Už toho bylo dost! - 7. kapitola - Přepadovka

„Ano! Budeme nejlepší, cítím to v kostech!“ radoval se Rock Lee a ze samého nadšení zatínal pěsti.
„Ty leda tak ucítíš mou ruku na tvém zátylku,“ zavrčel Neji Hyuuga, zatímco se převlékal do oděvů, které jim ráno donesl sensei.
„Vážně si musím oblíct tohle?“ TenTen nevěřícně kroutila hlavou a převracela v rukou kus úplně černého šatstva.
Když skončili, vypadali jako tři vyjukaní zloději. Černé oděvy, rukavice a kukla na hlavě. V duchu proklínali Maita Gaie za jeho praštěné nápady.
„Svolal jsem vás, protože zítřejší trénink ruším!“ oznámil své skupince ninja, který věčně chodil v zeleném. Trojice propukla v jásot, který však netrval ani pět minut. „Ovšem mám pro vás úkol, mnohem náročnější. Zítra přepadnete dva týmy Geninů. Co ty udivené pohledy? Vše je domluvené! Musíme je donutit spolupracovat. Takže…“
Stačili pochopit asi tak polovinu z toho všeho, co Gai sensei vykládal. Možná by nebyla jejich paměť tak žalostná, kdyby mistr nedoprovázel svůj proslov naprosto nepochopitelnými gesty.
Trojice si vryla do paměti pouze to, že mají přepadnout oba týmy krátce poté, co dostanou signál, nesmí prozradit svou identitu a nedat najevo strach, což mají v roli. Jsou… jak to jen řekl… tři drsní cizí Shinobi.
„Je to blázen,“ vzdychl Neji.
„Ber to jako trénink,“ chlácholila ho TenTen.
„Gai sensei ví moc dobře, co dělá!“ odporoval jim Lee a uhodil se pěstmi do hrudi.

Sakura, Shikamaru a Chouji už byli na cestě k domluvenému místu. Oba chlapci brali úkol jako nezbytnou povinnost, naproti tomu Sakury už se začaly opět zmocňovat obavy. Dorazili na místo, kde už na ně čekal Maito Gai.
„Můj tým bohužel náhle onemocněl, doprovodím vás já.“ Nikdo nic nenamítal.

Ino se hnala za Sasukem, který trojici vedl, a přitom popoháněla Naruta. „Pospěš si, nebo tam nebudem ani zítra!“
„Dej mi pokoj, ty… prasečino!“
„Cos to řekl?“ Blonďatá dívka se během vteřiny otočila, chytila ho za límec a začala s ním třást. „To… tohle říká Sakura-chan!“ vypravil ze sebe.
„Fajn, tak slečně „čelo z billboardu“ laskavě vyřiď, že…!“
Sasuke je od sebe odtrhl se slovy: „Na tohle nemáme čas!“

Maito Gai čekal se sdělením do doby, než se z lesa vyřítil druhý tým. Doběhli hlučně a při té cestě se pořádně zadýchali.
Narutova tvář se rozzářila. „Ahoj, Sakuro-chan!“
Plaše mu zamávala, ale nespouštěla oči ze Sasukeho. Blonďáček se k ní rozběhl, ale Ino ho nekompromisně strhla zpátky. „Sednout!“ zaječela.
Sasuke si podezřívavě měřil divného chlápka v zeleném, který měl paruku, knírek a brýle na očích. Sytě zelená kombinéza celé šestici bila do očí.

„Ehm, ehm, věnujte mi teď chvíli pozornost!“ Ninja-strašák si vzal slovo. „Máte za úkol donést tyto dva dopisy s přísně tajným sdělením za les ke starému dubu člověku, který tam bude čekat. A já vás doprovodím,“ usmál se ten divný chlapík a rozdal jim obálky.
„Promiňte… ale proč máme ty dokumenty odnést my, když je to jen malý kousek za vesnicí?“ zeptala se Sakura.
Jejich průvodce se začal drbat na hlavě. „Hm, tedy… to je dobrá otázka. A odpověď na ni zní, že Jounini mají důležitější věci na práci, než se zabývat takovou nevýznamnou misí.“
„A proč tedy jdete s námi?“ připojil se Naruto.
„Abyste se neztratili,“ odsekl ninja a vykročil vpřed. „Tedy za mnou!“

Vydali se po lesní stezce. Průvodce jim nezapomněl připomenout, že je přísně zakázáno do svitků nahlížet. Až příliš pozdě si uvědomili, že jsou v pasti. Chlapík jim zamával a vypařil se. Vzduch pročíslo táhlé zavytí.

Opodál kdosi propukl v jásot. „To je signál! To je signál!“
„Tiše, Lee!“ napomenula rozdychtěného ninju TenTen.
„Dobrá. Je čas vyrazit,“ zavelel Neji.

Šest Geninů strnulo, když se na stromech před nimi objevili protivníci, po zuby ozbrojení. „Kdo je to?“ Sakuru odvaha rychle opouštěla. Vůdce zakuklenců něco ukazoval ostatním, kteří mlčky přikyvovali. Dopisy držely v rukou dívky. Neznámý se rozmáchl a shuriken se zabodl do stromu za jednou z dívek. Ino vypískla, ostatní se rozhlíželi, protože ti tři cizinci se mezitím schovali.

„Nezapomeňte, co je naším úkolem,“ sykl Neji.
„My víme,“ vzdychla TenTen. „Máme být opatrní a ukořistit ta lejstra,“ zahuhlala zpod kukly.
„Hm, ale víš, že ti to sluší?“ pronesl Hyuuga.
„Neji!“ Dívka s copánky praštila svého týmového partnera pěstí po hlavě. „No tak, zastaň se mě, Lee! Lee? Lee!“ TenTen se opatrně rozhlížela. „Kam zmizel?“

V Sakuře by se krve nedořezal. „Přepadení… co teď?“
„Buďte tiše,“ sykl Sasuke. „Vrátí se.“ Ztichli, když se nad nimi něco pohnulo a pak jen malý kousek od nich dopadl jeden z těch, kteří předtím zaútočili. „Střezte se mě rozzlobit, bídní červi!“ Ninja pojal úkol „přepadnout a zneškodnit“ zcela po svém. „Já jsem ten největší padouch ze všech, L…“
„Lí… i… idiote!“ Vedle něho seskočila maskovaná dívka, od níž natěšený Lee schytal pěkně velký políček.

Začal boj. Jednomu z lupičů málem nestačili, tak rychlé měl útoky. Dívka se oháněla úplným arzenálem zbraní a dostat zásah od posledního cizince bylo stejně nebezpečné, jako strčit vlastní ruku psovi do tlamy.

Rock Lee zásadně nešel po děvčatech. Neji se pokoušel dostat Shikamarua, TenTen se ze všech svých sil snažila získat dopisy. Nikomu nepřišlo divné, že na pomoc nepřicházejí ANBU, ten křik a rány by dozajista museli někoho přilákat. Sasuke ještě pořádně nevyužil potenciál svého Sharinganu a právě ležel na zemi a třel si ruku, do níž ho udeřil ten nejnebezpečnější z trojice. Toho se podařilo chytit Shikamaruovi, jenže právě v té chvíli se Chouji rozhodl vyrukovat se svým „masovým tankem“.
„Ne! Chouji, teď ne!“ zaúpěl Shikamaru, přerušil jutsu a rychle uskočil. Naruto dostával pořádnou nakládačku od Rocka Leeho. TenTen útočila na Sakuru, která jen uskakovala a nedokázala se vůbec bránit. Ino nezaváhala ani vteřinku. Dívka v černém strnula ve skoku, zatímco Inino tělo ani nestačilo dopadnout na zem, protože ho smetl odmrštěný Neji, a nevědomky tak prolomil její jutsu.

TenTen už viděla, že to zachází příliš daleko. „Ty dopisy!“ zasyčela.
Sasuke rychle vymyslel plán na odlákání nepřítele. „Běžte! My je zvládneme!“
S jedním dopisem vyběhl Naruto, s dalším Shikamaru, každý jiným směrem. Ostatní se pustili do boje. Chouji ošetřoval Ino. Sakura hledala bezpečný úkryt, Sasuke se snažil odlákat dalšího z útočníků a vymýšlel taktiku.
„Lee to zvládne,“ zasípala TenTen a nadzvedla Nejiho. „Pojď odtud.“

Během nastalého zmatku se vypařili. Sakura pomáhala Choujimu, Ino už se probírala, nic hrozného se jí nestalo. „Splní ten úkol?“ vykoktala a ostatní jen němě přikývli. O chvíli později se k nim připojil Shikamaru. „Vytáhl mi ho z kapsy,“ zabručel a posadil se k ostatním.
„Takže Naruto…,“ vydechla Sakura.

Blonďatý ninja neodolal a podíval se do svitku. „Uspěli jste? Co to má být?“ Nevšiml si, že mu kdosi skočil zezadu kolem krku, a když to konečně zaregistroval, začali se oba chlapci válet na zemi. Ve chvíli, kdy Rock Lee vítězně svíral v rukou dopis, dostal od Naruta pořádnou ránu pěstí a pak vyčerpaný blonďáček padl vedle něj.

Další den odpoledne, nemocnice ve Skryté listové. Sakura donesla ovoce pomlácenému Narutovi. Našli ho ležet vedle otevřeného dopisu, usmíval se. Ostatní chlapci dopadli přijatelně, měli jen pár modřin. Ve vedlejším pokoji leželi Neji a Lee, u jejich lůžka postávala TenTen. Dveře se otevřely a v nich se zjevil samotný Maito Gai.
„Sensei!“ vydechlo s úlevou culíkaté děvče.
„Slyšel jsem o té nebezpečné misi. Vedli jste si dobře, přímo vynikající ukázka spolupráce. Jsem tak pyšný!“
„Jak byste nebyl,“ zavrčel Hyuuga. „Celou dobu jste se tam schovával.“
Maito Gai dělal, že lamentaci svého svěřence přeslechl a obrátil se ke svému možnému budoucímu nástupci. „Lee, ty sis vedl skvěle! Tvá neuvěřitelná ztřeštěnost mě nepřestane překvapovat!“
„Ach, Gaii sensei!“ Leemu kapaly na peřinu slzy jako hráchy, tolik byl dojat.
„A mám pro vás novinu!“ Jounin se hrdě rozkročil a vykřikl: „Jste totiž už dost zkušení na to, abyste se zúčastnili letošní Chuuninské zkoušky!“