Třídeňák 3. díl

V lese
"Neměly jste se sem vracet, když jste předtím zdrhly!"
"Počkat! Kdo vůbec jste?" křikla Sakura.
"To vás nemusí zajímat, ale dobře, řeknu vám to. Já jsem strážce tohoto lesa a jmenuji se...."
"Lorax?" přerušila jsem ho.
"Já ti dám Loraxe! Moje jméno je Tarkon."
"Aha, no, ale o moc lepší to teda není."
"Sklapni a nech mě domluvit! Takže, jak jsem říkal, jsem strážce tohoto lesa a jelikož vy a ti vaši přátelé jste mi včera ničili můj les, tak vás budu muset zabít."
"No to si děláte srandu! Vždyť vy ten les ničíte pomalu víc než my, takže tohle není rozhodně pravý důvod na naše zabití, koukejte říct pravdu!" zakřičela Ino.
"No, proč ne? Stejně se zpátky živé nedostanete. Ještě předtím, než jste dorazily, tak sem přišli určití ninjové, kteří si mě najali, abych se zbavil všech z Listové. Těm ninjům nejspíš rozkazovala nějaká kunoichi s flétnou. No, a jelikož mě zabíjení nedělá žádný problém, tak jsem to přijal a když už jste tady, mohl bych začít."
"Mně už na nich od začátku něco nesedělo, ale tohle jsem fakt nečekala. Holky, měly bychom mu dát lekci!"
"Jasně."
"Shaannarou!"
"Hi!" vykřikly jsme já a Sakura. Sakura si už nastavovala pěst a mně u pusy vznikali plameny.
Ohni a kunaiům, které na něj házely Ino s Hinatou, se vyhl, chytl Sakuře ruku a odkopl ji do stromu.
"Sakuro, seš v pohodě?" ujišťovala se Ino.
"Jo, jsem."
"Čas to skončit. I když teď si říkám, že můj medvěd Brutus možná bude mít hlad, takže mi ještě budete k užitku," řekl a z kapsy vyndal nějaký divný krabičky.
"Ježiši! Co to je? Smrdí to jako záchod po tom, co ho Naruto použije," postěžovala si Sakura.
"Tak, vám to smrdí? Tak si čichněte k tomuhle!" řekl a vzápětí škrtnul sirkou o krabičky a hodil je na zem. Pak z toho začala kouřit divná pára, která nás omráčila.
"To bylo snadný, ani jsem nepotřeboval svoji katanu. Brutusi, vem je do naší jeskyně!"

Mezitím v campu
Po tréninku...
"Hej, Shikamaru!" zavolal na Shikamara Sasuke, "když teď skončil trénink, znamená to, že senseiové půjdou zkontrolovat holky, takže co budeme dělat?"
"Sakra, to mi jaksi nedošlo."
"Musíš něco vymyslet, Shikamaru!" zařval Chouji.
"Proč já? Vy taky přemýšlejte!"
"Však jo, ale ty seš v tom nejlepší, tak si pospěš."
"Tss. To je otrava."
"Hele, lidi, já půjdu nějak zabavit senseie a vy mezitím něco vymyslíte," řekl Naruto a běžel za senseii.
O chvíli přemýšlení později
"Fajn, něco mám, ale získá jim to jen hodinu."
"To neva. Hlavně to vyklop!"
"Takže normálně půjdeme za senseiema a zeptáme se jich, jestli nás nebudou učit tu techniku klonování už teď. Ale vzhledem k tomu, že si budou chtít odpočinout a původně měl být trénink až za tři hodiny, tak nás budou ochotný učit jen hodinu, aby si alespoň dvě hodiny odpočinuli. Třeba se nám povede je tak unavit, že už ani holky nebudou chtít jít zkontrolovat. Při nejhorším bychom jim řekli, že je půjdeme zkontrolovat my a pak jim řeknem, že spí a měli bychom je nechat spát," vysvětlil svůj plán Shikamaru.
"To je dobrej plán," ohodnotil plán Sasuke.
"Fajn, tak jdem," zavelel Kiba.
Zrovna vyrazili za senseiema, když v tom jim někdo vstoupil do cesty.
"Ale, ale kampak to jdete? Pomáhat těm čtyřem v ulejvání?" zajímala se Tayuya.
"Za prvý jim je špatně a za druhý jdeme za senseiama, protože chceme trénovat," odpověděl jim naštvaně Sasuke.
"Hele, nehrajte to na nás! My moc dobře víme, že to předstírali, aby šli do lesa, ale až to senseiové zjistí, nebudou moc nadšení," vysmál se jim Kidoumaru.
"Držte klapačky," zavrčel Kiba.
"Ty si moc netroufej, pse!"
To byl ten moment, kdy už toho měl Kiba dost.
"Gatsuuga!" zaútočil Kiba na Kidoumara.
Kidoumaru nestihl zareagovat a odnesl to. Tayuya s Kimimarem za ním rychle přišli a pomohli mu se zvednout.
"Kdo další?"
"Tsss. Dělejte si, co chcete!" řekla Tayuya a všichni tři odešli.
"Radši pojďte!" zavolal na kluky a Tenten Lee, když už byl na cestě.
"Už jdeme," křikli kluci a rozběhli se.
"Senseiové, my bychom chtěli trénovat tu klonovací techniku."
"Cože? To jako teď?"
"Jo. Prosím."
"Ok, ale jenom na hodinu a napřed zkontrolujeme holky."
"Ne, počkejte! My je zkontrolujeme," řekli Shikamaru a Sasuke najednou, šli dovnitř, byli tam asi minutu, aby to nebylo podezřelé a za chvilku vyšli.
"Spí. Měli bychom je nechat."
"Fajn, tak jdeme."
O hodinu později
"Fajn, konec! Další až za dvě hodiny, takže za námi teď nechoďte!" řekla Anko.
"Dobře," souhlasili kluci, senseiové odešli a Shikamaru taky šel trochu dál od kluků. Klukům to sice bylo divný, ale neřešili to.
"To bychom měli, tak co teď?" zeptal se Naruto.
"Nevím, ale už je to divný," řekl Sasuke.
"Co je divný?" zeptal se Naruto.
"Že se holky ještě nevrátily, ty blbe! Řekli, že přijdou v pět nebo šest, ale ono už je půl osmý!"
"Hele, můžete se ztišit? Nic pak neslyším," napomenul je Shikamaru.
"A co posloucháš?"
"Ty tři tupce."
"A jak?"
"Když Kiba zaútočil na Kidoumara, dal jsem mu štěnici a jelikož stál Kidoumaru hned vedle Tayuyy, tak Kiba mohl Tayuye nasadit tu štěnici během jeho útoku," vysvětlil Shikamaru.
"Aha, a co slyšíš?"
"No, ne zrovna věci, který bych slyšet chtěl. Sakra! To je v pytli!"
"Co se děje?"
"Zjistil jsem, že najali nějakýho šílence, aby se nás všech zbavil, ale na to místo, kde on má jeskyni, šly holky."
"Děláš si srandu?"
"Vypadám na to, Sasuke?"
"Bohužel ne."
"Musíme jít za nimi. Kdo jde se mnou?" zeptal se Shikamaru.
"Já jdu," přihlásil se Sasuke.
"Ok, ještě jeden. Zbytek tady zůstane a bude dávat bacha na naše klony, aby si senseiové nevšimli, že jsme pryč."
"Já jdu," řekl Kiba.
"Fajn."
"Kage Bunshin no Jutsu!"
"Kage Bunshin no Jutsu!"
"Kage Bunshin no Jutsu!"
"Fajn, klony jsou hotové, tak můžeme vyrazit," rozkázal Shikamaru.

V lese
"Kde to sakra jsme?" zaklela Ino.
"Nevím, ale tipla bych si, že jsme v síti v jeho jeskyni," řekla jsem.
"Hele, holky, Tarkon, nebo jak se jmenoval, usnul. Takže když mi někdo nějak podáte kunai, tak nás odtud dostanu," vysvětlila nám svůj plán Sakura.
"T-tady máš," špitla Hinata.
"Díky."
Za chvíli už jsme byly volné a chtěly jsme rychle utéct pryč, ale bohužel jsme si neuvědomily jednu věc. Tarkon sice spal, jenže ten medvěd ne.
"Sakra, sakra, sakra, holky, ten medvěd je vzhůru," vykřikla jsem.
"Cože?"
"Sakra!"
"Tak fajn. Přišel čas tomu medvědovi jednu vrazit. Shaannarou!" začala útočit Sakura, ale s medvědem to moc nehlo.
"Ryuuhenho!"
Po zřeknutí mi začaly špičatět zuby, moje oči nabíraly podobu ještěřích, tělo začaly pokrývat šupiny, narůstaly mi drápy, narostl mi ocas a ze zad pár křídel.
"Hi!" Plivala jsem po něm oheň, jak to šlo.
Někdy jsem ho sekla drápem nebo švihla ocasem, ale s medvědem to hnulo minimálně.
"Shintenshin no Jutsu! ...proč to nefunguje? Tak jako co je tohle medvěda?" stěžovala si Ino.
"Shugo Hakke Rokujuuyonshou!"
Hinatina technika hnula s medvědem nejvíc, ale stejně to bylo málo. Nejspíš toho ten medvěd měl už dost a rozhodl se, že s tím skoncuje. Když jsem letěla kolem něj, zakousl se do mojí nohy, začal se mnou třást a odhodil mě. Sakuru sejmul tlapou a Ino a Hinatu hlavou. Nemohly jsme se ani postavit. Najednou medvěd hlasitě zařval a tím vzbudil Tarkona. Tarkon vstal a šel k nám.
"Dobrý pokus, ale myslím si, že je čas říct sbohem," usmál se slizky a napřáhl svoji katanu.