Cestovatelka:Proč sakra já?! 01

V pokoji neznámé dívky
Byla temná noc, hvězdy svítily a v pokoji mladé dívky se děly prapodivné věci.Po pokoji se rozlilo bílé světlo a v malé místnosti se objevila tajuplná postava v dlouhém černém plášti a lehce cvrnkla do ležící osoby.Zajiskřilo to a osobě spadla do náruče jakoby vylepšená silueta ležící dívky.Znovu se objevilo bílé světlo a dvě postavy zmizely a pokoj se opět propadl do bezedné tmy.
Kdesi pod velkým stromem
Pod poměrně starým a velkým stromem spala mladá dívka.Kdyby se na ni podíval někdo z vás asi by si pomyslel, že určitě není normální.Na to odkud pocházela rozhodně nevypadala.Měla středně krátké, hnědé vlasy a vzadu jí z nich vyrůstaly 2 dlouhé prameny v gumičkách.Měla na sobě síťovanou košili a tričko podobné Sasukemu a dlouhé rozevláté tepláky.
Kolem ní stála skupinka vysokých mužů v černých pláštích.Jeden z nich, který měl modrou kůži už značně nervózně pochodoval kolem velkého stromu a v jednom kuse nadával na to, jak ta holka dlouho spí.
Když udělal 150té kolečko už to nevydržel, přišel k hnědovlásce a pořádně s ní zatřásl. Dívka otevřela oči a zamumlala:
„Mami, ještě chvilku, vždyť je sobota!“ když však otevřela oči,vypískla tak, že byl modrokožnatec nucen ji pustit a zacpat si uši. Samozřejmě, že ve vteřině jí došly všechny podrobnosti o její situaci:Je obklopena masovými vrahy, na neznámém místě a neví, co s ní zamýšlejí.A tolik otazníků to by bylo i na dospělého moc, takže ji nenapadlo nic jiného, než rychlostí zvuku vylézt na strom.Tam velmi pečlivě s pocitem alespoň o trochu většího bezpečí hodnotila situaci, ale největší šok ji čekal ,když se podívala na sebe :Uviděla sice naprosto u ní normální barvu vlasů, ale ten střih jí rozhodně ani zdaleka nepřipomínal ten svůj.Vypadala víc než podivně ,dokonce i šaty vypadaly jako z jiného světa.
„Co jste to se mnou ksakru udělali?!“ Zavrčela na ně.
„My nemůžeme za tvoji fantazii“ Prohlásil Kisame v domnění, že ona ví proč takhle vypadá.
„Cože?!Jak to myslíš?Za moji fantazii?!“Řekla dívka nechápavě.
„Samozřejmě, že....“Chtěl pokračovat Kisame ,ale Uchiha starší ho zastavil.
„Počkej Kisame, ona to neví.“
„Co nevím?!“Tázala se naštvaná dívka pořád ještě sedící na stromě.
„Tak slez dolů a my to vysvětlíme“ pokusil se vyjednávat Itachi.
„No dobře...“řekla nedůvěřivě dívka a slezla ze stromu.Uchiha se rozhlédl kolem sebe a ostatní dělali ,že ho ignorují.Povzdechl si a pustil se do vyprávění následků a důsledků této nemilé situace.
„No, vypadáš takhle, protože jsi se takhle vymyslela. Dostaly jsme tě sem tak, že jsme tě pomocí mého genjutsu donutili mě poslat na zem.Tam jsem oddělil tvoji fantazii od skutečnosti a proto vypadáš takhle. A přejděme k našemu hlavnímu problému. Tak tedy, v našem světě se poslední dobou objevují lidé z vašeho světa a my je nemůžeme dostat zpátky, sice se nám podařilo dostat všechny prozatím do skupinek do několika vesnic..“
„Ale za příchozími přeci zůstávají pootevřené vchody ne?“Přerušila ho dívka.
„To je právě náš problém:Ty vchody tam nejsou!“Jakoby do dívky v tu chvíli uhodil blesk.Ty vchody tam nejsou?!Buď si ze mně střílí, nebo tu máme vážnej problém!
„A co s tím mám dělat já?“Zeptala se s naivitou tříletého dítěte.Celá skupinka na ni upřela svůj nechápavý výraz, všem v tu chvíli proletělo hlavou: To taky neví?!
„Ehem tak jak se na tebe tak koukám, tak vidím ,že ty víš o svých schopnostech velký ho..houby ,co?“Dívka se na něj podívala s výrazem, který napovídal, že si myslí ,že se asi zbláznil buď on ,nebo ona.
„Aha.“ Prohlásil Itachi poté, co si prohlédl nechápavý obličej jeho posluchačky. Ohlédl se po svých „spolupracovnících“.
„V tom případě půjdeme do sídla Akatsuki a tam to probereme se šéfem!“ ukončil debatu Kisame.Celá skupinka až na dívku se rozeběhla směrem Akatsuki sídla.
„Hej moment!Já neumím lítat rychlostí světla jako vy!“ volala za nimi dívka.Celá skupinka se zastavila a hleděla na malou tečku na obzoru, která na ně rozčileně mávala.
„Fajn tak já tě vezmu.“ nabídl jí Zetsu.
„Ani omylem!Na masožravce nepojedu!Ještě bys mě sežral!“ zaprotestovala dívka.
„Hele jako nevybírej si!“ okřikl ji dotčeně Zetsu, ve kterém se podobně jako v Kisamem začaly vařit nervy s krví.Ale dívka si trvala na svém, tak ji Zetsu jednoduše vzal na záda i přes její protesty a vydali se na cestu do Akatsuki sídla.
V Akatsuki sídle,pracovna Peina
„JAK TO MYSLÍTE, ŽE ONA NIC NEVÍ?!“ zahřměl vůdce až se celé sídlo včetně členů vražednické skupiny, kteří se mu snažili šetrně sdělit, že ona vlastně nic neví nadskočilo.
„No, víte šéfe, ona tvrdí, že technicky není možný, aby měla moc, když o ní ani neví a odmítá nám to uvěřit.“ řekl trochu roztřeseně Sasori, který zde nedobrovolně figuroval jako vyjednavač.
„A co teď jakože máme dělat?!“ zeptal se už dost podrážděný Pein, který byl rudý zlostí.
„Já bych měl nápad.“ zvedl ruku Hidan.
„Hm?“
„No proč by někdo z nás nemohl jít s ní do jejího světa a tam ji trénoval?“zeptal se Hidan a prosebně se přitom na vůdce podíval.
„Zní to jako dobrý nápad, ale kdo?“ zeptal se Pein.
„No....Sakra!To nevím....“
„No Zetsu každopádně ne, ten uvidí kapku krve a nezná se.Ty Hidane, silně pochybuji, že bys odolal pokušení ji obětovat Jashinovi.Tobi je totálně neschopný, Kakuzu toho radši vynechám rovnou, Deidara....“
„Ne ,ani omylem ne! S tím třeštidlem já nikam nejdu ani kdyby mi za to platili!“
„Aha,Konan vám nedám a Sasori.....kde je?!“
„Utek.“
„Proč?“
„Tušil ,že na něj taky dojde.“
„Zatracenej dřevák!Tak zbývá už jen....Itachi.“ zkonstatuje vůdce a podívá se směrem, kde naposledy spatřil Itachiho. Itachi chrněl ,jak bylo jeho zvykem když ho něco nudilo ,ale tentokrát udělal chybu, že spal.
„Vidím, že Itachi nemá žádné námitky, takže je to vyřešeno!“ ukončil debatu Pein.
O několik minut později v dočasném pokoji našeho hosta
Dívka na tom byla podobně jako Uchiha starší-spala.Někdo zaklepal na dveře do pokoje.
„Dále...“ zamumlala dívka z polospánku.Dovnitř vkročil Tobi.
„Slečno-san, vzbuďte se!“ zatřásl s ní Tobi. „Šéf vám chce něco říct!“
„Ať si trhne nohou!Musím dodržovat spánek, nebo budu trpět nespavostí a pak ze mě teprv nebude žádnej váš bojovník.“ odbylo ho hnědovlasé stvoření.
„Ale slečno-san......“
„Vypadni Tobi a říkej mi Ariadna!“ vyhodila ho a lehla si zpátky.
V pracovně Peina,Tobi vysvětluje
„JAK TO MYSLÍ, ŽE NEBUDE VSTÁVAT?!Jako si myslí co?Že tohle je ubytovna?!“ ten randál Ariadnu vzbudil a ona teď ještě se zalepenýma očima vkročila do pracovny hartusícího Peina.
„Pane bože, proč tak vyvádíš?!Vždyť už jsem tady!“ řekla Ariadna naštvaně a posadila se na rozviklanou židli u Peinova stolu.
„No to je dost!Tak jsme se na poradě shodli na tom, že ty se vrátíš do svého světa a tam tě bude Itachi trénovat a poučovat o tvé schopnosti, je to jasné?“
„Něco jsi nedomyslel: kde bude bydlet?“
„No přece u tebe, kde jinde?“
„Nepřichází v úvahu : za prvé :nebudu mít v domě vraha.Za druhé:nemám místo.Za třetí:to je to poslední co bych potřebovala, aby rodiče zjistili,že mám v domě vraha!“
„Budeš se s tím muset smířit!“
„A proč?“
„Je to jednoduché: nechceš přijít o svůj svět!“
„Fajn přemluvils mě!“
„To rád slyším.“ Domluvil Pein a vítězoslavně se usmál.