jak týmy po dvou, tak i samostatně." Všichni napjatě poslouchali Kakashiho plán a byli zvědaví, jak je rozdělí do týmů. "Saii ty budeš sám a budeš hledat ze vzduchu." Pronesl Kakashi a podíval se na bledého chlapce s krátkými vlasy a nic neříkajícím výrazem.
"Hai." Odpověděl Sai a vytáhnul si svůj svitek, na který nakreslil ptáka a potom složil pečetě. "Ninpou: Chōjū Giga" šeptnul Sai a z jeho svitku vylétl černobílý jestřáb, na kterého krátkovlasý chlapec vyskočil.
"Dále, Kiba bude s Akamarem sám, " pokračoval Kakashi a odpovědí mu bylo souhlasné přikývnutí od Kiby a zaštěkání od Akamara. "Shino bude s Yamatem, Sakura bude se mnou a Pakunem a Naruto, ty budeš s Hinatou. Každému vám k sobě dám jednoho z mých ninja psů pro lepší komunikaci. Nejsem si totiž jistý zda by byli vyslačky vhodné." Dořekl Kakashi. Hinata, která ho celou dobu poslouchala byla štěstím bez sebe, ale kromě toho, že se usmívala by to na ní nikdo nepoznal. "Dobrá rozumí všichni všemu? Máte někdo nějaké výhrady?" Zeptal se jich ještě Kakashi zatímco skládal pečetě pro Kuchiyose no Jutsu.
"Ne." Odpověděli všichni sborově. Po chvílli se na místě, kam Kakashi po složení pečet položil ruku v obláčku dýmu objevil Pakun s dalšími třema psy, kteří se hned připojili k jednotlivým dvojicím. Kakashi se ještě otočil na Saie.
"Pokud bys něco našel, způsob jak poslat zprávu máš, že?" Ujišťoval se ještě Kakashi jestli je jeho doměnka správná. Tu mu potvrdilo přikývnutí tmavovlasého chlapce.
"Dobrá tedy, pokud by jste něco našli vyčkejte na místě dokud se k vám nepřidáme. Nepodnikejte žádné sólo akce, " upozornil je ještě Kakashi a celou dobu přitom upřeně pozoroval Naruta, který mu upřený pohled opětoval.
"Jo, Naruto, hlavně žádné hlouposti, ne že to bude jako minule." Přidala se ke Kakashimu Sakura a sjela Naruta zamračeným pohledem.
"Klid Sakuro-chan, my s Hinatou to zvládneme." Řekl Naruto nadlehčeně a podíval se na tmavovlasou dívku, jejíž tváře dostávali čím dál červenější odstín.
"H-Hai Naruto-kun, " špitla Hinata. Yamato je všechny pozoroval a jen se v duchu modlil, aby se skutečně nic nepokazilo, protože kdyby Naruto vyrazil sám proti Orochimarovi a Sasukemu nemuselo by to pro něj dopadnou dobře, zvlášť pokud by použil Kyuubiho sílu.
"Tak rozchod!" Zavelel Kakashi a sekundu na to už každá dvojice odskočila jiným směrem.
Naruto prakticky hned co se oddělili od ostatních nasadil co nejrychlejší tempo a až po chvíli si uvědomil, že je na Hinatu až trochu moc rychlý, a tak i když nerad, protože už by nejradši ten úkryt našel, zpomalil dokud s ním Hinata nesrovnala tempo a neskákali bok po boku po větvích stromů.
Hinata se cítila jako v sedmém nebi. Být takhle blízko Naruto a pozorovat ho jí vždycky stačilo a byla spokojená i s tímto málem. Samozřejmě že to nebylo o tom, že by nechtěla víc... byla jenom přesvědčená, že nic víc ani mít nemůže. Po několika dalších skocích aktivovala svůj Byakugan a začala se rozhlížet po okolí.
"Vidíš něco?" Ozval se Narutův hlas po chvíli a ohlédnul se na svoji dnešní parťačku. Hinata samozřejmě zrudla, ale odpověděla téměř okamžitě:
"N-ne, zatím nic zvláštního, Naruto-kun." Pípla a dál se rozhlížela po okolí.

***

Naruto s Hinatou a ninja psem hledali několik hodin, ale ne moc úspěšně. Nestihli prohledat ještě celou plochu co měli, ale čas byl proti nim. Pomalu ale jistě přicházel soumrak a slunce začínalo zapadat. Obloha se u obzoru zbarvila do žluta a postupně přecházela do červené. Byl to vskutku krásný pohled, který si ovšem nikdo nemohl vychutnat, protože měli důležitou misi, která měla přednost. Byli by dále pokračovali v cestě kdyby z dálky neuslyšeli psí štěkot. To je donutilo zastavit a Naruto stočil svůj pohled z cesty před sebou na jejich psího společníka.
"Co se děje? Našli něco?" Zeptal se Naruto netrpělivě.
"Ne," odpověděl ninja pes a Hinata si mohla v Narutových očích všimnout náznaku sklamání.
"Tak co se děje?" Zeptala se kunoichi.
"Je to rozkwz od Kakashiho... všichni se máme sejít na noc. Pokračovat se bude zítra." Odpověděl jí ninja pes a odskočil z jejich původní trasy a rozběhl se směrem k místu, kde se měli setkat s ostatními. Očekával, že ho budou Naruto a Hinata následovat a tmavovláska se k tomu i chystala, ale Narutův hlas ji zastavil.
"Ne," hlesl Naruto tiše. "Já nejdu, budu pokračovat v hledání, nemůžu to teď vzdát... třeba jsme už blízko, " řekl blonďák s nadějí v hlase. Hinata chvíli přemýšlela než tichým hláskem řekla: "Naruto-kun, bude lepší když půjdeme... brzy bude tma a ve tmě nic neuvidíš. Navíc kolem dokola opravdu nic není. Zbytečně by si tu bloudil, potřebuješ si odpočinout. Zítra určitě něco najdeme, " řekla a sklopila omluvně hlavu, " mrzí mě, že jsme to ještě nenašli...možná, že kdybych se víc snažila tak,"
"Ne," přerušil ji Narutův hlas, "není to tvoje vina." Dodá Naruto a dvěma prsty ji chytí za bradu a jemně jí ji zvedne tak, aby se na něho podívala. Tmavovláska mu nijak neodporuje a poslušně zvedne hlavu přičemž se setká s pohledem těch krásný, blankytně modrých očí, které jí tolik připomínají letní oblohu, kterou vždy ráda pozorovala, protože jí připomínala jeho oči. Kůže na místě, kde se jí Naruto dotýkal jí začala pálit. Nebylo to nepříjemné právě naopak. Hinata začala rudnout a uvnitř bojovala s tím, aby neomdlela. "Byla si skvělá Hinato, jen jsme asi neměli štěstí, " řekne jí Naruto šeptem. Ani neví proč, ale nechce, aby se cítila špatně kvůli tomu, že ještě nic nenašli.
Jejich vzájemnou chvilku ovšem překazil hlas jednoho z Kakashho ninja psů.
"Poslyště mládeži, měli bychom si pohnout." Zavolal směrem k nim, byl totiž teď už hodně ve předu. Naruto spustil svoji ruku podél těla a otočil se čelem k psovi.
"Vždyť už jdeme-ttbebayo!" Zavolal a odskočil na další větve. Hinata chvíli jenom skoprněle stála, ale po chvíli už také byla schopná vydat se za nimi.

***

Cesta k ostatním jim zabrala pouze pár minut. Slunce se mezitím stihlo schovat za obzor a i obloha nakonec potemněla a ukázaly se na ní zářivé hvězdy.
Hinata s úžasem ve tváři pozorovala noční oblohu zatímco přišli na místo setkání. Byli poslední co chyběli. Ocitli se na menší mítince v jejímž středu stála dřevěná chata, kterou měl na svědomí nejspíš Yamato. Všichni tři se vydali dovnitř, v předsíni si zuli boty a potom po dřevěném schodišti vystoupali do prvního patra a šli po zvuku hlasů až dorazili do velké místnosti, kde už všichni ostatní čekali.
"Tak jste konečně tady! Že vám to trvalo." Začal Kiba když je viděl, byl rád, že jsou oba dva v pořádku.
"No jo." Zamručel Naruto, který se posadil na zem k jedné stěně a Hinata zaujala místo trošku dál od něj, protože se neodvážila sednout si blíž.
"Zítra budeme pokračovat v hledání, teď v noci bychom stejně nic nenašli, " začal Yamato.
"Všichni bychom si měli odpočinout a doplnit síly na další den." Dodal Kakashi za Yamata a lehnul si zády k ostatním čímž dal jasně najevo, že on už jde spát. Všichni ostatní ho napodobili. Hinata si ze zad sundala svůj batoh a vytáhla si z něj svoji deku, kterou se přikryla. Batoh použila jako polštář a zavřela svoje světle fialkové oči, protože už na ni pomalu padala únava. Přece jenom dnes několik hodin intenzivně používala Byakugan a to ji dost vyčerpalo.
Po nějaké chvíli už všichni spali. Tedy skoro všichni. Jediný chlapec s blonďatými vlasy nemohl usnout. Tolik se těšil, že se dnes něco dozví o Sasukem, ale to nebyla jediná věc nad kterou musel přemýšlet. Necítil se nijak zvlášť unavený, a tak když ho přestalo bavit se pořád převalovat a snažit se usnout, se zvednul a vyšel ven na menší balkón, kde se posadil na zábradlí a pozoroval noční oblohu a bledý měsíc. Jeho kroky a také tiché zavrzání balkonových dveří ovšem narušili spánek tmavovlasé dívky, která se chvíli na to probudila a jako první pohledem zabloudila k místu, kde spal Naruto a polekaně se zvedla do sedu když ho tam neviděla. Bála se, že se Naruto vydal hledat Orochimarův úkryt sám, a proto se urychleně zvedla, popadla svůj batoh a chtěla jít vzbudit Kakashiho-senseie, ale v tom si všimla osoby sedící na zábradlí.
Pomalu se vydala k pootevřeným dveřím a vklouzla ven na balkon. Chladný vítr jí ofoukul tváři a kvůli tomu se trošku zatřásla. Její pohled padl na osobu sedící na zábradlí a trošku nesměle s k němu přiblížila.
"Proč nespíš, Hinato?" Zepta se tiše Narutův hlas. Jmenovaná sebou trošku trhla.
"J-já... myslela jsem si, že si odešel hledat na vlastní pěst a tak jsem..."
"se vydala mě zastavit," dopověděl za ni a koutkem oka se na ni podíval. Ta se pod jeho pohledem mírně ošila. "Měla by sis jít zase lehnout, musíš být unavená," dodal po chvíli. Hinata ovšem zůstala zamyšleně stát na místě.
"Nikam neodejdu." Ujistil ji a na tváři se mu objevil úsměv. Hinata mírně kývla a otočila se. U dveří se, ale zastavila začala něco hledat v batohu. Potom se s tím otočila k Narutovi. Byla celá rudá, ale to on naštěstí v té tmě poznat nemohl.
"N-Naruto-kun?" Špitla, aby získala jeho pozornost. On se na ni otočil a mlčky čekal co řekne. Tmavovláska chvíli mlčela, a tak ji Naruto trošku popstrčil:
"Ano?" Zeptal se.
"Víš... už je asi po půlnoci a... a to znamená, že... no..." začala Hinata, ale nemohla najít ty správná slova, a tak v návalu paniky vrazila Narutovi do rukou zabalený dárek se slovy: "Krásné narozeniny, Naruto." Pronesla se skloněnou hlavou. Naruto na ni vyjeveně koukal, úplně zapomněl, že má dnes narozeniny a nesmírně ho potěšilo, že si na to Hinata vzpomněla. Podíval se na dárek ve svých rukou a už od pohledu bylo vidět, že si i na balení dala Hinata hodně záležet.
"J-já..." začal Naruto, kterému snad poprvé v životě došla slovo. "Děkuju Hinato-chan, " řekla obdaroval ji jedním ze svých zářivých úsměvů, který málem dostal Hinatu do mdlob. Hinata potom zamumlala jenom něco jako: " Není za co, dobrou noc," a rychle utekla dovnitř, kde si zase lehla.
Naruto chvíli ještě koukal na místo, kde Hinata před chvíli stála a usmíval se. Zvedlo mu to náladu. Znovu se podíval na dárek a přemýšlel jestli ho má rozbalit už teď. Usoudil, ale že bude lepší když si ho rozbalí zítra za světla, a tak se rozhodl, že si půjde také lehnout.

***

Brzo ráno se všichni probudili poměrně brzo s výjimkou Naruta, který očividně dospával. Nakonec byla Sakura nucena ho probudit. Udělala to ovšem poměrně drastickým způsobem a všichni ostatní v tu dobu Naruta litovali. Sakura z něj totiž surově strhla přikrývku a začala s Narutem třepat. Ten se s trhnutím probudil a nechápavě koukal kolem sebe. Když si všimnul Sakury, tak polekaně vyjeknul a odskočil ke stěně, čímž si od Sakury vysloužil ránu pěstí. Takže když se Naruto dostavil před dům k ostatním měl na hlavě docela slušnou bouly.
"No konečně Naruto, čekáme tu už celou věčnost." Okomentoval jeho pozdní příchod Kiba, který by už nejradši vyrazil. Naruto na to jenom něco nesrozumitelně zamručel.
"Dobrá, takže týmy jsou stejné jako včera, pokyny také. Buďte opatrní!" Řekl jim Kakashi než se všichni rozešli stejnými směry jako včera.

***

Uběhlo několik hodin a Naruto s Hinatou a ninja psem se dostali o dost dál než včera. Les kolem nich se zdál hustší a temnější. Sluneční paprsky se zkrze husté koruny stromů dostávali dolů jenom minimálně takže v lese bylo spíš přítmí. To jim ovšem nezabránilo v tom, aby pokračovali. Po několika dalšíh skocích se Hinata zastavila na jedné s pevnějších větví. Naruto to zaregistruje trošku opožděně a zastaví se o pár větví dál.
"Co se děje?" Zeptal se a pozoroval přitom Hinatin pohled upřemý někam do dáli.
"Něco jsem našla," řekne tiše.
"Kde?" zeptá se hned Naruto a netrpělivě pozoruje. Hinata kývne hlavou jedním směrem a Naruto se tam hned bez váhání vydá, následován Hinatou a Kakashiho psem. Po několika, pro Naruta nekonečně dlouhých minutách se ocitnou před jakýmsi kamenným komplexem, dobře skrytým mezi stromy.
"Co vidíš?" Zeptal se Naruto, když ho Hinata dohonila. Záměrně ztišil hlas, jakoby se snad bál, že by je mohli slyšet. Hinata si ten komplex prohlížela svým Byakuganem. Několikrát znovu a znovu, aby si byla jistá než jej deaktivovala a podívala na Naruta. "Našla jsem asi 4 zdroje chakry." Řekla a podívala se přitom na ninja psa. "Musíme dát vědět ostatním, ale aby nás nezaslechli." Řekla a ninja pes přikývnul na souhlas a oděhnul hlouběji do lesa, aby se jeho štěkot nedostal dovnitř úkrytu. Hinata se dívala za ninja psem, jak pomalu mizí stromy a po chvíl zaregistrovala něčí kroky. Polekaně se otočila rychle aktivovala Byakugan. Nejdříve si myslela, že je to nepřítel, ale to co uviděla potom ji naprosto přimrazilo na místě. Naruto nejspíše využil toho, že mu ani jeden nevěnovali pozornost a rozběhl se k úkrytu. Hinata začala panikařit. Netušila co by měla udělat, respektive nevěděla co by bylo správné udělat. Dříve než ale došla k nějakému závěry, její nohy se samovolně rozběhly za Narutem.
"Naruto!" Zakřičela Hinata z plných plic, bylo jí jedno jestli ji někdo uslyší. Chtěla ho zastavit. Naruto ovšem vůbec nereagoval a běžel dál.
Hinata běžela za Narutem co nejrychleji mohla, ale i tak ho nedokázala dohnat. Plíce jí pálily, v puse cítila železitou chuť a nohy jí bolely. Přesto se nevzdávala a dále běžela, jak nejrychleji mohla. Po chvíli se zemitá půda pod jejíma nohama změnila v kamenou, když vstoupila na kraj úkrytu. Na chvíli zpomalila a s aktivovaným Byakuganem vešla dovnitř.
Uvnitř úkrytu byla tma a ticho. Až příliš ticho.
"Naruto-kun?" Odvážila se Hinata zavolat, ale nedostalo se jí žádné odpovědi. Buďto ji blonďák neslyšel, nebo ji ignoroval. Jediné co teď slyšela byl zvuk jejích kroků na kamenné podlaze a její vlastní zrychlený dech. Po několika dalších krocích zjistila, že se blíží k jednomu zdroji chakry. Netušila kdo to je, ale sázela na to, že je to Naruto, proto pokračovala dál. Zastavila se kousek za ní.
"N-Naruto-kun?" Špitla tiše. Nic. Žádná odezva. Trvalo několik sekund, které se jí zdály dlouhé jaké celé hodiny, než zaslechla šustění látky a kroky, které hned na to ustaly. Ucítila na své tváři něčí teplý dech.
"Neměla si sem chodit," zašeptal hlas, který moc dobře znala. Neskutečně se jí ulevilo, že ho konečně našla.
"Musela sem tě zastavit, měli bychom počkat na ostatní. Je to příliš nebezpečné, Naruto-kun, " odpověděla mu Hinata šeptem. Neviděla mu do obličeje, ale přesto si dokázala v hlavě vybavit jeho odhodlaný výraz.
"Hin, nemůžu čekat na ostatní... jestli je to Sasuke, tak může každou chvíli odejít a to já nemůžu dopustit. Jdi zpět a počkej na ostatní. Já s tebou nejdu. Nedovolím, aby mi tahle příležitost proklouzla mezi prsty," řekl. Z tónu jeho hlasu bylo poznat, že s ním nic nechce. Hinata chvíli mlčela. Naruto to bral jako souhlas s tím co řekl, a proto se od ní otočil k odchodu a udělal několik kroků když v tom ho však zastavila něčí ruka.
Hinata pevně svírala jeho paži a tím mu bránila v tom udělat další krok.
"Jdu s tebou," špitla tiše, ale rozhodně.
"Hinato, nemusíš jít, " snažil se jí domluvit i když věděl, že její přítomnost by pro něj byla jenom dobrá.
"Půjdu, budu tvýma očima a společně Sasukeho najdeme." Řekla a pustila jeho paži. Narutovi se na tváři objevil úsměv, který ovšem Hinata nemohla vidět a přikývnul.
"Dobře, alespoň neuvidí světlo a tím se neprozradíme." Řekl a otočil se na ni. "Veď mě Hin." Dodal k ní a ona se vydala kupředu společně s Narutem, který se držel v její těsné blízkosti. Po chvíli se dostal kousek před ni a takhle pokračovali dál. Nechtěl ji nechat jít první, podvědomě ji tak chránil před případnými útoky nepřátelů.
Postupovali dál a dál co nejtišeji jen mohli, aby na sebe nějak neupozornili. Oba dva moc dobře věděli, že jsou v tom sami a že pomoc v podobě jejich přátel k nim dorazí nejdříve za několik minut. Záleží na tom, jak moc jsou od nich daleko. Hinata byla čím dál víc nervóznější, protože se víc a víc blížili k oněm osobám.
"Je to tu poměrně opuštěné," konstatovala po chvíli. Připadalo jí to dost divné. "Možná, že jsou zrovna na odchodu," řekla, ale v duchu ji napadlo, že možná nemíří k Sasukeho a nějakým dalším ninjů.
"Snad." Řekl Naruto a ještě více zrychlil jakoby se bál, že mu utečou.
Zbytek cesty Naruto, ani Hinata moc nemluvili. Oba dva byli ponoření do vlastních myšlenek, Hinata neměla moc představu o tom, kam přesně jdou, a tak se párkrát stalo, že vešli do slepé uličky. Celé to místo bylo jedno velké bludiště. Nakonec, ale uviděli paprsek světla osvětlující chodbu. Vyměnily si udivené pohledy a vydali se ke světlu. Oba dva se opřeli zády o stěnu a Naruto vykoukl zpoza rohu. Nikoho tam, ale neviděl.
"Co to má být?" Zeptal se a zamračil se. Hinata zůstala chvíli zticha.
"Slyšíš to?" Zeptala se a zvedla k němu pohled. Naruto se zaposlouchal a po chvíli zavrtěl hlavou.
"Co máš a mysli?" Zeptal se.
"Voda... slyším vodu. Jakoby narážela do skal..." Odpověděla.
"Kde jsou ti ninjové?" Zeptal se Naruto a ona ukázala přímo na sluncem osvětlenou chodbu. "Hned vedle. Nejspíš se tudy dostaneme ven. Asi je to něco jako zadní východ. Možná, že už jsou na cestě pryč." Řekla. Naruto přikývnul.
"V tom případě neztrácejme čas dattebayo!" Vykřikl a rychle se rozběhnul ven. Hinata ho už nestihl zastavit, a tak jí nezbývalo nic jiného než běžet za ním. Běželi dlouhou chodbu, světla v ní stále více a více přibývalo až je nakonec úplně oslepilo a oni se dostali ven. Svěží vánek je oba ovanul a oni se konečně mohli zhluboka nadechnout, protože uvnitř moc dobrý vzduch nebyl.
Pod nohama měli zase obyčejnou půdu a když si přivykli na světlo všimli si, že stojí dost blízko útesu, o který se rozbíjely mořské vlny. Hinata se rozhlížela kolem zatímco Narutův pohled upoutala čtveřice postav stojících opodál. Evidentně si jich už všimly, ale zatím na jejich přítomnost nijak nereagovali. Naruto, ani Hinata nedokázali poznat kdo to je, protože všichni měli přes hlavu kápi. Naruto se zamračil a udělal k ni několik kroků než se zastavil.
"Sasuke?!" Zakřičel nahlas, aby se jeho hlas dostal až k nim a čekal od nich nějakou odezvu. Ta přišla v podobě smíchu všech čtyř osob.
"Zřejmě si na špatném místě chlapečku, " začal jeden z nich, "můžu tě ujistit, že ani jeden z nás není ten tvůj Sasuke." Řekl a shrnul si kapuci z obličeje. Přes levou stranu tváře se mu táhla poměrně ošklivá jizvy a na čele měl čelenku Skryté deštné.
"Kdo s*kra jste?" Zakřičel Naruto naštvaně a zklamaně zároveň. Hinata s lítostivým pohledem ve tváři popošla k němu a postavila se po jeho boku. Věděla, že se Naruto teď musí cítit neskutečně sklamaně.
"Kdo jsme není důležité... obzvlášť pro vás ne. Jste už prakticky mrtvý." Řekl k nim a zlomyslně se zašklebil.
"Tak to nás asi moc dobře neznáte." Řekl Naruto a pozvednul hlavu. "Já se nevzdám a porazíme vás." Řekl sebejistě. Odpovědí mu byl smích onoho muže.
"Jste ještě děti, " řekl ninja z Deštné posměšně, "ale pokud chcete bojovat," řekl a odhodil stranou svůj plášť a ostatní tři ho napodobili. "Tak prosím," dodal a jeho tři společníci se rozběhli na Naruta a Hinatu.
Naruto se trošku přikrčil a nezahálel. Vyběhl proti nim, následovaný Hinatou. Naruto se vyrhnul na dva z nich, kteří byli ve předu zatímco Hinata se postavila proti poslednímu z trojice. Zaujala bojový postoj jejich klanu a čekala než na ni zaútočí. Jeho útok na sebe nenechal dlouho čekat a vyslal na Hinatu několik kunaiů, aby si otestoval, jak dalece je ta holka schopná. Tmavovláska je pomocí Byukuganu všechny zaregistrovala a zašeptala: " Hakke Sanjūni Shō!" A pomocí třiceti čtyř úderů od sebe všechny odrazila.
Naruto se se svými protivníky také nejdříve bil pouze kunaii a pěstmi, ale potom udělal pečet a vytvořil si klona, který mu pomohl udělat rasengan, s kterým se na jednoho z nich rozběhl. Už myslel, že ho dostane, ale jeho protivník se na poslední chvíli stačil vyhnout takže Naruto svým rasenganem trefil skálu, ve které zůstala slušně velká díra.
Zvuk praskajícího kamene přitáhne Hinatinu pozornost, aby se ujistila, že je Naruto v pořádku. Toho ovšem využije její soupeř a hodí před ni vůbušný lístek. Hinata se vzpamatuje, ale ne dost rychle takže ji výbuch přece jenom trošku odhodí na skálu. Na zem dopadne tvrdě, ale přesto se znova zvedne a postaví se zpátky do stejné bojové pozice a začne na něj útočit pomocí juukenu.
Když nevyšel Narutův pokud s rasenganem rozhodne se použít osvědčenou taktiku a tak složí pečeť. "Tajuu Kage Bunshin no jutsu!" Zakřičí a kolem něho se objeví několik desítek jeho klonů. Jeho soupeře tím vyvede z míry, ale neustoupí a vyrhnou se na jeho klony.
Hinata se mezitím snaží porazit svého protivníka, který je dost zručný v uhýbání. Rozhodne se na něj hodit několik kunaiů. Podle jejího očekávání před nimi uskočil přesně tam, kam potřebovala a ona ho zasáhne pomocí "Hakke Rokujūyon Shō" čímž mu zablokuje všechny chakrové body a on se zhroutí na zem.
Narutovi klony zatím pomalu, ale jistě ubývají zatímco jeho soupeři na tom také nejsou zrovna nejlíp. Jednoh z nich se Narutovi nakonec podaří zasáhnout rasenganem. Ten padne k zemi be známek pohybu. Tři z Narutových klonů se mezitím dostanou k tomu dalšímu a vykopnou ho nahoru. Přitom začnou odříkávat: "U-zu-ma-ki," pravý Naruto zatím vyskočí nahoru, natáhne nohu a kopne nepřítele co nejsilněji: "Naruto rendan!" Zakřičí a jeho nepřítel spadne na zem. Jeho ostatní klony zmizí a on se rozběhne na posledního zbývajícího protivníka, který se zatím do boje nezapojil. Něco mu v hloubi duše říká, že s ním to nebude jenom tak.
Během běhu si vytáhne kunai a nejdříve s ním na něj zaútočí. Jeho protivník jeho útok s lehkostí odrazí a odkopne ho stranou. Ten se zastaví o několik metrů dál a s těžkostí vstane.
"Naruto!" Uslyší v dálce Hinatin hlas. Zvedne nahoru ruku a ukáže jí zvednutý palec na znamení, že je v pořádku. Potom se na něj opět rozběhne. Jeho protivník složí pečetě a vykřikne: "Suiton: Mizu rappa!" Proti Narutovi vytryskne velký proud vody, ten předtím než ho zasáhne stihnul udělat pečeť, opět pro Tajuu Kage Bunshin no jutsu a poslal své klony pryč zatímco on sám by proudem vody stržen až k okraji útesu.
Hinata, která to všechno sledovala se mu rozběhne na pomoc. Jeho několik klonů, kteří se stihnuli proudu vody vyhnout se vrhli na protivníka, ale ten je brzy s několika utrženými šrámy zlikvidoval a potom se pomalým krokem vydal k Narutovi. Tmavovlasá dívky utíkala, co jí síly stačily, aby se tam dostala včas. Hučelo jí v uších, viděla toho muže, jak pomalu postupuje k Narutovi, který visí dolů z útesu. Jednu nohu mu nepřátelský ninja položil nad ruku a pomalu tu nohu dával dolů. K Hinatiným uším dolehl Narutův bolestný výkřik, který ji vyburcoval k ještě větší rychlosti. Vyskočila, chvíli letěla vzduchem než začala padat přímo na toho muže,který stihnul uskočit. Naruto toho využil a podařilo se mu vyhoupnout se zpátky nahoru. Vděčně se podíval na Hinatu než zaujal místo po jejím boku.
Společně se vyrhli na jejich nepřítele, Hinata se ho snažila zasáhnout pomocí juukenu, ale moc úspěšná nebyla, protože on celou dobu pozoroval jejich souboje takže zhruba znal jejich styl boje. To jim situaci dost stěžovalo. Pomalu se posouvali k místu, kde byla jenom tenká část útesu mezi mořem a skalami. Ninja z deštné se ohnal proti Narutovi. Záhy však změnil směr a kopem zaútočil na Hinatu, která se nestihla vyhnout a odmrštilo ji to o kus dál. Naruto po ní střelil pohledem. Naštěstí se hned začala zvedat a tak jen vrhnul nenávistný pohled na onoho ninju. Sám do něj kopnul a když muž neměl kam jinam uhnout, musel přiskočit ke skále. Naruto ho následoval a podařilo se mu uchopil jednu jeho ruku, kterou mu přitisknul na skálu. Stál pouze několik metrů od kraje útesu takže věděl, že jestli udělá sebemenší chybu, spadne dolů. Jeho protivník se mu snažil vytrhnout, Naruto na něj chtěl zaútočit kunaiem co mě v druhé ruce, ale tu mu ninja stihnul chytit takže se teď přetlačovali a bojovali o navládu.
Hinata se začala pomalu, ale jistě sbírat ze země. Díky tomu silnému kopu jí bylo dost zle, ale chtěla Narutovi pomoct. Pomalu, protože na víc se nezmohla šla jenom směrem. Věděla, že Naruto je silný a že by to zvládnul i bez ní, ale i tak mu chtěla pomoct. Kousek od něj, ale ztuhla. Všimla si totiž, jak k Narutovi letí několik jehlic. Prudce otočila hlavu a uviděla jednoho muže, s kterým Naruto předtím bojoval, jak má ruce pořád ještě natažené po hodu jehlicemi. Srdce jako kdyby jí vynechalo několik úderů, když si uvědomila, že Naruto nemá šanci se jim vyhnout. Neměla na výběr. Bez nějakého rozmyslu se vrhla mezi Naruta a ty jehlice. Sekundu na to ucítila, jak jí jejich ostré hroty probodávají kůži a zařezávají se hluboko do ní. Z koutků úst jí stekl pramínek krve. Neudržela rovnováhu začala padat. Přepadla přes okraj, padajíc vstříc temným hlubinám oceánu. Uslyšela jakoby v dálce Narutův hlas, křičící její jméno. Podvědomně natáhla ruku směrem nahoru k němu. Uviděla záblesk blonďatých vlasů na okraji útesu.
Dopadla do vody. Zabolelo ji to a jehlice to zabodne ještě hlouběji do jejího těla. Krev která se mezitím stihla vsáknout do oblečení nyní zbarvuje vodu kolem ní do ruda. Vydechne a malé bublinky vzduchu stupají nahoru zatímco ona klesá níž a níž. Pomalu se jí zavírají oči. Nedokáže dýchat. Při pokusu se nadechnout se jí voda dostane do plic a ona se začne dusit. Je příliš slabá na to, aby se snažila vyplavat. Cítí jako kdyby její tělo bylo něčím paralyzované. Její tmavě modré vlasy vlají kolem ní jako tmavý závor. Naruto... hlavou jí probleskne obrázek usměvavého blonďatého ninji, těsně předtím než ztratí vědomí.