Bez toho to prostě nejsou Vánoce

“Někdy si říkám, proč taková krásná sexy kočka nemá žádného přítele,” pomyslel si Shikamaru a v duchu si kladl tuto otázku, ale přitom věděl odpověď, když seděl na verandě shogi obchodu a hrál s majitelem již tradiční partii shogi, kterou opakovali každý měsíc.

Bylo zimní počasí, trochu mrzlo, i když ještě pořád nesněžilo. Z té verandy bylo vidět přímo na pult do krámku s kvĕtinami, který zdědila právě ta krásná, sexy, dlouhovlasá blondýnka stojící právě za tímto pultem. Yamanaka Ino obdarovala každého zákazníka zářivým úsměvem, což zapříčinilo, že si právě mužské osazenstvo chodilo kupovat květy právě do tohoto květinářství.

“Shikamaru, dneska tu hru nějak flákáš, takhle s tebou lehce vytřu podlahu,” snažil se majitel shogi krámku “U dvou králů" probrat Shikamara z jeho myšlenek. Ten jen tak ledabyle pohnul koněm, což onoho majitele uvrhlo do divokého přemýšlení.
Ino je typ dívky, kterou si rádoby nápadníci staví na piedestal, samozřejmě důvody jsou jasné, pravda je ale taková, že je Ino milá, nesobecká, romanticky smýšlející dívka s dobrým srdcem, toužící po rodinném vztahu jako většina holek. Shikamaru udělal další tah, a to opět koněm, když v tu chvíli přiběhl do květinářství Naruto a něco říkal Ino za pultem. Chytal se za temeno hlavy, když jí to vykládal. Ino najednou vytřeštila oči. “Cóóó?" nevěřícně zaryčela na to.
“Budou potíže,” pomyslel si Shikamaru, povzdechl si a zavřel oči.
“Ááá. Skončil jsi, Shikamaru... vyhrál jsem."
“Cože?” Shikamaru se nevěřícně podíval na hrací desku a jen si zkontroloval pravdivost protivníkova tvrzení. Lehl si bezmocně na dřevěnou podlahu, chytl se za obličej a jen se zasmál.
“To je otrava!... Máte u mě lahev saké, pane Fumoji."
"Tak to já si to někdy vyberu... hahaha!" odpověděl mu majitel obchodu.
V tom ale Shikamara zahalil stín jisté postavy stojící nad ním.
"Vidím, že už jsi dohrál, Shikamaru, musíš mi pomoct mám problém, a to pořádnej."
Nad Shikamarem stála Ino, oblečená, jako by byla připravena na misi. Shikamaru zalitoval toho, že se tenhle obchod nachází právě naproti květinářství.
"To je otrava!" A jen si povzdechl. "No, co se děje?" zeptal se Shikamaru a přitom předstíral nezájem.
Ino jen dala ruce v bok a naštvaně na něj hleděla. "Vánoce se blíží a s ním i náš vánoční večírek, z toho však nejsem tak odvařená, problém je, že už došlo jmelí, a to v celé zemi Ohně. I když je naše země pokrytá lesy, je tu jmelí hodně vzácné, roste jen v jedné oblasti a tam už žádné není. Naruto se odtud teď vrátil a můj dodavatel mi po něm vzkázal, že velkou a poslední zásilku jmelí koupili kupci ze země Větru. Prý si náš zvyk se jmelím oblíbili," dodala Ino s povzdychem.
"A to je takovej problém? Prostě řekneš svým zákazníkům, že jmelí už prostě není, zas se tolik nestane, ne?" Shikamaru stále nechápal, že s tím Ino tolik nadělá.
"Velká většina našich zákazníků už jmelí má, o to mi nejde. Vesnice je čím dál tím větší, a tak je i větší poptávka, ale je tu problém s vánočním večírkem, každoročně náš obchod dělá na onu slavnost kouli ze jmelí, která visí přesně uprostřed sálu a na tu už nemám ani jedinou větvičku. Je to naše největší reklama a teď je to všechno v pytli a já nevím, co mám dělat. Potřebuji, abys mi pomohl," dořekla a její naštvaný výraz se rázem změnil na prosebný, vypadala jak hladové kotě, co čeká, až mu pán dá najíst.
Shikamaru si povzdechl. "Dobrá, pomůžu, ale pořád nechápu, co vy holky s tím jmelím furt máte."
Ino rychle a tvrdě objala Shikamara. "Děkuji, děkuji, samozřejmě, že to nechápeš, páč co se týče romantiky, seš jak pařez," dodala se smíchem a s radostí dítěte, co dostalo novou hračku.
Shikamaru už měl plán, potřeboval lidi, ale musel s tím výš, a to za Hokagem, i když si říkal, že se mu na to Šestý zvysoka vyprdne.

"NÁÁÁNÍÍÍÍÍÍÍÍÍ?????" vyhrkl nevěřícně Kakashi a všechny přítomné touhle reakcí překvapil.
"Vyhlašuji misi nejvyšší důležitosti, dám ti k dispozici celou vaši partu od bývalého Týmu 7 až po bývalý tým 13, plus tým 4 mladých chuuninů, Konohamarovu partu a Hyuugu Hanabi."
Shikamaru zíral na Hokageho s otevřenou pusou, div mu nespadla spodní čelist až na podlahu. Přítomná Ino jen zářila nadějí, i když tohle také nečekala. Naruto měl jistý tušení, proč asi.
To však Shikamarovi nedalo a prostě se musel zeptat. "Jste se nějak rozohnil, i když jde jenom o jmelí."
"Jenom o jmelí?"
Kakashi se začal tvářit vážně, jako kdyby mělo jít o další válku ninjů. Vstal ze židle a dramaticky se otočil k přítomným zády a hleděl z okna, kde měl výhled na celou vesnici.
"Jenom o jmelí," zopakoval ta slova, jako by mělo jít o blbý vtip.
"Podceňuješ tuhle rostlinu jako takovou, neuvědomuješ si význam jmelí na celé Vánoce a všeho kolem nich," když domluvil, částečně pootočil hlavu zpět k přítomným, aby mohl jedním okem pohlédnout na Shikamara.
Šestý Hokage vypadal neuvěřitelně vážně a drsně, když ta slova pronášel. Narutovi už bylo vše jasné, nebylo pochyb. Kakashi se otočil a udeřil do svého stolu a spustil.
"Jmelí je zázračná rostlina nejvyšší důležitosti. Jen v ICHA ICHA taktikách bylo věnováno téhle rostlině celých 6 kapitol. Kolik příležitostí zapůsobit na ženu se naskytne jen díky jmelí. Když se řekne romantika o Vánocích, tak jmelí v tom hraje nejvyšší možnou roli," vyhrkl, jako by někde udeřil blesk.
Div to se všemi neseklo, Naruto jen nepřítomně a vědoucně hleděl na svého mistra. "A je to tu," pomyslel si.
"Vyrazíte do hodiny, Naruto, sežeň všechny."
Tak jak zazněl rozkaz Hokageho, tak se i stalo. Do hodiny se sešli všichni před vstupní branou do vesnice, všichni odění jako do řádné mise. Velícím téhle mise byl Shikamaru.
"Všichni poslouchejte, je to až neuvěřitelné, ale je to tak. Sešli jsme se tu kvůli téhle rostlině." Shikamaru vytáhl svitek, kde byl obrázek jmelí. V proslovu dokonale popsal tuhle rostlinu, kde roste, kde se obvykle nachází a jaký je to druh rostliny, i když to všichni věděli, až na pár výjimek. Shikamaru si dokonale promyslel pátrací taktiku, postaral se o to, aby pátrací ninjové byly rozděleni tak, aby prozkoumali co největší radius. Měl k dispozici dva byakugany, Kibův a Akamarův nos a smečku Kakashiho psů, kterým dal očuchat malou větvičku, která zbyla. Naruto vyvolal tisíc klonů a k tomu ještě Shinovi brouci, tahle mise snad nemůže selhat.
Shikamaru si uvědomil, že výběr těchhle lidí nebylo jen tak. Kakashi nejspíš chtěl, aby se všichni tihle lidé pobavili a připomněli si staré časy. A krom toho do toho zakomponoval i Konohamarův tým s Hanabi Hyuugou, nejspíš protože Kakashi věděl, že tihle 4 budou v budoucnu spolupracovat.
Hledání jmelí byla jen dobrá záminka spojená se zábavou.
Na hledání měli pouze dva dny, až neuvěřitelné, jak z toho Kakashi udělal tak seriózní věc. Jako by na tom měly záviset lidské životy a bezpečnost celé vesnice. A taky že se do toho všichni vrhli po hlavě a vážně si tuhle misi všichni užívali. Byl to skoro jako závod, kdo najde nejvíc jmelí, nebo kdo ho najde první.
Věci však nebyly tak lehké, jak se zprvu zdálo. Jmelí je tu opravdu vzácné, a tak se stalo, že první den hledání brzo všem rychle docházela čakra, a tak to dopadlo tak, že první den nikdo nenašel ani lísteček.
Jelikož byli všichni rozprchnutí po obrovském lesním území, udělalo se to tak, že se vytvořilo několik táborů, aby se neztrácel čas tím, že by se všichni museli vracet na jedno místo.

Shikamaru a Ino skončili v jednom táboře s Narutem a Pakunem.
Naruto už chrápal jak zařezaný, udržet celý den v běhu tisíc klonů bylo pro Naruta docela záhul, kor když nemohl ještě použít Kuramovu čakru. Takový záběr měl Naruto naposledy za války. Tak hned jak mohl, tak to zalomil. A do toho chrápání si jako vždy mumlal něco ze spaní.
"Hehe, Hinato, to lechtá."
Shimarovi a Ině to připadalo legrační, tak se zasmáli a Ino to přišlo za chvíli líto a bylo to na ní vidět. Shikamaru si hned spočítal, že Ino cítí samotu, kor když skoro všichni přátelé mají už vážné vztahy, jen Ino docela zaostává, měla sice pár krátkodobých vztahů, ty však byly spíše zklamáním. Chvíli si povídali a když už se chystali ke spaní, někdo seskočil ze stromu.
Shikamaru s Ino vytáhli v mžiku své kunaje. Ze stínu však přišel Sai.
"To seš ty, Sai, takhle na nás vybafnout," oddechl si Shikamaru, Ino byla podezřele potichu, ani si nepostěžovala. Místo toho schovala svoji tvář, aby náhodou něco nebylo vidět v té tmě.
"Omlouvám se, ale byl jsem dál ode všech a usoudil jsem, že váš tábor je blíž než tábor Chojiho a Kiby. Tak jsem se vydal k vám. Doufal jsem, že vás zastihnu ještě, než všichni půjdete spát."
Shikamaru si všiml, že Ino je v přítomnosti Saie rozrušená a lehce se pousmál.
"Skočím nám pro vodu, znám nedaleko jeden pramen, kde je snad nejlepší voda v celé Zemi ohně. Ne náhodou jsem si vybral tuhle trasu. Dejte mi své flaše, naplním vám je."
A tak Shikamaru taktně zmizel. V táboře už zbyl jen spící Pakun a chrápající Naruto.
"Ino, až se Shikamaru vrátí, nabídnu se na první hlídku, takže může jít spát, muselo být pro tebe dost namáhavé zajišťovat komunikaci se všemi."

"Ještě chvíli budu vzhůru, koukání do ohně uklidňuje moji mysl, stejně bych teď ještě nemohla usnout. Chvíli to trvá, než uklidním svoji čakru a mozkové vlny," vymluvila se Ino, i když pravda byla jiná. Příchod Saie ji rozrušil a nechtěla jen tak usnout v jeho přítomnosti.
"Je to jmelí pro tebe a tvůj obchod opravdu tak důležité?" zeptal se Sai.
Ino byla romantická dívka, ale nechtěla se Saiovi ještě otevřít, tak jen odpověděla tak, jak by odpověděl obchodník. "Je to reklama a dobré jméno našeho obchodu, co by si zákazníci pomysleli?" Při téhle odpovědi schovala svůj červenající se obličej.
"Určitě zítra nějaké najdeme, uvidíš, dám do toho vše, slibuji!" usmál se, aby ji uchlácholil. Ona se však snažila tvářit neutrálně. Chvilku napětí však přerušilo utlumené... "Mé Oiroke no jutsu je mnohem víc sexy než tvoje, Konohamaru..." a Naruto pokračoval v hlasitém chrápání.
To už však Ino rozčílilo. Přišla k Narutovi a dala mu pěstí do hlavy, to však Naruta neprobudilo a dál pokračoval ve spaní, jen zase zamumlal... "Au, Sakura-chan, to bylo za co?"
Ino si jen povzdechla, šla ke svému spacáku a zabalila se do něj a popřála dobrou noc a usnula.
Nakonec se vrátil Shikamaru s plnými lahvemi a poslal Saie také spát.

Na druhý den ráno už Sai spěchal směrem k Hinatě s tím, že ji vezme do vzduchu a budou lítat na nakresleném Jestřábovi a Hinata bude zatím hledat svým Byakuganem. Ale ve finále ani to nepomohlo.
Celý den utekl jako voda. Všichni byli opět unavení a s minimem čakry. Byli nuceni se vrátit zpět do Konohy, a to s prázdnou. Sice jmelí nenašli, ale všichni byli šťastní za tenhle výlet a dobrodružství. Jen Ině to bylo trochu líto a snažila se to nedat najevo, což neušlo Saiovi.
Shikamaru odešel podat hlášení Hokagemu.
Všichni se rozutekli do svých domovů s tím, že zítra budou muset dokončit přípravu na párty a večer začnou oslavovat.
Bude perný den.
Zůstal stát jen Sai a sledoval, jak jde Ino společně s Narutem, Hinatou a její mladou sestrou boční ulicí směrem k jejich domovům.
Sai měl ještě jeden nápad, ale bude ho to stát spoustu sil, protože je to dost daleko a možná to ani nestihne. Na nic nečekal a hned vykročil do noci mimo vesnici. Vyvolal svého inkoustového jestřába, vyskočil na něj a vyrazil na cestu.

V den oslavy byl všude frmol. Všichni zúčastnění byli na nohou a důkladně a zuřivě dokončovali přípravy na večerní párty. Ino naštěstí neměla nyní čas se zabývat jmelím a komandovala všechny, aby už přípravy byly hotové a mohla se dát do chystání sebe sama na onu oslavu.

Doma měla připravenou yukatu v její oblíbené, fialové barvě. Chtěla s ní zapůsobit na toho, na kterého si ona myslela. Události posledních dnů rozdmýchaly v Ino spoustu emocí a doufala, že tenhle večer bude zázračný, proto také chtěla na večírku jmelí.
"No nic, když už nebude jmelí, udělám to tak, aby byl zázračný večer i bez jmelí!" pomyslela si Ino a dala se do zuřivých příprav.

Jeden co se však měl zúčastnit večírku, nebyl ani ve vesnici. Sai zuřivě pobízel jestřába k rychlému letu. Pomalu ale jistě ho to vyčerpávalo. Bál se, že nevydrží na cestu zpět, ale s tím se nehodlal smířit. Už přilétal na místo kde chtěl původně jít. Přistával nenápadně a pomalu. Věděl, že zde pobývají nebezpeční ninjové na volné noze a nechtěl na sebe upozornit. Přistál dostatečně daleko, aby si ho nikdo nevšiml.

To však bylo prd platné, protože ho hned objevili, a to už k němu letěli tři kunaje. Lehce je zneškodnil a odskočil na větev od stromu, aby měl přehled o bojišti a proti komu bojuje. Ale byl nepozorný a na krk mu za zády mířil kunai. Musel jednat použil návnadu, a to svůj inkoustový klon. Jen ten mohl zabrat. Jenomže naneštěstí, ten strašně vyčerpává. Klon se rozpustil přímo u protivníka a tomu už Sai poslal spoustu hadů a dva tygry.
Protivník musel jednat, složil pečetě a vytvořil obrovskou masu vody, která okamžitě zneškodnila všechno Saiovo jutsu.
Pro Saie, který už byl tak vyčerpaný z té cesty a nedostatku spánku, byla tohle poslední kapka.
Klesl na koleno neschopen pohybu. V tom k němu už letěl další kunai. A to odněkud jinud.
Sai už si myslel, že je mrtev, když se před ním objevila dřevěná zeď, která nepřátelský útok odrazila.
"Co se to tu děje?" vyšel zpoza jednoho stromu Yamato a na druhé straně vylezli zpoza stromů dva lidi.
"Ale nic. Jen bráníme svůj úkryt před nepřáteli," odpověděl Suigetsu.
"Mně nemůže uniknout ani myš, odvážlivče," pronesla na to Karin a usmála se na Saie.
Sai s vypětím sil promluvil. "Yamato-sensei, potřeboval jsem se váma potkat."
Pomalu se opřel o strom a začal vysvětlovat celý příběh.
"Takže takhle to je," usmíval se vědoucně Yamato...
"A to vše kvůli takové hlouposti?"
"Tak romantické!" řekla Karin opitá blahem, div nevyjekla. Celá se z toho tetelila, rudá až za ušima.
To už je teď jedno, ten souboj mě připravil o zbytek čakry, takže mi nezbývá na cestu zpět.
Karin se k němu jen naklonila. "Ty můj chudáčku s tak roztomilou čakrou, na, tady mě kousni do ruky!" slitovala se nad ním.
Sai na ni a její nataženou ruku nechápavě zíral. "Dělej a nečum, ti říkám!" zdůraznila svá slova.

Vánoční večírek už byl v plném proudu. Všichni pozvaní, až na jednoho, už byli přítomní a to dokonce přišel i Sasuke, který se náhodou dnes vrátil do vesnice. Nervózně stál spolu se Sakurou, oba se červenali.
Na parketu tančilo několik párů. Mezi nimi byl i Naruto s Hinatou. Naruto se jí zrovna omlouval, že jí šlápl na nohu, Hinata se tomu jen hihňala.
Kakashi tančil s Tsunade, která vypadala na 18 let a necudně škádlila Kakashiho, když se k němu při tanci tiskla svými vnady. Kakashi však pod maskou nedal nic znát a tvářil se jako dokonalý gentleman, i když se červenal jak rak.
Všichni se bavili, až na Ino, která nervózně a smutně nahlížela ke vchodu do sálu. Doufala, že přijde, avšak stále nepřicházel. Jen si povzdechla a napila se sektu.
"Celý den jsem ho neviděl a ani Hokage o něm nic neví, prý jestli se do zítra neukáže, tak po něm začnou pátrat pátrací týmy," začal Ino chlácholit Shikamaru.
"Nevím, o čem to mluvíš, hahaha." Ino se začala nuceně smát, aby nebylo poznat, že ji něco trápí.
V tom se otevřely dveře. Nadělaly větší rámus, než by normálně měly, takže to upoutalo pozornost všech. Dokonce i hudba přestala hrát. "Sai!" vyjekla Ino překvapením.
Do sálu vešel Sai se svým normální oblečením na mise, vypadal vyčerpaně víc než kdy jindy.
Sai ignoroval všechny okolo sebe a jedním skokem vyskočil na masivní stropní trám podpírající střechu, který byl přesně uprostřed sálu. Vytáhl svitek, který měl u sebe. Rozvinul ho nad trámem a vyvolal to, co bylo uvnitř pečetě. Z toho svitku vyrašil úponek stromu, který se ovinul dvakrát okolo celého trámu, trochu zesílil a pak zůstal neutrální.
Náhle z části větve, která byla směrem dolů, vyrašila další rostlina a rostla a rostla do tvaru koule, dokud neměla jeden metr v průměru. Byla zelená a na sobě měla bíle bobule.
Bylo to jmelí. Všichni na ten zázrak hleděli s úžasem.
Sai seskočil dolů a otáčel se přes celý sál a někoho hledal. Pak spatřil Ino a upřímně se na ni pousmál. "Našel jsem jmelí," a dál se usmíval.
Ino měla ve tvářích slzy a usmívala se jak sluníčko.
Pak Sai pomalu zavřel oči a začal omdlévat vyčerpáním. V mžiku a rychlostí žlutého blesku se u něj objevila Ino a chytila ho do náručí. To Saie trochu probralo, tak otevřel oči.
V tom ho Ino vášnivě políbila, přímo pod tím jmelím. Měl trochu síly se odtáhnout, ale nechtěl.
Prostě zavřel oči a nechal se unášet.