Bolest Světu: 16. Překvapení

Černovlasý mladík se procházel po přelidněné vesnici a nedůvěřivým a podezřívavým pohledem si prohlížel kolemjdoucí, kteří nebyli zdejší. Dnes byl velký den, a tak se sešli shinobi a lidé z celého kontinentu, aby se ho mohli zúčastnit. Netrvalo dlouho a došel na náměstí, kde už byly připravené židle a stoly pro nadcházející obřad. Všichni kolem byli šťastní, ale on vypadal velice ustaraně.
"Všude jsou přece stráže, kolem vesnice hlídkují ANBU, a navíc do vesnice přijelo mnoho shinobi z mnoha zemí. Tak proč mám ten blbý pocit?" přemýšlel.
"Ten náhlý odjezd Gaary, útok od Vodopádové, je to jen shoda náhod nebo začátek problémů…“
"Ahoj, Sasuke. Měl by ses už jít obléct, za dvě hodiny to propukne." vytrhnul ho z přemýšlení Shikamaru, sám už oděn ve slavnostním.
"Dobré odpoledne. Už jsi slyšel, že Gaara musel náhle odjet?"
"Jo, je to sice otrava, ale co se dá dělat. A co ty, vypadal jsi dost ustaraně."
"Jen jsem přemýšlel, jestli nemá náhlý odchod Gaary něco společného s tím, co se děje na hranicích."
"A co se tam děje?"
"Byli jsme napadeni Skrytou vodopádovou a Naruto, protože nechtěl před obřadem rušit, tak tam poslal značnou část ANBU, jejichž úkolem bylo hlídat vesnici. Tak z toho mám takový blbý pocit."
"Máš sice pravdu, ale to Naruto také. Kdyby tam teď vyslal řadové jednotky, tak jak by se asi cítili, místo oslavy svatby hokageho jít bojovat, zatímco on by si užíval ve vesnici. A v téhle fázi příprav by to už odložit nešlo, víš přece jak dlouho to Naruto a Hinata plánovali."
"To je pravda. Asi bude lepší si tím zatím nenamáhat hlavu, ale oslavovat společně s ostatními. Já se jdu převléct, takže se uvidíme tady tak za půl hodinky."
"Jo, měj se Sasuke."
Oba se pak rozešli opačnými směry, Shikamaru si to mířil do davu, Sasuke domů.

Náměstí se začalo pomalu plnit, a tak si to Shikamaru zamířil k místu, kde se měli všichni sejít. Zanedlouho se tam skutečně všichni, tedy až na Naruta a Hinatu, pro něž se chystali vyrazit.
"Mmmmm, já se nemůžu dočkat, až to propukne." rozplývala se Ino.
Shikamaru se chystal ji uzemnit nějakou trefnou poznámkou, ale zastavil ho hluk, který se šířil směrem od náměstí. Všichni se tam tedy ihned rozeběhli.
Když tam dorazili, uviděli v místě, kde se to mělo konat, obrovský oblak dýmu, a kolem asi padesát ANBU. Všichni lidé prchali pryč, a shinobi se připravili na boj. Pár vteřin na to dorazili i Naruto a Hinata.
"Co se to děje?" spustil hned mladý hokage, poté co dorazil.
"Jak to mám asi vědět, slyšeli jsme zvuk výbuchu, a tak jsme se šli podívat, co se tady děje." odpověděl Sasuke.
Najednou se u Naruta objevil jeden ANBU "Hokage-sama, asi před minutou se zničehonic zřítil jeden dům, a prach si doteď nesedl, ale z toho oblaku je cítit ohromná chakra."
"Byakugan!" aktivovali svá doujutsu naráz Neji a Hinata.
"To snad…“ ve tváři dívky se objevilo cosi mezi překvapením a zděšením.
"Co se sakra děje? Kdo to tam teda…“ podíval se Naruto na Nejiho, který měl ve tváři podobně překvapený výraz „neříkej mi….“
"Akatsuki." skočil mu do řeči Sasuke.
"Jak se sem sakra mohli dostat? Vždyť obrana vesnice je téměř dokonalá?" nechtěl tomu uvěřit Kiba.
Prach si mezitím pomalu sednul, a u rozbitého domu stál rudovlasý muž, který si pohrával s kunaiem v ruce.
Zvedl hlavu a podíval se na hokageho "Konečně se potkáváme osobně, Uzumaki Naruto."
ANBU se chystali zaútočit, ale Naruto jim pohybem ruky ukázal, ať počkají.
"Co tady chceš?"
"Přišel jsem si pro tebe, nebo spíš pro to, co máš v sobě."
"A ty si myslíš, že máš sílu na to, to získat?" v Narutově hlasu byla slyšet veliká jistota, a proč by také ne, jich je ve vesnici v tuhle chvíli několik tisíc, zatímco jejich protivník je jen jeden.
"Já třeba ne, ale oni ano. Kuchiyose no jutsu!" skryl Itamiho oblak dýmu, a ve stejnou chvíli se od hlavní brány, a několika dalších míst ozvaly výbuchy.
U Naruta se hned objevili tři ANBU "Hokage-sama, hlavní brána byla napadena armádou shinobi."
"Taktéž sektor B."
"Stejně sektor F."
"Jaká armáda?" zeptal se Shikamaru.
"Je to Skrytá vodopádová?" otočil se na něj Sasuke.
"Ne, Sasuke-sama, shinobi, kteří nás napadli, mají čelenky různých vesnic, společné mají jen to, že jejich znaky jsou v půli přeškrtnuté."
"Akatsuki?" podivil se Naruto.
"Vypadá to tak, pane." odpověděli ANBU.
"Tak tímhle myslel to, že oni mají na to nás porazit." otočil se Naruto zpět na Itamiho, kolem kterého se již dým rozplynul, a nyní tam šlo kromě něj rozeznat dalších dvanáct postav.
"Celá sestava Akatsuki, teda až na Zetsua, ten určitě někde kolem špehuje." rozhlížel se Sasuke.
"Vyřiďte všem, ať brání zeď, my se tady o to postaráme." vydal Naruto třem ANBU své příkazy.
Všech dvanáct postav kolem vůdce Akatsuki se rozprchlo do všech koutů vesnice.
"Vydejte se za nimi, a až budete hotoví, vraťte se sem ke mně." rozkázal mladý hokage svým přátelům.
"Jseš si jistý, že ho zvládneš? Neměl by tu radši někdo zůstat s tebou? Ten chlápek je totiž neuvěřitelně silný." protestoval Shikamaru.
"Nemohu dovolit, aby tady někde po vesnici běhal volně člen Akatsuki, a vy jste v tuhle chvíli jediní, kdo je dokáže porazit. Vzpomeň si na Kabuta, jak měl silné vojáky a taky jsme ho porazili." usmál se na něj Naruto.
"Když myslíš, ale nezapomeň, ty jseš jeho cíl."
"Nepodceňuj sílu hokageho. Rozchod!" všichni kolem Naruta zmizeli, každý za svým protivníkem.

"Tak jsme tady sami, přesně podle plánu." ušklíbl se na Naruta Itami.
"Nemysli si, že mě dostaneš tak snadno, a navíc budou stejně za chvilku všichni zpět, moji přátelé jsou totiž silnější než členové Akatsuki.
"To dobře vím, viděl jsem je před rokem, když bojovali proti Kabutovi, máš kolem sebe velice schopné shinobi, ne nadarmo se vám říká Zlatá generace Konohy. Důvod, proč jsem je sem přivolal, byl, abych si s tebou mohl promluvit o samotě."
"A o čem se mnou chceš mluvit?" Naruto při poslední větě zpozorněl.
"Napadl jsem tvou vesnici, a ani jsem se nepředstavil, jsem to ale nezdvořilý. Mé jméno je Uzumaki Itami, těší mě."
"U-Uzumaki?" v Narutovi hrklo.
"Přesně tak, pocházím ze stejného klanu, jako tvá matka, Uzumaki Kushina. Důkaz, že mluvím pravdu je barva mých vlasů, tohle je barva vlasů klanu Uzumaki."
"Nelži mi, v klanu Uzumaki nemohl být někdo, jako jsi ty, a navíc je klan už desítky let vyhlazen."
"To máš pravdu, chtěl jsem si s tebou promluvit právě proto, abych ti řekl krutou pravdu o klanu Uzumaki, a i o jeho vyhlazení."

"Kami Shuriken!" žena s origami ve vlasech se otočila na modrovlasou dívku, která ji pronásledovala.
"Kaiten!" Hinata se ve vzduchu roztočila a všechny shurikeny tak hravě odrazila.
"Vy jste Konan že. Ale pokud se dobře pamatuji, tak jste říkala, že budete Naruta-kun podporovat, a ne proti němu bojovat."
"Kvůli tomu spratkovi zemřel Nagato, a to mu nikdy neodpustím. Kami bunshin no jutsu!" Konan se rozdělila na lístky papíru, z čehož se pak složilo asi deset jejích kopií "Zemři!"

"Itami, viděl jsem, že mezi přivolanými byla i všechna peinova těla, to znamená, že jsi oživil i Nagata? Pokud ano, tak nechápu důvod, proč by na nás útočil, protože říkal, že do mě vkládá svou naději na budoucnost bez válek." podíval se na Itamiho nedůvěřivě Naruto.
"Je vidět, že toho o schopnostech rinneganu víte opravdu málo. Lidská sféra (Manusya) kromě toho, že dokáže z těla vyjmout duši, také zvládne tuto duši upravit podle představ vlastníka. Jinými slovy mohu při použití této sféry rinneganu měnit lidem charakter nebo vzpomínky. Takže by pro mě nebyl problém například oživit tvého učitele, a přinutit ho myslet si, že jsi jeho nepřítel. A Nagata jsem nevzkřísil, protože rinneganem nelze vzkřísit lidi, kteří se s rinneganem narodili, a také nelze vzkřísit ty, jejichž duše byly zničeny, jako jsem to například udělal u Uchihy Madary. Ale vzkřísil jsem zpět peinova těla, a vložil do nich upravené duše, takže není potřeba, abych je ovládal. Vidíš, proti mým božským schopnostem nemáte žádnou šanci."

"Pokud opět stojíte proti Listové, nemám jinou možnost než se vás zbavit, Konan. Doufám, že mi odpustíte."
"Seš nějaká moc namyšlená, holčičko. Tehdy tě měl Nagato zabít. Vypadá to ale, že to potěšení přenechal mně." všechny klony Konan vyrazily proti Hinatě, která ale opět využila svého Víru proroctví, a tak se k ní nemohla Konan ani přiblížit.
Dva klony se k ní sice snažily dostat, ale ve chvíli, kdy se dotkly její techniky, se rozpadly na papírky, a ty byly odmrštěny vírem všude kolem. Ostatní po této zkušenosti ustoupili o kousek dál. Hinata se poté přestala točit.
"Nechci s vámi bojovat, proto se vás ptám naposledy, ustoupíte po dobrém, nebo vás mám porazit?"
"Nakonec si přece jen polevila v obraně."
Papírky, které se předtím uvolnily ze zničených klonů, a teď se všude válely po zemi, se nyní bleskurychle Hinatě nabalily na nohy, a objevily se na nich znaky pro výbušné lístky.
"Uvidíme, jak budeš bojovat bez nohou." bývalá členka Akatsuki se podívala na papírky, a ty začaly zářit, ale místo toho, aby vybouchly, tak opět zářit přestaly, znaky které se na nich objevili, zase zmizely, a lístky popadaly Hinatě z nohou.
"Co si to?"
"Abyste mohla ovládat výbušné lístky, potřebujete do nich vpustit svou chakru, a můj byakugan má schopnost ji vidět. Takže jsem o této pasti věděla už od začátku. Ve chvíli, kdy jste na mě ty lístky přilepila, tak jsem jednoduše pomocí juukenu přerušila tok vaší chakry v těch lístcích, takže jsou nepoužitelné." Hinatě se na tváři objevil úsměv, konečně přinášejí roky tvrdého tréninku svá ovoce.
"Tak jak se postaráš o tohle?" Klony kolem Konan se rozlétly na tisíce lístků, které se následně složily v papírové vlaštovky.
Ty pak vyrazily ze všech stran proti Hinatě. Ta naštěstí stihla použít Vír proroctví, a tak do něj vlaštovky je neškodně narážely. Po chvilce ale začaly vybuchovat, a přitom stále narážet do hinatiny techniky. Konan stála opodál, a stále vytvářela nové a nové papírky, a jelikož Hinata právě používala Kaiten, tak nemohla její výbušné lístky deaktivovat. Nyní to byl souboj, kdo vydrží déle, protože jak hinatina, tak konanina technika spotřebovávala hodně chakry, tak to byla jen otázka času, než jedna z nich padne. Konan asi po pěti minutách trochu polevila v útočení, což Hinatě umožnilo uskutečnit plán, který mezitím vypracovala.
Hinata se přestala točit a bleskurychle ke Konan otočila své dlaně "Hakke Kuushou!" a vzdušný vír, který se z dlaní vytvořil, a mířil směrem ke Konan, některé lístky rozsekal na malé kousíčky, jiné vychýlil z původní dráhy letu, takže vybuchovaly po celé ulici. Konan sice uhnula hinatině technice, ale v prachu a kouři, které byly po výbuších všude kolem, nic neviděla. Hinata měla oproti ní výhodu v byakuganu, který ji umožnil vidět skrz kouř, a dostat se tak za Konan.
"Hakke Rokujuuyon Shou!" než stihla bývalá členka Akatsuki zareagovat, Hinata ji uzemnila pomocí své techniky.
Konan začal pomalu vstávat.
"Pokud se budete přemáhat tak zemřete." varovala jí Hinata.
Konan ale neposlouchala, poté, co stěží vstala, využila poslední zbytky chakry, co měla, a poslala proti Hinatě své poslední vlaštovky. Hinata, protože si uvědomila, že nemá jinou možnost, do Konan vrazila Kuushou, a tak odlétla do nejbližšího domu, kde probořila zeď. Hinata šla zkontrolovat svou soupeřku, ale když tam došla, první co uviděla, byla louže krve, a za ní Konan, která se nešťastně po proražení zdi nabodla na kus dřeva, který tam byl z rozbořené zdi. Když to Hinata uviděla, tak se jí do očí nahrnuly slzy, byla sice pravda, že se jí Konan pokusila zabít, ale nechtěla, aby zemřela. Pak se ale otočila zpět, a rozeběhla se zpět k místu, kde byl Naruto.
"Naruto-kun, doufám, že jsi v pořádku."