Vláda temnoty 07 – Tentokrát musela zabít…

Godaime Hokage se rozhlédla po Konoze. Byla celá zdevastovaná a zbořená. Všude se válela těla mrtvých přívrženců Orochimara. Z jejich řady ale také zemřelo pár dobrých shinobi. Zemřelo několik ANBU…
„Štěstí bylo při nás,“ usmál se Gaara, který stál za Tsunade.
„Ano, ale v jednom nás zradilo.“
Shizune se zarděla. Byla to ona, kdo s ním bojoval a nechal ho utéct.
„Vyslala jsem už tým,“ ujistila Kazekageho Tsunade.
„Teď každopádně budeme muset vyspravit Konohu a ostatní země,“ poznamenal Jiraiya.
„To bude práce,“ povzdechla si Pátá a prosebně se podívala na Shizune. „Že mi s tím pomůžeš?“
Všichni se rozesmáli a po chvilce zmlkli. Všimli si totiž, že se na ně dívají všichni přítomní shinobi a vesničané všech různých vesnic.
„Asi by si měla něco říct,“ pošeptal Páté do ucha Jiraiya a pobaveně sledoval, jak znejistěla.
Nakonec vystoupala po polorozbořených schodech.
„Myslím, že ty bys tam měl jít taky,“ pobídl sannin Gaaru.
Kazekage tedy Tsunade následoval. Postavil se vedle ní a čekal až promluví. Hokage nejdřív mlčela, aby si získala stoprocentní pozornost a teprve pak se ujala slova.
“Orochimaru je poražen! Vím, že těch pět let, co jsme tu nebyli se mnohé stalo a mnoho lidí pro pokus o nastolení spravedlivé vlády zemřelo, čehož upřímně lituji, ale teď nastává svobodná doba. Ale i tato doba bude velice těžká, protože se vše musí obnovit. Jak Konoha a Suna, tak i zbývající vesnice. S hlubokou lítostí vám musím oznámit, že Mizukage, Raikage a Tsuchikage byli zabiti. Zabiti byli i členové všech rad. Proto si tedy ze všech pěti velkých vesnic, kromě Konohy a Suny, zvolte dva zástupce, kteří se s námi budou podílet na obnovení bývalého světa shinobi. Zvolení zástupců může probíhat do dnešního večera. Zástupci se mi pak půjdou nahlásit.“
Tsunade skončila svůj neplánovaný proslov obyčejní vesničané se snažili zařadit k těm ninjům, kteří patřili do jejich rodné země.
Tsunade si svolala obyvatele Konohy a Gaara udělal to samé se Sunou. Všechny rozdělené skupiny podle zemí a jejich vesnic se rozmístili po celé rozbořené Konoze.

Tým Kakashi a Shikamaru namísto Sasukeho skákali po stromech. Vedl je Pakkun, štěně, které přivolal Kakashi na stopování Kabuta. Měli štěstí, že Shizune se podařilo tomu skrčkovi urvat kus rukávu, jinak by ho Pakkun asi těžko našel. Přesto však měl před pronásledovateli náskok a moc dobře toho využíval. Kladl všelijaké pasti a léčky. Díky tomu se vzdálenost mezi nimi rychle prodlužovala. Když už po několikáté uvízli v síti, Shikamaru se naštval, vytáhl kunai, přesekl, jako už několikrát, lanka a spadli opět na zem. Tým Kakashi se zase chystal na cestu, ale génius s iq nad dvě stě je zarazil.
„Pokud se znova chytíme do další pasti, vzdálenost bude ještě delší.“
„To sice ano, ale pokud tady budeme stát, tak bude větší dvojnásob,“ namítla růžovláska.
„Pokud se ale díky tomu vyhneme pastem, dohoníme ho,“ vrátil jí to Shikamaru.
Všichni tři se teda rezignovaně posadili na zem a Pakkun si lehl do stínu pod strom. Shikamaru složil ruce, na znamení, že přemýšlí a uvažoval o nejmožnější cestě, po které by nebyly pasti.
„On míří na sever, takže teoreticky budou pasti položené severním směrem. Pak jsou tu ale i jiné možnosti. Překážky můžou být i severovýchodním a severozápadním směrem. Přeci jen, změnit trochu směr mu nedělá ani ty nejmenší problémy. Pokud se ale z kursu cesty vyhnul až moc, můžou být i západním a východním směrem. My jsem se doteď pohybovali jen severně, pokud to ale zkusíme severozápadně nebo severovýchodně, výsledek bude stejný. Budeme muset jít tedy směrem na jih, půjdeme asi tak těch patnáct, dvacet kilometrů zpátky, to zvládneme za chvíli. Pak odbočíme na severozápad a směr bude trochu stočen na západ. Jakmile zpozorujeme nějakou past, změníme směr na jihovýchod a pak půjdeme stejnou cestou. Je to sice trochu složité, ale pasti jdou cik cak, takže bychom se jim mohli nějak vyhnout.“
Složil ruce do klína, otevřel oči a vše zbývajícím členům týmu a psovi vysvětlil.
„Tak nás veď,“ oznámil stručně Kakashi.
I na jounina bylo tohle vysvětlení trochu složité.

Po cestě se tedy řídili pokyny Shikamara a poslouchali kecy od Pakkuna, který je průběžně informoval, jak daleko Kabuto je.

Jsme přímo před ním!“ informoval je po třech hodinách Pakkun. „Právě není v pohybu, takže bychom ho za půl hodiny mohli dohonit.“
„Tak přidejte!“ popohnal je Naruto a sám zrychlil.
Pakkun nelhal. Opravdu za tu půlhodinu Kabuta dohnali. V uctivé vzdálenost zastavili a dohodli se na strategii, kterou tentokrát vymyslel Kakashi.
„Není ve střehu, myslí si, že nás těmi jeho pastmi hodně zpomalil a nemusí se o nás starat. Nevěděl však, že bude s námi Shikamaru, který to vyřešil. Sice trochu složitě, ale vyřešil. Tím máme výhodu. Můžeme využít momentu překvapení a zaútočit. Kabuto je zběhlý v medicíně, nesmíme tedy dovolit, že bude Sakura zraněna. Jestli nás zraní, Sakura nás může zas dát dohromady, ale jestli zraní Sakuru, bude to velkej problém.“
„Takže se mám držet vzadu?“ ujistila se růžovláska.
„Přesně,“ kývl Kakashi. „Shikamaru se ho pokusí ještě ze zálohy znehybnit, já pak ještě na pomoc přivolám psy, kteří ho obklíčí. Nakonec by ho měl Naruto zabít.“
„Zabít? Ale…!“
„Takhle zněl rozkaz Hokage-sama, Naruto!“ okřikla blonďáka Sakura.
„Ok. Jdem na to! Začínám…“
Shikamaru složil ruce do znamení a soustředil se. Nebylo pochyb, že použil Kage Kubi Shibari no Jutsu.
Kabuto si lehce polehával ve stínu stromu a vůbec nezpozoroval, že se ho Shikamaru snaží chytit stínem. Ale přece jen se chyba vloudila.
„Kuso!“ zaklel.
Do cesty se mu totiž připletla veverka. Kabuto to uviděl a rychle uskočil z dosahu jakéhokoli stínu. Hodil na ukrytého Shikamara kunai, i když nevěděl, kde je, ale přesto se trefil.
„Kuso!“ zaklel Shikamaru podruhé a chytil si krvácející ruku.
Kakashi okamžitě zareagoval.
„Kuchiyose no Jutsu!“ zařval a objevilo se několik psů.
„Chyťte ho!“ ukázal směrem na Kabuta a psi okamžitě vyběhli.
Kabuto však vyskočil na strom.
„To jste vy?! Myslel jsem, že jsem vás zdržel!“
„To by s námi nemohl být konožský stratég,“ pokrčil rameny Kakashi.
„Kage Bunshin no Jutsu“
To byl Naruto. Snažil se Kabuta zabavit aspoň do té doby než Sakura Shikamarovi rameno vyléčí.
Ale…
Kabuto si jich všiml a velmi šikovně Sakuru zranil tak, že nebyla schopna vyléčit jako prvního Shikamara.
„Kuso!“
Tentokrát zaklel Kakashi.
„Tohle neskončí zrovna nejlépe.“
Jounin byl po několika hodinách zraněn taky a teď vše zbývalo na Narutovi. Jenže i ten byl na pokraji svých sil a hodinu po Kakashim také odpadl.
Kabuto se chystal na útěk. Otočil se a s ironickým úsměvem jim zamával.
„Tak to teda ne!“ naštvala se Sakura a hodila po Kabutovi kunai.
I se zraněným ramenem hodila kunai přesně do cíle.
Obrýlený muž spadl a snažil se nohu vyléčit, jenže Sakura mu nedala šanci.
Rychle se zvedla a doběhla k němu.
„Sakuro, zabij!“ zařval Kakashi.
Chtěl mít tenhle boj za sebou.
„Ale já..“
„Prostě zabij!“
Sakura sklonila hlavu a vytáhla si z pouzdra nový kunai. Prodloužila ho chakrou, až vypadal jako katana a zhluboka se nadechla. Zavřela oči, napřáhla se a bodla. Kabuto nestačil ani zařvat bolestí a bylo po něm. Dívce skanuly na tváři slzy. Zhroutila se do trávy a třásla se. Shikamaru, který byl trochu vyléčen k Sakuře přišel a objal jí.
„Mendokusai,“ pomyslel si.
Přišel i Naruto.
„Sakuro-chan, nic si z toho nedělej, tohle byl rozkaz…“
Sakura se po patnácti minutách vzchopila a doléčila ostatní i sebe.

Do Konohy se vrátili za necelé tři hodiny.
„Tak co?“ zeptal se jich Jiraiya.
„Mise splněna, Jiraiyo-sama,“ usmál se pod maskou Kakashi. „I když měla vliv na psychiku jednoho z nás.“
„Dobře, Tsunade ráda uslyší průběh mise, ale teď jí nevyrušujte. Můžete si jít odpočinout.“
„Hai!“ ozvalo se třikrát a všichni odešli za svou rodinou.