Japonština 19. lekce: Slovesa - úvod
Po delší době (sou přece prázdniny) tu je další lekce.
Úvod do sloves (Doushi 動詞)
Japonská slovesa nedělají rozdíly v čísle, rodě nebo osobě. Vypisována jsou ve slovníkové nebo prosté formě. Všechna slovesa (kromě dvou nepravidelných) se dají rozdělit do 2 skupin skloňování. Liší se jen způsobem tvorby kořenu a infinitivu. Kořen se může změnit nebo mít příponu, která tvoří čas, způsob a zdvořilost.1. skupina: Všechna slovesa, jež ve slovníkové formě nekončí na -eru, -iru. Kořen je formován odtržením -u na konci a infinitiv zaměněním -u za -i. Příklad:
Slovníková forma | Psaní | Kořen | Infinitiv | Význam |
---|---|---|---|---|
Kaku | 書く | Kak- | Kaki | Psát |
Iku | 行く | Ik- | Iki | Jít |
Yomu | 読む | Yom- | Yomi | Číst |
Hanasu | 話す | Hanas- | Hanashi | Mluvit |
2. skupina: Těchto sloves je oproti provní skupině výrazně méně. Všechna tyto slovesa končí na -iru, -eru. Kořen je formován odtržením -ru a infinitiv taky. Příklad:
Slovníková forma | Psaní | Kořen | Infinitiv | Význam |
---|---|---|---|---|
Miru | 見る | Mi- | Mi- | Vidět, Dívat se |
Kariru | 借りる | Kari- | Kari- | Půjčit si |
Oshieru | 教える | Oshie- | Oshie- | Naučit |
Taberu | 食べる | Tabe- | Tabe- | Jíst |
Dále tu máme 2 nepravidelná slovesa:
Slovníková forma | Psaní | Kořen | Infinitiv | Význam |
---|---|---|---|---|
Kuru | 来る | Ki- | Ki- | Přijít |
Suru | する | Shi- | Shi- | Dělat |
Ano, bohužel, toto je pouze nezajímavá teorie a základ do sloves v kostce(avšak pokud se jednou chcete stát japonským lingvistou, tak to asi budete potřebovat), ale příště nás čeka použití slovesa být.
Konnichiwa, minna, prosím pomohl by mi někdo přeložit větu ,,doufám že si to užijete.'' ?? Moc prosím
Douzo otanoshimi kudasai.
Zdravím. Potřeboval bych poradit se slovy typu Wakaru (Wakarimasu), Kaeru (Kaerimasu). Normálně by se měla při slovesech končících na -ru nahradit poslední slabika tvarem -masu. Proč se ale při tvoření zdvořilé formy u těchto sloves nahradí jen -u a přidá -imasu?
pro příklad,
Taberu -> Tabemasu
Kaeru -> Kaerimasu
Obě slovesa končí na -ru, jaký je tedy mezi nimi rozdíl?
Děkuju za vysvětlení
Nu, některá slovesa v japonštině vypadají jako ichidan (ty, co končí -iru -eru), ale chovají se jako godan (ty ostatní). Jsou to: hairu (vstoupit), hashiru (běžet), iru (potřebovat), kaeru (vrátit se), kagiru (omezit), kiru (řezat), shaberu (povídat si) a shiru (vědět).
Tkrd, wakaru je normální godan sloveso. ^^
Moc děkuju za vysvětlení ^^
Tkrd, komentář pod tebou jsem to už vysvětlovala. xD
Mňa by zaujímali slovesá hashiru a kaeru. V 7. lekcii bolo uvedené, že prítomný čas je hashirimasu a kaerimasu, podľa tejto tabuľky mi to však vychádza ako hashimasu a kaemasu. Sú tieto slovesá výnimky?
hashiru i kaeru jsou slovesa první skupiny, nikoli druhé.
https://neasiac.wordpress.com/
Takže sú to výnimky, ktoré treba proste vedieť? Ja len preto, či to má nejaké opodstatnenie, aby som si to vedel odvodiť aj pri iných slovesách, ktoré sa končia na -iru -eru ale napriek tomu patria medzi godan.
Ano, jsou to výjimky. Další jsou hairu(入る)- vstoupit, iru(要る)- potřebovat, kagiru(限る)- omezit, kiru(切る)- stříhat, shaberu(しゃべる)- povídat si, shiru(知る)- vědět.
Ale netuším, jestli se to dá nějak poznat
ahoj všem měl bych dotaz je to správně když napíšu :Anata mo watashi aishiteru desuka ? (mělo by to být : miluješ mě ? není v tom nic osobního je to jediný sloveso který zatím umím )předem děkuji za odpověd (omlouvám se jestli to sem nepatří )
,,Dokud s lidmi nesdílíš jejich bolest, nikdy je nedokážeš pochopit"
Aishiteru není sloveso, je to hovorová podoba průběhového tvaru ai shite iru od slovního spojení ai suru. Jelikož je to samo o sobě sloveso, to desu už za tím nemá co dělat.
Pokud to má znamenat Miluješ mě?, osobně bych preferoval jiný tvar (ačkoliv nevím, jestli by to Japonec použil):
(Anata wa) watashi ga suki desu ka?
což se mi ale zdá dost formální na takové vyznání, takže spíš:
Kimi wa boku ga suki da?
dobře děkuji ^_^
,,Dokud s lidmi nesdílíš jejich bolest, nikdy je nedokážeš pochopit"
Myth: pokud se jedná o vyznání lásky, dal bych spíš daisuki namísto suki.
Namikawa: Anata mo watashi aishiteru desuka je určitě špatně, "mo" znamená "také", když už, tak by tam mělo být "wa", ale celý začátek (Anata wa) se může vynechat (v češtině taky řekneš spíš "miluješ mě?" a ne "ty miluješ mě?"). Zbytek už zmínil Myth, takže ho nebudu opakovat.
https://neasiac.wordpress.com/
ok děkuji ^_^
,,Dokud s lidmi nesdílíš jejich bolest, nikdy je nedokážeš pochopit"
Když jsem to napsal u článku o minulém čase, prostě to musím napsat i tady. Myslím si, že je to hrozně složitě vyložené a že by to šlo i pochopitelněji.
Většina sloves se dělí na godan (pětikmenová) a ichidan (jednokmenová), což, mysím si, mluví za vše.
Ichidan mají jen jeden kmen, který se vlivem časování nemění. Končí na -eru nebo -iru, to ale neznamená, že všechna takto končící slovesa jsou samohlásková. Patří mezi ně například sloveso 食べる taberu nebo 見る miru.
Godan mají pět rozdílných kmenů, ke kterým se podle míněného tvaru slovesa přidávají různé přípony. Tvar, o kterém se zde u nich mluví jako o infitivu, infinitiv rozhodně není. Je to 2. kmen, nebo také I-kmen.
Mimochodem, sloveso 行く iku, zmíněné mezi souhláskovými, neoficiálně spíš patří mezi nepravidelná, jelikož například tvoří minulý čas 行った itta.
Viz comment by Prasatko: takže SUKI je MÁM RÁD?
好き (suki) samo o sobě mít rád neznamená. Je to to stejné jako třeba slovo 痛い (itai), kdy 痛いです(itai desu) doslova znamená být bolavý, ačkoliv se to překládá jako bolet. Samozřejmě, že ve větě se ta spona může vynechat, ale 好き(な) samo o sobě znamená oblíbený.
Narážím tím na to, že volný překlad slouží k tomu, aby "to" v mateřském jazyce znělo hezky. Japonština však není indoevropský jazyk, a proto se o něm ani tak moc uvažovat nedá. Je daleko lehčí sestavit větu, když o ní budete uvažovat logicky, doslovně. Jednou se vám stane, že narazíte a nebudete vědět, jak správně sestavit větu, neboť prakticky ani nebudete vědět, co vlastně říkáte.
Například věta 僕は君がすきだ boku wa kimi ga suki da, volně přeloženo jako Mám tě rád. Doslovný překlad však říká (Co se týče mě) - ty (podmět) - jsi (moje) oblíbená. Někdo mi hned může říct, že to je hloupost, ale znovu opakuji - japonština se nedá připodobnit indoevropským jazykům.
pls - jak se řekne nanávidět?
třeba "já nenávidím psy"
DAIKIRAI 大嫌い nebo NIKUMU 憎む (nevím přesně rozdíl mezi temihle)
inu ga daikirai (daikirai desu) = nenávidím psy.
neko wo nikumu (nikumimasu) = nenávidím kočky
(kobuta ga suki desu = mám rád prasátka LOL)
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
díy moc