Poezie
[center]Rozběsněný dav se nevolí čílí,
k parlamentu si to Hidan pílí.
Bude seky sek, řízi říz,
udělá z nich pivní špíz.
-
Rozzuřen, vy k***y, nadává,
zlověstně kosičkou mává.
Lid vříská sborem,
"Vy cházko, s bohem!"
-
Hidánek je v sedmém nebi,
po podlaze háže hřeby.
Tak takhle by to nešlo vážení,
vykliďte to tu v tom okamžení.
-
Sám s partou se ujmu vlády,
nastavím tu inčí jízdní řády.
A jak Hidan pověděl, tak se i stalo,
Akatsuki zabrali všechno, co se dalo.
-
Kisame ministerstvo zemědělství okupuje,
ledový déšť po tváři stéká.
Uprostřed louky chladný monument,
zlomený muž před něj si kleká.
hluboký šrám jej na duši tíží.
Od smrti přítele plynuly roky
a on se životem stále jen plíží.
kus jeho srdce zemřelo též.
Často slýchal, že byla to nehoda.
Však ví, že to je nestoudná lež.
na to rudé nebe tiše vzhlížím.
Pomalu ze mě vyprchává život,
škoda že jsem byla takový idiot.
dlouho tu však nebudu - nanejvýš hodinu.
Myslím, že už mi přestává srdce, bít,
než však umřu, musím ti ještě něco říct.
pro tebe jsem žila, tebe jsem já zbožňovala.
V ruce svírám řetízek s tvým symbolem,
teď se ale musím utápět žalem.
[center]Nemám to štěstí, nejsi se mnou ty,
Pokud si smím něco přát
Dvakrát,více,Tisíckrát!
Jestli budu něco Chtít?
Peine!nech Hinatu žít!
Nesmíš Jí teď život Vzít
Pokud Ano,!Budu tě muset Zbít!
Já Hinatu Zachráním!
A naši lásku ochráním!
Vyženu tě z Konohy
A dupnu ti na nohy!
Proč Jsi Jí náhle život vzal
A mě tím vyprovokoval
Proč ji tak miluji?!
Asi se za ni obětuji!
Hinato ty musíš žít!
Abychom se mohli vzít!
!Konoha!
-
Na Konoze to mám ráda,
neukáže mi nikdy záda.
-
Podívat se za Narutem,
jestli umí házet prutem
nebo najít přátelé
a vychutnat si želé.
-
A co kouknout na obrázky
nebo napsat kousek lásky.
nebo vzlykat nad smeťákem
či po sobě házet mákem!
-
Potom třeba přečís kousek mangy,
vykašlat se na učebnic stránky.
Je to naše energie banka
lepší než od pošty schránka.
-
Je to prostě Konoha
a né žádná kozo noha!
hroznější až světlo uhaslo.
Snad už nikdo to nepozná,
ale proč to tak dopadlo?
kde bloudí z dávna vzpomínky
vytratily se všechny odstíny barvy,
jako následky konce ztracené bitvy.
Zazpívejte si písničku na dobře známou melodii české hymny Kde domov můj?
Upozorňuji! Mým cílem nebylo zesměšnit státní hymnu. Mám ji i svoji zemi ráda. Ale... Ono mě to napadlo a nemohla jsem se ovládnout
Hoří domy, hoří lesy,
maminko, kde jsi, kde jsi?
Zapálil jsem rodný dům,
teď prchám stůj co stůj.
A kdo je ten zrádný člověk?
Uchiha Sasuke. Uchiha Sasuke...
[center]Kde domov můj, kde domov můj?
Opustil jsem svou zemi,
[center]Konala se velká sláva,
Tsunade se dneska vdává.
Jiraiyu sama si bere,
ten který se davem dere.
-
Kdo je svědkem,
stal se předkem.
A za druhou lavicí
číhá Sasuke s palicí.
-
Oro jde za družičku,
která nese růžičku.
A Kabuto za svědka,
kterého kousla fretka.
-
Kakashi je oddává,
prsteny jim podává.
Bereš si ho Tsunade?
Prsten ti už zůstane!
-
Beru si Ho Kakashi
i když mu furt HARAŠÍ.
Taky si Ji beru.
„Život na maděru“
-
A teď jsou z vás manželé,
co prožijí chvíle vřelé!
Novomanželé z kostela vychází,
Jenže dá se přítelkyní nazvat dívka, kterou stále proklínám?
Jak jen popsat ten vztah mezi námi, když je to tak moc složitý.
Přízeň všech si užívat a vědět, že už mě srdce nebolí.
[center]Jednoho dne se však zjevil on a vše se pro nás změnilo,
na mě volával
až hlasy utichly.
A já
přestala doufat.
Jak snadno se dá.
Jak snadno lze.
zbyly sny,
tlumené čajovými lístky
(v hliněném kalíšku)
kterým utrhali
stonky.
na hřebík.
po chladném srázu
spadla na trávu.
nebyla jsem
potřebná.
Roli dáš jinému,
co u cesty zapomněl
duši.
poddávám se proudu.
Zde, přikovaný na lůžku čekám,
na záchranu, avšak marně.
Duši svou odevzdám,
Soustředím se plně.
Bolest, nic víc necítím.
Jednu radu vám dám.
Naplňte život svůj štěstím.
Věnuji krvi vlastní.
Avšak jsem hřešil stůj co stůj
Život můj připomínal praní.
[center]Žil jsem si krásně a hříšně,
Pak přišel posel dobra,
A já byl popraven přísně.
a vstup trhlinou.
Po smutku bude veta,
smíchem tě zahrnou
ti, kteří se zde ocitli.
Budeš slavit, radovat se,
s nimi v jednom pytli,
budeš sklízet ovace
až řekneš svůj příběh,
až se prozradíš.
Povyprávíš o dnech,
o kterých marně sníš.
Pak se bude pít,
pak opiješ svou duši,
jako kojot budeš výt,
zvuk, co trhá uši.
Jen jedna věc stačí,
jen maličkost –
ta co smrt značí,
ta co vzbouzí zlost.
cítila jsem strach.
Byl sám,
usadil se prach.
zajíkla jsem se.
Vůbec se nebál,
vždyť! No přece!
já slabostí oplývala.
On byl pěkný,
já škaredá byla.
já byla na dně.
Obcházeli jsme kruh,
snad nezapomene.
oplácela jsem.
Zatočil se celý svět,
prohrála jsem.
on se směje.
Asi se mu líbí,
co se děje..
[center]Cítila jsem v sobě jed,
sám jako oblohy tvář.
Sám jako hanebný vrah,
sám jako zničený práh.
proč? Toť otázka.
Moji blízcí se vzdálili
a jedu do číše vody nalili.
jen já v noci černé bdím.
Jen já neznám cenu žití,
jen já nechci poznat bytí.
a míjím život,
co kolem mne kráčí.
jednou přišel nápad.
podlehl jsem chtíče hlasu.
navštívit dámské lázně.
místo toho přišli rány.
chtěl mě zabíjet.
jsem se proletěl.
dopadl jsem tvrdě.
zlámala mi kosti.
[center]Po tomto děsu,
že si zájdu na obchôdzku.
Na pravé poludnie sa dohodli,
aby svoju lásku spečatiť mohli.
radostné myšlienky ich napadajú.
Pôjdu sa prejsť po Konohe,
ruka v ruke, noha k nohe.
dievča už stálo nadšene u brány.
Chlapca však nikde nebolo,
azda ho dačo bolelo...
[center]Rozmýšľa, že zájde k nemu,
je celkom mimo ako emu. xD
[center]Vianoce k Nám Prišli
Prišli k nám dnes Vianoce
na dvere už Santa buchoce
Ino so Sakurou koláčiky vypekajú
Sasuke s Narutom sa o ovládač naťahujú
nevyhral však ani jeden
Hinata ho totiž zabavila
a na pohovku vedľa Naruta sa posadila.
Hoc je trochu kretén
došlo mu o čo jej ide
no netušila čo príde.
Pomaly jej dal ruku okolo ramien
pozval ju na vianočný rámen
a hoc ponuku prijala
náhli bozk nečakala.
Očervenela viac ako Gaarove háro
viac ako vianočné gule
v okamihu usmiata odpadla
vánoční nálada
Tsunade Hokage
jako by omládla
se zase opila
Chudáček Sakura
vodou ji kropila
krocana spálil
A zvrhlý poustevník
kostí se dávil
chválí si Kyuubi
když všichni tlachali
cpal si ho do huby
-Ježíšek-sama
Toť Sannin z oblačné
no prostě lama
k našemu stromečku
Sasuke zas k Narutu
-"Ty jeden blbečku"
jsem hnán úlisným osudem.
Pod nohy mi klacky hází,
pořád,.. pořád mi něco schází.
proč jsem sakra tak nelidský?
Kdo za to může? Osud snad?
Ne, to já jsem se měl lépe ohlídat.
[color=black][center]"Rok se s rokem sešel
a máme je tu zas.
Někteří je nesnáší,
ale ty ať vezme ďas.
Kdo je žere jako já,
ten má přímo pré,
už jsem celá ve Vánocích,
Vánoce jsou mééé!"
Zpívala si Sakura,
když pekla cukroví,
kdopak jí ho všechno snědl,
to se nikdy nedoví.
Konohamaru a Naru,
s plným břichem, na židlích,
sledují jak milý Sasuke
zkrášlil jejich obydlí.
Větev semhle, baňku tam,
zepár mašlí na stole,
ve dveřích se zjevil Hidan:
"To je teda kýč, v**e!"
Kakuzu se snažil rozkrást