Psanec 8 - dobře rozehraná partie

Příslušník anbu nasadil opravdu slušný tempo a do tří dnů byl v konoze, v kanceláři hokage a vysvětloval co že se to v písečný vlastně stalo.
„To už jsi zpět?? Kde máš zajatce a zbytek týmu?“ Udivil se hokage, když se shinobi zjevil ve dveřích jeho kanceláře.
„A..ano pane, vši…všichni jsou mrtví.“ Vykoktal ze sebe s obavami o svoje zdraví a šéfovu reakci.
„Povídej.“ Řekla Danzo zaujatě a podepřel si rukama hlavu o stůl.
„No…při odchodu z vesnice se chtěl Uzumaki naposledy rozloučit s kazekagem.“ Ozvalo se zpoza masky.
„A tys to dovolil?!“ Řekl starý muž spokojeně.
„Ano…ne…nechtěl sem ale Yamato řekl že mi za něho ručí.“ Řekl muž smutně.
„Dobře, a co bylo dál??“
„Šéfe, přišla vám zásilka z písečný!“ Rozrazila žena s maskou dveře Danzovo pracovny, položila mu baliček na stůl a poté odešla. Oba dva na krabici udiveně koukali. Danzo to už nevydržel a balíček otevřel, poté z něj vyňal papír a zhluboka se usmál.
„Toto je jediné co z Naruta zbylo. Je mi líto že to odnesli i tři ze čtyř členů vyslaného týmu, ale to je holt život shinobi. Kazekage.“ Přečetl si s úsměvem papír a opět pohlédl na obsah krabičky. Byl v ní pravděpodobně prsteníček levé ruky s viditelnými stopami vyrvání od zbytku ruky. Danzova nálada byla náhle značně lepší, poté krabičku zavřel a podíval se ne muže sedícího proti němu.
„Pokračuj.“ Přikázal mu.
„Já jsem mu tedy sundal pouta a on objal kazekageho, ten se následně sesunul k zemi a kolem nás se objevila skupinka jeho klonů.“ Pokračoval muž ve vypravování.
„Klonů? Zabil kazekageho a ještě stihl vyvolat klony ??“ Vykulil hokage oči.
„Ano, a pak postupně zabil Kakashiho, Yamata a ten pravý Sakuru.“
„A ty?“
„Když jsem tam zbil poslední tak se probudil kazekage a zabil ho.“
„Takže kazekageho jenom omráčil. Pak od koho by byl ten dopis, kdyby kazekage zemřel.“ Projela Danzovi myšlenka hlavou.
„To je všechno pane.“
„Dobře, teď můžeš jít.“ Řekl hokage a anbu opustil místnost. Poté Danzo písknul na prsty a do místnosti vešel jiný člen root.
„Ano pane?“
„Viděl jsi toho muže, co opustil mou kancelář?“ Zeptal se hokage.
„Ano.“ Odpověděl anbu.
„Zabít!“
„Mohu vědět proč??“
„Zradil vesnici, nechal spolubojovníky ve štychu, něco takového je podle mě neodpustitelné!“.
„Ano pane, provedu.“ Opustil muž kancelář.
„To byl jediný svědek toho co se v Písečné stalo.“ Zamyslel se Danzo. „Nyní, když je mimo hru, můžu obvinit kazekageho za smrt vyslaného týmu. Mohu říct že úmyslně pustil Uzumakiho na tu trojici, o čtvrtém shinobi nemusí nikdo z vesnice vědět a výmluvy písečné mi budou též hrát do karet.“ Zaradoval se. „Budu požadovat hlavu kazekageho a pokud jí nedostanu, s čímž vlastně nepočítám, vyhlásím písečné válku a jedno pro vždy se jí zbavím.“ Promnul si ruce.
„Shizune!!!!!!!“ Zařval ze všech plic a zanedlouho přišla smutná černovlasá žena se sklopenou hlavou, do jeho kancelář.
„Pořád tě to trápí??“ Zeptal se smutně.
„Ano.“ Řekla smutně.
„Tak se raději posaď.“ Nastolil starostlivou tvář.
„Proč??!“ Vykřikla tázavě.
„Prostě to udělej.“ Přikázal jí a ona raději uposlechla. „Písečná zadržela Uzumakiho…“
„Cože?“ Skočila mu do řeči.
„Počkej to není všechno, vyslal sem pro něho na přání kazekageho Sakuru, Kakashiho a Yamata. Jenomže při odchodu z písečný se Uzumaki vzepřel, trojici zabil a uprchl.“ Řekl smutně. Černovlasá žena ani nepípla a z očí se jí začaly valit proudy slz.
„Je mi to líto, hele víš co vezmi si dovolenou, ale ještě předtím svolej na osmou večer před budovu hokage všechny vesničany, chci vydat prohlášení.“ Shizune se pomalu zvedla, přikývla a odešla pryč.

Shizune se opravdu činila, když se v osm večer Danzo zjevil na střeše budovy hokage aby mohl začít s proslovem, musel mít pocit že nikdo nechybí. Obrovské zvukové reproduktory za ním zajišťovali že uslyší i lidé na konci zástupu.
„Už vím proč měla Tsunade Shizune tak ráda.“ Usmál se nad myšlenkou. Pak si převzal bezdrátový mikrofon a začal. Všichni okolo potichu čekali na hokageho slova.
„Milí občané, přeji vám ještě stále dobrý večer. Sešli jsme se zde abych vám předal pár nových informací o případu Uzumaki a řekl pár nových pravidel.“ Publikem to zahučelo.
„Uzumaki byl zadržen v písečné vesnici, ale při předání našemu týmu mu písečná nezajistila dostatečné zabezpečení, on se vzepřel a všechny 3 vyslance zabil.“
„Kdo byli ti vyslanci??“ Ozvalo se v davu.
„Kapitán Yamato, Haruno Sakura a Hatake Kakashi, tímto bych chtěl všem jejich rodinám a přátelům popřát upřímnou soustrast.“ Ztichlým publikem se začalo ozývat naříkání a pláč jejich nejbližších.
„Dále bych chtěl říct že písečná nepodnikla ani příslušné kroky k tomu, aby Uzumakiho chytila. Mám podezření že pustili to monstrum na naše shinobi úmyslně a poté ho nechali uprchnout, čímž způsobili možné ohrožení občanům Konohy.“ Publikem to opět zabučelo.
„Proto jsem pro vaší ochranu nechal vejít v platnost tato pravidla. Zaprvé, každý kdo by chtěl zradit konohu, zamýšlel by pomoc Uzumakimu nebo by jakkoli pochyboval o jeho nevinně, či by cokoliv plánoval proti mě, bude bez milosti potrestán.“
„Fůůůůj Uzumaki!“ Ozvalo se davem. Danzovi vyrašil škodolibý úsměv na tváři.
„Za druhé, zákaz pohybu po vesnici po desáté hodině večerní pro všechny mladší dvaceti let. Je to jen pro vaše dobro, tresty budou menší než u předchozího pravidla ale budou trestáni stejně nekompromisně, to proto aby jste si zapamatovali že se nemáte venku toulat. A to mě přivádí k poslední věci co vám chci říct! Od 9 hodiny dnešní budou ulice Konohy hlídány příslušníky Anbu root.“ Danzo už se otočil k odchodu ale pak se zastavil vzal cosi co měl vzadu mimo dohled lidí a vrátil se. Napřáhl ruku před sebe. V ní držel za vlasy, useknutou hlavu nějakého muže.
„Úúúúúú.“ Ozvalo se davem.
„Každý kdo by porušil první pravidlo dopadne takto! To je vše co jsem vám chtěl, děkuji.“ Řekl a odešel.