Odpověď hledej u Smrti.

Když si vzpomeneš, jaké to bylo před léty a jaké je to teď, jaký z toho máš pocit?
Rmoutí mne to, vážně jsem nechtěl, ale můj život je jen pomsta…
Vážně si myslíš, že život je jen o té pomstě bratrovi? Byl jsi a budeš stále zaslepen tou touhou, že?
Nevím, dokud se od toho neosvobodím, tak ano. Stále budu myslet jen na pomstu, kterou chci splnit.
Život ti utíká mezi prsty, Sasuke. Uteč od toho, jinak už ti nic nepomůže.
Tomu nevěřím, dokážu rozhodnout o běhu svého života. Jen já si rozhoduji, co se stane.
Co když ti řeknu, že v příští vteřině zemřeš? Co bys dělal?
Nic, protože někdo jako já umřít nemůže.
Zemřeli i větší bojovníci než jsi ty. Oni byli hrdinové a ty? Jsi jen mstitel,
Kdo třeba? Kdo byl větší bojovník, hrdina než já? Dokázali oni přežít bez rodiny?
Trápí mne tvé sebevědomí, proč si o sobě tolik myslíš? Máš k tomu snad důvod?
Mám, můj život byl mnohem horší než jejich. Zemřeli mi nejbližší před očima.
Naruto nepoznal rodiče, Sakuru si dobírali, Tsunade viděla umírat svou rodinu, svého přítele. Kakashimu zemřeli jeho bližní a ty myslíš jen na to, jak jsi měl hrozné dětství?
Nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlel, vlastně… Kdo jsi?
Říkej mi Mori. Každý mi říká jinak. Ale pro všechny jsem ona, ta která bere životy.
Ty jsi smrt? Co já tu dělám? Nesmím zemřít dřív než se pomstím. To byla moje cesta ninji.
Vidíš? I ty mi říkáš jinak. Neboj se, nikdo by se mě neměl bát. Taky jsem byla dříve jako vy.
Ty jsi byla Shinobi? Jak jsi zemřela? Co se ti stalo?
Nejsme tu kvůli mě, ale kvůli tobě, Sasuke-san. To tvůj problém ohrožuje lidstvo, ne ten můj.
Jak můj problém zasahuje do osudu ostatních?
Už připouštíš, že osud existuje? No vidíš, vše není jen na lidské tvrdohlavosti.
Ale ne, snažím se o tom přemýšlet z mnoha úhlů pohledu. Tak jak do toho zasahuji já a má pomsta?
Pokud ho zabiješ, tak spustíš éru vražd a zabíjení, která dožene svět k záhubě.
Stále to nechápu, proč zrovna já? Celý svět vraždí každý den, ale já? Zabiju jednoho člověka!
To říkáš teď, ale poté? Co když to už nebude jen on? Co když se rozhodneš pomoci Orochimarovi proti Konoze?
Proč bych mu měl pomáhat? On pomáhá mě a až zabiju bratra, tak přijde na řadu on!
Neříkal jsi před chvílí jen jedna vražda? Vždyť jich chceš zabít víc, mnohem víc!
Můj život má nový náboj. Stanu se pravým shinobi bez citu, který bude plnit mise na sto procent!
Zase mne nechápeš? Když jsem o tobě slyšela, říkali že jsi inteligentní a vše pochopíš, ale přestávám tomu věřit.
Dovol? Já jsem byl nejinteligentnější z ročníku. Byl jsem hvězda. Všichni mne obdivovali, úplně všichni.
To vaše Uchiha sebevědomí, je tak odporné! Jak dokážeš takhle o sobě mluvit?
Mám snad lhát? Já jen konstatuji fakta. A to je, že jsem jedinečný.
Tvůj otec byl stejný když tu byl v tvém věku, jsi po něm. Tvému otci také nechybělo sebevědomí.
Ty ses znala s mým otcem? Kolik ti vlastně je?
Inteligentnější otázka tě nenapadla? Říkám, že tu nejsme kvůli mně. Čas vypršel, Sasuke-san. Je čas jít.
Ale já mám spoustu otázek! Prosím nech mne tu ještě!
Nemohu, ale až spolu budeme mluvit poté, bude mnohem víc času. Protože čas ve smrti nikdy neutíká.
Příliš brzy mne tu nečekej, protože já budu žít věčně!
Nepřestávej si věřit, ale musí ti někdo to sebevědomí zmenšit.
A kde to jsme teď?
Sál rady osudu, bylo mi dovoleno s tebou promluvit, važ si toho. Rozloučíme se, doufám, že na delší dobu.
Také doufám. Sbohem, Mori.
Sbohem Sasuke-san, uvidíme se zase někdy.

„Sasuke!“ Orochimaru vztekle třískl štosem papírů o stůl. Mladý Uchiha nabral opět dech. „Vyděsil jsi mne.“
„Nelži mi, ano?“ ušklíbl se mladý Uchiha. „Chtěl jsi něco?“
„Uchiha Itachi se blíží sem,“ Sasuke se zamračil.
„No a? Bude čas jindy,“ mávl rukou a vydal se na trénink. Vzpomínky mu plynuly ke Smrti, Mori.