Děti noci 016 -Znovuzrozená

Pomalu došel k polorozpadlému domku, kde před chvíli nechal Sasuke. Doufal, že mezitím neudělal nějakou pitomost. Nestalo se nic, našel ho sedět v koutě. Kolena měl přitiskla k tělu a opíral se o ně bradou. Když dovnitř vešel Naruto, nijak nezareagoval, dál hypnotizoval špinavou podlahu. Naruto se opatrně posadil vedle, něj vůbec nemohl odhadnou, co právě udělá.
„Je mi to líto, já už vážně nevím co jiného mám dělat, ale zachránil jsem ti život a to by sis měl uvědomit,‘‘ řekl pevným hlasem. Už ho přestávalo bavit jeho trucování, počínal si jako malé dítě.
„Co teď s ní bude?‘‘ promluvil konečně Sasuke a zvedl hlavu. To co před chvíli viděl a slyšel chtěl vymazat z paměti navždy. Nešlo to, protože někde v hluboko věděl, že všechno co slyšel byla pravda. A o to víc ho to vše děsilo.
„Bude jako my,‘‘ tohle mohla být jediná odpověď, ale nebylo to co chtěl Sasuke slyšet.
„Nemůže přeci zůstat a rodinou, musíme jí nějak pomoci,‘‘ nalehla Sasuke. Věděl jaké to je, když se člověk stane upírem, jak se cítí a po čem touží. Naruto si oddychl, čekal, že tohle přijde.
„Nemůžu se starat o další dítě,‘‘ řekl pevně a chystal se na odchod. Sasukeho zadržel a vrátil zpět na původní místo.
„Dítě, není dítě a já už taky ne,‘‘ sálal z něj vztek, ale Naruto se jen bavil. Měl pravda, svým počínám se choval jako dítě. Rozesmálo ho to, ale tím víc se Sasuke zlobil.
„Podívej, vůbec netuším jak to dopadne, jestli tu zůstaneme ještě nějakou chvíli nebude důvod, aby opouštěla rodinu, takže se tím dál nezabývej. Kdo ví co zachvěli s námi bude,‘‘ řekl klidně.

Tma ustupovala a oblohu pomalu rozzařovali první sluneční paprsky. To také znamenalo, že silnice se zanedlouho stanou neprůjezdnými nad náporem lidí spěchajících do práce.
A tak začali po silnicích projíždět první auta. Jedno z nich přijíždělo k zatáčce, když řidič zahlédl na silnic tělo dívky. Zběsile dupl na brzdu, stačilo jen pár centimetrů a dívenku by zajel.
5idiš vystoupil z auta a klekl si k dívence.
„Není vám nic?‘¨mírně s ní zatřásl. Dívka po chvilce otevřela očí a zhluboka se nadechla. Vyděšeně tikala po okolí až pohlédla do tváře řidiče.
„Jste v pořádku, není vám nic?‘‘ zeptal se, když dívka nabyla vědomí. Posadil ji a zády opřel o auto. Znovu se vyptával, ale dívenka jako by ho neposlouchala, prohlížela si svoje tělo a ruce, pak pohlédla na řidiče.
„Opravdu jste v pořádku?‘‘ ptal se nejistě, když i jeho dívenka se zájmem prohlédl.
„Jsem, jen mám velký hlad,‘‘ usmála se přitáhla ho o sobě. Muž se snažil vyprostit se jejího sevření, ale jakmile se mu do krku zakously dva špičaté tesáky, jeho snaha byla marná. Za pár minut kleslo mrtvé tělo vedle dívky. Dívenka konečně nabila vědomí a zhluboka se nadechla, na tváři sej i objevil blažený úsměv, přesně tohle potřebovala.
Postavila se nastoupila do auta, toho mrtvého řidiče, nastartovala a rychle se vydala ke svému domu. Měla štěstí, že její rodiče chodí do práce tak brzo, jinak by měla problémy. Chvíli přemýšlela zda jít do školy. Teď už to bylo stejně zbytečné, ale když pomyslela kolik lidí tam bude. Začali se ji sbíhat sliny. Převlekla se ze špinavého a zakrváceného oblečení do čistého, nastartovala ukradené auto a vydala se do školy.

Sasuke a Naruto domů dorazili za svítání, nemělo pro ně cenu jít spát, stejně by jim za pár minut zazvonil budík, který už byl několikrát hozen o zeď a nerozbil se.
Oba se mlčky převlekly a loudavým krokem se vydali do školy. Na obou byla znát únava, ale také hlad. Byli to už dvě noci, co nic nejedli. A oba si byli vědomy,že dlouho nevydrží.
Do třídy dorazili kupodivu v čas, a tak si museli užít ohledy spolužáků. Kdo by se nedíval kdyby jim do třídy vešly dvě chodící mrtvoly. Za pár minut dorazila i třetí.
„Jak vidím ani jeden z vás se včera moc dobře vyspal,‘‘ řekla místo pozdravu Sakura posadila se na své místo.
Ona sama byla vyčerpaná a hladová, neměla vůbec náladu na školu.
Pár minut do třídy vběhla Hinata, posadila se na své obvyklé místo a položila si hlavu na lavici. Všechno v ní bylo pomíchané. Nedokázala se soustředit, ruce se jí klepali. Ale nejhorší bylo, že měla chuť někoho zakousnout. Kohokoli?
„tak třído posaďte se,‘‘ vešla do třídy „ropuší učitelka a posadila se na své místo. Avšak přísně si pohlédla všechny studenty, kteří se nepostavili.
„Myslím, že bychom měli zopakovat školný řád, někteří studenti nějak zapomněli, že při příchodu učitele se mají studenti postavit,‘‘ řekla přísně a znovu pohlédla na studenty, kteří začali zvedat hlavy z lavice a prohlížet se po okolí.
„Nechci vědět co jste vy všichni dělali, ale chci abyste se postavili,‘‘ řekla znovu přísně.
„Myslím, že bys jste nechtěla vědět, co všechno jsme včera dělali,‘‘ usmál se Naruto a opřel se pohodlně a opěradlo židle. Celá třída se zasmála, i když byl Naruto doslova vyčerpaný, musel si zachovat svoji pověst.