Mise v Konoze, 2. díl - Trable s brouky

Shino se probudí ve své posteli a má zvláštní pocit, že něco není v pořádku, proto vstane a jde do koupelny. Ruce mu nepřirozeně plandají, tak je automaticky vsune do kapes u pyžama. Najednou mu to však dojde, brouci jsou pryč. Zkusí je přivolat a ono nic, ani jeden.

Mikoto odhrne přikrývku a několik broučků rychle přeleze do bezpečí pod polštář. Vstane z podlahy a jde do koupelny, přičemž něco malého letí za ní. Když se vrátí, jde rovnou k toaletnímu stolku, bere do ruky hřeben a nevšímá si, že z něho odvlálo cosi živého. Energicky si začne kartáčovat oranžové vlasy.
V odrazu zrcadla si všímá, že u okna je menší mušinec. Nevěnuje tomu pozornost. Otevře skříň, vezme si oblečení, najednou ze skříně cosi vyletí.
Ti moli jsou ale otravní! pomyslí si.
Převlékne se. Ještě poslední úpravy a konečně si prohlédnu Konohu. Kouká na sebe do zrcadla. Á, ještě to chce můj parfém, bere ho do ruky, na něco sáhla, podívá se na lahvičku. Vykřikne!
Flakón pustí z ruky a ten se zakutálí někam pod skříň. Mezitím se za ní zvedne mrak černých broučků a neslyšně vyletí oknem. Lahvička byla celá obsypána broučky, uvědomuje si, zná je moc dobře, rychle se otáčí k oknu, jenže mušinec je pryč.
Běží k oknu a rychle ho odsune a podívá se ven. Jasně, vidí Shina v mumraji lidí. Vyskočí z okna přímo k němu rozhodnutá mu vynadat, ale párkrát zabzučel a mizel. Zmateně kouká na všechny strany. Než se stačí rozhodnout, kterým směrem ho bude hledat, zarazí ji vysoká žena dlouhými žlutými vlasy ve fialových šatech.

Shino se schoval ve vedlejší uličce. To bylo o fous, ještě že se Ino objevila. Brouky už má plně pod kontrolou. Už věděl, kdy ho opustili, jak mířili rovnou po její stopě do jejího pokoje, když spala. Lehce zčervenal přitom, co mu ukazovali dál. No, aspoň se nestihla navonět. Takovéhle ráno jsem dlouho nezažil. Nejdříve se plížil do skleníku s brouky. Byla by to potupa, kdyby někdo zjistil, že o ně jen tak přišel. Zvlášť po včerejšku, kdy ho rada určila, že si má Mikoto vzít na starosti. S tím, že ho berou jako neoficiálního člena rady, a proto by měl sám vědět, co je vhodné ji naučit. Jednou se schoval před členy jeho klanu. Zrovna se bavili o něm.
„Shino bude mít na starosti tu malou oranžovou, vypravoval jsem ti o ní, pamatuješ? Předával jsem jí brouky. Pěkně ty mé rajcovala. Když jsem odcházel, její líbezný hlásek se nedal přeslechnout, hlavně jak křičela na toho chlápka, co tam byl s ní.“ Směje se. „To si Shino užije.“
Shino lehce zaúpěl. Musím své brouky najít ještě dřív, než se vzbudí. Byl si jistý, že budou u ní. Vzal si asi deset brouků a spěchal na místo, kde se potkali. Brouci okamžitě zareagovali, dovedli ho pod okna jedné z ubytoven. Přivolal své brouky, ale POZDĚ, pomyslel si, když uslyšel výkřik z jejího pokoje. Z přemýšlení ho vytrhne až rozčílená Ino.

„Nemůžeš takhle ohrožovat lidi na ulici. Vypadalo to, že chceš na někoho zaútočit, to u nás od lidí z cizí vesnice nestrpíme. Osobně si tě pohlídám!“
„To u nás zas nestrpíme šmírování.“
„Cože?! Kdo tě šmíroval?“ Tohle nenechá Ino v klidu, „osobně ho najdu a moje pěst mu vysvětlí, že se to nedělá!“ křičí. Najednou se vedle ní objeví muž s neuvěřitelně bílou pletí a začne ji uklidňovat.
„Ino, jsi moc impulsivní, nech jí říct, co se stalo, určitě se to vysvětlí.“
Mikoto se představí a zjistí, že ten bílý muž je Sai a ona Ino.
„Byl to Shino Aburame, před chvíli jsem ho tu viděla, jeho brouci byli naprosto všude.“ Chce jim vylíčit, že šáhla na lahvičku plnou broků a jak ji děsí představa, že se před nimi převlíkala. Ale Ino ji zarazí.
„To je blbost! Shino nepoužívá brouky k takovýmhle účelům, a taky nemůžeš vědět, jak ti jeho vypadají.“
„Ino má pravdu, mohli to být mouchy nebo šváby, letos jsou opravdu přemnožený,“ dodá Sai. To je na Mikoto moc.
„Mám specializaci na hmyz a chcete mi namluvit, že nepoznám brouky Kikai!“ Nastane ticho. Zaraženě na ni koukají, ani jednoho totiž nikdy nezajímalo, jaké brouky má v těle.

Shino vystoupí z úkrytu. A dá se do vysvětlování.
„Mikoto naše opravdu zná. Za války se o několik starala, pomáhali jí překládat zprávy od našich brouků. Tento systém zajišťoval, že objednávky ohledně dodání léků nebyly nepřítelem pozměněny.“ Obrátí se na Mikoto a pokračuje.
„Rádi ti pomůžeme, otec tě rád pozná osobně. Omlouvám se za ten parfém. Hledal jsem tě, a proto jsem své brouky nechal, aby šli po jeho vůni. Sedli si na něj, protože našli cíl.“ Mikoto, přemýšlí nad jeho výpovědí.
„Myslím, že jich bylo trochu moc na to, že si mě jenom hledal.“
Shino se na ni koukne přímo mrazícím pohledem. „Nebylo.“ Řekne to tak, že se Mikoto neodváží dál nic rozebírat.
„Tak se to pěkně vysvětlilo, žádné šmírování!“ řekne nepřirozeně nervózním tónem Ino. A aby zlepšila napjatou atmosféru, pozve je do kavárny na snídani. „Bude to skvělé, lépe se poznáme. Určitě ještě někdo přijde.“
Shino však pozvání odmítne a odejde.