Sasukeho pohroma?!- TCHÝNĚ: 09- Velký úklid (KONEC)

Tentokrát se otráveně zvedl Naruto a pomalým krokem vyrazil za zvukem té otravné věcičky. Zvedl telefon a přiložil sluchátko k uchu. Hinata ho sledovala, pozorovala., jak se jeho výraz postupně mění, až se nakonec začal neovladatelně smát, pak sluchátko položil.
„Kdo to byl?‘‘ vyptávala se hned tmavovláska, jelikož měla nějaké tušení a milence. Naruto se stále smál.
„Sasuke dneska málem zabil tchýni, ke vší smůle jen omdlela a vezou ji do nemocnice,‘‘ sdělil a dál se smál. Hinata se ovšem zamračila. Jí to tak moc vtipné nepřipadalo.
„Víš, to ale není vtipný, co kdyby se tohle stalo mé matce,‘‘ řekl Hinata a Naruto zmlkl. Byla to zajímavá myšlenka, ale zas tak moc svoji tchýni nenáviděl, vlastně viděl ji jenom na svatbě a tak jen utírala slzy.
„No asi ne, každopádně, nám sem přinese Itachiho, abychom ho pohlídali,‘ oznámil ji druhou, trochu méně radostnou zprávu. Hinata, ale nebyla proti, jakmile ho přivedl, oba s Minatem zalezli někam do pokoje.

To mezitím Sasuke netrnul strachy, co s jeho tchýní bude. Dopadla sice ošklivě na hlavu a momentálně něco nesmyslně mumlala. Sasuke zůstal doma a slíbil, že za Zakutou hned přijede do nemocnice, momentálně však měl plné ruce práce s dětmi. Co s něma? Nakonec se rozhodl pro jediné možné řešení. Itachiho měl už z krku, co se zbývajícími pěti? Zvedl opět telefon a postupně vytáčel čísla všech svých přátel.
„Ano, děkuji, Tsunade-sama, že se o trojčata postaráte, jste pro ně jako vlastní babička,“usmál se do telefonu.
„Já ti dám babičku!“zařvala na něj Tsunade do telefonu, avšak za chvilku si už pro všechny tři holčičky přišla. Teď už zbýval jen Daisake a Tadashi. Sbalil oběma klukům věci tak, aby mohli zůstat i přes noc a vydal sek sídlu klanu Nara. Otevřela mu Temari, která si s nadšením malého Tadashiho vzala. Sama měla téměř stejně starou holčičku, takže nebyl problém. Nakonec už zůstal jen Daisake.
„Tati a co já?“zeptal se smutně. Načež se Sasuke potutelně usmál, už totiž přesně věděl komu se „pomstí“. Asi o deset minut později stáli oba před dveřmi do malého bytu. Sasuke opatrně zaklepal. Otevřít mu přišel rozespalý Kakashi, ještě ve svém nočním úboru.
„Ohayo, Sensei,“pozdravil Sasuke a mile se na svého bývalého učitele usmál. On však jeho nadšení nesdílel.
„Přišel jsem vás poprosit, jestli byste mi nemohl Daisakeho pohlídat, jen jednu noc,“udělal Sasuke psí očka.
Kakashi se zatvářil, jako by stál na popravišti a čekal na poslední ránu z milosti.
„No, já teda…“
„Jasně, že ho pohlídáme,“ozvala se Anko, která se právě polonahá objevila ve dveřích. Těhotenské bříško už bylo jasně vidět a Sasuke se musel v duchu usmát: Tak i na vás došlo, Sensei!
„Díky moc,!“ zakřičel mezi dveřmi Sasuke, „A pozor na oheň, Tadashi je trošku živější dítě!“

Sasuke si pyšně kráčel do nemocnice, no zas tak pyšně to nebylo, jakmile uviděl pobrekávající Sakuru, radost jako by se rozpustila. Pomalu přišel k ní a objal ji kolem pasu. Sakura vzlykla a dala ruce kolem jeho krku a v klidu se vyplakala na jeho rameno.
Zanedlouho vyšel doktor, Sakura ho i hned začala zasypávat otázkami, až ji nakonec musela Sasuke odtáhnout, jinak by nebohého doktora uškrtila.
„Není to tak zlé jak to vypadá, jen lehký otřes mozku, který jsme dali do pořádku, ovšem nemůžeme zaručit, že nepřišla o paměť, dokonce je to velmi pravděpodobné vzhledem k místu, kde se udeřila. Necháme si ji na pozorování,‘‘ sdělil jim doktor a dočista se vypařil, protože Sasukemu se jeho manželka vyprostila se sevření.
A tak jim nezbývalo nic jiného než se vrátit do sídla, v domě bylo až nepřestavitelné ticho, Sasuke si to ale užíval. Žádné uplakané děti ani běsnící tchýně. Využil tedy situace a povalil Sakuru do postele.
„Co blbneš!‘‘ vyděšeně křikla, ale Sasuke ji umlčel polibkem. Dál pokračoval v rozepínání její blůzičky, ona však pořád měla námitky. Tedy spíš neměla náladu a nějaké hrátky.
„Víš, děti jsem rozdal, protože jsem chtěl, abychom měli čas i na sebe,‘‘ usmál a pohladil ji po tváři. Sakura se usmála, ale i tak vstala z postele. Ale Sasukeho nedočkavosti neutekla, stačilo jen pár minut a ležela nahá pod ním.
Ráno vypadala ložnice jako po výbuchu bomby, Sasuke to vzal až moc nedočkavě takže oblečení bylo snad i venku na ulici, protože ho pokaždé odhodil někam do neznáma. Překvapivě postel byla prázdná, zajímavé zvuky se linuly z koupelny.

„Sasuke!“křikla Sakura a vyletěla z koupelny, zabalená jenom v ručníku. Za ní vyběhl Sasuke v trenkách.
„Ty si vážně….“svou námitku ovšem nedořekla, protože ji Sasuke znovu políbil a začal z ní stahovat ručník. Přerušil je však opět zvuk domovního zvonku. Sasuke v duchu hodně sprostě zaklel, ale Sakura si oddechla, aspoň prozatím byla zachráněna. Sasuke se neostýchal a jen ve spodním prádle šel otevřít. Na prahu dveří stál Daisake a jeho ohořelý doprovod.
„To tvoje dítě je absolutní psychopat!“zakřičel Kakashi. Připálené vlasy značně smrděly.
Sasuke měl co dělat aby se nesklátil smíchy.

Jeho bývalý Sensei naštvaně odkráčel a on popadl Daisakeho a šoupl ho do domu.
„Tati, kde je máma?“řekl Daisake.
„V ložnici,“odpověděl naštvaně Sasuke, protože příchod jeho dítěte ho vyrušil od nějakých „vážnějších věcí“. Neuvědomil, co řekl. Když klučina vpálil do ložnice, zůstal stát na prahu s otevřenou pusou. Všude byl hrozný nepořádek a po zemi se válelo oblečení.
„Co se tu stalo?“zašeptal překvapeně. Sakura vyskočila, už oblečená, z postele a rychle vystrkala Daisakeho ven.
„No, víš… my jsme s tatínkem dělali….velký letní úklid,“usmála se rozpačitě Sakura.

Daisake nasadil uraženou tvář a rozběhl se do svého pokoje, pak ho stejně přemohla zvědavost a nakoukl dovnitř klíčovou dírkou. Nic neviděl, proto to chtěl vzdát, ale když se objevila jeho máma bez trička, nedokázal se odtáhnout, dokud neuviděl, co se tam vlastně děje. Zanedlouho zazvonil znovu zvonek a ve dveřích stála Tsunade, která vypadala jako by snad týden nespala. Přísně vkročila dovnitř, málem smetla i Daisakeho, který šel otevřít a
položila trojčátka na zem a rázným krokem se vydala k ložnici. Daisake se ji snažil zastavit, ale pro ni to byl jako malý brouk. Otevřela dveře na prahu se zastavila. Sakura vykřikla a schovala se pod peřinu.
Tsunade se tedy raději otočila zmizela z tohoto domu.
Nakonec se zanedlouho vrátili další dočasné chůvy a vrátily zbytek početného potomstva. Sasuke se tedy musel smířit s tím, že další „hrátky‘‘ si užijí teprve až děti dospějí a odejdou z baráku.
Další tři týdny to vypadalo jako předtím, než se objevila tchýně. Holčičky plakaly, zbytek potomstva zatím stačil zlikvidovat celou kuchyň. Sasuke právě usnul někde na zahradě v houpací síti. Tedy do té doby dokud se u sítě neobjevila jedna doličná osoba. Sasuke jen jak otevřel oči, zakřičel a vyšplhal do větví stromu.
Tou doličnou osobou byla Paní Haruno, jediné, co ji chybělo byl ten vražedný pohled, kterým Sasukeho docela často spalovala.
„Přišla jsem se podívat za dětmi,‘‘ usmála se popadla nic netušícího Itachiho, který si stejně jako jeho otec odpočinul ze stínu stromu. Popadla ho a přitiskla ho k sobě až nemohl ani dýchat. Sasuke se dál skrýval v korunách stromů. Děsily ho vzpomínky, přesně taková byla jeho babička. Ztělesněné zlo.
Sasuke raději počkal a pak slezl ze stromu a otevřeným oknem se dostal do koupelny, kde na záchodě seděla Sakura a v ruce držela malou krabičku a pozorně si četla její obal.

Tiše vklouzl oknem a zastavil se před svou ženou.
„Tvoje matka přišla,“poznamenal. Sakura jako by nevnímala.
„Saky, děje se něco?“zeptal se a pohladil ji po vlasech. Sakura konečně zvedla oči a na tváři jí pohrával nejistý úsměv.
„Hm, Sasuke, víš…já…jsem asi těhotná,“poznamenala a usmála se ještě víc. Pak už se z koupelny ozvalo jen hlasité buch!, jak Sasuke dopadl na zem. Za chvilku už se u koupelny seběhla celá rodinky a všichni se začali těšit z nového přírustku….