Legenda
Napadlo mě...co by si o Konoze vyprávěli tisíciletí o jejím zániku. Ať se líbí. 
„Budeš nám zase něco vyprávět?“ zeptala se malá dívenka maminky, která ji právě přikrývala dekou. Vedle dívky ležel chlapec. Ten souhlasně přikyvoval.
„Ve ještě nejste unavené?“ ptala se jich maminka. Děti zavrtěly hlavami a prosebně se na maminku podívaly.
„To víte, že vám něco povím. Ale dnes to nebude pohádka. Bude to legenda.“ usmála se na děti jejich maminka.
„A můžeme jít na balkon?“ ptal se chlapec.
„Ano, ale vezměte si deky.“ smála se ještě pořád maminka. Děti se zabalily do dek a vyšly na balkon. Tam si sedly na velkou houpačku. Uprostřed nechaly místo pro maminku.
„Haikou je v noci tak krásné.“ prohlásila holčička.
„To máš pravdu, Teuio.“ řekla maminka, která si odskočila pro svetr. Teď se posadila mezi děti. Ty si položily hlavy na maminčina ramena a všichni tři chvíli tiše pozorovali noční město, které se pod nimi rozkládalo.
„O čem bude ta legenda, maminko?“ zeptal se chlapec.
„O minulosti, Temujine.O minulosti našeho města. O minulosti Haikou.“ odpověděla mu maminka.
„A bude pravdivá?“ optala se Teuia.
„Možná je pravdivá, možná ne. Legendy většinou nejsou pravdivé, ale když jim věříš, jsou silnější než pravda.“ prohlásila zamyšleně maminka.
„Ale abych začala. Určitě víte, že Haikou stojí na prastaré vesnici. Podle odborníků ještě někdy z doby ninjů. Vypráví se mnoho legend a pohádek, co to bylo za vesnici. Někdo tvrdí, že loupežná, někdo trvdí, že vesnička statečných ninjů, ale já se přikláním k názoru, že to byla obyčejná ninjovská vesnice, jestli může být nějaká vesnice normální. V každém městě nebo vesnici jsou lidé, kteří se vymykají pořádku. V téhle vesnici byl ten neobvyklý člověk Hokage. Hokage byl ninja, který řídil vesnici, která se jmenovala Konoha. Byla to přesně ta vesnice, na níž je založeno naše město. Tenhle Hokage byl prý tak silný, že i hvězdy ho poslouchaly. Jen se podívejte na oblohu. Vidíte támhle tu spirálu s trojúhelníkem, kterou tvoří ty zířivé hvězdy? Tak to byl znak Konohy. Hvězdy se tak postavily, protože to bylo přání největšího ze všech Hokagů.
Byl to člověk, který se nebál riskovat pro své přátele, šel za svými sny a měl tak velké srdce, že se do něj vešli všichni. Jeho přátelé, lidé, kteří mu věřili, dokonce i ti, kteří ho nenáviděli. On měl každého rád. Moc rád se smál, ale také často plakal. Když byl malý, umřeli mu rodiče. Neví se proč. Dokonce ani legenda o tom nic neví. Tenhle Hokage neměl lehké dětství. Byla do něj zapečetěná obrovská síla, kvůli které se ho všichni báli. Ale on... on chodil vesele po vesnici. Hlavu hrdě vztyčenou a úsměv na tváři. Když se však za ním zavřely dveře od jeho bytu, stával se z něj uplakaný malý chlapec. Slzy a srdce byly jeho silou, kterou vládl. Dokázal slovem rozplakat, dokázal setřít slzy a dát novou naději. Pohladil na duši a jen myšlenka na něj vyvolávala úsměv. Stačila mu jedna věta a vyvedl z míry i toho nejsilnějšího soupeře. Jedinou větou plnou lásky, naděje, odhodlání a víry. Jen jedinou větou. Ptáte se jakou? Pro vás zatím obyčejnou, pro něj však silnou, jako všechny síly světa. Nikdy se nezvdám. Tak zněla ta věta. Zahříval jí lidská srdce, tvořil úsměv na tváři. Kudy prošel, tam si tuhle větu pamatovali.
Když byl tento Hokage mladý, odešel mu kamarád. Jediný a největší přítel. Z jeho přítele se stal bojovník na straně zla. On se ale rozhodl, že ho najde a přivede zpět do Konohy. Zpět k přátelům, zpět k lásce, jenž k němu cítila druhá Hokageho kamarádka. Několikrát se o to pokoušel neúspěšně, ale on se nikdy nevzdal. Věřil, že jeho přítel má stále ještě v srdci vzpomínky na krásnou Konohu. Vzpomínky na svůj domov. Nikdy nepřestal doufat, až v okamžik smrti si uvědomil, že ač se snažil sebevíce, spíš mu ubližoval. Byla to jeho cesta, měl jsem ho nechat jít, ale moje srdce mi to nedovolilo. Promiň mi to příteli. Snad mi odpustíš největší chybu mého života. Tak zněla jeho poslední slova. Mnoho lidí plakalo nad jeho hrobem. Jen jedna dívka prý neplakala. Byla to jeho žena. Neměl rád slzy. Vysvětlovala všem, kteří se jí ptali, proč nepláče. Chodila i po jeho smrti s hlavou vztyčenou a úsměvem. Byla to ona, kdo po jeho smrti řídil vesnici. Říkala, že jeho duch je v ní a že řídí vesnici společně. A vesnice dál šla svým obvyklým chodem. Ale po smrti manželky zesnulého Hokageho, se vesnice rozpadla. Už nikdo nedokázal sjednotit lid tak jako oni dva.
A Hokageho nejlepší přítel? Teprve po smrti svého přítele si uvědomil, jak moc byl zaslepený svým vlastním cílem. Zemřel hned vedle jeho hrobu.“
„To bylo...“ pokusila se z posledních sil vyjádřit své pocity malá Teuia, ale spánek byl mocnější. Temujin už usnul.
„Jen spěte, andílci.“ zašeptala maminka a zadívala se na hvězdy. Legendy jsou zvláštní...
Dočetli jste věty, které se zrodily v srdci, schválil je mozek a napsaly je prsty jedné obyčejné třináctileté holky, která je vám nesmírně vděčná, že jste přečetli výtvor její nálady. :)
Mise L3: Teprve druhá povídka, u které jsem měla husí kůži. Asi to bude tím, že to bylo vyprávěno o Narutovi. Bůhví, co si bude další generace vyprávět o naší době... ale to se už nedozvíme, stejně tak jak stojí ve tvém příběhu.
„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska
Je důležitý, že to co cítíš dokážeš takhle suprově vyjádřit. A že je ti třinác, pff, věř mi, je spousta blbců, kteří nebudou chtít slyšet, co se snažíš říct. Ale jak vidíš, tak si nakonec najdeš pár lidí, kteří si tě poslechnou a budou s tebou souhlasit. Jen si nemysli, já mám ten samý problém už taky dlouho.
krásný, místama smutnější, ale mě se to moc líbilo, jenom pořád přemýšlím nad tím, kdo byla jeho žena
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
hmmm cie FF-ky si precitat? ... jej, tato holka ma podobny nick ako ja, tak idem na to
....
tak nejak som sa rozhodla ze si od teba nieco precitam
a som happy ze som sa tak rozhodla
pises uplne krasne a su tam uzasne myslienky...
a ze mas len 13... wau...
Děkuju mockrát.
Fakt moc.. Jedna povídek, kterou mám od sebe celkem ráda. 
Tahle povídka je opravdu hodně nekonkrétní... 
Díky.
SaKuRa_love: Děkuju.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
naozaj kraasne ale mozno by som dala trochu iny koniec...a mozno by som viac naznacila ze kto bola ta jeho manzelka....ci hin alebo sakura:) viem ze by si to zvladla...ale inak fajn..len toto mi tam trochu chyyba:(
Obyčejné? To těžko! Tohle si vystihla fakt moc hezky... Legenda o Konoze.. Jen si nedokážu představit, že by Konoha a sotatní ninja vesnice zanikly...
Hezkýýý!
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Bože to bolo uplne dojemné!Smrk...smrk. Máš krásne a originálne nápady...
Obyčejné 13 leté holky?
Ja mám 13 tiež a niečo takéto napísať neviem ani keby som sa ...Takže tak obyčajné to asi nebolo:)
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Můžeme vše ztratit, jen vzpomínky nám nikdo nevezme...
It' so fantastic...
Tohle... by mě nikdy nenapadlo... sepsat něco jakoby z budoucnosti... máš úžasný styl psaní, vážně moc se mi to líbí...
Je to nádherný. Prostě nádherný. Dokázat sepsat něco takového... Něco, co se může poslouchat pětkrát, desetkrát, dvacetkrát,... a přesto to nikdy nesklame.
http://www.zkouknito.cz/video_59020_hymna-yaoi-fanynek Aneb milujeme yaoi =3
TWINCEST FÜR IMMER!!!
krasne, ciste, smutne, vznesene, nadpozemske, proste DOKONALE!!
Tak tohle se mě dotklo
někde u srdíčka *.* krásný,nádherný......co dodat nejhezčí povídka co jsem kdy četla a aji ten začátek prostě všechno upa super.Poklona
Děkuju mocky.
Nejhezčí? *rudá za ušim a na palcích u nohy* Mocky děkuju. 
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
já si to tak četla a přišlo mi to strašně krásný, nádherný a úžasný....chvilkama smutné, chvilkama plné nadějě a optimismu...ale vždy s upomínkou na to, že všechno jednou skončí...ale skončí to proto, aby mohlo vzniknout něco nového...četla jsem to a říkala si, kolik asi může být člověku, kdo napíše něco tak úžasnýho...přijdu k poznámkám a jenom otvírám a zavírám pusu...třináct...já se ti pravdu klaním...
ve tvém věku sem napsala tak maximálně...hmm...prostě nic, co by stálo za řeč a tytady už perlíš s takovýmihle nádhernými věci 
P.S. legendy...asi o nich budu od teď přemýšlet poněkud jinak...
Díky.
Mám slzy v očích.
TY v mým věku jsi možná tohle nepsala, ale teď píšeš takové nádhery, že člověk nestačí zírat. A určitě to za řeč stálo. Nevěřím, že bys dokázala napsat něco, o čem by se nedalo bavit. 
Díky moc. Slzičky tečou po tváři. 
Neklaň se mi. Nemáš proč a budou tě z toho bolet záda.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Ah... to je krásný, naprosto nádherný.
Tohle tvoje umění ti závidím
Ale... Envy je stále nejlepší
A máme rádi Obita!!
Výlev jednoho ublíženýho třináctiletýho děcka... aneb proč tu nejsem
Díky, ale jaký umění? Myslíš to, že poslouchám srdce a píšu u toho?
To není umění. To je jen nepoužívání mozku. 
Děkuju mocky.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Krucinál fagot...no to je teda...sakriš já nemám slov!!!
Mno úpe úža!!!!! Myslim že nic jinýho se k tomuhle veledílu ani nehodí! 
Na to kolik ti je (to neni urážka to je pochvala! 
) máš neuvěřitelně chytré srdce! 
(kde sem jen na tohle přišla?! xD) Tak dál naslouchej jeho hlasu a stane se z tebe ta nejlepší autorka tady na Konoze!!! 
(odpusťte vy všeci ostatní vynikající autoři! 
)
Ježišmande. Díky ti mocky.
Veledílu? Vždyť je to jen můj výtvor. 
Ty jsi o nějkýho půl roku starší a umíš neuvěřitelně dobře potěšit. 
Hlasu srdce naslouchat budu, ale nejlepší autorka tady na Konoze nebudu nikdy. 
Na to je tady dost jiných adeptů, ale myslím, že tady neplatí pravidlo, že nej může být jen jeden. 
Každý píšemě nějak a každému se líbí něco jiného, takže rozhodnout o nejlepším se tady nedá. 
Díky mockrát a děkuju za to, že sis to přečetla. 
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Ailenko ... Ailenko ...
Sakra ... To bylo tak nádherný ...
Tys ... Tys napsala tak nádhernou jednorázovku! Víš ... bylo to tak krásný, tak ... optimistický ... a přitom tak smutný ... Nic tu není věčně, a ačkoliv si to neuvědomujeme, všechno má svůj konec ... Ailen, tohle ... Já sakryš ani nedokážu vyjádřit svoje nadšení a to mám většinou slova nazbyt!
Dívej co mi děláš xD
Vážně ... Já jsem totálně nadšená ... Nádhera. Jenom tohle slovo se k tomu dá přiřadit, a ačkoli je celej tenhle koment o ničem, věř, že tohle se hluboce dotklo mýho srdíčka ...
"Zahříval jí lidská srdce, tvořil úsměv na tváři." - Tvoje FanFikce dělají přesně to samý ...
Víc nádherných povídek od tebe. To je to, co Konoha potřebuje
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
Díky mocky.
Jsem ráda, že se tě povídka dotkla na správném místě a že potěšila. 
Já... nemám tucha jak ti na to odpovědět.
Jestli já zahřívám povídkama srdíčka a tvořím úsměv na tváři, pak je to pro mě, jakožto autora, ta největší pochvala.
Konoha potřebuje, aby každý psal povídky, prtože se vždycky najde někdo, komu se to bude líbit. Nejen ode mě (to by to dopadlo), ale od všech autorů i zatím neautorů, kteří něco píšou nebo se na to chystají.
Díky za nádherný komentář. Tvrdíš, že ti umím zvednout sebevědomí. Tak ty ho dokážeš zvednout mnohem lépe. Ještě jednou díky.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
krásne ..viac vravieť netreba... neobvyklý nápad
To je nádherný... Myslím, že na tuhle ,,Legendu" dlouho nezapomenu...
Moc bych si přála, aby si tuhle krásu mohl přečíst sám Kishimoto, protože tys do těch nádherných vět vložila celou hlavní myšlenku Naruta.
Děkuju. Děkuju moc a nevím co odepsat. Tahle povídky vznikla v srdci. Tak jak srdce chápe Naruta.
Jsem ráda, že se líbí.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Ailen...tak tohle bylo tak neskutečně...krásný?...nádherný?...sama nevím...ta poslední větička mi připadala nevím proč tak pěkná a napsaná v pravou chvíli na pravé místo (xD A Rikuška mele a mele xD)...ano tečky jsou můj věrný přítel, když už slova nestačí
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Rikuško, já ti mockrát děkuju za takovou chválu.
Poslední větičku jsem napsala a ani nevím proč. 
Díky mockrát. 
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Naprosto úžasné!
Juuu mocko moc klááááááásný a *ehm, ehm* obyčejná?? Mno tak to tim pádem nejsem vůbec nic, jestli ty jsi obyčejná...
Nemyslím si, že někdo, kdo je tak obyčejnej dokáže napsat něco tak pěknýho.... 
smrk...Aili, to je krásne, legendy ma vždy priťahujú, a takéto smutné....je to ako naozajstná....a obyčajná určite nie si....čo viac dodať, teším sa na ďalšie tvoje poviedky, básne, príspevky...
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.