Dopis otci

Varování: Pro ty, kdo nečtou mangu, je tahle povídka SPOILER!!! A fakt vás nechci připravit o dost solidní překvapení, takže kdo kouká jen na anime NEČÍST!

Drahý tatínku,

slíbila jsem, že s tímhle dětinským zvykem přestanu. Už nejsem malá holka, abych psala dopis tak dlouho mrtvému otci, ale dnes se toho tolik stalo, že to prostě potřebuju někomu říct.
Myslím, že už víš, co se stalo... Vždycky jsi dokázala vycítit, když se mi něco stalo. Bolelo to. Bolelo to tak moc, že si to ani nedokážeš představit. Víš, kdo byl ten muž, který mi tak moc ublížil? Že se vůbec ptám, Jiraiya-sama ti to už určitě vyprávěl...
Tenhle Pein způsobil všem tolik utrpení a bolesti. Neměl to v životě lehké a určitě měl svoje důvody k tomu, aby udělal, to co udělal, ale stejně... Jakým právem se pasoval na Boha? Škoda, že se tak skvělý shinobi nechal odlákat špatnou stranou... I když pro něj není špatná. V té vlně, která mi ublížila, bylo tolik nenávisti, že mi to až připomínalo útok Kyuubiho. Ale dnes nezemřelo tolik lidí. To díky Tsunade-hime. I když jsem jí z počátku moc nevěřila, že bude dobrou Hokage, udělá pro svůj lid a svou vesnici cokoliv. Ukázala, že je toho titulu hodna. Bylo mi jí líto, když jsem se dozvěděla o smrti Jiraiyi-sama. Zvládla to ale jako pravá kunochi a jsem na ni hrdá. Doufám, že Tsunade nebude poslední z rodu, ze kterého pochází tolik skvělý a významných ninjů. Byla by to škoda. Tsunade své naděje pověsila na krk dalšímu hrdinovi dnešního dne.
Určitě znáš toho chlapce, co ho Jiraiya naučil Rasengan. Je to ten samý, co na krku nosí tvůj přívěšek, tati. Syn Yondaimeho, Uzumaki Naruto. Jinnchuriki Kyuubiho... Pamatuju si ho jako malého uřvaného kluka, když měl těsně před maturitou. Počmáral skálu, na níž jsou vytesáni naši Hokage. Musel to tenkrát drhnout a Iruka-sensei mu za to slíbil ramen. Maturitu ani na potřetí nesplnil, protože stále neovládal techniku klonování. Měla jsem strach, když ho Mizuki navedl, aby ukradl svitek se zakázanými technikami a ten blázen ho vážně ukradl. I přesto, že se tomu Iruka snažil zabránit, Mizuki řekl Narutovi, že má v sobě zapečetěného Kyuubiho. Ten kluk měl tenkrát hrozný strach, ale pochopil, proč se mu všichni straní. Přiznávám, že ani já jsem tohu kluka moc nemusela. Jenže to, jak potom zachránil Iruku... Nebudu lhát. Tolik stínových klonů... Udělalo to na mě docela dojem. Začínala jsem pomalu věřit, že zapečetit Kyuubiho do něj nebylo špatné rozhodnutí, které nás jednou zničí... Bedlivě jsem sledovala Uzumakiho výcvik a to, že ho učil Jiraiya-sama, mu rozhodně prospělo. Věřila jsem mu, že Kyuubiho dokáže udržet na uzdě. Párkrát měl sice namále, ale Kyuubi zůstával zapečetěný a pod kontrolou. Ale stejně nás to rozhodnutí nakonec dostihlo...
Všude kolem jsou trosky a spoušť, hustý dým znemožňuje vidět cokoliv vzdálenějšího... Uprostřed toho všeho stáli ještě před pár hodinami Pein a proti němu Naruto. Věřil bys, že ten malý zřvaný kluk vyroste v silného sennina? Jako by Yondaimemu z oka vypadl... A připomíná i trochu i tebe. Nevzdává se a pro své přátele udělá cokoliv. Ale co víc, má mě rád a věří v naši společnou budoucnost.
Co se to děje?! Mrtví oživají! Znám jen jednoho shinobiho, který má moc navrátit život, který vzal... Nevím, co si ti dva Jiraiyovi žáci řekli, ale děkuju, Naruto. Jednou z něho bude skvělý Hokage.
Když jsi mě založil, tatínku, dal jsi lidem cenný dar – domov. Když jsi se stal Prvním Hokage, dal jsi jim další cenný dar – sen, za kterým mohou jít. Děkuju, První, můj tatínku.

S láskou Tvá dcera Konoha