Spoluautorská FF - 10.kapitola

„Kasumi mohla bys mi už konečně odpovědět?" zeptal se už poněkolikáté Kakashi.
„Nevím, na co mám odpovídat."
„Na otázku kterou sem ti položil už asi před půl hodinou."
„Vážně? Tak to se omlouvám, ale asi sem jí nějako přeslechla."
Kasumi byla už fakt dost vytočená. Víc jak půl hodiny se z ní Kakashi snažil vytáhnout kam chtěla jít, ale ona dělala že ho neslyší. Raději se snažila vymyslet jak se dostat pryč. Přeci jenom Nině slíbila, že se pokusí najít Lilina přivést ji zpět. Jenže pořád nemohla na nic přijít. Už teď jí hlídaj, a kdyby jim řekla co se dozvěděla od Niny, hlídali by jí ještě víc a to ona nechtěla. Musí vymyslet jak se odsud dostat. Musí najít Lilin.
„Takže mi to asi neřekneš. No, jak myslíš. Myslel sem, že bych ti třeba mohl pomoct, ale když ty mi to neřekneš tak nic no."
„I kdybych vám to řekla, stejně by to ničemu nepomohlo. Jsem jediná, kdo to může udělat. Ne nemůže, musí."
„Zatraceně Kasumi. Proč musíš bejt tak tvrdohlavá? Teď seš v našem světě a tady jsou jiný pravidla než v tom tvým světě. My si tady pomáháme, spolupracujeme. Zato ty se chováš, jako kdybys byla jediná, která zvládne všechno. Holka probuď se. Tohle není sen, tohle je realita. Bohužel až příliš krutá realita."
Tohle Kasumi dostalo. Nikdy si nemyslela, že ona jediná dokáže najít Lilin, ale zase věděla, že když to někomu řekne, tak jí nechaj tady a pudou tam sami.
„Zatraceně. Co ty můžeš vědět o tom jaké to je v mém světě? Vážně bych ti přála strávit tam jediný den. Copak si myslíš, že my neumíme spolupracovat? To víš, že umíme a možná líp než vy. Každý den je vidět, jak si lidi pomáhaj, jak spolupracují. My svoje problémy neřešíme vraždou, teda alespoň ve většině případech, ale normálně si spolu promluvíme. Každej den můžeš vidět jak si lidé pomáhají při řešení různých problémů. Například když se ztratí dítě, nehledá ho jen jeden člověk, ale stovky. A ty si o mě řek, že se chovám, jako kdybych byla jediná, která zvládne všechno. Tak to není. Nechci ti to říct z jednoho jediného důvodu. Protože ste se mě pokusili využít k tomu, abych zjistila od té dívky, co všechno viděla. Ano vím to, ale vážně to nehodlám nikomu říct. Bylo to pěkně hnusný. Využít toho, že sem od jinud a že podle Hokage vidím skrz lidi. řekla sem to jí a řeknu to i tobě. Já skrz lidi nevidím, ale dokážu se vcítit do pocitů toho druhého. S tím se člověk už prostě narodí. Není to žádná věda. Nic složitého. Prostě je to jen o naslouchání. Možná ste ninjové, ale v tomhle ste fakt mizerný. Za tu dobu co tu sem ste mi ukázali. Je toho ještě spousta co neumíte."
„Možná máš pravdu a vážně neumíme naslouchat, ale to že nám nechceš říct co ti Nina řekla je vážně trochu nefér. Když se to tak vezme, tak mi se tě snažíme chránit, protože spousta jinejch vesnic by se určitě rádo dovědělo spoustu toho, co ty víš. Copak sme od tebe nějaké takovéhle informace žádali? Ne. Tak co kdybys nám řekla, co víš?"
"Jí vím, že je to ode mě nefér, ale prostě to nejde. Nemůžu to říct. Dala sem slib, že to udělám sama. Ten slib prostě nemůžu porušit."
„Ty nechceš porušit slib, který si dala malý holce? Promiň ale to je vážně trochu padlý na hlavu."
„Nejde o slib, který sem dala Nině, i když to možná taky, ale de o slib který sem dala sama sobě. Slíbila sem si, že to dokážu, že ať to bude stát cokoliv, prostě to zvládnu. Chtěla bych aspoň jednou za život udělat něco užitečného a udělat to pořádně a hlavně sama. A proto ti to nemůžu říct. Kdybych ti to řekla, už bych to nemohla udělat. Možná bys už mohl odejít. Tenhle můj projev mě docela dost vyčerpal. Ne z okna skákat nehodlám. Zatím mi ten život nic moc krutýho neproved, abych chtěla spáchat sebevraždu."
„I když teď odejdu s tím, že sem to z tebe nedostal, tak příde spousta dalších lidí a na ně už tyhle tvoje řeči nezaberou."
„S tím samozřejmě počítám."
„To teda počítej. No co, zřejmě z tebe už nic nedostanu tak vážně pudu. Tak si to tu užívej, ještě nějaký čas tu budeš."
I když si byla moc dobře vědoma toho, že i když teď vyhrála, brzy s největší pravděpodobností prohraje. To jí ale teď bylo jedno. Musela vymyslet jak se sem dostat. Rozhovor s Kakahim jí dodal odvahu. Po chvíli přemýšlení věděla přesně, co udělá, jen musí počkat na tu správnou dobu.