Inteligent a drsňačka - Půjde to dohromady? 016

016 – Vše se pokazilo... A nebo ne?
„Teď za to zaplatíš!“ zařval Kisame a vrhl se se Samehadou na Itachiho. To ale nepočítal s jeho genjutsu. Itachi ho v něm uvěznil a mučil ho. Kisame se v genjutsu pomalu vysoušel a vysoušel. Itachiho to nijak zvlášť netěšilo, ale neměl na vybranou.
Sakura se pěstí trefila přímo do Sasoriho, ale protože byl loutka, pěst prorazila dřevo. Ale jediná živá část v loutce zůstala nepoškozená a přeskočila do jiného náhradního těla. Sakura naštvaně zavrčela a poradila ostatním, ať míří na srdce. Hned se podle toho zařídili.
Naruto se mnou, Temari a ostatními jsme (mimochodem neúspěšně) útočili na Tobiho a ten jen tak stál a někdy i jen tak pro zábavu uhl. Zjevně ho to přestalo bavit, protože přešel do útoku.
Ve sklepě v Akatsuki skrýši...
Shizune seděla na posteli opřená o zeď, brečela a přemýšlela o tom, co Deidara udělal.
„Mohl by do mě být zamilovaný?“ ptala se sama sebe, „ne, to těžko, nikdy mě neviděl, až teď,“ odpověděla si hned. Nevěřila na lásku na první pohled a neměla to v plánu. Cvakl zámek a dveře se skřípavě otevřely. Dovnitř vešel Deidara, ani na Shizune nepohlédl, položil jí talíř s jídlem na stůl a otočil se k ní, až když se dotkla jeho paže. Hned odstoupila, ale pro něj ten dotyk byl víc než jen to.
„Proč jsi to... Proč jsi udělal to, co jsi udělal?“ zeptala se chabě.
„To tě nemusí zajímat, hmm... mám své důvody,“ zamumlal a odvrátil se.
„Proč?“ zopakovala otázku. Otočila ho k sobě. Pohlédl jí krátce do očí, ale hned zase oči sklopil.
„Myslel jsem, že třeba...“ nedopověděl.
„Myslíš, že bych chtěla něco mít s vrahem toho, kterého jsem milovala?“ Shizune se rázem rozohnila a naštvala. Zlostně se na něj dívala. Ještě víc sklopil hlavu. Protočila nad tím oči.
„Ne,“ zavrtěl hlavou.
„Tak vidíš! Kdyby tvou milovanou někdo zabil, chtěl by jsi s jejím vrahem něco mít?!“ zeptala se a poodešla od něj dál.
„Ale má milovaná žije a opravdu jsem nevěděl, co ta bomba způsobí nebo, že tvůj milovaný zemře!“ Poslední slovo vyprskl a pohlédl jí do očí. Viděla v nich trochu zlosti, smutku a lásky...
„Lásky?!“ pomyslela si překvapeně, „ne, to se mi zdálo,“ namlouvala si, ale byla si jistá o opaku. Jen si ho nechtěla připustit.
„Takže ty máš svou milovanou?!“ zeptala se škodolibě Shizune, „co kdybych ji zabila?! Jak by ses cítil?!“
„To těžko, pak bys totiž musela spáchat sebevraždu,“ odpověděl klidně Deidara a Shizune chvíli trvalo, než si uvědomila, že to znamená, že je jeho milovanou.
„To ne! T-ty mě... n-nemiluješ!“ křikla a odskočila ještě dál.
„Co když jo?“ zeptal se Deidara uštěpačně. Přistoupil k ní a ona ještě víc couvla. Znovu přistoupil a Shizune narazila zády na zeď.
„Nech mě!“ odstrkovala ho rukou, když byl u ní tak na metr. Neustoupil a ani ji nenechal na pokoji.
„Dovol mi ukázat, jak moc tě miluju,“ zašeptal, znovu se ho pokusila odstrčit, ale to už se skláněl k ní a k jejím rtům. Něžně ji políbil. Nedral se jazykem do jejích úst. Byl to jen povrchový polibek. Shizune se ze začátku bránila, ale pak se poddala. Když se Deidara odtáhl, chtěla odskočit, ale Deidara ji držel za ramena a tak nikam nemohla. Aspoň si tedy utřela hřbetem ruky pusu. Deidara se jí díval do očí a ona mu pohled neochotně oplácela.
„Ty si myslíš, že jedna pusa něco změní?!“ zeptala se, ale vztek už z velké části vyprchal. Pokrčil rameny.
„To nevím, ale doufám, že ano.“ Zahleděl se do země.
„Budou mě hledat,“ řekla a donutila tak Deidaru, aby na ni pohlédl. Zase jen pokrčení ramen.
„Hej! Nekrč pořád rameny!“ ždrcla do něj. Zase jen pokrčení.
„Ty toho nenecháš?“ pohlédla na něj. Zakroutil hlavou a pousmál se. Shizune si řekla, že zas tak špatný není. Políbila ho, ale on se už nedržel zpátky. Zaútočil svým jazykem na její ústa a brzo je dobyl. Shizune si v tu chvíli uvědomila, že kvůli němu je Yamato mrtvý a silně ho od sebe odstrčila. „Co se stalo?“ zeptal se.
„Ty!“ ukázala na něj prstem, „vypadni!“
„Nevím, co ti přelítlo přes nos, ale dobrá!“ odsekl a bez jediného dalšího slova odešel.
U nás na bojišti...
Zbýval jediný protivník – Tobi. Kisame byl zabit Itachim. Hned jak ho pustil z genjutsu. Sasoriho srdce bylo roztříštěno Sakurou, která se opravdu naštvala. Tobiho jsme pořád nemohli zasáhnout a to bylo špatné.
„Ona je těhotná!“ ukázal najednou na Konan. Ta se strašně lekla.
„Nezabráníte mi!“ řekl Tobi, přiskočil až příliš rychle k ní a praštil ji do břicha.
„Ne!“ vykřikla a zkroutila se v bolesti, „to je to jediné, co mám po něm!“ rozbrečela se a Tobi záhadně zmizel.
Všichni jsme vyčerpaní a zranění se vrátili do naše domu a padli do postelí. Konan vyšetřovali píseční medikové, ale hned jí řekli, že nejsou moc velké naděje, že dítě přežilo. Konan se rozbrečela nanovo. Kotetsu s ní byl do poslední chvíle, než musel na chodbu nemocnice a musel čekat. Nic jiného mu nezbývalo.
U mě a Temari...
Převlékli jsme se a padli do postele. Už byl skoro večer. Vtom si mě Temari přitáhla a začala líbat. Poddal jsem se a ona si na mě lehla. Překulil jsem se, abych si mohl lehnout já na ni, ale neuvědomil jsem si, že ležíme na kraji postele a sletěli jsme na zem. Ale Tem to bylo vcelku jedno, jestli jsme na posteli nebo na zemi. Dál si to domyslete...