Shikamaru detektivem 01

Byl jasný, krásný den. Děti se proháněly po ulici hrajíc si svou hru, na tržišti se starší pán pokoušel vyjednat slevu na ovoce a zeleninu a žáci akademie se vraceli domu z odpoledního vyučování. Všichni si užívali tepla, které poskytoval konec srpna a nikoho ani nenapadlo mračit se.
Dokonce i Shikamaru měl výjimečně dobrou náladu. Povedlo se mu vymluvit se z učení na akademii a téměř celý den tak prolenošil na své oblíbené střeše, kde si v klidu pokuřoval cigarety a pozoroval občasné mráčky. Při cestě domu se stavil u hrobu Asumy, tiše se pomodlil a začal vyprávět, co se stalo v Konoze nového. Byl to jeho obvyklý týdenní rituál. Dokonce přinesl popelník, který umístil vedle hrobu a v němž při každé návštěvě zapálil jednu cigaretu na počest svého učitele. Jednou za půl roku popelník vyčistil, přičemž ho ten samý den začal znovu zaplňovat.
Nedávno byl Shikamaru povýšen na jounina. A jak bylo v klanu Nara zvykem, dostal budoucí vůdce vlastní bydlení. Shikamaru požádal o dům blízko lesa a bylo mu vyhověno. Nevadilo mu, že je to trochu stranou od zbytku staveb, byl tam klid a nebylo to zase tak daleko.
Když se Shikamaru dostal domů, odhodil krabičku cigaret na noční stolek vedle postele, převlékl se a šel si připravit jídlo. Po večeři měl v plánu se ještě chvíli válet na verandě, proto zašel do své ložnice pro pomuchlanou krabičku s nikotinovou zbraní.
Náhle se však zarazil. Pod krabičkou leželo několik fotek, které rozhodně nebyly jeho. Rozpačitě, ale obezřetně je zvedl a začal si je prohlížet. Během prohlížení vystřídal jeho obličej několik barev, ale zastavil se na sytě červené. Ruce se mu roztřásly tak, že vysypal fotky na zem. Odevzdaně si sedl na postel a sevřel hlavu do dlaní. Náhle ho upoutala zadní strana jedné z fotek. Bylo na ní cosi napsáno.
„Rozkazuji a musíš element najít. Znám tvé tajemství. Přijď na určené místo přesně ve 21:00. Uvidíme, jestli jsi tak chytrý, jak si o sobě myslíš.“
Šel ven a zapálil si. Potřeboval se uklidnit, aby měl čistou hlavu na uvažování. Jak je možné, že ho někdo při tom vyfotil? Kam má přijít? A hlavně, o koho jde? S těmito myšlenkami vytáhl z balíčku další cigaretu a škrtl zapalovačem. Vcelku rychle přišel na to, kam má přijít, nebyla to zase tak velká šifra. Ale věděl, že s ostatním nepohne, dokud nebude mít více informací.
Bylo 20:08. Shikamaru pomalu kráčel směrem do centra Konohy. Cestou minul Yaminiku, kde uviděl Choujiho a nový obchod s oděvy La Munat, kde pracovala Ino, které objevili alergii na pyl. Vzpomněl si, jak tam asi před týdnem vzal Temari, aby si vybrala dárek k narozeninám. Vždy to tak dělal, byl líný vybírat něco sám. V té době tam ještě Ino nebyla. Vešli s Temari do obchodu, kde je uvítal majitel. Byl velmi milý, ale dával na sobě znát, že je spřízněn s rodinou feudálního pána Mizu no Kuni. Podle vznešené rodiny se jmenuje jeho obchod, který prodává samozřejmě pouze nejlepší a nejdražší modely podle poslední módy.
Zatřásl hlavou, musel potlačit neproduktivní myšlenky. Začal znovu přemýšlet o tom, kdo je onen záhadný vtipálek. Někdo z klanu? Někdo z jeho týmu? Určitý smysl dával i Naruto, ale ten by na to neměl hlavu. Po tom, co se dal dohromady s Hinatou dokonce zanechal jeho obvyklých vtípků.
Konečně došel na místo určení. Ze šifry ho odhalil rychle. Z první, nesmyslné věty dal dohromady první písmena a vyšel mu ‘ramen‘. V Konoze byla jenom jedna restaurace, kde se dá Narutův oblíbený pokrm sehnat, a to Ichiraku. Dostavil se tam ve 20:57, takže měl ještě malou časovou rezervu.
Jak předpokládal, žádný host tam nebyl. Jediná přítomná osoba byla Teuchi, majitel, který zrovna myl velký hrnec. Sedl si a objednal si sklenici vody. Pomalu z ní usrkával a pozoroval okolí.
Jakmile odbyla devátá, dal mu Teuchi přeložený papírek. Shikamaru neočekával, že by vtipálek přišel osobně, dokonce ani nečekal, že by dostal další informace. Myslel, že si z něj někdo vystřelil a nastraží mu doma další fotky, proto tam připravil pár pastí.
„Kdo vám to dal?“
„Asi před hodinou tu byl muž v ANBU masce. Říkal, že to mám dát přesně v devět večer muži vašeho popisu a zaplatil mi dopředu tak, aby to pokrylo i objednávku za vás. Zbytek si prý mám nechat.“
Shikamaru odevzdaně otevřel papír. Neptal se na popis, stačilo, aby ten dotyčný ovládal Henge a všechny informace o výšce či barvě vlasů mu budou k ničemu. Začalo mu pouze vrtat hlavou, proč tedy měl ANBU masku, ale rozhodl se, že to vyřeší později. Začetl se do papírku.
„Výborně, to nejlehčí máš za sebou. Další část skládačky na tebe již netrpělivě čeká. Najdi prvek a zaplň jeho díry dírami svého učitele.“
Mozek mu začal naplno pracovat. Co to znamená? Potřeboval si zapálit, ale Teuchi by mu to nedovolil. Poděkoval proto a vydal se zpátky domů.
Doma si sedl na postel, zavřel oči a dal prsty do své obvyklé, přemýšlecí pozice. Toto byl o trochu těžší oříšek než předtím. Náhle prudce otevřel oči. Bylo mu jasné, kde je další informace.