Syn svého otce 06

6.část: Nový tým

Asi po deseti minutách zahlédl nějaké přibližující se postavy. Itachi se postavil, aby ho lépe viděli a čekal. Přišli blíž a Itachi si je mohl lépe prohlédnout. Náhle zůstal užasle stát a zíral na ně. Nemohl uvěřit vlastním očím…

Právě se k němu blížila ona dívka, kterou potkal na své zkoušce. Doufal, že se s ní ještě setká, ale nikdy by nečekal, že s ní bude v jednom týmu. Nechtěl udělat špatný dojem, a tak skryl překvapení ve své tváře a nahodil milý úsměv. Aby se rozptýlil od myšlenek na ni, podíval se na osobu jdoucího vedle ní. Byl to vysoký mladík s tmavě hnědými vlasy a na obou tvářích měl červené značky ve tvaru trojúhelníku. Na sobě měl tmavou bundu s dlouhými rukávy a tmavé kalhoty. Šel vedle dívky a povídal si s ní. Najednou se zpoza jeho zad vynořil obrovský pes. Itachi nikdy tak velkého psa neviděl. Docela ho to udivilo. Trojice nově příchozích se zastavila před Itachi. Stáli tiše a navzájem se pozorovali.
První prolomil ticho mladík se značkami na tvářích. „Čau, takže ty budeš asi náš nový lékařský ninja co?“ zeptal se ho s trochou ironie v hlase a zmeřil si Itachiho pohledem.
„Jo, to jsem já. Jmenuji se Uchiha Itachi, moc mě těší“ odpověděl mu s klidem v hlase a vřele se na ně usmál.
„Taky tě rád poznávám. Já jsem Inuzuka Kiba. Říkej mi jen Kibo.“ Kiba k němu natáhlo ruku. Itachi ji uchopil a potřásli si.
„A tenhle velký fešák vedle mě je Akamaru.“ Ukázal Kiba na psa. Akamaru vesele štěkl na pozdrav.
„Já-Já jsem Hyuuga Hinata. Moc mě těší Uchiha-san.“ Představila se mu tmavovláska a na tváři se jí objevil mírný ruměnec.
„Také tě rád poznávám. Říkej mi Itachi, přece jen budeme v jednom týmu Hinato.“ Hinata kývla na souhlas.
Z Itachiho kapuce se náhle vynořila Uzume a slastně se protáhla na Itachiho rameni.
„Málem bych zapomněl. Tahle bílá mrška na mém rameni je Uzume. Je to má věrná společnice.“ Ukázal na fretku Itachi. Ta se podívala na všechny kolem.
Itachimu sklouzl pohled na Hinatu. Ta hypnotizovala svým pohledem Uzume na Itachiho rameni a v očkách ji přeskakovaly malé jiskřičky.
„Hinato nechtěla by jsi si jí pohladit? Je ti to vidět v očích.“ Otázal se Itachi. Jeho slova vytrhla Hinatu ze snění. Uvědomila si, jak na fretku chtivě zírá a její ruměnec na tváři se rozšířil na celý její obličej, takže připomínala právě uzrále rajčátko. Z pohledu na ni se Itachimu málem zastavilo srdce.
Hinata natáhla ruku a chystala se fretku pohladit. To připomnělo Itachimu fakt, že se Uzume moc nesnese s jinými lidmi. Chtěl Hinatu upozornit, ale bylo již pozdě. Hinata už měla ruku přímo před fretkou. Pak přišlo něco, co Itachi ani v nejmenším nečekal. Nejenže Uzume po Hinatě nevystartovala, ale nechala se i hladit. Pak přeskočila na Hinatino rameno a zavrtala svou hlavu do jejích dlouhých tmavě modrých vlasů a olízla ji na krku. Hinata se smála a dál hladila fretku. Itachi nemohl uvěřit vlastním očím. Jeho pohled přeblikával mezi fretkou a Hinatou. Uklidnil se a mírně se usmál.
„Vypadá to, že se jí líbíš Hinato. To mě docela udivuje. Normálně je Uzume na lidi, které nezná agresivní, ale u tebe to asi neplatí. Možná na ni zapůsobila tvoje roztomilost.“ Pověděl Itachi a v jeho hlase bylo znát, že se škádlením Hinaty docela baví. Po posledních Itachi slovech Hinata vypadala, že omdlí. Kiba, který celou dobu tiše pozoroval, jak se situace mezi nimi vyvíjela, se rozhodl zapojit do rozhovoru.
„No, vypadá to, že vy dva spolu docela dobře vycházíte.“ Prohodil a zadíval se lišáckým pohledem na Itachiho s Hinatou. Teď už zrudl i Itachi. Ten pohled na ně připadal Kibovi tak komický, že to nevydržel a začal se smát na celé kolo.
„Kdyby jste se viděli. Vypadáte jako dvě červené světlušky.“ Kiba lapal po dechu a popadal se za břicho. Itachi s Hinatou jen mlčky stáli, zírali do prázdna a utápěli se ve vlastních myšlenkách.
Když se Kiba konečně trochu uklidnil, bleskl mu hlavou nápad.
„Hele, co kdybychom oslavili nového člena týmu tím, že zajdeme na nějaké smažené maso. Znám jednu restauraci, kam pustí i Akamara.“ Navrhl jim a při tom pomyšlení se jemu i Akamarovi sbíhaly sliny. Itachi i Hinata souhlasně přikývli. Uzume skočila zpátky na Itachiho rameno a přitulila se k jeho krku.
„Teď se lísáš co? Ty moje malá zrádkyně.“ Řekl jí Itachi vážným hlasem. Uzume ho omluvně olízla a znovu se přitulila k jeho krku. Itachi se jen pousmál a všichni tři vyrazili k restauraci, o které mluvil Kiba.
Po nějaké chvilce stáli tři ninjové a jeden pes před velkou restauraci. Kiba s Hinatou a Akamarem vešli do restaurace první. Za nimi v těsném závěsu vešel i Itachi.
Restaurace byla útulná a prostorná. U každého stolu byl grilovací rošt. Takže Itachimu došlo, že zde si lidé jídlo připravují sami. Vzduch voněl grilovaným masem a zeleninou, takže se i Itachimu začaly sbíhat sliny. Najednou si všiml, že na ně někdo mává. Utíkala k nim mladá žena, která na sobě měla šaty servírky a na tvářích měla podobné značky jako Kiba. Itachimu začalo docházet, proč sem může i Akamaru.
„Ahoj Ki-chan. Tak jsi se zase přišel najíst? A dneska tu máš i kamarády.“ Promluvila na Kibu dívka když k nim doběhla.
„Hoj Jui. Jo, dnes k nám do týmu přišel nováček místo Shina tak to tu chceme oslavit.“ Odpověděl ji Kiba. „Dáme si to co obvykle, ale tentokrát pro pět ok?“
Divka kývla na souhlas, posadila je k jednomu stolu u okna a odběhla, aby jim přinesla objednávku.
„Dneska vás zvu. Navíc toto je restaurace našeho klanu.“ Chlubil se Kiba po tom co dívka odběhla a široce se usmál na přísedící.
„Diky.“ Řekli Itachi s Hinatou ve stejný okamžik.
„Koukám, že jste si dost blízcí co? Když odpovídáte stejně v ten samý okamžik.“ Škádlil je Kiba a náramně si to užíval.
„Kibo, nedělej si z nás srandu!“ Okřikli ho oba opět synchronizovaně. Kiba se začal zase smát a Itachi i Hinata byli opět jako rajčata. Po chvíli k nim přišla servírka a začala jim dávat jídlo na stůl. Přinesla jim mísu s syrovým masem, další se zeleninou a ještě další ingredience které byly potřeba. Kiba se chopil hůlek a začal profesionálně sázet jídlo na gril uprostřed stolu. Itachi ho s obdivem pozoroval.
„Koukám, že ti to jde skvěle Kibo. Asi sem chodíš často.“ Obdivoval ho Itachi. Kiba přikývl.
„Jasně že chodím. Mamka mě sem vždy vyžene, když se jí nechce vařit.“ Odpověděl mu a dál připravoval jídlo. Všichni okolo stolu koukali, jak se jídlo griluje a jejich chuťové pohárky se připravovali na příval skvělého jídla. Když bylo hotovo, pustili se všichni s chutí do jídla.
Kiba se ládoval masem a sem tam hodil nějaké opečené maso Akamarovi. Hinata jedla klidně, i když na očích jí bylo poznat, že by se do toho nejraději pustila se stejnou horlivostí jako Kiba, ale její vychování jí to nedovolilo. Itachi následoval příkladu Hinaty a taky se choval klidně. Sem tam šoupl nějaké to maso Uzume, která ho také s chutí přežvykovala.
Když snědli vše co bylo na grilu, nandal na něj Kiba co zbylo a začal znovu opékat.
„Teď mě tak napadá Itachi, že jsem se tě ani nezeptal v jaké věci vynikáš? Víme, že jsi lékařský ninja, takže umíš i lékařská Jutsu. Umíš i něco jiného?“ začal vyzvídat Kiba zatímco nandával na gril.
„ Jistě že umím. Mám znalost různých jedů a jejich přípravy. Pak ovládám dost silná útočná jutsu jako například Raikiri, různé druhy ohnivých jutsu a i pár větrných. Umím skládat pečetě jednou rukou, a mojí specialitou je útok dvěma Raikiri, každým v jedné ruce a Naruto mě teď učí Rashengan.“ Řekl Itachi klidně a hladil Uzume. Kiba překvapením přestal dokonce nandávat na gril a s otevřenou pusou na něj zíral.
„Ty umíš dělat pečetě jen jednou rukou?“ Ptal se nevěřícně Kiba. Itachi jen přikývl a dál hladil Uzume.
„Tak to vypadá, že jsme získali docela zajímavého člena týmu. Co myslíš Hinato?“ poznamenal Kiba. Hinata jen přikývla.
Jedli další porci jídla, když vtom Kiba prudce vstal.
„Ježiš, to už je tolik? Musím jít lidi. Promiňte. Vy tu zůstaňte a dojezte jídlo. S účtem je to zařízený, je to na mě.“ Vyhrkl najednou Kiba.
„Kam jdeš tak najednou Kibo?“ Optala se ho zvídavě Hinata.
„Mám rande s Ino.“ Pochlubil se Kiba
„S Ino? Vždyť ta chodí se Saem ne?“ Divila se.
„Bejvávalo. Asi před měsícem se s ním rozešla, protože jim to neklapalo, a tak jsem přišel na scénu já. Ale teď už fakt musím. Už tak jdu pozdě“ Osvětlil situaci a vyrazil s Akamarem ven z restaurace. U stolu zůstali jen Hinata a Itachi.
„Můžu mít na tebe jednu otázku Hinato?“ Začal po chvíli Itachi.
„J-Jistě, ptej se.“ Odpověděla nejistě Hinata.
„Proč jsi byla předtím na mé zkoušce? Předpokládám, že kvůli mně ne.“ Řekl v klidu Itachi a dál jedl jídlo.Hinata značně znervózněla a neodpověděla.
„Bylo to kvůli Narutovi, že?“ Řekl po chvíli, když neodpovídala. Hinata zrudla a vypadala, že omdlí.
„J-Jak jsi na to p-přišel?“ Vysoukala ze sebe nakonec. Nervozita byla v jejím hlase velmi znatelná.
„No, popravdě jsem jen hádal, ale měl jsem pravdu. Neboj, já mu to neřeknu, na to se můžeš spolehnout.“ Uklidňoval ji a mile se na ni usmál. Hinata se po jeho slovech trochu uklidnila.
„Díky.“ Špitla.
„Nemáš zač.“ Odpověděl a oba se znovu pustili do jídla.
Potom co vše snědli, vyšli ven před restauraci. Už se stmívalo. Itachiho překvapilo, jak ten čas rychle utekl.
„Hitano, chceš doprovodit domů?“Zeptal se ji Itachi.
„N-Ne to není potřeba. Bydlím odsud kousíček.“ Mírně zrudla při představě, že by ji doprovázel. Itachi se neubránil mírnému úsměvu.
„Tak já tedy jdu. Dobrou noc Itachi.“ Dodala a připravovala se k odchodu.
„Tak ahoj.“ Odpověděl, usmál se na ni a zmizel v obláčku kouře.
Doma se Itachi posadil do obýváku na pohovku a přemýšlel. Uzume mu seděla na klíně a koukala na něj.
„Byli to docela zajímaví lidé. Co myslíš.“ Promluvil na ni Itachi jakoby čekal odpověď.
„Kiba je fajn kluk, budeme dobří přátelé. S Hinatou to bude taky sranda a navíc, když ji dám dohromady s Narutem, tak mám Sakuru pro sebe.“ Na jeho ústech se objevil šibalský úsměv.
„Tohle bude ještě zajímavé.“ Dodal. Dal Uzume na pohovku a šel do sprchy…