Dr. Hatake 8 - pravítko

„Jak je na tom ??“ Vletěl Hatake do své zasedací místnosti.
„Detoxikovali jsme ho a podali léky, teď spí.“ Odvětil mu Uzumaki.
„A proč tu sedíte a nic neděláte!“ Vyjekl na ně s mírným nádechem údivu v hlase.
„A co podle vás máme dělat??“ Zakroutila Haruno hlavou.
„Já nevím, snažit se ho diagnostikovat, hrát karty, pexeso, dělat testy, hrát člověče nezlob se.“ Zasmál se Ironicky. Uzumaki se na něho přidrzle ušklíbl a vytáhl z podstolu desku s kartami.
„Děláte si srandu?“ Vykulil Hatake oko.
„Nééé.“ Protáhl slabiku Uzumaki. „To by jsme si nedovolili.“ Dodal.
„Dáte s námi??“ Přizvala ho Haruno.
„To je snad vtip?!“ Vykřikl a po chvíli ticha už si sedal ke stolu a držel v rukou karty.

„Jak je to možný že pořád vyhrává.“ Nechápavě kroutil Uzumaki hlavou.
„Podvádíte!“ Obvinila ho Haruno.
„V žádném případě, prachy sem!“ Šklebil se Hatake pod maskou.
„To sem měl na oběd.“ Odvrátil Uzumaki sklesle hlavu.
„Já ti na něj půjčím.“ Usmála se na něho Haruno.
„Já bych to s ním nehrál.“ Objevil se za Hatakem Maito.
„A to jako proč?“ Vykřikli údivem oba.
„Mlč, nebo jim řeknu to o tvém plyšákovi!“ Začal Hatake výhružně.
„Posluž si, už ho nemam.“ Podělal ho Gai a začal vysvětlovat. „Váš milovaný šéf, má pod tou jeho pirátskou maskou docela neobyčejný oko.“
„To ti nedaruju!“ Přivřel zlostně oči.
„Nevěděla sem že Sharingan umí i tohle.“
„Vy…vy to víte??“ Vykulil oko.
„Neříkal jste sám že sem vám poškrábala skleněný oko…chtěla sem, ale to by vás asi bolelo.“ Ušklíbla se.
*píííp*
„Kdo to byl?! Říkal sem vám že při hře to máte vypínat!“ Opřel se Hatake o stůl a hodil na oba upřený pohled.
„To jsi byl ty.“ Opravil ho Gai.
„Sakra!“ Vytáhnul si z kapsy pager a vykuleně na něho hleděl.

„Áuuu.“ Ucukl se Ori, když mu Hatake zapíchl jehlu do nohy.
„To je divný, pohněte prsty.“ Nechápavě čuměl i se svým týmem na prsty Oriho nohy, jimiž dotyčný pohyboval.
„To nechápu.“ Ozval se Uzumaki.
„Zkuste ruku.“
„Jde to…ono to jde!“ Začal Orochimaru jásat.
„Žloutenka přece nezpůsobí ochrnutí.“ Začala Haruno vyvracet to, co měla přímo před očima.
„Ne, to nezpůsobí.“ Řekl nejistě Hatake.
„Čím to teda bylo??“ Nahodil Uzumaki otázku.
„To je to, co musíme zjistit!“
„Doktore, co semnou teď bude?“ Zeptal se rozvážně Ori.
„Už jsme navrátili na původní místo to, co tchýně přerovnala, to ale neznamená že už jsme jí konečně vyhnali z baráku.“ Ušklíbl se doktůrek. Orochimaru se zmateně otočil na Uzumakiho, ten na Haruno.
„Ach jo…“ Povzdechla si. „ Hatake tím chtěl říct, že příznaky už jsme vyléčili, ale nemoc ve vás pořád je.“

„Takže pacient je v pořádku??“ Nechala si Tsunade opět zavolat Hatakeho.
„Né tak docela.“ Zavrtěl hlavou.
„Co tím myslíte??“ Nechápala.
„Zákazník snědl první menu, ale objedná si další.“ Zašklebil se.
„Stejný nebo jiný??“ Oplatila mu xicht.
„Já nevím jakej má vkus.“ Pohodil rameny.
„Tak to abyste si šel zahrát na prodavače a obchod zavřel.“ Ukázala Tsunade směr dveře.
„Vám bych taky nic neprodal!“ Ozvalo se zpoza již zavřených dveří, když Hatake opustil místnost.

„Jak pokračuje léčba??“ Vešel Gai do Hatakeho pracovny.
„Příznaky vymizely, ale pořád to v něm je.“
„Copa…copa, dneska bez přirovnání??“ Udivil se Maito.
„Už mi došly.“ Zavrtěl hlavou a pořád hleděl na pravítko, s kterým si neustále hrál.
„Zkus to systematicky, játra proti tomu pomáhají. Musel se otrávit.“ Začal Gai radit.
„To mě taky napadlo.“ Řekl skoro až smutně.
„Bezvýsledně??“
„Všechny jedy a otravy co by mohli něco takového způsobit, jsem už zkusil a nic.“ Položil pravítko a zvedl se ze židle.
„Víš o tom že tvůj pacient je něco jako kříženec hada a člověka.“ Zvedl Gai obočí.
„Jo. A ty bankomatu a člověka… Hadí jedy se taky v testu neprokázaly.“ Zvedl opět ze stolu pravítko. Pak si ho ale začal prohlížet proti oknu a všímat si malých prasklinek, které pod jiným úhlem slunečních paprsků nebyli vidět.
„To je ono!“ Vylítl již s lepší náladou ze své kanceláře.
„Co? Konečně tě napadlo že máš taky platební kartu??“ Vylítl Maito za ním.