Arigatou 17 - Tokori Rhonoki vs. Akasuna no Sasori

„Nechávat Taisei kaki aktivované pro teď nemá smysl,“ uvažoval Rhonoki a zahleděl se na modrý plamen hořící nedaleko bojiště.
„Sasori už je mimo něj.“
S těmi slovy zavřel oči a mávnul rukou. Modrý oheň zhasnul, jakoby tam nikdy ani nehořel.
Poté Rhonoki oči opět pootevřel a ukázal Sasorimu svůj obvyklý…
„Ten jeho arogantní úsměv mě teď už ale opravdu štve,“ uvažoval pro změnu Sasori.
„Jak jsi řekl,“ pronesl poté nahlas, „skončíme to!“
Hiruko opět otevřel ústa a začal na Rhonokiho chrlit další příval otrávených jehlic.
Ohnivý ninja si v ruce znovu zformoval své Taisei kaki a začal proti jehlicím házet ohnivé koule. Začal souboj o rychlost.
Rhonoki svůj oheň posílal, jak nejrychleji za sebou uměl. Trefit každou jehlici bylo ale dost obtížné. Jediná se dostane k němu a bude to znamenat konec boje.
Sasori sesílal další a další přívaly jehlic a mezi ním a Rhonokim už byl opravdu velký mrak jedu z vypařujících se jehlic. Trvalo to už několik minut.
Sasori však najednou přestal a Rhonokiho Taisei kaki se tak dostalo až k Hirukovým ústům.
Cvak!
„To bylo těsné,“ uvažoval Sasori, „málem jsem nestačil zavřít ústa.“
Pohled mu uvnitř loutky sjel kamsi k nohám.
„To by mohlo vyjít.“
Rhonoki zhasl Taisei kaki na své ruce, zadíval se do Hirukových očí a znovu se usmál.
„Tohle bylo málem… příště…“
Sasori dokončil poslední pečeť, což však Rhonoki nemohl vidět.
„Fuuton: Mugen Sajin Daitoppa!“ vykřikl najednou svým hlubokým hlasem a znovu otevřel ústa. Z těch se začaly valit masy písku a Rhonoki najednou stál uprostřed obrovské písečné bouře.
Překvapený Rhonoki si zakryl rukou oči, najednou mu to však došlo.
Rychle uskočil stranou právě včas, aby se vyhnul další záplavě otrávených jehlic.
„To bylo chytré,“ uznal stále s úsměvem na tváři na zemi se válející Rhonoki.
Úsměv mu však brzy z tváří zmizel; písečná bouře zesílila. Písek se Rhonokimu dostával všude a kůži mu sdíral do krve.
„Nesmím otevřít oči!“ říkal si v duchu, věděl totiž, co by následovalo.
Zvedl se rychle ze země a naslepo se rozeběhl směrem kamsi od Sasoriho.
Kolem hlavy mu proletěla další várka jehlic.
Písek ze Sasoriho jutsu byl stále více agresivní a stále více útočil proti Rhinokimu.
Zastavil se. Písek ho zraňoval dál, nevadilo mu to však.
„…NIKDY MĚ NIKDO NEMĚL RÁD!“
„Já ano.“
„…Ale můj otec za tohle zaplatí! To ti přísahám!“
„Přísaháš…“
„Přísahal jsem,“ šeptl Rhonoki do bouře, „a splním to, i kdyby to znamenalo mou smrt! Tady já… nemůžu tady teď…“ předpažil po slepu obě ruce.
„Tohle by mělo stačit…“
„Zastavil se?“ podivil se Sasori.
Všechen písek z jeho jutsu najednou vzplál. Žár Rhonokiho nově vyvolaného Taisei kaki byl mnohem prudší, než všechny předchozí.
Uprostřed toho všeho byla vidět jediná postava: Tokori Rhonoki.
Celý plášť měl potrhaný od písku a nejinak na tom byla i jeho kůže. Všude po těle měl drobné rány, ze kterých mu vytékala krev. Oči měl pořád zavřené a obrácen byl zády k Sasorimu.
Teď, když už písek zmizel, Rhonoki modrý oheň zase odvolal.
„Dochází mi chakra, to není dobré,“ uvažoval.
Pomalu se obracel čelem k Sasorimu. Stejně pomalu i otevřel oči, které obě přímo překypovali arogancí. Nakonec se i pomalu pousmál a stejně pomalu a tiše pronesl: „A víc toho jako neumíš?“
„To není špatné,“ uznal Sasori, „ale…“
Za Rhonokim najednou něco dopadlo. Přejel mu mráz po zádech a úsměv mu zmrzl na tváři.
Věděl, co to je.
„To předtím nebyl útok s úmyslem zničit mě. Všechno to bylo jenom pro to, aby mě nalákal do téhle pasti,“ uvažoval.
Neotáčel se, jen znovu vyvolal Taisei kaki. Už ani nestačil uhnout otráveným jehlicím, které se proti němu rozletěly z druhé Sasoriho nálože. Jehlice se opět rozletěli všemi směry a stejně jako předtím, co zasáhly, to zemřelo.
Rhonokiho Taisei kaki ho sice znovu zachránilo, jehlice, které se však v modrém ohni vypařily, vytvořily obrovský otrávený mrak přímo kolem Rhonokiho. Ten jen stačil zadržet dech. Modrý oheň se rozplynul, jak se Rhonoki přestal soustředit.
„Už ti nezbývá moc chakry, že?“ ozval se Sasoriho klidný hlas.
Rhonoki se vylekal. Věděl, že Sasori má pravdu.
„Měl bys vědět, že z toho oblaku se nedostaneš,“ pokračoval.
Ohnivý ninja to však zkusil. Naslepo proběhl kouřem a málem se ocitl i mimo nebezpečí, jenže ho cosi zastavilo. Za rameno ho chytila nějaká ruka. Pak za druhé rameno další, další za nohu a během chvíle byl Rhonoki spoután několika desítkami párů rukou.
V kouři se před ním začala objevovat nějaká postava. Rhonoki v kouři zamžoural očima.
„Třetí Kazekage…“ pohled mu sjel směrem, kde stál Sasori.
„Takže takhle on zmizel…“
„Varoval jsem tě, Rhonoki,“ ozval se znovu Sasori.
„Uvidíme,“ řekl si Rhonoki v duchu, načež se znovu pousmál.
Tak, jak mu to jen loutka udělaná ze Třetího dovolovala, složil Rhonoki několik pečetí.
Poté mu z ruky přímo proti Třetímu vyletěla várka několika dalších Juuha Reppuu Shou. Všechny svůj cíl perfektně zasáhly, takže Rhonoki byl osvobozen ode všech párů rukou, které ho před chvílí svírali.
Větrná ostří navíc jedovatý oblak rozmetaly, že se stal naprosto neškodným.
„Ksakru! Zapomněl jsem na jeho vzdušná jutsu!“ zaklel Sasori a pohnul prsty.
Třetí se znovu zvedl (Rhonokiho jutsu nebylo dost silné, aby ho zničilo) a vypustil proti protivníkovi další otrávený kouř.
„Pozdě!“ zaradoval se Rhonoki, hbitě uhnul stranou, v letu udělal několik pečetí a vykřikl: „Katon: Goukakyuu no Jutsu!“
Z jeho pusy vystřelila obří ohnivá koule, která zasáhla jedovatý mrak. Ten téměř okamžitě vzplanul, načež se oheň začal barvit do modra. Když zmizel, Třetí stál začouzený a bez šatů na zemi. Byl však v pořádku.
„Vážně už máš jen velmi málo chakry,“ zopakoval s úsměvem na tváři Sasori.
„Tvoje Taisei kaki Třetího sotva začoudilo.“
V odpověď se Rhonoki jen arogantně usmál. V duchu si však říkal něco jiného.
„Sakra! Taisei kaki můžu v plné síle použít ještě maximálně jednou! A moje vzdušná jutsu… můžu zkusit… ale nemám dost chakry na experimenty! Musím se dostat co nejblíž!“

Rhonoki a Sandaime Kazekage se na sebe jen několik nekonečných sekund dívali. Nakonec však Třetí vyrazil. Z pravé ruky vytasil pár velikých, rovněž otrávených ostří.
Rhonoki se přikrčil, připraven uhnout. Třetí se blížil čím dál rychleji a byl už sotva pár metrů od ohnivého ninji…
Rhonoki však neuhýbal. Loutka se napřáhla a sekla.
„Končíš!“ vykřikl radostně Sasori…
Rhonoki však neskončil.
Prohnul se v zádech, až spadl na zem a zbraň Třetího ho minula jen o několik málo centimetrů.
Sasori hbitě pohnul prsty, načež se Třetí stejně hbitě otočil a připravil se k dalšímu seku. To už měl však Rhonoki složeny všechny potřebné pečetě.
„Futon: Renkuudan!“ vykřikl a z jeho pusy vyletěla koule vzduchu smíchaného s chakrou.
Slabé místo, Sandaimeho hlava byla zasažena plnou silou Rhonokiho jutsu a rozletěla se na kousky.
„Renkuudan?“ podivil se Sasori.
„Přesně tak,“ usmál se na něj Rhonoki.
„Ovládl jsem techniku Ichibiho Bijuu. Není tak silná jako u samotného démona, rozhodně to není třída S, zvlášť když mám tak málo chakry… ale stačí to na rozbití kusu dřeva v malinkaté třísky. Doufal jsem, že to nebudu muset použít.“
„Nechtěl jsi to použít, protože za to platíš délkou svého života, že?“ zeptal se Sasori.
„Došlo mu to,“ podivil se Rhonoki.
Chvíli se tvářil překvapeně, pak se však znovu usmál a promluvil: „Jsi dost chytrý. Tak dobře – neovládnul jsem jeho techniku, jen jsem si ji od něj vypůjčil. A vidím, že jako jediná působí opravdu efektivně,“ s posledním slovem se Rhonokiho pohled stočil ke zničené loutce Třetího Kazekageho.
„Jestli si myslíš, že se nechám znovu nachytat na tu samou techniku, pak jsi dost hloupý,“ konstatoval Sasori a přešel blíž k Rhonokimu.
Z Hirukova krunýře se obrovskou rychlostí vysunul ocas a zamířil přímo proti soupeři.
„Jak předvídatelné,“ zaradoval se Rhonoki a zopakoval své číslo s koulí Taisei kaki na ruce. Tentokrát však do ohně foukl a vytvořil tak silný plamenomet, který zasáhl Hirukův ocas.
„Co to?“ podivil se Rhonoki.
Ocas se ani o trochu nezpomalil. Sasori málem nestačil ani mrknout a Rhonoki byl zasažen plnou silou jeho ocasu.
„Konec,“ řekl hlubokým hlasem, „vyhrál jsem,“ a otočil se k odchodu.
Najednou se však zastavil.
„He?!“ podivil se.
Uslyšel za sebou totiž podivné hvízdání. Chtěl se otočit, aby zjistil co to je, ale už to nestihl. Hirokovo slabé místo – střed jeho krunýře – bylo zasaženo další vzdušnou koulí smíchanou s chakrou.
Mohutný krunýř na Sasoriho osmnácté loutce se najednou rozletěl na hromadu třísek.
Překvapený Sasori se rychle otočil, když vtom uslyšel ten arogantní hlas: „Pozdě, Sasori. Vyhrál jsem já. Taisei kaki!“ a všude se znovu rozhořel modrý oheň.
Konec sedmnácté části.