X-Factor II - 02

Kapitola druhá... Přesun a menší komplikace

A je to tady! Oujé, je to tady!
Lítám po bytě jak torpédo a snažím se uklidit bordel, co jsem způsobila při balení. Orochimaru sedí na židli před počítačem a snaží se najít ten díl Naruta, v kterém byl zakódovaný portál.
Přitáhnu před obrazovku tzv. miništafle, ze kterých jsou nyní schůdky přímo k monitoru.
Pak se znovu zavřu do pokoje a snažím se najít ty FanArty, co jsem nakreslila, vytištěnou mangu a podrobný popis X-Factoru. Zabaleno už mám, tedy až na ten poslední kufr, do kterého se mi povedlo propašovat tátův notebook, ještě než odjeli do Itálie.
Kouknu zběžně do zrcadla. Ne, nemám na krku znamení...uf!
"Já to snad nestihnu!" křiknu zoufale a háďátko, které je nyní stoprocentně cvok, přiskočí a pomáhá mi balit.
"Ještě čtvrt hodiny, to stihneš." utěšuje.
"Stejně tu tvou změnu nechápu," zavrtím hlavou a nechám ho odtáhnout mé čtyři kufry před počítač.
"Mám se už převlíct?" otáže se a ukáže na můj dáreček pro něho - super nový oblečení, pověšený na skříni.
"Jo, jasně."
Popadne tedy věci a zavře se v mém pokoji.

Zazvoní zvonek. Jdu otevřít a dovnitř se začne valit proud lidí... tedy spíše ti, co pojedou na dva měsíce do Naruto světa...
Vezmu do ruky seznam a začnu si odškrtávat jednotlivá jména.

Konečný seznam je přeci jen trochu poupraven, některým členům totiž expedice nebyla povolena.
Míša aneb 4akamaru4 - DOSTAVILA SE
Vlaďka aneb Heliovka - DOSTAVILA SE
Monča aneb Hříbátko - DOSTAVILA SE
Kačka aneb Kachnus Syslus Vampírus - DOSTAVILA SE
Janča aneb Krasopisné písmo v praxi - OMLUVENA, JEDE K BABIČCE
Nikča aneb Šmudlík pudlík Medokva - DOSTAVILA SE
Peťa aneb "Já musim prostě Deidaru znova vidět!" - DOSTAVILA SE
Tomáš aneb "Sakura je krásná růžovovláska v praxi....áááách..." - DOSTAVIL SE
Axi aneb žrádlo pro kočky - DOSTAVIL SE
Hráďa aneb Jarmilka - DOSTAVIL SE
Jarda Z. aneb Zámi - DOSTAVIL SE
Jarda M. aneb - OMLUVEN Z DŮVODU, KTERÝ NEBUDU UVÁDĚT
Kuba F. aneb... - ONMLUVEN Z DŮVODU ÚMRTÍ V RODINĚ(dědeček si sednul na motorovou pilu)

Z mého pokoje vystoupí tajemný přízrak...
...bledý můž s dlouhými černými (a tentokrát dokonce umytými) vlasy v culíku, na sobě má černé jeansy a černé tričko...
...no prostě Orin vypadá konečně trochu lidsky.(pozn.autorky: oujé, já si s jeho měněním nedám pokoj..I LIKE změněný ORIN )

A pak...se to stane. V 15:00:00 přesně se na obrazovce PC objeví portál...
Prvně vstoupí Orochimaru a za ním naše kufry. Dohlížím na přesun ostatních do portálu, pak teprve sama vstoupím.
Chvíli letím jakýmsi mezidimenzním prostorem. Ten pocit je nesnesitelný, jako kdybych neměla v plicích žáný vzduch. Ta prázdnota, to vakuum na mě doráží ze všech stran. A pak...uvidím v temnotě světlo. Ještě chvíli letím a... přistanu přímo do jakési vody.
Zamrkám, rozhlédnu se a vidím, že naše kufry jsou na suchu a úplně suché, ale zbytek lidí se válí v malé říčce, přesně jako já.
Slunce zrovna zachází za stromy okolo nás...
"A kruci!" dojde mi, kde to vlastně jsme.
Pokud je mé tušení správné, tak...
"Všichni sem!" vykřiknu a lidé od nás ze třídy se seskupí okolo mě.
"Orochimaru?" zašeptám směrem k hadímu muži, "Že nejsme tam, kde si myslím, že jsme?"
Po jeho tváři přeběhne stín.
"Myslím, že jsme právě tam, kde doufáš že nejsme." odpoví a vyšle jakéhosi malého nenápadného hádka na průzkum terénu.
"Lidi, hlavně nikam nechoďte!" promlouvám mezitím k obyvatelům lidského světa, zmateným a vyděšeným mým totálně klepajícím se hlasem.
Pochopí a posadí se na zem.

Asi po hodině sezení a nudy se vrací "hadí průzkumník" ke svému pánovi.
Pohlédnu na něj s malou nadějí v očích. Zavrtí hlavou.
"Bohužel. Jsme přesně tam, kde ses obávala."
Zvednu ruce a sjednám si ticho. Všechny pohledy jsou teď upřené na mě.
"Bohužel se nám to trochu komplikuje," začnu, "Byli jsme vyklopeni do tréninkového areálu, kde se podle anime konalo druhé kolo zkoušky chuuninů. Jak tady Orinův miniaturní špionážní summon zjistil, jsme tu dokonce zamčeni."
Nechápavé pohledy ostatních dokazují....že nic nechápou.
"A kde to teda vlastně jsme?" otáže se Petra "Je tu hrozná špína!"
Zavrtám pohled do země a řeknu: "Milí lidičkové, nacházíme se v lese Smrti."