Zrození hrdiny, díl 010 - Poslední brána otevřena

Gai toho rána nebyl ve své kůži, v noci se mu zdály děsivé sny, několikrát se vzbudil celý zpocený. Většina snů končila Kakashiho drtivým vítězstvím v Gaiových nejsilnějších disciplínách, ale těsně nad ránem se mu zdálo o jeho studentovi. Jak ho prvně potkal, jak mu ukázal krásu taijutsu a vychoval z něho silného ninju. Nádherný sen to byl dokud Lee nepronásledoval jednoho padoucha, který na trhu ukradl slepici …

„Okamžitě ji pusť!“ zakřičel Lee na zloděje, když ho konečně dohnal.
„Zase ty,“ nelíbila se zločinci jeho přítomnost.
Zastavil a položil slepičku na zem.
„Nikam nechoď, hned jsem u tebe!“
Zmizel.
„Sakra, kde jsi?“ lekl se Lee.
Hrudí mu projela ostrá bolest, vyplivl trochu krve.

Gai vyskočil z postele, vyběhl z domu naboso jen v noční košili a čepičce s bambulkou. Lee nebyl doma. Gaiovi se úzkostí sevřelo srdce.
„Že by s Naokim trénovali až do rána?“ napadlo ho.
Rozběhl se po vesnici a kolemjdoucích se vyptával, zda Leeho neviděli. Negativní odpovědi ho sráželi ještě víc.
„Snad mu Kakashi nepřidělil misi,“ zhrozil se.
Doběhl do Kakashiho pracovny, byla prázdná, kolem stolu byly poházené papíry, se kterými si pohrával vítr vnikající dovnitř rozbitým oknem.
„Hokage je v nemocnici, během noci na něho někdo zaútočil,“ informoval ho ninja, který se chystal v pracovně uklidit.
Vyrazil do nemocnice, Kakashi ještě spal, ale jakmile s ním Gai zalomcoval, rychle se probral.
„Kde je Lee?“ vypálil na rozespalého Kakashiho.
„Poslal jsem ho za tím útočníkem,“ v klidu mu odpověděl.
„Samotného?“ šílel Gai.
„Ne, byl s ním Naoki a přidali se k nim Kiba, Shino a Hinata. Pakkun mně hlásil, že ztratili jeho stopu a že tam chtěli přespat.“
„Kde to bylo?“ naléhal Gai.
Kakashi se natáhl po noži, který ležel na stolku u ovoce, řízl se do palce a poskládal pečetě.
„Kuchiyose no Jutsu“
„Zdárek Kakashi,“ uvítal ho Pakkun, „co se zase děje?“
„Vezmeš Gaie na místo, kde se Lee a spol včera utábořili!“ oznámil mu Kakashi.
„Rychle, musíme vyrazit!“ popoháněl ho Gai.
„Běž se domů převléct!“ zchladil ho Kakashi, „Sraz za pět minut u brány, půjdou s vámi ještě Sakura a Naruto.“
Ukázal na protější stranu místnosti, kde Naruto spal.
„Pořád se dožaduje nějaké mise, tak ať se trochu provětrá!“
„Za tři, Kakashi, já tam budu už za tři minuty!“

Když Gai, Pakkun i Naruto nechali Kakashiho samotného a mohl se tak znovu pokusit usnout, vrazil dovnitř ninja s důležitou zprávou.
„Hokage-sama! Kurotsuchi během noci utekla z vězení!“
„Sama?“
„Hai! Pouze ona!“
„Kdy se to stalo?“
„Nevíme! Zjistili jsme to až při střídání stráží. Hlídku, která měla na starost vězně z Kamenné, jsme ráno našli mrtvou!“
„Je možné, aby unikla bez pomoci zvenčí?“
„Nemyslím si, pane! Také je divné, že neosvobodila svoje společníky.“
„Chtěli jenom ji a nebyli z Kamenné. Sežeňte Shikaka, ať dorazí do mé pracovny!“

v lese nedaleko jezera
Speedo vysunul svoje čepele z Leeho. Lee se usmál.
„Co je tady tak směšnýho?“ divil se Speedo.
„Ještě jsem neřekl poslední slovo!“ znervóznil ho Lee.
Vzduch se kolem Leeho začal vířit, obličej se mu deformoval a ztmavnul, sálala z něho energie.
Chytil Speeda za ruku, přisunul si ho k sobě a vší silou udeřil do jeho pravého ramena. Několik kostí pokřupalo a Speedo letěl snad třicet metrů vzad. Lee spadl na kolena, očima našel slečnu a žuchnul na bok. Přiběhla k němu, z hrudi mu tekla krev. Přiložila mu na ránu ruku, ale krev se řinula dál. Zakašlal, několik vyplivnutých kapiček krve dopadlo na její pokožku.
„Utíkejte pryč!“ zmohl se na poslední slova.
Objala ho a políbila na čelo.
„Děkuji ti, hrdino!“
Lee vydechl naposled.

„Mělas utéct, jak ti radil!“ uslyšela Speedův hlas.
Stál za ní, držel si poraněné rameno.
„Jdi od ní!“ zavolala na něho Hinata, konečně se Shinem dorazili.
S bolestivou grimasou ve tváři pohnul pravou rukou, spojil ruce a zneviditelnil se. Hinata běžela proti němu.
„Ha, byakugan!“ povšiml si Speedo.
Z míst, kde stál, najednou vyšla ohromná záře.
„Nic nevidím!“ zavolaly současně.
Shino byl oslepen jen částečně, nedíval se totiž přímo do záblesku a pomohly mu i jeho brýle.
Speedo se zviditelnil, vysunul čepele na levé ruce. Byly menší než obvykle.
„Ku*va, něco mně žere chakru, sakra brouci,“ všiml si.
S námahou přiložil ruce k sobě a poskládal pečetě. Po jeho těle přejížděly elektrické výboje, které zlikvidovaly brouky na jeho těle.
„Dochází mně chakra, musím zmizet,“ pomyslel si a dal se na útěk, bez své kořisti, těžce poraněn.

„To je Kiba, Akamaru a Naoki,“ oddechl si Naruto, když se vražedným tempem, které Gai nasadil, dostali k jezeru.
Gai sundal Pakkuna z hlavy, kam si ho v Listové posadil a vyptával se na Leeho.
„Už je to dost dlouho, co vyrazili za tím únoscem,“ sdělil mu Naoki, který do té doby jen nervózně popocházel kolem Kibi a co chvíli se ho ptal, zde nemá vyrazit za nimi.
Sakura, jen co popadla dech, začala Kibu léčit, ten ji zastavil a dožadoval se ošetření svého psa jako prvního.
„Musíme jít za nimi!“ šílel Gai.
„Ne!“ udivil ho Naruto.
„Jak ne?“
„Protože už jdou sem!“ udivil ho podruhé.
Z lesa k nim pomalu kráčeli Shino s Leeem v náručí, Hinata, která se Shina přidržovala z pravé strany, a slečna zahalená do černých šatů přidržující se Shina z leva. Gai jim vyrazil naproti.
„Lee, co ti je? Lee!!!“ Néééééé!“
Přebral ho od Shina, klekl si na kolena, pevně ho objal a za vzlykání a proudu slz se mu omlouval, že tu s ním nebyl, když ho potřeboval.
„Tlustoobočnatec, on je …“ polkl hořkou pravdu Naruto.
Naokimu se v mysli vynořily vzpomínky na Saicha padajícího ze skály a mizícího v řece.

„Sláva, je zachráněna,“ oddychly si ženy.
„Co to máte na sobě Mika-sama?“ zeptala se jedna z nich, když přišla blíž.
Po jejím těle lezli brouci a zakrývali ho tak, že to z dálky budilo dojem, že má na sobě černé šaty.
„To jsou Shinovi brouci,“ vysvětlovala Mika, „trochu to lechtá, ale jinak je to příjemné.“
Naruto k ní přistoupil a z minimální vzdálenosti se udiveně díval na brouky.
„Přestaň jí čumět na kozy, blbče!“ seřvala ho Sakura.
Až teď mu došlo, kam upíná svůj zrak, napřímil se a couval vzad. Málem vrazil do Hinaty, ale včas si jí všiml, udělal elegantní otočku a objal ji.
„A mě takhle nikdo nepřivítá,“ smutněl si Shino.
„Kdo … kdo jsi?“ pípla Hinata.
„Já, Naruto, ty mě nepoznáváš?“
Hinata zrudla a chtělo se jí omdlít.
„Obě utrpěly dočasnou ztrátu zraku,“ vysvětloval Shino.
Naruto pustil Hinatu, která málem spadla, a přitočil se s šibalským úsměvem k Shinovi.
„Takže ona byla nahá a slepá, jo?“ chtěl ze Shina vymámit nějaké pikantnosti.
„Ano,“ odpověděl stroze Shino.
„I vy, Mika-sama?“
„Ano, ale už zase začínám vidět,“ odpověděla.
„Pojďte se už konečně obléct,“ naléhaly ženy.
„Počkejte, ještě musím poděkovat těmhle dvěma.“
Akamara podrbala za ušima a Kibovi dala pusu na čelo.
„A já jsem pusu nedostal,“ vzdychl Shino.

odpoledne v Listové
„Co jim tak dlouho trvá,“ strachoval se Kakashi, „vzal jsem to asi moc na lehkou váhu.“
„Jsou to zkušení ninjové, není třeba si dělat obavy,“ utěšoval ho Shikaku.
„Snad máš pravdu, ale stejně se mně to vymyká z rukou. Někdo nám přímo pod nosem rozehrává svůj plán a my vůbec nevíme, jak se bránit a odkud přijde další úder. Teď v době války, kdy bychom měli být jednotní, jsou v našich řadách špioni a nemůžeme se jeden na druhého spolehnout. Během jedné noci zaútočili na mě a osvobodili důležitého zajatce, v obou případech beze stopy zmizeli. To přece není náhoda! Něco nám uniká a bojím se chvíle, kdy vyjde najevo co!“

večer, někde v Zemi Ohně
V tmavé chatrči seděl Speedo, levou rukou si stále přidržoval zraněné rameno. Ukrutně ho bolelo. Dovnitř vstoupil ninja maskovaný celý v černém.
„Zklamal jsi nás Speedo!“
„Nic jsem vám neslíbil, pracuju sólo, vždycky pro sebe, nikdy nedělám poskoka!“ odpověděl podrážděně, „Dali jste mně tip - nic víc, nic míň!“
„Ale očekávali jsme, že když už se toho ujmeš, že neselžeš!“
„Nech si ty kecy, jedinej, kdo je na tom škodnej, jsem já. Rameno mám totálně v p***li!“
„Nedokážeš si ani představit, jaké nepříjemnosti nám to způsobilo. A rozhodně nemůžu dopustit, aby se vyskytly další!“
Při těchto slovech po něm hodil kunai.