Bolest Světu: 15. Večer před svatbou

O rok později

Blonďatý mladík seděl za stolem ve své kanceláři, a snažil se zbavit hromady papírů, která před ním ležela na stole. Z kruhů pod očima šlo poznat, že posledních několik dnů nespal. Zítra pro něj měl být významný den, a tak se snažil udělat co nejvíce práce, aby toho pak neměl tolik. Najednou někdo zaklepal na dveře.
"Vstupte." odpověděl otráveně.
Do dveří vstoupil muž "Hokage-sama, do vesnice právě dorazil kazekage-sama se svým doprovodem."
Mladík okamžitě vstal od stolu, plný energie, jeho únava na něm vůbec nebyla znát.
"Postarej se mi tady o to." zavolal na muže a za chvilku byl pryč.

Během několika minut dorazil k hlavní bráně, kde už čekal kazekage a několik shinobi ze Suny.
"Ahoj Gaaro, dlouho jsme se neviděli."
"Už více než rok, Uzumaki Naruto."
"Určitě si chcete po dlouhé cestě všichni odpočinout, už pro vás mám připravené ubytování, je to nejlepší hotel ve vesnici, takže byste měli mít všichni dostatek pohodlí. Ale… kde je Kankurou, myslel jsem, že přijde s vámi?"
"Shizuru by měla každou chvíli rodit, takže zůstal doma, i když mu to bylo dost líto."
"To je škoda. Alespoň jsi přišel ty a Temari, a pak nějaká ochranka. Pojďte, dovedu vás k hotelu, kde budete bydlet."
A tak se vydali do centra vesnice, do místa, kde měla delegace ze Suny strávit několik příštích dní.
Poté, co je Naruto uvedl dovnitř, ještě Gaarovi potichu dodal "V osm se pro tebe stavím, víš, co bude ne?"
"Jo."
"Tak mě čekej, pořádně to rozjedeme."

Gaara se rozhodl, že těch pár hodin, co mu zbývalo, stráví procházkou po vesnici. Temari stejně hned zmizela někam za Shikamarem, takže se mohl projít o samotě, nikým nerušen. Poté, co zničil starou Listovou Pein, došlo k rozsáhlé rekonstrukci, ještě za vlády Tsunade. Nová Listová vypadala úplně jinak, jediné, co bylo postaveno podle starých plánů, byly akademie a sídlo hokage, jinak byly postaveny všechny budovy v jiném stylu, dokonce i ulice byly nyní jinak, než tomu bylo dříve, takže měl mladý kazekage chvílemi pocit, že vlastně vůbec neví, kde je. Naposledy totiž vesnici navštívil asi před rokem a půl, když se zde konala chuuninská zkouška, a to ještě probíhala rekonstrukce. K sedmé se rozhodl, že se vrátí zpět, a ještě si dá před příchodem Naruta koupel, přeci jenom byl po těch třech dnech cesty ze Suny trochu špinavý. Kolem osmé se ozvalo zaklepání.
"Vstupte." odpověděl chladně Gaara, zvyklý ze své kanceláře.
Do dveří vstoupil blonďatý mladík, usmál se na Gaaru rukou učinil gesto, podle kterého kazekage poznal, že ho Naruto zve na skleničku. Vstal a nechal se svým přítelem odvést na místo, kde se to mělo konat.

Zanedlouho došli do příslušného podniku, a oba zapluli k rezervovanému stolu, kde už čekali ostatní chlapci. Byl tady Sai, Shikamaru, Chouji, Neji, Lee, Sasuke, Kiba a Shino. Všichni ho vřele přivítali.
Naruto se pak posadil do čela stolu, nalil si skleničku saké a zvolal "Rozlučka se svobodou může začít!" a během okamžiku byla sklenka v Narutovi.
Ostatní okamžitě následovali jeho příkladu, zanedlouho propukla zábava v plném proudu.
"Sasuke, donesla se mi sice zpráva, že ses vrátil do Listové, ale od té doby, co jsi zaútočil na srazu pěti kagů, jsem tě osobně neviděl. Jsem upřímně rád, že ses vrátil zpět." otočil se Gaara na Sasukeho.
"To víš, když na mě přestala působit madarova technika, tak jsem značně přehodnotil své cíle, a vrátil se k těm, které jsem měl, když jsem začínal jako genin. Pomstu už jsem vykonal, nyní už zbývá jen obnovit klan." Sasuke se při posledních slovech trochu začervenal.
Do konverzace se hned zapojil Naruto "To bys koukal Gaaro, kolik se toho za tu dobu co jsi tady nebyl, změnilo. Poté, co jsme odrazili útok Kabuta, a zbavili se ho, už proti nám zbývali jenom Akatsuki. Škoda že jsi nebyl na poslední chuuninské zkoušce, Sasuke tam válel. No jo, před rokem sem přišel jako genin, a teď z něj už je velitel vyslýchací a mučící jednotky ANBU. Docela strmá kariéra, co říkáš? Dokonce se dal dohromady se Sakurou, takže bych řekl, že obnovení klanu Uchiha je už jen otázkou času." končil šibalským tónem Naruto.
V tom se ode dveří ozvalo kýchnutí. Všichni kluci, někteří již trochu v náladě, se otočili směrem, odkud slyšeli zvuk.
"Vidíš, Sakuro, říkala jsem ti, aby ses více oblékla." domlouvala jí blondýna.
"To je v pohodě, Ino."
"CO TADY SAKRA DĚLÁTE!?" vykřikl na ně překvapený Naruto "Tohle je moje rozlučka."
"Asi to vypadá, že máme v oblibě stejný podnik. Ty seš tady taky, Gaaro?" podotkla Temari.
"Když už jsme tady všichni, můžeme si k vám prosím přisednout?" poprosila uctivě Hinata.
"To víš, že jo, sice to měla být původně pánská jízda, ale když už jste tady, alespoň si užijeme více zábavy. A mimochodem, právě jsme se tady o tobě bavili, Sakuro." usmál se šibalsky Naruto, a stočil pohled na Sasukeho, který byl rudý, jak rak.
"O čem jste se tady o mě bavili?" lísala se Sakura k Sasukemu.
"A-Ale… víš, no… hodnotili jsme tady tvou krásu… ehm… a dobré vlastnosti." odpověděl jí.
"Lháři. To je jedna z mála věcí, která ti nejde, Sasuke-kun."
"Ale to je pravda, Sakuro." snažil se podpořit svého kamaráda Naruto, když si uvědomil, co by se s nimi asi stalo, když by se dívka dozvěděla pravdu.
"Bavili se o tom, jak Sasukemu pomůžeš obnovit jeho klan." pronesl k ní chladně Gaara.
"Blbče!" zařvali na něj oba současně.
Teď už byla kromě Sasukeho rudá i Sakura, napůl kvůli tomu co slyšela, napůl ze vzteku, ale ovládla se, takže narutova i sasukeho boule na hlavě byly asi poloviční, oproti tomu, když by je Sakura praštila za jiných okolností.
"A jak je u vás, v Suně, Gaaro?" optala se ho dívka.
"Pořád stejné." odpověděl chladně, jako obvykle.
"Ale nepovídej Gaaro." vložila se do toho Temari, která byla na posledních několik týdnů ve své rodné vesnici.
"Náhodou se toho stalo poměrně dost. Jak vidíte, není tady Kankurou, protože každou chvíli očekává narození syna. Ale daleko zajímavější je to, že Gaara dal dohromady s Matsuri."
"Matsuri? Nebyla to náhodou tvoje první studentka?" otočil se Naruto na Gaaru.
"Jo." Gaara začínal trochu rudnout.
"Když si vzpomenu na to, jaký jsi byl, když ses poprvé přišel na chuuninskou zkoušku, teď máš dokonce holku. Lidé se holt s věkem mění, čímž nechci říct, že bys byl snad stařík." připojil se k nim i Sasuke.
"Dost kecání, pojďte se napít. Hej!" zavolal Naruto na barmana "Chceme víc saké!"
Netrvalo dlouho, a všichni už byli v dost podnapilém stavu. Nejstřízlivější z celé skupiny byl asi Gaara, ale i on byl mnohem otevřenější a upovídanější než u něj bylo zvykem.

Tenten ale musela jít kolem desáté domů, přeci jenom tam na ni čekal její (a Nejiho) chlapeček, kterého, na přání Nejiho, pojmenovali Hizashi, po jeho dědečkovi. Protože nechtěla, aby způsobil nějaký problém, vzala již značně opilého Nejiho sebou, a tak pokračovala zábava bez nich. Kolem půlnoci ale všechny přerušil Shikamaru, který byl sice ve stejném stavu, jako všichni ostatní, ale i přes to usoudil, že by bylo lepší, aby na zítřek nikdo nezaspal, a tak se rozhodl zábavu rozpustit. Všichni se spolu rozloučili, a vydali se směrem domů. Nejdéle to trvalo asi Narutovi se Sasukem, co se týče alkoholu, na tom byli asi nejhůř, a tak cestu, který by jim normálně zabrala deset minut chůzi, šli asi tak hodinu a půl. Narutův byt byl blíže, takže se nejdříve vydali směrem tam, ale poté co tam došli se sotva vyškrábali na postel, a oba usnuli, Sasuke už totiž neměl sílu, vůli ani saké na to dojít domů.

Ráno Naruta vzbudil budík. Mladík chmatal rukou směrem k otravnému zařízení, ale místo toho nahmatal něčí hlavu. Otevřel oči, a po několika vteřinách bezduchého zírání si všiml Sasukeho, který vedle něj spal na posteli. Budík stále zvonil, a tak jím Naruto mrštil o stěnu, a zase usnul. Nic z toho se Sasukem ani nehlo, stále vesele spal na narutově polštáři, sem tam něco ze spaní spokojeně zamumlal, a když ucítil narutovu ruku na své hlavě, tak v domnění že to je Sakura, svého kamaráda objal kolem pasu a přitulil se k němu.
Kolem jedenácté hodiny někdo zaťukal na dveře. Když jediné, co z bytu slyšel, bylo hlasité chrápání, vešla osoba dovnitř (Naruto totiž v noci nezamkl), a ve chvíli, kdy se přes poházené oblečení dostala do ložnice, popadl ji záchvat smíchu.
"Další budík?" otočil se k ní rozespale Naruto, a snažil se najít zdroj hluku, aby jím mohl mrštit o protější zeď.
Sasukeho už hlasitý smích probudil také, a jakmile zjistil, že to co vedle něj leží, není Sakura ale Naruto, sundal s něj bleskurychle svou ruku, a otočil se směrem ke zdroji smíchu.
"Sakuro, pojď sem, tohle musíš vidět!" zavolala dívka, stojící u jejich postele, na svou kamarádku.
Ta, jakmile přišla ode dveří, vyprskla smíchy, stejně jako Hinata chvilku před ní.
Když ale dívky viděly, že ani to nestačí na pořádné probuzení obou kluků, přistoupila k nim Sakura, a se slovy "BUDÍČEK!!!" jim dala obou pohlavky, které je div hned zase neuzemnily.
Když si oba kluci pořádně uvědomili, že spolu spí v jedné posteli, která je ještě k tomu narutova, odvalili se od sebe, a každý z ní spadl na jinou stranu, což dívky donutilo se znovu rozesmát.
"Doufám, že mi vysvětlíš to, co jsem tady právě viděla." dívala se Sakura na Sasukeho, jako by chtěla na místě zadupat do země.
"Ehm… no… včera už jsem asi neměl sílu se dobelhat domů, tak jsem zůstal přes noc tady." nasadil Sasuke nevinný výraz.
Na Sakuru tohle ale už neplatilo, přičichla si k němu, a se slovy "Umýt!" ho za ruku odvlekla kamsi směrem k jeho bytu.
Hinata to celé divadlo pobaveně sledovala, a když už oba odešli, otočila se zpět na Naruta "Naruto-kun, přišla jsem tě vzbudit, abys nezaspal. Nezapomeň, dnes je pro nás pro oba důležitý den a já bych nerada, abys přišel pozdě." a, stále se přemáhajíc, aby nevyprskla smíchy, odešla z jeho bytu,
Narutovi trvalo asi dalších deset minut, než si dal v hlavě dohromady, co se tady stalo.
"Co to tady tak smrdí?" promluvil si sám k sobě.
"Aha, to jsem já." zjistil, když si přičichnul k podpaží, shodil ze sebe oblečení, a okamžitě zmizel do koupelny.

Gaara čekal před hotelem, kde byl ubytovaný, a prohlížel si Konohu, která se měla do slavnostnějšího úboru. Každý věšel květiny a různé ozdoby, přeci jenom svatba hokageho se nekoná každý den. Najednou ale ke Gaarovi přiběhl udýchaný člen dešifrovací jednotky, a v ruce měl malý svitek, který podal Gaarovi. Ten ho rozbalil a začetl se do slov v něm napsaných. Po chvilce čtení mu šlo na výrazu obličeje poznat, že se něco děje. Schoval si svitek, a svižným krokem zamířil do hotelu.

Naruto se šel ještě před tím, než se půjde konečně připravovat na svatbu, podívat do své kanceláře, jestli se tam náhodou neobjevila nějaká zajímavá zpráva, když cestou potkal Gaaru se svým doprovodem a Temari.
"Co se děje?" zeptal se jich mladý hokage.
"Naruto, je mi to sice moc líto, ale musím okamžitě odejít. Dostal jsem zprávu od rady, v Suně se něco děje a potřebují mě tam." odpověděl Gaara.
"Soudě podle tvého výrazu to asi bude vážné. Je to sice škoda, těšil jsem se na to, že tady budeš s námi, ale co se dá dělat, práce je holt přednější. Hlavně ať se vám nic na cestě nestane a nezapomeň brána do Konohy je ti vždy otevřena. Ty se měj taky, Temari, a pozdravujte ode mne Kankura."
"Budu." odpověděla mu dívka.
"Tak my jdeme. Jsem rád, že jsem se tu s tebou mohl pobavit, Uzumaki Naruto." Gaara si to, i se svou družinou, zamířili tryskem z vesnice.
Naruto byl sice odchodem Gaary trochu zklamán, ale co se dalo dělat. Raději si pospíšil do své kanceláře, měl takový divný pocit, že se stane něco znepokojivého.
Cestou ještě potkal Sasukeho, který mířil domů z od Ichiraku. Jeho přítel mu vysvětlil, co se stalo, a tak se k němu Sasuke na cestě k sídlu připojil. Když došli do kanceláře, Sasukeho okamžitě udivila hromada papírů na stole.
"To seš vážně takový flákač?" podíval se na něj vyčítavě.
"Ne, to se tady nahromadilo od včerejšího odpoledne." bránil se Naruto.
V tom se za nimi objevil ANBU "Hokage-sama, máme problém."
"Co se děje?" odpověděl Naruto, který si již stihnul sednout za stůl.
"Dostalo se k nám, že skupina asi stovky shinobi s čelenkami Skryté vodopádové napadá naše pohraniční vesnice."
"Cože? Okamžitě vyšlete zprávu do Vodopádové, ať nám podají vysvětlení. A pošlete skupiny ANBU 2, 3, 5, 7 a Root, ať se o to postarají."
"Rozkaz!" ANBU zmizel v obláčku kouře.
"Co to děláš Naruto, poslat tam tolik jednotek ANBU, potřebujeme je tady na obranu vesnice!" začal ihned protestovat Sasuke.
"Nemám jinou možnost. V tuhle chvíli tam nikoho jiného poslat nemohu, všichni kromě ANBU jsou příliš uvolnění z připravovaného obřadu, nemohu je teď poslat do války. A navíc jste tady vy. S vámi nás nikdo porazit nemůže, vzpomeň si na Kabuta, kolik práce jste odvedli. Já ve vás všechny věřím." podíval se mu do očí Naruto.
"Asi máš pravdu."
Sasuke se podíval na hodiny, které visely na jedné ze zdí kanceláře "To už je tolik hodin?"
"Co jančíš, Sasuke? Obřad přece začíná až v šest, krátce před západem, a teď ještě nejsou ani dvě."
"Měl bys přestat žvanit a jít se obléknout, jinak to nestihneš, Naruto. Já jsem se navíc ještě chtěl podívat po vesnici, rád bych šel zkontrolovat, kdo všechno nám sem jde. Viděl jsem, že se tu objevují stovky lidí ze všech možných vesnic, to je naprosto skvělá příležitost pro našeho nepřítele."
"Nepřítele?"
"Akatsuki."
"Sasuke, prosím tě. Jseš pořád moc vážný, uvolni se také jednou. Byla by to sice dobrá příležitost k útoku, ale mezi návštěvníky je také plno schopných shinobi z celého kontinentu, takže nemyslím, že by zaútočili právě teď. Navíc je kolem vesnice mnoho týmů ANBU, přiblížit se k ní s větší skupinou nezpozorován je prakticky nemožné. A ani Akatsuki by nebyli schopni jenom s pár lidmi porazit to, co je teď právě v naší vesnici."
"Možná máš pravdu. Ale stejně se radši půjdu ještě projít, a podívat se k bráně, a ty se běž už konečně obléct, začíná se z tebe stávat workoholik." otočil se Sasuke naštvaně na Naruta, který už byl zase zahrabaný v papírech, co se mu válely po stole.