Focení je pocení

Deidara: „Tááák, všichni ještě blíž k sobě, pěkně do těsného kruhu.“
Konan: „Blíž už to nejde, brání mi Tobiho břicho.“
Tobi (spokojeně): „Dobrý oběd! Tobi měl velký hlad.“
Deidara: „ Kde máme Hidana, Kakuza, Zetsua a Itachiho? Pojďte rychle sem, ať jste tam všichni.“
Hidan: „Nas*r si!“
Sasuke: „Itachiho jsem zabil. V létě.“
Kisame: „Deidaro, hele pohni s tou fotkou, nebo mi brzo upadnou ruce!“
Deidara (oblézá dosti nestabilní stativ ze všech stran a svým dalekohledem hledá na foťáku hledáček): „Klíííd, realizace dobré fotografie vyžaduje čas.“
Hidan: „A taky oběti!“
Konan: „Miláčku, je to nutné se fotit? Zapomněla jsem na oční stíny a začíná mi padat z hlavy růže v tom hrozném záklonu. Nemůžu si ještě odskočit se upravit?“
Pein: „Devítiocasý byl poslední démon, co nám zbýval do počtu. Konečně můžeme ovládnout svět. No uznej, drahá, že tohle vítězství musíme řádně oslavit a zaznamenat. Neboj, jsi jako vždy naprosto úžasná a dokonalá!

(vřítí se zadýchaný Kakuzu)

Všichni: „Tak co? Kde ho máš? Chytil jsi ho?“
Kakuzu: „Chytil jsem Zetsua právě ve chvíli, kdy ho chtěl rozpůlit a posvačit. Takže jo. Ehm, pořád máte pocit, že TOHLE je opravdu ta hrozivá devítiocasá liška z Konohy? Mně připadá spíš jako nepovedený kříženec kaloně a medvídka Pú.“(zvedá malé zvířátko do výšky za kůži na krku jako kotě)
Tobi (nadšeně): „Kakuzu taky zná medvídka Pú?“
Hidan: „Dop****e, o čem se to tu bavíte?“
Pein: „Tobi nikdy nezklame. Výborně, Kakuzu, ukaž, podej nám ho.“
Konan: „A nedrž ho takhle, chudinečka malého, copak nemáš srdce?“
Pein: „Umístíme ho pěkně do středu, aby byl na fotce hezky vidět…“
Kisame: „Hele Deidaro, ten hledáček najdeš zhruba na druhém kilometru, o pět stupňů víc vpravo nahoře. Už mi modraj ruce, tak sakra dělej!“
Tobi (rozhořčeně): „Jau, au, au, au! Ono to Tobiho kouslo!“
Hidan: „Tak TO kousni taky. Hehe, ale dej ku**a pozor, aby zase neutekl, až si před ním sundáš tu svou idiotskou masku.

(chvíle trapného ticha)

Hidan: „Deidaro, myslím, že Kisame se hlásí.“ (všeobecný smích)
Kisame: „Jo, hlásím, že Sasuke vedle mě už asi usnul.“
Deidara: „Strpeníčko, tohle je nějakej fakt starej nefunkční krám, nebo co. Nechce to zaostřit na zadní partie, a přitom tam mám nastavený ruční režim. Asi je to rozbitý.“(Kakuzu se nervózně podívá na Peina)
Pein: „Nemáme čas kupovat nový. Fakt se snaž, nebudeme tu takhle celý den.“ (Kakuzu úlevně povolí napjaté švy)
Tobi (prudce schovává ruce za záda, čímž oranžové TO nadskočí do výšky a Konan ztratí rovnováhu): Kouše to, kouše to, kouše to, zlý pejsek!“
Konan: „Sakra, dávejte pozor! Aranžovala jsem se do té pozice celou věčnost!“
Deidara: „Už to bude. Anóó…(dlouhý pohled na skupinu někudy skrz ofinu i foťák), vážení, budu vás muset ještě trochu přeštelovat. Někteří se mi tam nemůžete vejít, Sasuke se hrbí a Kisame,…odpusť si laskavě to hnusné gesto, nebo ti tu ruku budu muset oříznout ze záběru! Mezi Konan a šéfem je velká díra. Vy jste se pohádali, nebo co?“
Pein a Konan: (vražedný pohled na Deidaru)
Deidara: „Tak nic, každopádně, tu mizernou kompozici je třeba nějak vyvážit. Hidane nástup!“

(Hidan bere kosu a velice pomalu a důrazně přechází k Deidarovi)

Deidara (aniž by zvedl ofinu či pohled od hledáčku): „Ne sem, k nim! Vyplnit tu díru.“
Kakuzu: „Nech ho, Hidane. Rozbiješ foťák, stativ, Deidarův dalekohled a Deidaru a tenhle měsíc si takové výdaje už vážně nemůžeme dovolit.“
Hidan: „Tak ať mě pořád nevytáčí. Nebo se neovládnu a zarovnám mu tu jeho blonďatou ofinu!“
Kisame: „Neskutečné, celé dvě věty bez vulgarismu! To se ti povedlo, tuším, naposledy na Vánoce při koledě.“
Deidara (beze změny polohy bere stativ a pro jistotu couvá): „Hm, odstup taky moc nepomohl, takže se nedá nic dělat, budete muset všichni na kolena, nevlezete se mi tam.“
Konan: „To si děláš srandu, ne? To se normálně přelomím v zádech. Už takhle se sem nemůžu poskládat!“
Pein: „A nemůžeš s tím foťákem vyletět kousek nad nás?“
Deidara: „Sorry šéfe, stativ musí zůstat na pevné zemi, jinak by to bylo rozmazané. Je to předpotopní optika. Nějakej (hledá výrobce) CAŇON z Mlžné. Pak to má umět zaostřit na dálku!
Sasuke: „Svěř umění umělcovi.“
Deidara: „Focení není žádné umění, jediné pravé umění je výbuch!“
Sasuke: „Jak chceš.“

(všichni se za hlasitého protestování přesouvají na zem, Hidan se znovu uvelebí v křesle)

Deidara: „Tak šup šup, do pozic! Kisame, ty ruce pořádně nahoru a mávat! Jo, to už je mnohem lepší. Kde je zas to zvíře?“
Pein: „Myslíš démon.“
Tobi (mrzutě): „Pokousalo Tobiho a vlezlo pod plášť.“
Konan: „Uáááááá! Néé, mám ho v rukávu…pod trikem…bože, dobývá se mi do kalhot?! Sundejte TO ze měéé!!!“
Pein: „Opravdu to chceš, miláčku? Takhle na veřejnosti?“
Hidan: „No, ku**a, že jo!“
Kisame: „Super, Kakuzu, právě ti proběhl pode dveřmi. Náskok ve prospěch kanibala je pět sekund, šest, sedm, osm…“
Kakuzu (nakvašeně vstává): „Proč zase já? Nech si ty kousavé poznámky!“
Kisame: „Jsem napůl žralok, co nadělám.“
Deidara: „Takže neplánovaná pauzička na občerstvení, to se hodí, zatím vyzkoumám možnosti selfíe. Určitě to musí mít někde samospoušť...“
Tobi (zvědavě): „Co je to selfie, Deidara-senpai?“
Deidara: „Jak bych ti to…to je, jako když dostaneš od někoho ránu a vždycky si za to můžeš sám. Selfie je od slova sám.“
Tobi (zklamaně): „Tobimu se to nelíbí, Tobi tomu nerozumí.“
Hidan: „To nevadí, já taky ne.“

(Kakuzu se vrací za několik minut ještě zadýchanější)

Kakuzu: „Tak tentokrát už měl na mále on i já, Zetsu mě pronásledoval, ale stal se mu osudným ten sloup dole v hale. Hehehe, každá polovička ho chtěla oběhnout z jiné strany.“
Deidara: „Tak pokud se nechcete nikdo další přidat, tak ho šoupni do středu toho pentagramu a jdeme na to. Našel jsem samospoušť, tak se k vám pak přidám já. Jste připraveni? Sasuke, co ty ruce? Aha, držíš mi palce, aby se fotka povedla, to je milé…“
Sasuke: „Snažím se uvolnit trochu prostoru pro nádech.“
Deidara: „Ještě to nad vás trochu nakloním, ať je to stylové, …ještě nastavit blesk…tak, úsměv a řekněte sýr…“
Pein: „Dělej, pojď sem honem, už to nějak bliká!“

(píp…píp…píp… …)

Deidara: „No tak, Hidane! Jako malej s tou nastavenou nohou!“