Legendy Konohy - 05 Nový tým Uzumaki

Jako blesk se Sasuke mihl směrem ke třem ninjům. Objevil se před Obitem a chytil ho pod krkem.
„Ty, ty za to všechno můžeš!” křičel na něj.
Kakashiho ruka dopadla na Sasukeho zápěstí a pomalu ji tlačila dolů.
„On za to nemůže, byl pod vlivem genjutsu. Madara ho ovládal a využíval a přitom si sám dřepěl v bezpečí.” uklidňoval ho Kakashi.
Sasuke zmateně těkal pohledem mezi Kakashim a Obitem. Nakonec postavil Obita na zem a odcházel směrem k Narutovu tělu.
„Vezmi ho dovnitř.” promluvil Shikamaru a zašel do budovy Hokage.
Sasuke zvedl tělo svého přítele, zanesl ho do budovy a vydal se na toulky po Konoze.

„Kazekage-sama, máme problém!” volal strážný už přede dveřmi Gaarovy kanceláře. „Je tady Hokage ze skryté Listové s doprovodem. Říkají, že s vámi musí mluvit.”
„Přiveď je sem.” řekl Kazekage.
„Hai!” zasalutoval strážný a vyběhl z kanceláře.
„Vítejte v Suně, co vás sem přivádí?” pravil Gaara, když výprava z Konohy vstoupila dovnitř.
„Gaaro, potřebujeme tvoji pomoc,” spustila hned Tsunade místo pozdravu, „Akatsuki unesli Naruta, chtějí vyjmout Kyuubiho. Musíme vyhledat Ebizou, nejspíš ho budeme potřebovat.”
„Unesli Naruta?” Gaarovi prolétly hlavou vzpomínky.
„Okamžitě mi přiveďte Kankurou a Temari!” zavolal Gaara směrem ke strážným. Ti jen přikývli a zmizeli v oblaku kouře.
„Vydám se s vámi zpátky do Konohy. Moji sourozenci zatím vyhledají Ebizou a přivedou ho tam.” plánoval zatím Gaara.
Do kanceláře vběhli Kankurou a Temari: „Co se děje bráško?” ptal se první Kankurou.
„Vy dva,” ukázal na ně Gaara, „najdete Ebizou a přivedete ho do Konohy. Já se tam zatím vypravím s Tsunade-sama.”
„Rozkaz.” odpověděl otráveně Kankurou a vyběhl za svou sestrou.

V jeskyni Akatsuki byl děsný ruch. Juugo právě přinesl spálené tělo Zetsua.
„Katon.” zavrčel Kisame.
„Sasuke!” vypískla Karin.
„Zdá se, že někdo dezertoval.” pronesl klidně Pein. „Tobi se také nevrací.”
Juugovi přistál na rameni jeden z jeho okřídlených kamarádů.
„Peine, Tobiho prý unesli. Byl to Hatake Kakashi a Sarutobi Asuma.” zvolal Juugo.
„Pak tedy,” ušklíbl se Pein, „nastanou velké změny!”
„To je pravda, nastanou.” promluvil kdosi ze stínu za Peinovými zády.

Sasuke se procházel po Konoze. Všechno mu připadalo stejné, ale přitom tak jiné.
Zastavil se před domem, ve kterém bydlel Naruto. Vyskákal na střechu domu a vlezl oknem do Narutova bytu. Jakmile se trochu rozkoukal musel se nahlas zasmát. Naruto se za tu dobu co byl pryč ani trochu nezměnil. Všude po zemi se válely obaly od ramenu, oblečení, krabice od mléka a jiný nepořádek.
Sasuke přešel k Narutově posteli a posadil se na ni. Chvíli se rozhlížel až mu pohled padl na rámeček stojící na Narutově stole. Popadl ho do ruky a setřel tlustý nános prachu. Ústa se mu roztáhla do širokého úsměvu, když spatřil tu fotku. Jejich první fotku jako týmu. Týmu 7. Tolik vzpomínek mu prolétlo myslí až ho bodlo u srdce.
Už nikdy to takové nebude. Nikdy to nebude jako dřív. Bez něj už nebudou ten starý tým. On byl takové to „matlavé, lepkavé pojidlo, co je drželo pohromadě.”
Ze snění ho náhle vyrušilo zabušení na dveře. Vylekaně schoval fotku pod polštář a vydal se otevřít. Za dveřmi se na něj zubil z pod své masky Kakashi, vedle něj stála Sakura.
„Mysleli jsme si, že budeš tady.” usmála se na něj.
Natahovala k němu ruku, v níž něco držela.
„Tohle budeš ještě asi potřebovat.”
Sasuke převzal její dar a pohlédl na něj. Byla to jeho stará ochranná čelenka se znakem Konohy.
„Naruto jí našel a přinesl zpátky. Ochraňoval jí pro případ, že...že by ses vrátil.” řekla Sakura.
Sasuke se jen usmál. Nevěděl co říct. Nakonec si čelenku uvázal kolem krku a usmál se na Sakuru i svého senseie.
„Děkuju.” řekl.
Kakashi se zasmál: „Tak to bychom měli. Teď je na čase sehnat členy do našeho nového týmu.”
„Týmu?” vyhrkli svorně oba mladí shinobi.
„Samozřejmě. Od teď budeme známí jako tým Uzumaki!” ubezpečil je Kakashi.