Čtyřikrát září
(„Dvojčata. Chlapci. Musíme…“
„Dej jim čas, nech je být bratry, aspoň do Akademie, prosím!“)
Hizashi byl šikovné dítě. Byl! Až na tu příhodu s babičkou, kdy s Hiashim polili čajem její kimono. Jak nadávala, že členové vznešené Hlavní rodiny se takhle nechovají!
Ta slova poslouchali často. Uch.
(„Zítra začíná škola. Nelze to dále odkládat!“)
To nové znamení na čele štípalo. Zamžoural, hodil Hiashimu míč... Prásk! Váza.
„Co…!“ uslyšeli. Babička! Přikrčil se v očekávání, ale ona nevšímavě prošla kolem a přednášku dostal jen Hiashi! Byl zmatený.
Večer maminka přišla a silně ho objala. Plakala. Nechápal proč. Vždyť to schytal jeho bratr!
„Zatracený děcka!“ zabručel a tak tak se vyhnul shurikenu. Čtyřleté dítě, které jej vrhlo – či spíše hodilo – propuklo v pláč. Bělovlasý ninja se nenápadně otočil. On a děti… ne.
Ale… bylo vůbec bezpečné, aby si mrně hrálo s ostrými zbraněmi? Zaváhal.
Další děcko, možná o rok starší, utěšovalo toho usmrkance.
„Tak hele, kde jste to vzali? Nemáte bejt ve školce?“
„Jirayia-san! Zpět v Konoze?“
V přicházející poznal učitelku.
„Koukám na novou posilu Akademie,“ zavtipkoval.
„Jsou velmi slibní,“ odpověděla vážně. „Včera začali.“
Zarazil se. Ale…
Pak pochopil. Samozřejmě.
„Včera ani nebylo prvního…“ zachraptěl nesmyslně.
Ve tváři měla smutek.
„Válka,“ řekla prostě.
Jako myška vstala z postele. Musí vše znovu zkontrolovat! Pastelky. Krásný penál. Aktovka. Všechno v pořádku! Usmála se a po chvilce se donutila zalézt zpátky do postele. Zavřela oči.
Už aby bylo ráno!
Poledne. Teuchi postával před školou. Konečně přišla.
„Ahoj,“ řekla sklesle.
„Ayame-chan! Copak? Nelíbí se ti ve škole?“
Děvčátko se rozplakalo.
„Smějou se nám!“
„Kdo?“
„Proč nemůžu být taky kunoichi? Jít na Akademii?!“
Sevřelo se mu srdce.
Protože jsem sobec a nechci tě ztratit.
Utřel jí slzy.
„Být normální není špatné! Copak mi nechceš jednou…“
Druhý den se znovu těšila.
Ale on přemýšlel, jestli ji o něco neokradl.
„…a čeká vás tvrdá práce. Možná vás zaskočí…“
Světlovlasé dítě otráveně zívá a jiné, tmavovlasé, mu věnuje nevraživý pohled. Mladý učitel s jizvou na nose se rozpačitě usměje, dokončí svůj prvozářijový proslov a děti se začínají zvedat.
„Mě nic nezaskočí,“ řekne malý Naruto umíněně.
Jeho soused se ušklíbne, ale v duchu si o sobě myslí to samé. Je přece Uchiha!
„Ještě moment,“ řekne náhle Iruka-sensei a rozdá jim papíry. „Formalitku.“
Dva páry očí ztuhle hledí na slova Kontakty na zákonného zástupce, na kolonku Matka a Otec a ten jemný zvuk desítek hrotů tužek znuděně škrábajících po papíře zní jako vichřice.
Drabble nemají žádnou souvislost. Hm... to jsem asi měla dát na začátek, co? xD
Měla jsem v úmyslu zúčastnit se mise, ale... vyšla jsem ze cviku, múza někde trajdá... 
Tak aspoň tyto čtyři zářijové stoslovné maličkosti. 
U všech drabble se ti povedlo vystihnout tu danou atmosféru. Byla paráda si zase pěkně počíst.
Vykutku zdařilá práce. Napsala bych jen tak dál, ale ty už píšeš tak skvostně, že to není potřeba.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Tak nějak s nostalgií vzpomínám na dobu, kdy jsem tady drabble pořádně psal jen já a tam jsem bez uzardění mohl tvrdit, že je píšu nejlépe.
Pak přišla strigga a teď ty a mě zbylo se uklidňovat jen tím, že se stále ještě vejdu na bednu.
I když ani to není jisté, protože jsem v tuhle chvíly určitě na hodně lidí zapoměl.
Ne dobře, vlastně mám radost, protože vznikají dobré povídky a co víc by si mohl člověk přát.
Jo a nejvíc se mě líbí dvojka.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Jsou nádherný. Mám hrozně ráda tyhlety malý lidský dramata, jsou pro mě silnější než velký epický příběhy.. a ty je umíš podat tak, aby vyvolaly přesně to, co mají
ráda tě tu zas vidím. Jo, a první a poslední jsou opravdu nejlepší, i když na mě o něco víc zapůsobilo první (možná proto, že Hyuugové nejsou tak ohraný jako Naruto a Sasuke, tak u nich ta tragičnost trochu víc vynikne, jinak jsou výborný všechny 
).
Pamatuj, tenhle svět není jen pro silný, stvořen byl pro všechny ztracený duše
a počítá se, jestli tě tvá cesta posilní, a ne to, jak rychle jsi ji ušel
~ Radůza
Ahoj, ta povídka byla pěkná, ale ta první část PERFEKTNÍ! Nemohla by jsi napsat nějakou samostatnou povídku na toto téma?
A jak je úžasné pro čtenáře kliknout a zjistit, co přibylo ^^ Ani totiž nevíš, jakou jsem měla velkou radost, když jsem od tebe uviděla novou ffku. Pamatuju na HinaNeji a pořád jsem doufala, že nejsou poslední, že se ještě něco objeví. Dokonce jsem o tom zrovna minulý týden mluvila s Kakari a stýskala si, že nepíšeš. A ono nakonec ano, jej! ^^
Všechna jsou skvělá, přiznám se však, že nejvíc na mě zapůsobilo poslední. Při prvních třech mi zatrnulo, ale při posledním... jako by zaškrábaly nejen po papíře, ale i po mé kůži.
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Děkuji vám všem, jsem ráda, že se líbilo.
Poslední drabblátko vzniklo jako první a... no, zjednodušeně řečeno potřebovalo společníky a tak jsem mu nadělila bratránky. Hm... to vyznívá divně.
Každopádně, díky za reakce.
Řeknu vám... tohle je první věc, kterou jsem sem poslala po roce. A předtím? Ani nechci vzpomínat, jak dlouho to bylo, uff... a znovu zažít tu nervozitu a ty cokdyžjetonaprostáblbostzatraceně a dostužjsemkliklanaposlatnenícestyzpět pocity (o kterých jsem si kdysi na začátku myslela, že jednou přejdou... a ono nic! xD) je úžasný. 
Je to super. Fakt. A posledné rozhodne najlepšie.
Nové FF: Ďalšie dieťa, Klietka, CSI KONOHA: Sobášny podvod?, Fajka ; aktuálna séria: Krvavá hmla 01 - 03,
Fan-mangy: To nestihnem; Dnes neumieraj!; Vlasy...
ostatné nájdete aj s popismi na - Poviedky značky PALANTIR
... Nedokážu teď najít slovo, které by tohle dílko vystihovalo.
Díky. Zapůsobilo.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Možná nemají žádnou přímou souvislost, ale něco je přesto spojuje. Všechna ta drabble rozhodně mají něco do sebe, ale na mě nejvíce zapůsobilo to poslední. Škrábání hrotů tužek.
Jsem moc ráda i za takovýto příspěvek do mise, i když za něj body bohužel udělit nemůžu a třeba se do příští mise múza vrátí
Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF