Zrození hrdiny, díl 008 - V pracovně

Další den byl celkem poklidný, největší frmol byl v nemocnici a u Ibikiho ve výslechové místnosti. Stejně by probíhal i den následující, kdyby …

„Další návštěvu už asi nezvládnu,“ povzdychl si Kakashi.
V poledne se vrátil ze Země Vln a od té doby se v jeho pracovně vystřídaly přes dva tucty ninjů, kteří s ním chtěli probrat ty nejdůležitější informace, které se jim podařilo získat. Navíc na stole na něho čekaly dopisy a listiny, které se za jeho nepřítomnosti nahromadily. Shikaku je již přečetl a rozdělil na tři hromádky. Na první byly ty, které Shikaku vyřídil sám a Kakashi se jimi již nemusel zabývat. Tato hromádka byla ovšem ze všech tří nejmenší. Druhá, největší, byla ta, které by se měl přednostně věnovat a třetí snesla drobný odklad.
Už poněkolikáté se pustil do druhé hromádky a i teď věřil, že ho již nikdo nebude rušit. Ale jako už poněkolikáté někdo vešel do pracovny.
Kakashimu rezignovaně klesla hlava.
„Dopis z Mlžné!“ hlásil ninja ode dveří.
Kakashi ožil, očička mu zasvítila a jal se rychle rozbalovat dopis.

Ahoj ježečku, musíme to brzy zopakovat!
Ale teď vážně, vzpoura rady se nějak šíří. Nemyslela bych si, že to, co se stalo v Písečné, by se mohlo stát i u nás. Naštěstí to neskončilo mým sesazením, přesto rada pomoc Listové zamítla. Nemusíš se bát, vím jak na ně. Chce to jen čas. Ano čas, který nemáte, jsem si toho vědoma, proto budu spěchat, abychom se my dva …

„Kakashi!!“ vyrušil ho od posledních řádků Gai svým dynamickým vpádem do pracovny.
S Gaiem přišel i Lee, který pomáhal svému mistrovi nést obraz zakrytý prostěradlem, a TenTen, která byla zvědavá, zda Gai opravdu umí malovat, jak o sobě tvrdil. Kakashi rychle přeložil dopis a položil ho na druhou hromádku.
„Mám pro tebe zásadní informace,“ spustil monolog a přitom hledal vhodné místo, kde by mohl odhalit svůj obraz, aby dopadající světlo podtrhlo jeho mistrovskou práci, „když jsme se vraceli do Listové, napadla nás čtveřice maskovaných ninjů. Jednoho jsem poznal, bohužel si nevzpomenu na jméno, ale vím určitě, že jsem ho viděl ve vesnici a ty jsi stál vedle mě. Proto jsem nakreslil jeho portrét, abys ho mohl identifikovat!“
Kakashi mu rukou naznačil, že může svůj výtvor odhalit, a Gai strhl prostěradlo.
„To je skvělé, Gai-sensei!“ vybuchl Lee, „Jste umělec!“
Kakashi si podepřel rukou bradu a zhluboka vydechl.
„Co tam dělá ten západ slunce?“ divila se TenTen.
„To je dojemné, Gai-sensei!“ rozplýval se Lee.
„A právě proto tam je, dává obrazu nový rozměr!“ vysvětloval Gai.
„Ale kvůli němu je ten ninja schovaný ve stínu!“
„To už tak bývá, že když slunce zapadá, stíny se prodlužují!“
„Proč jste to tak blbě namaloval, z toho nemůže nikdo nic poznat,“ kritizovala TenTen, „západ slunce přes celej obraz a v rohu se krčí postavička schovaná ve stínu! Hokage-sama, pučte mi papír, zkusím načrtnou jeho obličej!“
Rukou zamířila k druhé hromádce na stole.
„Tyhle ne!“ zarazil ji Kakashi, „to jsou důležité listiny!“
Rychle zastrčil dopis od Mizukage do první hromádky, vytáhl nepopsaný papír a podal jí ho. TenTen rychlými tahy vykouzlila ninjovu tvář.
„Nemá to v sobě žádnou atmosféru!“ odmítl její kresbu Gai a spolu s Leeem zálibně koukali na jeho obraz.
„Ukaž to sem!“ upoutal Kakashiho nakreslený obličej, „Určitě to byl ninja z Listové, ale už je to strašně dlouhá doba, co jsem ho neviděl!“
„Jdeme Lee!“ naštval se Gai, „Tady není pro umění místo!“
„Ale pokud je to on,“ přemýšlel Kakashi ještě nad kresbou, „pak by měl být mrtvý!“
„Taky že je!“ zavolal ještě ode dveří Gai než s Leeem opustili pracovnu.
„Ale mrtvý už patnáct let, pokud je to skutečně on“ podotkl Kakashi.
„Co to ale znamená?“ zeptala se TenTen.
„Těžko říct,“ zamyslel se Kakashi, „snad že by jeho smrt byla předstíraná, aby mohl opustit vesnici? Nevím!“

TenTen se rozloučila a opustila pracovnu, Kakashi se jako již poněkolikáté pustil do druhé hromádky. Tentokrát už nikdo nedošel. Po půlnoci se konečně prokousal až na spodek hromádky a vyčerpáním usnul v křesle, hlavou se mu začaly honit události z posledních dní.

„Dobré odpoledne, Hokage-sama! Jak už Vám asi řekl Váš zástupce, chtěl bych Vás požádat o dočasný azyl a o pomoc s prošetřením celé záležitosti v Písečné,“ začal svou návštěvu u Hokageho Gaara.

„Mně je blbě, musím na vzduch!“ vysoukal ze sebe Kakashi a upaloval ke dveřím.

„Máme teď v nemocnici hodně práce,“ vyrušila ho Sakura, „ale musela jsem se alespoň na chvíli stavit a poděkovat Vám, že jste to domluvil!“

„Dáme ještě jednu rundu?,“ vyzvídala Mizukage, „Teď když jsme sami …“
„Vy mě chcete opít, slečno!“ bránil se Kakashi další skleničce.
„Přestaň mi vykat, Kakashi!“

Kakashi dorazil do pracovny, v jeho křesle spokojeně seděl Shikaku.
„Tak už jste se vrátili, jak to dopadlo?“ vyzvídal, když ho spatřil.
„Vypadá to dobře,“ odpověděl stroze Kakashi, „Co tady?“
„Předevčírem se vrátila skupina, co hlídala hranici s Deštnou,“ informoval ho, „Gaara tu byl už o den dřív, bude chtít s tebou mluvit. No víc lidí s tebou bude chtít mluvit, tak se na to připrav. Taky se ti nakupily tyhle listiny, první hromádku jsem vyřídil, ty dvě už jsou na tobě!“

„Tady jsi! Už je ti lépe?“ vyzvídala Mizukage, „Co kdybychom se chvilku prošli, dnes je tak nádherná noc …“

„Oheň a voda, docela netradiční spojenectví,“ zamyslel se Kakashi a pozvedl sklenku.
„Ale já ještě neřekla ano!“ krotila ho Mizukage.
„Věřím, že se my dva dohodneme, spolu budeme silnější. A tohle je jen na přivítání, na jednání máme celou noc.“

„Proč jste to tak blbě namaloval, z toho nemůže nikdo nic poznat,“ kritizovala TenTen svého mistra, „západ slunce přes celej obraz a v rohu se krčí postavička schovaná ve stínu!“
Rychlými tahy vykouzlila ninjovu tvář.
„Nemá to v sobě žádnou atmosféru!“ odmítl její kresbu Gai a spolu s Leeem zálibně koukali na jeho obraz.

„Kakashi!!“ vrazil do pracovny Naruto, „Máte pro mě misi? Já se tu tak nudím. Jestli ne, vyrazím za …“
„A jak si vede tvůj tým?“ skočil mu do toho, „Neměl bys s nimi trénovat týmovou spolupráci?“
„Saicho zemřel, Naoki trénuje s Gai-senseiem a Hanabi s Hyuugy!“

„Asi si už půjdu lehnout,“ zvedl se Chojuurou od stolu, „vypadá to, že mám horečku!“
„A to já ještě nepůjdu!“ překvapila ostatní podnapilá Shizune, vzala sklenku a vyprázdnila její obsah, „Další!!“.

„Vyslechl jsem už pěknou řádku ninjů z Kamenné, co jsme zajali,“ podával hlášení Ibiki, „nejvíce jsem se dozvěděl od Kurotsuchi, která velela jejich ofenzívě. Tsuchikage dostal podrobné informace o našich jednotkách, patrně máme v našich řadách špiona!“

„Ahoj ježečku, musíme to brzy zopakovat!“ promluvila na něho Mizukage, „… budu spěchat, abychom se my dva …“
„My dva co?“ volal na ni Kakashi.
Mizukage ševelila svými rty, ale Kakashi nic neslyšel.
„Kakashi!! Mám pro tebe zásadní informace,“ vyrušil ho Gai.
„Teď neotravuj,“ obořil se na něho, „kvůli tobě ji neslyším! Co jsi říkala?“
„Máte pro mě misi?“ pustil se do něho Naruto.
„Co tu děláš? Běžte pryč!“
„Pučte mi papír,“ žádala TenTen a rukou zamířila k druhé hromádce na stole, „zkusím načrtnou jeho obličej!“
„Tyhle ne!“ zarazil ji Kakashi, „to jsou důležité listiny!“
„Sakra dopis!“ uvědomil si.

Náhle se probudil, měsíc ozařoval jeho pracovnu, někdo stál vedle něho, byl celý v černém a hledal něco na stole. Všiml si, že Kakashi je vzhůru, a zaútočil na něho kunaiem. Rozespalý Kakashi nestačil jeho útok zablokovat a schytal ránu mezi žebra. Kakashi ho chytl za ruku, ninja se mu však vysmekl a Kakashimu zůstal v ruce jen cár látky z jeho rukávu. Ninja popadl nějaké listiny ze stolu, nacpal je do batohu a vyskočil oknem ven. Kakashi vyrazil za ním, ale rána mezi žebry ho značně omezovala. Ninja se mu vzdaloval.
„Už jsme skoro v cíli!“ ozvalo se z vedlejší uličky.
Kakashi zastavil a zavolal do míst, odkud uslyšel hlas: „Pojďte sem, rychle!“
Objevil se energií překypující Lee a vyčerpaný Naoki.
„Hokage-sama, co se děje?“ vypadlo z nich.
Kakashi namočil palec do krve, která vytékala z rány, poskládal ruční pečetě a položil ruku otevřenou dlaní na zem.
„Kuchiyose no Jutsu“
„Tak co to bude tentokrát?“ vyzvídal přivolaný Pakkun.
„Sledujte ho! Určitě jde za svým nadřízeným, pokuste se je oba zajmout!“ poručil a podal Pakkunovi kus látky, který strhl z ninjy.
„Zvládnete to? Nejste unavení?“ směřoval svůj dotaz na Naokiho.
„Jistě, Hokage-sama!“ odpovídal Lee, „Vůbec nejsme unavení, skákali jsme jen žabáky kolem vesnice!“
„Tak už běžte, někoho za vámi pošlu!“ popoháněl je Kakashi.