manga_preview
Boruto TBV 07

V perfektním světě - 5. část

Nebylo vidět na cestu. Vypadalo to, jakoby les odmítnul propustit byť jen jediný paprsek světla skrz listoví a těžké větve. Občas se ozval vzdálený skřek ptáka, ale jinak bylo vše zahaleno do ticha. Mohl by zde někdo být? Ano. Stál tam, jako socha, jako stín. Muž, nebo spíše mladík. A nehezky se usmíval…
„Kushino, jdu si pro tebe!“ Zakřičel do večerního ticha a zmizel v listoví.

Kdosi otevřel dveře. Stále jsem měla hlavu v dlaních, protože jsem nepovažovala za potřebné se zvedat kvůli nějaké sestřičce, nebo medikovi. Nezajímalo mě to. A ačkoli jsem se v duchu pevně rozhodla, že nebudu plakat, z očí mi tekly slzy. Ne kvůli matce, ani kvůli mé sestře. Hlavně kvůli sobě…
„Ehm… Promiňte… Já…“ Řekl… Mužský hlas? Překvapeně jsem zvedla hlavu. A pak jsem ho uviděla. Toho, který mi tolik ublížil. Toho, kvůli kterému jsem cítila bolest v zádech každou noc. Toho, kterého jsem tak nenáviděla.
Zaraženě na mě zíral, stejně jako já na něj. Nevěděla jsem, co říct. On? Proč zrovna on? Proč se tu musel objevit? Zkřivila jsem svou tvář do úšklebku. Ale mé oči planuly. Cítila jsem, jak jakási síla prostupuje mými žilami. Oheň. Čistý oheň.
„Vypadni…“ zasyčela jsem.
Zdá se, že si teprve teď uvědomil situaci. Získal ztracenou jistotu a také se zašklebil. Ale jeho oči se mi stále zdály nejisté. Plné neklidu.
„Slečno, jako host v Konoze byste se měla k jejím obyvatelům chovat slušně.“ Odvětil.
„A CO?! VYPADNI ODSUD, TY BASTARDE! MYSLÍŠ, ŽE SI BUDU VESELE POVÍDAT S NĚKÝM, KDO MĚ CHTĚL ZABÍT?!“ Všechen vztek, který ve mně byl, najednou vzplanul. Všechna ta nenávist, mrzutost, lítost… Mé pocity, když mě má sestra opustila, když jsem málem zemřela na bitevním poli, když mě matka řekla, že jsem nepotřebná… Předtím jsem to nemohla dát najevo a teď… Všechno šlo ven. A přímo na něj.
Můj křik se rozléhal celou budovou. „NENÁVÍDÍM TĚ! NENÁVIDÍM VÁS VŠECHNY! I TU VAŠÍ PITOMOU KONOHU!“
Zdálo se, že moje vyvádění vzbudilo i matku. Chvíli se zmateně rozhlížela, zatímco jsem sbírala síly k dalšímu slovnímu útoku. Viděla nás dva, mě, s rozpraženými pažemi, které jsem rozhazovala v dramatická gesta. A jeho, pár kroků od dveří, s obličejem, ve kterém byla směsice překvapení, nesouhlasu a možná také strachu.
„Kushino? Co se tady d-?“ Náhle pochopila situaci a nasadila výraz, který používala při diplomatických jednáních. „Ona to tak nemyslela, pane. Má dcera je ještě rozrušená z toho, co se stalo a já ostatně také. Kdybyste prosím-…“
Z očí mi vytryskly slzy. „Ale ano! Myslela!“ zvolala jsem.
To má matka neočekávala. Vztáhla ke mně ruku. „Ale Kushino, drahoušku, přece n-…“
„NECH MĚ NA POKOJI!“ Bleskově jsem ucukla a vyrazila ke dveřím. On tam ještě pořád stál. „Já…“ zašeptal. „Já…“ Nevěděl, co mi má říct. Těžce jsem oddechovala.
„UHNI!“
S těmito slovy jsem do něj surově strčila a odstranila ho tím z cesty. Bylo mi úplně jedno, co dělám, vždyť na tom nezáleželo. Spadl na zem a na tváři se mu stále zračil ten překvapený výraz. Rychle jsem ho přeskočila a vyběhla jsem do nemocniční chodby…
Slzy mi bránili v ostrém vidění a já vrážela do překvapených sestřiček a míjela rozzlobené doktory. Každý tak nějak tušil, že ta rusovlasá dívka ve špinavém kimonu byla tou, co před chvíli způsobila takový rozruch. Bylo to víceméně jasné. Běžela jsem dál, ven z téhle odporné bílé budovy, kterou jsem nesnášela, stejně jako celou tuhle zatracenou vesnici.
Už jsem byla skoro u východu, kde byla recepce. Skrz průhledné dveře jsem viděla náš starý kočár, který tam ještě stál. Nevěděl jsem, kam vlastně půjdu, a v mé bláhové mysli se zrodil okamžitý nápad. Odjedu! Odjedu odsud domů, nebo lépe! Najdu sestru a budeme tam-
„Au!“ Do někoho jsem narazila v plné rychlosti.
„Jste v pořádku?“ Ozval se laskavý hlas. Ucítila jsem, jak mě kdosi chytnul za ramena.
„Já… Pusťte mě! Musím jít!“ Víc jsem nedokázala ze sebe vydat. Otevřela jsem oči a viděla vlídnou tvář staršího muže. Nevěděla jsem, kolik mu tak může být, měl na sobě totiž zvláštní bíločervený oblek a široký klobouk. Byl na něm nějaký znak.
Stále jsem brečela, cítila jsem slané kapky, které mi tekly po obličeji. Ale tak nějak jsem si uvědomila, že to bude někdo důležitý.
Muž se usmál. „Na smutek nejlépe působí pořádný hrnek horké čokolády. Co kdybyste se mnou někam zašla, a řekla mi, co vás trápí?“
Netušila jsem, co mu mám odpovědět. Byl to vlídný stařík, který se mi snaží pomoct, nebo starý uchylák, co se mě snaží někam zatáhnout? Zmateně jsem se rozhlížela a doufala, že mi někdo pomůže.
A mé přání bylo vyslyšeno. „Hokage-sama, hokage-sama!“ K muži přiběhl obyčejný řadový ninja a začal mu cosi naléhavě říkat. Stále jsem se cítila jako v transu, plná bolesti a zesláblá. Ačkoliv jsem křičela jenom chvilku, všechny ty události… Jakoby mě to vysávalo. Chtěla jsem domů.
„Slečno? Jmenujete se Kushina Uzumaki, že?“ Otočil se ke mně zpátky muž, kterého shinobi nazval hokagem.
„A-… Ano.“ Vydechla jsem. Po tom všem… Nějak jsem ztratila sílu odporovat.
„Tak pojďme.“ Usmál se na mě. Povzbudivě mě vzal za rameno a vyvedl ven z nemocnice.
Minuly jsme kočár, ke kterému jsem předtím upírala své bláznivé naděje. Tiše jsem sledovala, jak ho odváží někam pryč skupina ninjů z Listové.
„Kam půjdeme?“ Řekla jsem téměř neslyšně.
„Tady poblíž je jedna moc pěkná a příjemná kavárna, slečno Kushino. Mohl bych vás vzít do své kanceláře, ale myslím, že vy ten hrnek čokolády opravdu potřebujete.“ Usmál se opět. Měl kolem sebe takovou zvláštní atmosféru. Vypadal důstojně a důvěryhodně. Přesně jako správný hokage a ne jako ten blonďatý bastard. Jen jsem si na něj vzpomněla, už ve mně znovu vířila krev.
Zdálo se, že přesně věděl, na co myslím. „Neměla byste se tím zaobírat, slečno. Byla jste slyšet až do recepce a já věřím, že byste se neměla znovu řezat do otevřené rány.“
„Myslíte?“
„Já si to nemyslím, já to vím. Hm… Zdá se, že jsme na místě. Tady to mám moc rád, je to mé oblíbené místo.“ Řekl povzbudivě. A opravdu, došli jsme k malé budově na konci ulice. Nebyla výstřední, ale ani nenápadná. Z jejího vnitřku proudilo příjemné teplo.
Vešli jsme dovnitř a posadili jsme se dozadu, k malému stolku u okna. Na něm byla váza s kopretinou a za chvíli se k nám přihnala usmívající se dívka v uniformě s otázkou, co si dáme.
Hokage odpověděl, že si dáme jeden šálek té nejteplejší a nejsladší horké čokolády a obyčejný černý čaj. Jakmile číšnice odběhla, otočil se ke mně.
„Tak co, slečno Kushino? Opravdu mi nechcete říct, co vás doopravdy trápí?“
„Já… Víte, smrt mojí sestry mě velice zasáhla a-…“
Přerušil mě. „Nejsem hlupák ani senilní stařec, ačkoli na to možná vypadám, slečno Kushino. Naši shinobi perfektně monitorují tuto oblast a kdyby vás opravdu napadli bandity, okamžitě by zasáhli.“
„Vy… Vy to víte?“ Vyhrkla jsem překvapeně. V kavárně naštěstí nikdo jiný nebyl, jinak bych za své chování jistě stihla pár pohoršených pohledů.
Pokrčil rameny. „Ne přesně. Vím jenom, že vaše sestra odešla s těmi rádoby bandity dobrovolně, ale nevím proč. Bohužel, naši agenti nebyli dostatečně blízko, aby mohli tak dobře posoudit situaci.“
Bezradně jsem zírala do země. Slíbila jsem přece Yume, že nic neřeknu! Nebo ne? Nebyla jsem si jistá… Vůbec. Ale má smysl to tajit, když hokage už ví, co se stalo?
„Tady je ta čokoláda a čaj.“ Vytrhl mě ze zamyšlení hlas servírky.
„Děkujeme. Takže co, slečno Kushino?“ Řekl stejně klidně jako předtím hokage.
Zvedla jsem hrnek a napila jsem se. Byla vážně horká, hustá a sladká. Jako nebe. Jako sen… Yume*…
„Nebyli to bandity.“ Zašeptala jsem.
„To jsem si myslel. A kdo tedy?“
„Byli z ochranky mojí matky. Jeden z nich, Keitaro, byl do mojí sestry zamilovaný a ona do něj taky. Rozhodli se, že spolu utečou a předstíraly její smrt před matkou.“
„Hm… Jako z nějakého starého milostného románu, že? Šlechtična si nemůže vzít svou pravou lásku a tak se svým milencem vymyslí bláznivý plán… Jim to naštěstí vyšlo.“ Povzdechl si.
Jen jsem přikývla.
„A dál… Proč si křičela na Minata?“ Když jsem se zatvářila zmateně, ještě to upřesnil. „Toho blonďatého mladíka…“
„Kdysi jsme se potkali na misi. Skoro mě zabil.“ Nechtěla jsem o tom mluvit a opět jsem zabořila svůj nos do horké tmavé tekutiny.
„Ach tak… To je mi líto. Ale je válka, Kushino. S tím se musí počítat. Chtěl bych ještě vědět, proč se tvoje matka rozhodla vzdát se?“
To už se mi nelíbilo. „To vám říkat nehodlám. Jsme v kavárně, ne u výslechu, pane Hokage.“ Odsekla jsem.
Čekala jsem, že se rozzlobí, ale dál se tvářil přívětivě. „A víš, že ty, jako starší dcera se budeš vdávat? Řekla ti matka, že sem jedeš za účelem politického sňatku?“
To mě naštvalo. „Nevím, co vám má matka namluvila, ale já jsem mladší dcera!“
„Opravdu?“ Zdálo se, že tato informace ho překvapila. Za okamžik se v jeho tváři zračilo vzrůstající pochopení. „Aha… Tím to do sebe všechno zapadá. Ale přesto…“ Odmlčel se. Pak na mě pohlédl.
„Je mi to líto, slečno Kushino, že to říkám, ale i tak… Vy si budete muset vzít Minata Namikaze!“
Ohromeně jsem na něj zírala. Já? I když ví, že jsem ta mladší? A Minata N-? Počkat!
„To je přece ten bastard!“ Vykřikla jsem.
„Ano. Právě ten…“

Poznámky: 

Tak, po další dlouhé době vám sem opět dávám svou sérii se sestupnou kvalitou... Laughing out loud
Teď už to musíte brát opravdu jako příbeh na pokračování a ne samostatnost, jako byli první tři díly.
Ten začátek je takový divný, ale popisuje jednu postavu, která se tam později objeví, no... Laughing out loud
Co říct. Karty jsou vyloženy a jdeme na svatbu. A nebo ne? To se ještě uvidí. (já to vím, ale neřeknu Sticking out tongue)
Nejsem si jistá, jak to vyzní, ale Kushina je na začátku OPRAVDU naštvaná. Sakryš, neumí moc dobře popisovat vztek, vůbec mi to nejde. V příštím díle vás bude zase otravovat Minato. Laughing out loud

No nic, budu ráda, když si to přečtete a ještě radši, když zanecháte koment. (nejlépe plodný. Laughing out loud)
Moc vám všem děkuji! Eye-wink

*Yume = japonsky sen. Fakt známý všem divákům Kaleido Star. Smiling

4.727275
Průměr: 4.7 (22 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Sayoko
Vložil Sayoko, Čt, 2016-07-28 01:23 | Ninja už: 5830 dní, Příspěvků: 2209 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Naháněč jelenů

Mise L: Tak a tady vidím posun v psaném stylu! To se mi líbí! ^^ Chybí mi tam dost popisy, ale to bude tím, že jsem na ně hodně zvyklá, dokreslují mi příběh. Tady je spousta dialogů a tak jsem z toho trošičku nesvá. A Kaleido Star, yay! ^^

Obrázek uživatele Myia Hatake
Vložil Myia Hatake, Po, 2009-03-23 20:04 | Ninja už: 5633 dní, Příspěvků: 196 | Autor je: Prostý občan

jen najít slova, chytit dech a rozepsat se, to právě potřebuju Eye-wink tvoje psaní je úplně odlišné od ostatních autorů, co znám, ale líbí se ji, moc... podle mě tě ta povídka musí bavit, protože mi přijde, že do toho dáváš kus sebe, oživuješ to, dáváš tomu možnost "dýchat"... jsi prostě Spisovatelka s velkým S Laughing out loud

Anime závislost je Nana ^^ Ta, co chytne a jen tak nepustí.

Obrázek uživatele Schrödingerova kočka
Vložil Schrödingerova kočka, Pá, 2009-03-06 17:53 | Ninja už: 5966 dní, Příspěvků: 2945 | Autor je: Prostý občan

Musím Tallovi vážně poděkovat. Protože mi tak nějak doporučil tuhle povídku a já jsem za to vážně ráda. O Kushině jsem už četla mnohokrát, ale tady zase vidím další ztvárnění její povahy. NEsouhlasím s Tallem, když říká, že příběh upadá. Já prostě jen nechápu, jak někdo dokáže takhle psát...

“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”

Obrázek uživatele kushina-hime
Vložil kushina-hime, Po, 2009-02-23 20:27 | Ninja už: 5717 dní, Příspěvků: 504 | Autor je: Prostý občan

áááá!xD konečne som sa k tomu dostala....hmmmmm nejako moc ma to napína na pokračko!xD Moja zvedavosť nie a nie ustať!xD ale čo už so mnou, vidím že táto poviedka je pozastavená,ostáva nám len dúfať,že raz sa k nej vrátiš Smiling

Stále žijúca nostalgia a začiatky...
Pred konfliktom veľký múr padne,
ten veľký na smrť, smrť náhlu a oplakávanú,
narodený ako nedokonalý: väčšiu časť prepláve,
Územie blízko rieky sfarbené krvou.

Obrázek uživatele Tenny
Vložil Tenny, Po, 2009-02-23 20:32 | Ninja už: 5792 dní, Příspěvků: 567 | Autor je: Prostý občan

Pozastavená? Dva až tři týdny na jednu kapču jsou má běžná psací doba. Sticking out tongue Takže, klídek, nic není pozastaveno, akorát jsem líná. Snad to bude do konce tejdne. Laughing out loud

Obrázek uživatele IceSun685
Vložil IceSun685, Pá, 2009-02-27 23:00 | Ninja už: 5988 dní, Příspěvků: 934 | Autor je: Sluha v rezidenci klanu Hyuuga

to ani neříkej běžná psací doba já se zcvoknu achi achi Sad

Obrázek uživatele IceSun685
Vložil IceSun685, St, 2009-02-11 18:19 | Ninja už: 5988 dní, Příspěvků: 934 | Autor je: Sluha v rezidenci klanu Hyuuga

doufám že bude brzy další díleček Laughing out loud

Obrázek uživatele .Mates.
Vložil .Mates., St, 2009-02-04 19:26 | Ninja už: 5566 dní, Příspěvků: 58 | Autor je: Prostý občan

Mno tak nebudu rikat to co to uz bylo receno...ale asi budu muset...strasne se mi to libi xD a uz se nemuzu dockat pokracka xD

Obrázek uživatele Tenny
Vložil Tenny, Ne, 2009-02-01 17:44 | Ninja už: 5792 dní, Příspěvků: 567 | Autor je: Prostý občan

A i všem ostatním děkuji, samozřejmě. Eye-wink (i hvězdičkářům a anonymním čítatelům. Sticking out tongue)

Obrázek uživatele Takku
Vložil Takku, So, 2009-01-31 11:02 | Ninja už: 5648 dní, Příspěvků: 309 | Autor je: Prostý občan

Hele k té "sérii se sestupnou kvalitou" se nebudu vyjadřovat, jo? Jinak bych byla zase donucená porušit zákaz od vás "antinegativistů". Smiling
Mně se totiž tahle série líbí a evidentně nejsem jediná. Navíc bych maličko nesouhlasila s Tallem, protože tvoje Kushina je taky svým způsobem originální, se zajímavou minulostí, která ovlivňuje jak její chování, tak děj. To, že si jsou povahově Kushiny ve všech FF podobné, je spíš tím, že ta její Kishimotem popsaná povaha je taková správná a řekněme výhodná. Smiling Každopádně je tvoje Kushina daleko lepší než ta moje - co si budeme povídat Eye-wink A doufám, že psací krize brzo přejde a my si budeme moct přečíst další dílek co nejdřív. Smiling
Btw. vím, že ten komentář je všechno, jen ne plodný Laughing out loud

Believe in second chances...
Got a fullmetal heart? ;)

Obrázek uživatele Byakko
Vložil Byakko, So, 2009-01-31 10:43 | Ninja už: 5973 dní, Příspěvků: 826 | Autor je: Prostý občan

"sérii se sestupnou kvalitou"?! To přece není vůbec pravda!!! A taky s tebou musím nesouhlasit s tím popisováním vzteku! Myslím, že to se ti povedlo dobře vystihnout!! Kakashi YES

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Pá, 2009-01-30 22:11 | Ninja už: 5685 dní, Příspěvků: 7877 | Autor je: Moderátor, Vydavatel Icha Icha

No nevím jestli bude plodný, ale jedno vím určitě: píšeš opravdu dobře a vůbec si nemyslím, že je to sestupné, ale vzestupné. Začínám být na té povídce závislá Eye-wink

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Tall
Vložil Tall, Pá, 2009-01-30 19:59 | Ninja už: 5876 dní, Příspěvků: 2469 | Autor je: Tsunadin poskok

Tenhle komentář se mi psal těžce. Možná proto že vím že dokážeš psát líp. možná proto, že jsem o tomhle příběhu měl jisté představy a ty jsi je nesplnila.
Jenže tentokrát tě nemůžu pochválit. Ono kdyby to byl skoro kdokoliv jiný(vím že to není fér ale...) tak bych to přešel bez komentáře jenže tady jsem si jistý že máš na víc.
V poznámkách píšeš, že ti nejde popisovat vztek. On by šel pokud bys ho nepopisovala v první osobě za Kushinu. První dva díly byli, asi nejlepší první osoba napsaná na Konoze. Vžila ses do své postavy, což je v první osobě strašně důležité. u Kushiny to neumíš, protože není tvoje. Je to soubor toho co jsi o ní slyšela a její vidění od ostatních autorů, které jsi četla na stejné téma a samozřejmě tvoje složka. Jenže to nestačí. Něco tam chybí a já bych řekl, že právě to z žití s postavou.

Měl bych návrh. Udělej to tak abys zase mohla psát za svojí první hrdinku. jak to uděláš nechám na tobě, ale nějak to udělej, i kdyby to vypadalo blbě. Napiš romanci s pohledu třetí osoby.

"Naděje je ječmen!"

Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.

Obrázek uživatele Tenny
Vložil Tenny, Pá, 2009-01-30 21:11 | Ninja už: 5792 dní, Příspěvků: 567 | Autor je: Prostý občan

Hm... Máš pravdu, to jo. To určitě, a to, co ty říkáš by šlo. Jen si nejsem jistá, jestli to pak vážně bude vypadat tak, jak ty si představuješ. To abych udělala dvě verze - ProTallovskou a svojí, ne? Laughing out loud
Ten tvůj návrh... Ano, určitě by to šlo. Ale ne všechny kapitoly - kvůli příběhu, který chystám, by to nešlo. Mohla bych to zase střídat, ale to přehazování postav se mi tak nějak příčí - možná, že bych přepsala všechno kromě prvních 2 dílů do er formy? Nevím, no...

A ta poznámka nakonec... Myslíš jinou romanci? (mimochodem, "z" pohledu Sticking out tongue)
Každopádně díky za připomínky.

Obrázek uživatele Tall
Vložil Tall, Ne, 2009-02-01 17:56 | Ninja už: 5876 dní, Příspěvků: 2469 | Autor je: Tsunadin poskok

Nedělej dvě verze. Piš tak jak chceš já se s tím smířím. jinak první osoba nemusí všechno vidět. Stačí když se to doví z vyprávění. Hlavně to nepřepisuj do Er formy.
Ne mluvil jsem pořád o tomhle příběhu, když se podíváš na můj koment k předchozímu dílu tak to pochopíš.

Edit: Nechtělo se mě psát třetí komentář, ale na jedno reagovat musím. Nikdy jsem netvrdil, že Tennyna Kushina je opsaná od všech okolo. Naopak ona je originální, ale je jako každá, ovlivněna tím co o ní píšou i ostatní. prostě se do ní promítá jak něco s Tenny tak i určité zvyklosti které do ní promítají i všichni ostatní. To nakonec vytváří originální postavu.

"Naděje je ječmen!"

Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.