Arigatou 50 - Malý velký ninja

Aiko, již na samém kraji svých sil klečela nad Fuuzakiho téměř bezvládným tělem. Oba měli četné zlomeniny a krvácející rány, některé dokonce smrtelné. Nebylo pochyb o tom, že dál již bojovat ani jeden z nich nemohl.
„Aiko…“ hlesl Fuuzaki, dívaje se na svou překrásnou snoubenku.
„Tiše, Fuuzaki,“ zašeptala Aiko a jemně přiložila svůj ukazováček na Fuuzakiho ústa, načež se k němu sehnula a políbila ho.
Fuuzaki přese všechnu bolest, kterou mu Hebimaru způsobil, se usmál, úsměv mu však nevydržel příliš dlouho.
„Aiko! Za teb…“ zakřičel, větu však nestihl dokončit.
Ninja, ze Skryté Mlžné se už napřahoval na poslední ránu, když vtom mýtinu prořízl uši-drásající řev. Ninja z Mlžné se ani nestihl otočit. Tlapa mohutného devítiocasého démona jej smetla jako nepatrnou mušku. Aičin oponent velice tvrdě narazil do skály, přičemž se ozvalo nehezké křupnutí jeho páteře.
„Ksakru…“ hlesl jen.
A tak se stalo, že Aiko s Fuuzakim, na samém pokraji svých sil stáli uprostřed nelítostného boje, sami proti řvoucímu devítiocasému Kyuubimu.
„Aiko… musíme se dostat do bezpečí!“ zařval Fuuzaki a pokus se zvednout.
Aiko se divoce rozhlížela kolem a zoufale se snažila najít nějaké místo, kde by se před obrovským démonem mohli ukrýt. Pohled ji nakonec padl na jeskyni, která stála na kraji mýtiny.
„Támhle!“ ukázala prstem na jeskyni a pomohla Fuuzakimu na nohy.
V tu chvíli Kyuubi znovu zařval a divoce se po nich ohnal tlapou. Tak-tak se kunoichi a jejímu milému podařilo se vyhnout.
Kyuubi zařval znovu a tentokráte mnohem víc. Aiko i Fuuzaki museli zatnout zuby a zacpávat si uši. V tu chvíli se před Kyuubiho tlamou zformovala koule energie, která mířila přímo na ty dva.
Démoní řev ustal… a koule energie byla nemilosrdně vystřelena.
Ozval se ohromující výbuch. Aiko i Fuuzaki kvůli jeho síle odletěli několik metrů dopředu… avšak zůstali na živu.
Otočili se.
Okolním vzduchem vířil písek. A jen asi dva metry před Aiko s Fuuzakim stál…
„Gaara…“ hlesla Aiko.
Teď už ona i Fuuzaki věděli, co je zachránilo.
„Dě… děkujeme…“ hlesl Fuuzaki, téměř neschopen slova.
„Ten řev nebylo možné přeslechnout. Běžte, já se tady o to postarám,“ řekl rozhodně Gaara, nepouštěje přitom Naruta z očí.
„Naruto…“ řekl potichu, spíš sám pro sebe Gaara a připravil se na boj.
Krajinu znovu prořízl démoní řev.

„Tak už sakra spadni dolů! Un!“ křičel Deidara.
Keiji, jeho teď již jediný protivník, se s pomocí Gaary dostal na jeho létajícího ptáka, kde ti dva vedly souboj bez většího užívání technik. Deidara, jakožto soupeř na větší vzdálenosti a Keiji, jakožto bojovník především pomocí sečných zbraní a taijutsu, navíc oba na tak malé a vratké ploše, ohledně užívání technik neměli moc na výběr.
„Spadni radši ty!“ křičel Keiji.
Oba si již delší dobu vyměňovaly, spíše než rány, urážky.
„Na dálku bys mě porazit nedokázal, co? Tak si se prostě vyškrábal sem nahoru!“
„Třeba! Jako bys právě uznal, že tady nahoře tě dokážu porazit!“
„To dřív budou kameny růst na stromech, než aby mě porazil slaboch, jako jsi ty!“
„Slaboch? Slaboch?!“
…
„…Jsi slaboch!“
„…Slaboučký Keiji zase dostal na frak!“
„Nechte mě být! Proč mi to děláte?!“
„Proč asi myslíš, ty pako? To protože jsi tak slabej! Cha cha cha!“
…
„Nechte ho! Co vám udělal?“
„Aruko, uteč!“
„Ne, neuteču, Keiji! Nesmíš se nechat takhle urážet jen proto, že jsi trochu slabší než oni!“
„Slečna si chce hrát na hrdinku a zachránit svého milého manžílka, jo? Cha cha!“
„…Aruko! Nechte jí! Aruko!!“
…
„Tys… tys ji… jak jsi jen mohl? Moje žena…“
„A co s tím uděláš? Zrovna ty? Takovej slaboch!“
„Znásilnil jsi ji a zabil! Za to mi zapla… au!“
„Vidíš, nevydržíš ani tak slabou ránu! Jsi prostě slabej! A vždycky budeš! Nikdy se mě nedokážeš ani dotknout! Cha cha cha!“
„Aruko…“
…
„Proč se chceš v době války dobrovolně stát nijou? Víš vůbec, co to obnáší?“
„Nezbylo mi nic, než má vlast… Aspoň tu si vzít nenechám!...“
…
…
„Říkej mi jak chceš… ale už nikdy, nikdy mi neříkej, že jsem slabej!“
Keijimu se podařilo svého soupeře od sebe odstrčit a složil v ruce pečeť pro zemské techniky.
„Doton…“
„Neblázni!“ vykřikl Deidara, „chceš používat zemský element, když jsme ve vzduchu?!“
„…Retsudo Tenshou!“
Jílový pták, na kterém Deidara letěl, se začal nemilosrdně vyklat, div oba ninji ze sebe neshodil dolů, načež jeho povrch začal praskat.
„Všimnul jsem si, že na ty své jílové bomby používáš zemský element,“ poznamenal Keiji.
„Takže se chovají jako země. Proto bude tahle technika konečná!“
S Keijiho posledním slovem se praskliny na podivném jílovém ptákovy začaly silně prohlubovat, až to Deidarův létající prostředek roztrhalo na kousky a oba znepřátelené ninji to jednou pro vždy rozdělilo.
„Ksakru! Nestihnu už vytvořit dalšího…“ stihlo ještě prolétnout Deidarovi naposledy hlavou, než ninja tvrdě dopad na travnatou zem, která se okamžitě zbarvila jeho krví.
„Takže… konec?“ ptal se Keiji sám sebe, jak sledoval rychle se přibližující zem. Jakoby se smířil se svým osudem, ninja pomalu naposledy zavřel oči a čekal na náraz.
„Bude to bolet?“ kladl si otázku, „nebo nic neucítím?“
Tep se mu v tom okamžiku snad zdvojnásobil, jak mu srdce začalo bušit strachem.
A v tom okamžiku se to také stalo. Kaiji dopadl… ale zůstal naživu.
Otevřel oči.
„Takže jsi vyhrál,“ poznamenal Gaara a sundal Keijiho z písku, který zbrzdil jeho pád.
„Pak se zdá, že budeme znovu bojovat spolu,“ dodal nedávno zvolený Kazekage, dívaje se do očí mohutnému démonovi.
„To je…“
„Kyuubi no Youko,“ dokončil Gaara Keijiho větu.
„A také démon zapečetěný v Narutovi a momentálně i náš nepřítel.“
„Máme sami bojovat proti… tomuhle?“ Ptal se nevěřícně Keiji, koukaje na démoní lišku.
„Nemáme moc na vybranou,“ odvětil klidně Gaara a připravil se na útok.
„Říka jako kdo?“ ozval se nový hlas.
A tenhle hlas Gaara už slyšel.
„Kdo jste?“ zeptal se Keiji, připraven s těmi novými vetřelci bojovat.
Jistě se mu vyhlídka na boj s dvěma neplnoletými ninji líbila mnohem více, než vyhlídka na boj s legendárním démonem.
Avšak tihle dva nově příchozí nevypadali, že by měli v plánu bojovat. Alespoň tedy ne proti Keijimu a Gaarovi.
Jeden z nich, ten který promluvil, měl vlasy učesané nahoru a v očích dost otrávený pohled. Naproti tomu druhý byl vzhledem jeho pravý opak: vlasy učesané dolů a v očích jiskru, která prahla po vítězství. Jeho oči byly dokonale kulaté a ninja měl navíc velice husté obočí.
„Přišli jsme vám pomoct na rozkaz Hogake-sama! Připrav se, démone, pocítíš, co je to síla mládí ninjů ze Skryté Listové vesnice! Jdeme na to, Shikamaru!“
Konec padesáté části.