Srdce a trny 04-Úderné jednotky...tým Anko vyráží

Ino spěšně běžela spící Konohou. Musela co nejdříve splnit úkol, který ji Godaime zadala. Pátá ji neřekla vůbec nic o tom, co se děje, a už vůbec nic o tom, co se bude dít. Osobní pomocnice Hokage se otráveně podívala na seznam… byla na správném místě. Rychle vyběhla schody a zazvonila. Čekala, že uslyší mručení probouzejícího se spáče… mýlila se. Slyšela otevírání dveří někde v bytu, pak dopadání kapek vody na zem, pak kroky… dveře se otevřely a Ino spadla čelist překvapením.

Godaime stála na střeše centrální budovy Konohy, a pozoroval jak spěšně vyslaný personál a poslové obíhají všechny dostupné shinobi ve vesnici. Tsunade se zamračila. Jak by si jenom přála, aby to byl planý poplach. Jak moc toužila po tom, aby to všechno byl jenom hloupý žert.

Hinata šla mrtvolně tichou ulicí domů. Po cestě se pořád dívala na oblohu. Byla doslova uchvácena jejím kouzlem. Najednou uslyšela jak někdo běží po střechách. Rychle se otočila tím směrem. Na střeše stál ANBU, a pozoroval ji.
„Hyuuga Hinata?“
Zeptal se muž s maskou psa bez jakéhokoliv zabarvení v hlase.
„A…A-ano! To jsem já! Co chcete?“
Muž se ukloní, a ukáže směrem k budově Hokage.
„Pátá mobilizuje všechny dostupné a schopné lidi. Okamžitě se hlaste u Godaime. Toto je rozkaz… vydaný hlavou vesnice!“
Hinata vyděšeně rozšíří své pomněnkové oči v údivu.
„Hai!“
Pronese děvče okamžitě a sebejistě. Muž jenom neslyšně přikývne a vydá se dál za svým posláním.

Pobledlý chlapec s černými vlasy zabuší na dveře domu u parku. Nic… Sai se nervozně poškrábe za krkem. Zvonek nikde nebyl… musí tedy zkusit ještě zaklepat na okno. Chlapec vyskočí na větev u okna a začne na něj klepat. Nejdřív pomalu a měkce, a potom rychle a důrazněji. V místnosti se něco převalí a pohne. Oknu vstříc vyletí růžová chlupatá papuče, která narazí do skla v místě kde by jinak byl Saiův obličej. Hoch rozšíří oči v úleku.
„Kdo mě to zatraceně budí?! Co to má být?! To tady nenechají ani člověka normálně vyspat?!“
Žena se nenávistně dívá na Saie, a ten jen protahuje obličej z toho, jak je zaskočený.
„A… Anko-sama! Máte se okamžitě dostavit ke Godaime!“
Sai nasadí svůj obvyklý úsměv, který používá ve všech situacích. Ať se snažil, jak se snažil… pořád mu usmívat se přirozeně dělalo potíže.
„Gomen… Anko-sama.“
Sai zvedne ruku na rozloučenou a zmizí.

O půl hodiny později v budově Hokage
Ino zkroušeně přešlapovala z nohy na nohu. Byla totálně nevyspaná a stát po boku Godaime před tolika lidma pro ni bylo ještě stále trošku nepříjemné. Což o to… Ino byla vždy ráda středem pozornosti, ale na tohle si prostě nějak ještě neuměla zvyknout.
„Jsou tu všichni?“
Tsunade se přísně podívá na Ino.
„H-hai! Hokage-sama! Všichni až… až na hlavního vůdce ANBU.“

Dříve než stačila Tsunade odpovědět se rozrazí dveře do kanceláře. Stojí v nich muž v těžkém černém kabátu. Tvář vůdce ANBU je pokryta mnoha jizvami a sálá z ní přirozená autorita. Za vůdcem stojí dva jeho pobočníci.
„Omluvte mé zpoždění ctěná Godaime. Musel jsem ještě vydat rozkazy jednotkám, tak jak jste si přála.“
Tsunade spokojeně přikývne. Morino Ibiki byl mnohem lepší vůdce ANBU než Danzou. Svou práci plnil svědomitě, ale nepletl do ní na rozdíl od svého předchůdce své osobní zájmy.

Hinata se krčí v rohu a zvědavě všechno pozoruje.

„Dobrá nemáme čas! Situace je více než vážná! Jak to vypadá máme tu na spadnutí válku přátelé! Vše o co jsme my a naši druzi tak dlouho usilovali může přijít v niveč! To se nesmí stát!“
Godaime si odkašle… v místnosti je hrobové ticho..
„Situace se má tak, že na našich severních hranicích někdo doslova srovnal se zemí jednu menší vesnici a veškeré její obyvatelstvo. Ne… nebyl to normální nájezd banditů, ani ničeho podobného. Tito útočníci si dali hodně záležet na tom, aby nikdo nepřežil, a aby všechno lehlo popelem. Žádné znásilňování, ani žádné rabování se nekonalo.“
Ibiki se zvědavě podívá na Tsunade.
„A jak to všechno víte Godaime-sama?“
Tsunade se hořce ušklíbne.
„Máme očitého svědka těch událostí. Říká že to udělali shinobi z Iwagakure no Sato. Tomu ale já moc nevěřím… Tsuchigake není blázen a moc dobře ví jak moc je teď důležité příměří mezi všemi skrytými vesnicemi.“
Ibiki nakloní hlavu na stranu.
„Takže tedy…“
Tsunade přikývne.
„Někdo se snaží poštvat nás proti sobě!“

V místnosti zavládne zděšený šum a šepot. Nikdo nechce uvěřit svým uším… něco takového prostě nešlo nikomu na rozum. Kdo by jenom mohl chtít válku?!

„Uklidněte se! Všichni! Musíme jednat okamžitě.“
Tsunade udeří rukou do stolu takovou silou, až jeho deska mírně napraskne. V místnosti opět zavládne hrobové ticho.
„Připravila jsem úderné týmy i jejich cíle a destinace.“
Karamelové oči si prohlédnou všechny své podřízené.

„První jednotku tvoří Sai, Yamato a dva týmy ANBU. Vůdcem je Yamato.“
Ino přiběhne k Saiovi a Yamatovi a spěšně jim podává archy papírů s popisem mise.
„Vaším cílem jest feudální pán Země Ohně. Budete se starat o jeho bezpečí… jděte! ANBU na vás už čekají před bránou.“
Yamato a Sai bleskově vyběhnou ze dveří.

„Druhá jednotka… vůdce Mitarashi Anko. Její tým tvoří Hyuuga Hinata a jedna skupina ANBU. Vzhledem k tomu, že se budete pohybovat mezi civilisty a přítomnost speciálních jednotek by je mohla rozrušit… sejmětě tedy masky.“
Tsunade ukáže prstem do rohu a zněj vystoupí čtyři ANBU. Na první pohled je jasné, že jsou to dva muži a dvě ženy.

První v řadě je žena v trošku volnější uniformě… sejme si svou masku labutě. Pod maskou se skrývala dívčí tvář s velkými zelenkavými kukadly a středně dlouhými medovými vlasy. Děvče se na celé okolí doslova energicky usmívá.
„Říkejte mi Kaito.“
Prohlásí mile.

Druhý je muž s maskou lišky. Po sundání masky se odhalí tvář s menším strništěm a dioptrickými brýlemi. Jeho hlavě vévodí tmavě hnědá kštice.
„Já jsem Jun.“
Prohodí sebejistě.

Třetí v řadě je další dívka v přiléhavém oblečku. Trošku plaše vystoupí v před a sundá si svou bohatě zdobenou masku. Na svět vykoukne jemný obličej s poplašeným výrazem a tmavýma očima. Děvče má dlouhé havraní vlasy.
„Já… jsem Nami.“
Špitne.

Poslední z řady vystoupí osoba mužského pohlaví. Narozdíl od ostatních ANBU u něj nelze vidět žádnou zbraň. Muž si sundá svou masku tygra a ukáže tak všem v místnosti svou tvář. Ino poděšeně vypískne a začne dloubat špičkou boty do podlahy. Poslední člen ANBU týmu je muž s hodně pobledlým, ale přesto pohledným obličejem a krátkými bílými vlasy. Hlavní dominantou jeho tváře jsou dvě doslova ledově modré oči.
„Chejivan…“
Prohlásí poněkud neutrálně a zařadí se.

Tsunade se spokojeně usměje. Od té doby co tu nebyl Danzou, panovaly v ANBU mnohem lepší a volnější poměry.

„To není vše! Společně s druhou jednotkou půjde třetí jednotka, kterou tvoří Yamanaka Ino, Raidou Namiashi a Shiranui Genma. Budete doprovázet druhou jednotku a pokud bude třeba, tak se oddělíte a udeříte jinde. Vůdcem týmu je Shiranui Genma.“

Oba týmy se sejdou uprostřed místnosti a seřadí se. Ino se tváří úplně poděšeně… netušila že Godaime vyšle na misi i ji.

„Dále… Ebisu.“
Ebisu spokojeně vyskočí.
„Tsunade-sama! Já věděl, že si pro mne najdete speciální úkol! Vždyť speciální učitěl jako já by nemohl zůstat bez povšimnutí že… že Tsunade-samáá!“
Tsunade začne na čele cukat žilka.
„Ano Ebisu pro tebe mám speciální úkol… během nepřítomnosti všech ostatních převezmeš jejích týmy genninů a budeš je trénovat.“
Ebisovi spadne čelist a s útrpným „Haíííí!“ se odbelhá pryč.

Godaime se podívá na všechny přítomné.
„Na co čekáte běžte! Do hodiny ať jste pryč. Všechny potřebné informace máte ve složkách tady na stole.“
Ino rychle doběhne pro složky a začne je rozdávat. Jeden po druhém se mezitím shinobi trousí vybavit na jejich výpravu.

V místnosti zůstal už jenom Ibiki a Tsunade.
„Morino… mobilizuj prosím pokud možno co nejvíc lidí. Však ty víš co si o tom všem myslím…“
Muž přikývne a tiše odejde.

Tsunade se zamyslela. Mnoho shinobi už své mise mělo, a zbylé zkušené právě vyslala do pole. Doufala, že se Shikamaru s Temari a Rockem Lee brzo vrátí. Stejně tak se modlila za brzský návrat průzkumných jednotek v severních teritoriích.

O půl hodiny později před hlavní branou
Oba úderné týmy byly nastoupeny před bránou. Anko si je spokojeně prohlídla.
„Tak tedy… vyrážíme !“
Kaito poskočila radostí a rozeběhla se za Anko s energickým řevem.
„To bude psina!“
Hinata zatla ruku v pěst a dala se do pohybu.
„Naruto-kun… ukážu všem že jsem se změnila“
Špitne pro sebe Hinata.
Jun si při běhu trošku s obtížema zapálí cigaretu.
„Hej Nami věřila bys, že bez té masky se cítím mnohem líp… člověk si tak může alespoň zapálit.“
Nami se podívá na Juna a nepřítomně pronese.
„Hai…“
Genma mezitím spokojeně cucá svou jehlu a mlčí.
Raidou si kontroluje svou černou katanu.
Ino se zvědavě kouká na bělovlasého mladíka.
Chejivan si všimne pohledu od Ino.
„Si ještě neviděla chlapa nebo co?!“
Pronese mladík podrážděně. Ino okamžitě ucukne pohledem, a dělá že nic.

Oba týmy se vydaly do noci… vstříc misi, která měla rozhodnout o zachování křehkého míru.