Chyba v Matrixu 11

Izuma! Koétetsu! Chlapi moji! Letím za vámi!“ zařvala sema utíkala směrem k vrátnici.
Doletěla jsem a chystala se, že na ně udělám BAF! Ale…
,,Ááááá!“ můj zděšený výkřik se nesl hodně daleko…

Izuma i Kotetsu přede mnou leželi v tratolišti krve. Čerstvé krve. Zděšeně jsem se svezla na kolena. To už za mnou doběhli i ostatní.
,,A ku*va…“ uletělo Suigetsemu. Karin ho sjela nepříjemným pohledem a nervózně přešlápla z nohy na nohu. Juugo se tvářil neutrálně, ale lehce to v něm cukalo… krev v něm asi nevyvolává jeho lepší já… Dokonce i Tobi ztichl…
Ostatní zůstali v šoku koukat na dvě těla lidí, které znali… někteří lépe, někteří méně, ale znali… Na těla mužů, kteří znamenali kus Konohy. Sakura se konečně vzpamatovala a šla jim zkontrolovat puls. Nedoufala, ale stejně to pro jistotu zkusila… Smutně zavrtěla hlavou.
,,Když jsou vrátní mrtví, kdo je teď ve vesnici?“ vypadlo ze Saie. Všichni jsme se po sobě podívali a zároveň vběhli do Konohy. Cestu nám lemovala krev, zkáza a beznaděj. Když jsme doběhli doprostřed vesnice, zarazili jsme se. Před námi leželo tělo Tsunade. Tělo bez hlavy… A nad ním stál ninja v růžové masce. S blonďatou hlavou v ruce…
,Já... nechápu to... v té kronice bylo, že Tsuneda zemře až za měsíc! Ale... v té kronice jsem nebyla já... a obi nežil... možná jsem toho změnili příliš mnoho.... a možná ne k lepšímu...' pomyslela jsem si.
,,Ty!“ zakřičel Naruto a vrhl se na ninju, ale Sasuke ho zastavil.
„Naruto, to je jeden z nich…“ zašeptal mu.
Růžovomaskáč se nevesele uchechtl.
„To je vzkaz od našeho pána Beleora. Buď se k nám přidáte, nebo zemřete! Tohle,“ řekl, a ukázal na spoušť kolem sebe, „je jen ukázka!“ Nemluvil jenom k nám, ale jak sem si všimla, tak i k lidem, kteří byli poschováváni uvnitř bytů. Zabiti byli jenom ti, co bohovali…
„Máte tři dní na rozmyšlení. Aspoň vidíte, jak je náš pán šlechetný. Za tři si přijdeme pro odpověď.“ Řekl Růžomaskáč a zmizel v obláčku růžového kouře.
„Proč… proč … sakra růžová?!“ vypadlo ze mě. Všichni se na mě podívali pohledem, jakože –ona-je-úplně-blbá-tady-je-tak-vážná-situace-a-ona-řeší-nějakou-blbou-růžovou a dál moji poznámku raději ignorovali.
,,Co budeme dělat?“ zeptal se Sai.
,,Nic proti, ale neměli byste lepší se k nim přidat?“ zeptala se Karin.
„Já nic dělat nebudu, já jsem good boy!“ zaječel Tobi.
Tu se na něj ale Sakura podívala vražedným pohledem a řekla : ,,Ty budeš dělat to, co ti řeknem. Budeš bojovat, budeš prostě dělat, co bude potřeba, nebo…“nebezpečně jí zapraskaly klouby.
,,Ano. My budeme bojovat.“ Řekl Naruto.
„Ale... vždyť… už nemáme hokage.“ Zašeptala Sakura a z očí se jí vykutálely slzy. Sklouzly jí po lících a zanechaly po sobě slané cestičky.
,,Hele… ta holka brečí…“ šťouchl Suigetsu do Karin. „Teď ji začne Sasuke utěšovat…“ šklebil se na ni. Karin se na něj jen hooodně ošklivě podívala a raději neodpovídala.
,,Tak si budeme muset zvolit nového…“ řekl mimoděk Kakashi.
„Naruto, asi si splníš svůj sen, na rozdíl ode mě…“ usmál se na něj Sasuke.
Naruto jen vyvalil oči.
„To jako že…JÁ?! Já mám být hokage?“
,,Ne, ten druhý Naruto vedle tebe, baka…“ zaironizovala sem si.
Naruto se jen usmál… dřív by byl jásal, ale dnes nemohl…

Ještě ten den jsme shromáždili zbylé obyvatele a konaly se volby. Kupodivu, Naruto opravdu zvítězil. A skoro vůbec jsem nemusela falšovat volební lístky!

***Příští den***

„Narutooooo!“ křičím, Je teprve ráno a už toho oranžovýho musím shánět. Snad nezapoměl, že je pohřeb všech, co včera padli…
Ještě zajdu do jeho bytu…
,,Narutoooooo!“
,,Jo! Tu jseeem!“ ozve se z koupelny a vyjde z ní unaveně vypadající Hokage.
,,Hele co mám!“ zubí se a podává mi objemnou knihu…
,,Ech?“
,,To bude kronika! A budu ji psát já sám!“