Psanec 7 - promiň Sakuro-chan

„Tak se na to podívej ty baka jedno blonďatý! Jdeš do písečný aby sis pomohl a nakonec to takhle zvoráš. Pomoc už byla jen kousek od tebe a ty pak řekneš něco, co tě úplně potopí! Nejen že ti písečná nepomůže, ale ještě tě zavřou do tmavý malý místnůstky a nechají tě užírat se ve vlastním svědomí a až sám sebe zavrhneš, tak tě předhodí listový! Tomu říkáš plán útěku?? Pokus jak se zachránit?? Vymanit se z něčí nadvlády?? Očistit své jméno?? Takhle ho neočistíš a ještě sám sebe pošleš do hrobu!! Jak jste vy lidé podivný? Proč to děláš? Chceš někomu pomoc? Proč? Každý sám za sebe, to je pravidlo jungle! Zabij, nebo budeš zabit! A ty, místo toho aby ses dostal do bezpečí a utekl hrobníkovi z lopaty, mu na ní sám naskočíš! Jak jsi podivný!“ Začala liška Naruta, sedícího na malé stoličce ve vězení deptat ještě víc. Asi jí nestačilo že se sám užírá, ale ještě mu to musela zhoršovat. On ale vypadal jako by mu to bylo jedno. Ať si kecá, jemu to situaci už nezhorší.
„Teď je na mě abych tě s toho vysekal, ach ty bláhový člověče.“ Začala se liška vzpírat a z Naruta se pozvolna začala uvolňovat Kyuubiho chakra. Blonďák to ale stačil zarazit dřív, než liška stačila cokoliv podniknout.
„Zůstaň si v kleci ty zpropadený démone, to kvůli tobě jsem v téhle kaši!“ Zapojil Naruto všechnu svou vůli a nedovolil démonovi vzepřít se.
„Říkáš že jsi v tom kvůli mně, ale nedovolíš mi ti pomoct. Jsi tak podivný!“ Řekla liška tajemně. Najednou Naruto uslyšel něčí kroky a před mřížemi jeho cely se objevil Gaara s Temari. Naruto na Gaaru pohlédl udiveně, Temari nevěnoval jediný pohled, ignoroval jí.
„Jsem rád že jsi se o nic nepokusil.“ Pousmál se Gaara.
„A mělo by to cenu? Nechci ublížit dalšímu příteli!“ Podíval se na něho Naruto smutně těma svýma modrýma očíčkama.
„Nekoukej se tak, nebo se snad rozbrečím.“ Odvrátil Gaara pohled od jeho, pak se ale vrátil. Naruto ucítil jak se mu zrychluje tep. Gaara se na něho podíval vražedně. Najednou ucítil nějaký podivný pocit a jeho tělo samo po kazekagem vyjelo. Gaara naštěstí zpozoroval že mu zrudly oči a stihl zareagovat dřív než se Naruto vůbec pohnul. Chlapec se ucukl zpět, převzal nadvládu nad svým tělem a odskočil do jednoho ze dvou rohů, sedl si na zem, dal hlavu mezi nohy a raději se na oba sourozence už ani nepodíval.
„Nepřipadá ti to jako přiznání?“ Podávala se usměvavě Temari na Gaaru. Ten jí ale nevěnoval moc pozornost.
„Už si pro tebe jdou.“ Řekl výhružně.
„Kdo?“ Cekl Naruto smutně.
„Sakura, Kakashi, Yamato a nějakej příslušník root.“ Řekla Temari, načež se na ní Gaara zamračil, asi to chtěl říct on.
„Sakura-chan?“ Vypípl smutně blonďák schoulený v rohu.
„Jo.“ Řekl Gaara a otočil se k odchodu. Temari samozřejmě odešla s ním.
---------------
Druhý den už vítal kazekage u vchodu do písečný tým z Konohy. Sakura mu nevěnovala jediný usměvavý pohled. Kakashi se tvářil zcela normálně, hlavou mu však lítalo plno myšlenek. Yamato se tvářil dosti udiveně, nechápal jak se mohl v Narutovi takhle splést. Příslušník Anbu root se tvářil bůh ví jak, jelikož mu nebylo vidět do tváře.
„Jakou jste měli cestu?“ Snažil se Gaara navázat přátelskou konverzaci. Nikdo mu ale neodpověděl.
„Kde je zajatec?!“ Přerušil ticho Anbu.
„A nechcete s námi ještě poobědvat? Určitě jste měli dlouhou cestu.“ Pousmál se na všechny Gaara.
„Ty sám moc dobře víš, jak je ta cesta dlouhá.“ Zamračila se na něho Sakura.
„Klid Sakuro, on za nic nemůže.“ Snažil se jí Kakashi uklidnit.
„Jistě že neodmítneme pozvání.“ Pokýval hlavou Yamato.
---------------
Po obzvláště chutném obědě si skupinka zašla pro zajatce. Naruto se už od začátku vyhýbal Sakuřiným pohledem. Nutno říct, že ona se mu do očí snažila neustále podívat a najít tam nějaký náznak, náznak čehokoli, přiznání či lítosti. On jí to však nedovolil. Před bránou Písečné se sešli opět navečer, Naruto se po celou tu dobu tvářil tak nevinně. Už všichni měli nakročeno k odchodu, když v tu Naruto ze sebe vydal prvních pár slov od doby, co Sakuru uviděl.
„Chtěl bych se rozloučit.“ Řekl smutně.
„Co?“ Podivila se Sakura.
„Chci se naposledy rozloučit s Gaarou.“ Podíval se smutně na Gaaru. Ten pokýval a Naruto se poté otočil na příslušníka anbu a natáhl ruce, na kterých měl pouta.
„Nerozpoutám tě, s tím nepočítej.“ Odbyl ho muž.
„Prosím, slibuju, že nic neprovedu.“ Anbu se otočil na Yamata.
„Ručím ti za něj.“ Pokýval na Anbu. Ten i přes menší odpor sundal Narutovi pouta. Ten se jen posmutněle usmál, přistoupil k Gaarovi a naposledy ho objal.
„Teď máš možnost Kyuubi, mi splatit svůj dluh!“ Pomyslel si Naruto a když pustil Gaaru, chlapec spadnul bez jakéhokoliv náznaku čehokoli k zemi.
„Cože?“ Podívala se na zem nechápavě Sakura. Kazekage ležel na zemi a kolem začala kapat krev. Naruto k nim všem stál zády a poté se otočil. Smutně se na Sakuru podíval pak jeho pohled směřoval k překvapenému Kakashimu. Ten už se připravoval do bojové pozice, když v tom padl k zemi. Sakura se ohlédla a spatřila za padlým senseiem Narutova klona, který si to teď mířil na ní.
„Mokuton!“ Zařval Yamato a sundal klona řítícího se na zkoprnělou Sakuru. Ta jen kulila oči, co se to tam děje. Yamato si ale přestal hlídat záda a doplatil na to. Sesunul se též k zemi, zásluho Narutova bunshina. Naruto se tomu všemu jen podle usmíval a házel si kunaí co držel v ruce. Najednou se mu ale nůž objevil u krku a on se jen udiveně ohlédl za sebe.
„Sakuro?“ Vydal ze sebe.
„Nechápu…to…nechápu…Naruto…já…já ti věřila.“ Řekla smutně dívka a ukápla jí slzička z oka na zem. Naruto v jejím sevření se však rozplynul a najednou se za ní ozvalo.
„Promiň mi to, Sakuro-chan.“ udiveně se ohlédla, Naruto jí chytil kolem pasu a poté už jen ucítila bolest v hrudi a uviděla Kunai ve svém břiše. Následně se sesunula.
Příslušník Anbu zaujal taktické místo v úžině mezi stěnou obklopující Písečnou. Viděl jak se Kazekage pomalu zvedá za nic netušícím Narutem a písek pomalu začíná obklopovat blonďatého devianta. Pak už byl slyšet jen ohromný řev a písek se rozplynul. Blonďák nikde, na zemi jen stopy krve.
„Jdi…do konohy, vyřiď jim že…že je po všem!“ Zaječel na zbabělého muže Gaara a opět se sesunul k zemi. Příslušník anbu uposlechl jeho slova a otočil se směr Konoha