Dědictví Bílé vlčice – Útěk – část 16.

Kimm a Kiba

Kimm omdlela pouze na malou chvíli a zašeptala Kibovi: „Řekni mi, že to není pravda! Ona je tak maličká, měla bych být u ní pořád! Jsem její matka.“
„Neboj, najdeme toho, kdo nám to vše způsobil a já ti zaručuji, že to nepřežije!“ slíbil Kiba.
„To ano, ale ona je tak bezbranná,“ dál Kimm se vzpamatovávala ze šoku. Náhle ji napadlo použít svůj čich a v tom ucítila, že s dcerčiným pachem je i pach vlčí…
„Kibo!“ obrátila se na svého partnera.
„Ano, vím,“ kývl Kiba a hned si podal Nidaru. Přirazil ho ke stěně a svou ruku mu dal na krk.
„Kde je?“ uhodil na něj.
„Kdo?“ divil se Nidara.
„Naše dcera! Už víš?“ Kiba více drtil Nidarův krk.
„Nevím! Jen jsem se na ni podíval a ona spinkala, tak jsem se koukal ven z okna. Podíval jsem se znovu už tam nebyla, přísahám!“ Nidara se snažil o co nejnevinnější tón, ale pořád zapomínal, že Kiba je poloviční dědic.
„Tak, proč potom z tebe cítím vlčí pach?“ Kiba se nedal. Kimm pořád seděla na schodech a přemýšlela proč se to stává právě jí a také se zamyslela nad osudem svoji sestry. Ta ho také neměla jednoduchý…
„… neřekneš?“ slyšela říkat Kibu, když vyslýchal Nidaru.
„Kibo, nech ho, já naši dceru najdu a nepotřebuji rady, takového lháře,“ ozvala se Kimm.
Kiba se otočil po jejím hlasem a Nidara toho využil a pokusil se o útěk a k jeho štěstí se to povedlo, protože Kiba nebyl dostatečně rychlý. Pak si něco uvědomil. Nidara se pohyboval jako vlk!
„Masaka…“ Kiba tomu nevěřil.
„Já vím, on je vlk v lidské podobě a není to pravý bratr Shiry a Mari. To on vyzařoval tu negativní nenávistnou energii, ne Sasuke,“ řekla Kimm, která řekla nahlas doteď nevyřčenou pravdu. Krutou pravdu!
„Máš pravdu a to mě nejvíc děsí!“ pronesl Kiba.
„Jediný, který mohl unést vaši dceru je Kyar, můj bratr.“ Přidala se Neya.
„To by dávalo smysl,“ souhlasil Akamaru.
„Neyo, musím ti něco říct, Bya ti to nechtěla říkat. Já ji musela slíbit, že ti to neřeknu. Mlčela jsem z úcty k ní, máš ještě jednoho bratra a jak vím, tak podle Byina popisu se shoduje na Nidaru. Ovšem pravým jménem se jmenuje Nyar.“ Prozradila to velké tajemství.
„Tak potom, kde je pravý Kamizuki Nidara?“ zeptal se rozrušeně Kiba.
„Asi bude skutečně mrtvý.“ Kimm to nechtěla říkat, ale musela.
„Tak to bude pro Shiru rána,“ přidal se Akamaru.
„Souhlasím a co teď?“ zajímal se Kiba.
„No… rozhodně musíme za dcerou. Po cestě se můžeme domluvit na strategii a úkolech,“ řekla Kimm.
„Tak na to zapomeň! Jsi po porodu a tohle nechci slyšet!“ začal se hádat Kiba.
„Když mohla Shira, tak já taky a basta!“ nedala se Kimm a šla si zabalit věci. Kiba ji musel následovat.

Po třech dnech

„Vidíte něco?“ zašeptal Kiba.
„Ne, ale nic ještě není ztraceno.“ Neya byla pořád v šoku, že má dalšího bratra!
„Musíme se podívat lépe.“ Kiba a Akamaru se proplížili blíže k místu, kde tábořil Nidara/Nyar.
V tom strnuli. K tábořišti se blížil Kyar a v tlamě držel malé břímě, které plakalo!
„Já mu to nedaruju!“ čertila se Kimm a už chtěla vystartovat, ale Kiba ji zarazil. Přitiskl jí ruce na ústa.
„Ticho! Nebo nás prozradíš. Oni nás dovedou k vůdci,“ zašeptal Kiba, i když se mu to také nezamlouvalo.
„Tak dobře, ale jestli ublíží Sachiko Yukiko, tak ať se těší!“ věštila Kimm.

Kazemi a Kankurou

Jako první se probudila Kazemi a při pohledu na spícího Kankura ji odvaha a vše okolo zmizelo jako pára nad hrncem.
„Tak ty už jsi vzhůru? Asi jsem tě dost nepohostila, ale to nevadí, jak jsem se na tebe koukala, tak jsi nepotratila. Což je škoda.“ Dál sypala ze svých rtů jed.
„Asi jsem si narušila plány, co?“ I v tuto dobu se Kazemi mírně pousmála, i když jí to činilo velké potíže.
„Neprovokuj mě!“ zařvala Kara. Kankurou tiše zasténal. „Vidíš co děláš? Kvůli tobě se moje láska probudila,“ obvinila zcela neprávem Kazemi.
Ovšem Kara to všechno, tak naplánovala a schválně mu dala omamnou drogu. Která způsobuje dočasnou halucinaci. Jenže co nevěděla bylo to, že Kankurou je proti takovým drogám imunní. Pracoval s loutkami a tak prodělal cvičení na různé drogy.
„Kde to jsem?“ zeptal se dezorientovaný Kankurou.
„U mě doma,“ pronesla Kara svým medovým hlasem, ale Kazemi v něm poznala jen sobeckost.
„A to je?“ naléhal Kankurou, který se již zcela vzpamatoval z té drogy a opět měl čistou mysl. Koutkem oka zpozoroval Kazemi a na ten zběžný pohled, který si dovolil. Neviděl jak je Kazemi domlácená.
„U tvé matky tvého dítěte, Kary,“ upřesnila. Nebyla ráda, jakým směrem se to vyvíjelo a vůbec nepoznala, že Kankurou již není pod účinky drog.
„Tak proč jsi to neřekla hned, ale jak tě znám, tak ty máš kolem sebe ráda auru tajemnosti, co?“ řekl Kankurou.
„No jo, před tebou nic neutajím,“ souhlasila Kara.
„A kdo je ta holka?“ teď si mohl dovolit delší pohled a snažil se zakrýt smutek, zděšení a vztek jež cítil ke Kaře. Kazemi vypadala hrozně. Tvář ji hrála všemi barvami. Na rukách se sem tam objevila menší či větší modřina.
„Ona? Je naše služebná. Prohlašuje, že je s tebou těhotná, ale ona je jen prašivá dě*ka!“ rozkřičela se Kara.
„To není pravda! Kankurou vzpomeň si!“ snažila se, aby Kankurou nevěřil Kaře ani slovo. Byla celkově unavená, vyčerpaná. A na druhou stranu připravená bojovat o své štěstí, které hledala celý život.
Nemůžu ji říct, že si vzpomínám! Že ji miluju. Musím se nějak dostat z těch pout a vysvobodit Kazemi a dovést ji do nemocnice. Plánoval si v duchu Kankurou.
„Je mi líto. Nevzpomínám si.“ Tohle byly Kankurovi nejtěžší slova. Další přijdou. Kazemi to nevydržela a i když nechtěla plakat. Zrádné slzy ji stékaly po tváři.
„Takhle jsem tě chtěla vidět! Poraženou a úplně na dně!“ zajásala Kara.
Kankurou si myslel, že to nevydrží, ale ovládl se. Musel.
„Miláčku, odvážeš mě? Nevidím důvod, abych byl přivázán k posteli.“ Kankurou započal svůj plán.
„Ještě ne, musím před tvýma očima potrestat tu, která nám stojí ve štěstí,“ náhle Kara vypadala ďábelsky.
„Ne, chci to udělat sám!“ ozval se Kankurou, který si nechtěl představit co by jí udělala.
„Tak dobře,“ přitakala Kara.
Kazemi byla vyděšená a hrůzou se nemohla ani pohnout. Tohle se neděje! Není to skutečné! Snažila se sebe sama přesvědčit. Nevyšlo to.
Kara osvobodila Kankura. Ten vyčkával a pořád ji chlácholil, že je pod účinky drogy. Proto jeho chůze působila nejistě. Pak nenápadně mrkl na svou lásku. Kazemi vysvitla menší naděje.
Během jedné vteřiny se karta obrátila!