Liam a prokletí Sharinganu 001

Stojí na břehu řeky a dívá se na západ slunce, tak, jak se díval jen s ní.
„Měl bys už jít, ona se tu neobjeví.“ Ozvalo se mu za zády.
„Za chvíli přijdu.“ Zamumlal, ale dál hleděl na západ slunce. Itachi si povzdechl a šel zpátky.

Pamatoval si na tu chvíli. Na chvíli, kdy ho opustila. Bylo to až moc živé, jako kdyby se to stalo teprve včera.

...z minulosti
Stál naproti ní. Ona se mu zpříma dívala do očí. Nikdo jiný by nevydržel se jí dívat do očí, tak dlouho, jen on. A to ona to dost dobře věděla. V okamžiku se k němu otočila zády.
„Sbohem.“ Rozloučila se pevným hlasem.
„Proč chceš odejít?“ ptal se jí, jenže ona se nezastavila, ani mu neodpověděla. Po chvilce zmizela z jeho dosahu.

Část myšlenky byla jakoby zastřená, tu část si vůbec nepamatoval. Naposledy se podíval na slunce a následoval svého kamaráda. Byl to už rok, dlouhý rok, co zmizela. A s ní i radost z jeho života. Už to nebyl ten starý Deidara, který hýřil radostí a štěstím. Jediný, kdo mu dokázal porozumět byl Itachi. Vždyť on přece přišel o mladší sestru. Mluví se zde o Liam, jediné dceři Uchiha Fugaku a jediné dívčí dědičce Mangekyou Sharinganu.

Kousek od Akatsuki sídla bojují na život a na smrt dva lidé.
„Vzdej se Liam a přidej se k nám.“ Lákal jí chlapec naproti ní. Dívka těžce oddychovala, ale i tak bojovala dál. Na břiše měla velkou otevřenou ránu, která krvácela.
„Ne! Nikdy bych se na jeho stranu nepřidala a nezradila bych tím své přátele a bratra.“ Sykla na něj.
„I já jsem tvůj bratr a ty mě tím zrazuješ.“ Zašklebil se.
„Přestals být mým bratrem, když ses přidal k němu, Sasuke.“ Podívala se mu zpříma do očí.
„Ale sestřičko, to tys mě zradila! Pomohlas našemu bráškovi vyvraždit klan a jsi celou dobu s ním.“ Přiložil jí katanu na krk.
„Nechápeš to. Stále to nechápeš a asi nikdy nepochopíš!“ zasmála se chraplavě. Sasuke katanu ještě více přitlačil na její krk.
„Sasuke, už to skonči, Orochimaru-sama si tě žádá!“ ozval se jim za zády slizký hlas. Hlas patřící Kabutovi.
„Nechám tě tu zemřít pomalou smrtí, ať víš, jak zemřeli naši příbuzní.“ Chladně se zasmál a zmizel spolu s Kabutem.
Liam byla zcela bez chakry, a proto se nemohla léčit. Skrčila se a po tváři jí kanuly potůčky slz. Jak to mohl udělat? Ptala se sama sebe. On, její bratr, dvojče. Ji tu nechá zemřít. Už to není ten malý chlapec, jako kdysi. Pevně semkla víčka a čekala na smrt.

„Říkám ti Kakuzu, že jsem odtud slyšel hlasy.“ Stál si za svým nesmrtelný.
„Jo, jen aby to byla prav..“ zasekl se v půli slova a dál hleděl před sebe. Hidan ho odstrčil a přiběhl k dívčině bezvládnému tělu.
„Je živá. Použij nějaký svý jutsu na léčení, Kakuzu, dělej!“ Přivolal Hidan svého parťáka. Kakuzu se jí pokusil pomoct. Zastehoval jí otevřenou ránu na břiše a vyléčil všechna vážná zranění.
„Už je v pořádku. Jsme kousek od úkrytu, vezmeme ji tam.“ Hidan vzal její bezvládné tělo do náruče.. Kakuzu s ním souhlasil a následoval ho.

Když došli do úkrytu narazili na Kisameho. Když uviděl tělo, které nesou vyděsil se.
„T-to je Liam?“ zeptal se koktavě. Bál se, že je mrtvá. To by Itachiho ranilo. Jediná věc, která ho chránila před zblázněním byla jeho mladší sestra. A pro Deidaru by to byla určitě taky rána.
„Je to Liam. Žije.“ Informoval ho Kakuzu, když si všiml jeho vyděšeného pohledu. Kisame si viditelně oddechl.
„Co se tady děje?“ přišla do pokoje Konan. „To je Liam? Ona se vrátila?“ přišla k nim blíž. „Ale vždyť je zraněná!“ vyjekla. To přilákalo pozornost ostatních, tedy kromě Itachiho a Deidary, kteří měli misi.
„Tohle je teda něco. Itachi a Deidara budou nadšení.“ Vydechl Pein.